Předchozí (616)  Strana:617  Další (618) |
|
|||
617
|
|||
|
|||
Vergütung, Refaktie, dražba, die Relicita-
tion, náklad, die Rückfracht, odstoupení, die Retrocession, nabytí, der Rückerwerb. Dch. Z. běh oběžnice, der rückläufige Pla- net. Z. výkony početní (inversae): odnímání a dělení. Šim. 49. Z. pochod. Ddk. II. 384. Z. položení (svalův očních), die Rücklage- rung. Nz. lk. Z. zástava krve, das Rück- stauen des Blutes. Ib. Spodoba souhlásek zpětná; Přehláska je zpětná, když příčina její, měkká souhláska, následuje jako : pro- daj — prodej; Přehlásce zpětné podlehlo jenom a a to jen před j. Bž. 37., 16., 18. Zpětoběžný = zpětběžný, rückläufig,
retrograd Dch. Zpětodesýlka, y, f., die Rücksendung
nicht verkaufter Waare, Rimesse. Šm. Zpětohledný, retrospektiv. Dch.
Zpětoverší, n., das Palindrom. Nz.
Zpětozorný, rückschauend. Dch.
Zpětpovolání, n., die Rückberufung
Šm. Zpětpřišlec, šelce, m., Remigrant, m. Šm.
Zpětpůsobení, n., die Rückwirkung. Šm.
Zpetrovštilý = petrovský, zamračilý,
nevrlý, mürrisch, sauersichtig. D. Zpětuvedení, n., die Reduktion. Šm.
Zpětúvodní kružidlo, der Reduktions-
zirkel. Šm. Zpětytečný, šp. m,: zpátečný. Vký.
Zpěv, u, m. (na Slov. zpevek, vku, zpe-
veček, čku, m.), z pě (pě-ji), der Gesang. Z. = vyvodění řady rozličných tonův uchu srozumitelných pouze hlasovým ústrojím lidským nehledíce k tomu, zdali tonům těm slova nějaká podkládáme čili nic. S. N. Z obyč. = přednášení nějaké básně neb jiného z pravidla poetického textu pomocí tonů lidského hlasu, kterež i co do rhythmu i co do objemu určity a srozumitelny jsou. Vz S. N. Z. přirozený a umělý. Vz více v S. N. Z. měkký, tvrdý, pouhý, provázený, solový. národní, Hd., stálý, pevný. Zvonař. Z. ví- tězný (paean), Nz., bukolický či pastýřský, Schäfer-, Hirtengedicht, choru či chorový či sborový, der Chorgesang, antistrofický (protislohový), volný, Nz., nízký (bas). Br. Zpěvy historické. Vz Jir. Ruk. II. 359. Z. církevní. Vz Sbn. 147. Z. při hostině řím- ské a jeho pěstování. Vz Vlšk. 191., 198., 235., 245., 248. Z. přísný, ostrý, trpký, bo- jovný, povolný, pochlebný, tichý, líbý, roz- košný, bez hurta a hřmotu. Bl. mus. Zpěv o závod. Us. Zpěv houpavý (jaksi roz- marný), společný, der Ensemblegesang, bo- hatýrský, Heldengesang, jednotný, Einzel- gesang, okružný, der Rundgesang, Dch., figuralní, Figuralgesang, Hd., ozdobný či koloraturní. Zvon. Zpěvy vzájemné a oba- polné, andělské. Sš. II. 131., L. 36. Dal se do zpěvu, er stimmte einen Gesang an; Z. provésti, provozovati; Skřivan z. sladce rozvádí. Dch. Není mi do zpěvu, ich habe keine Lust zu singen, ich bin nicht gut auf- gelegt. Dch., Sd., Brt. S. 59. Z. je zvučná souměrnost hlasu lidského; Z. vázán na verše; z. požaduje jen souměrnosti slohové a zvučnosti samohláskové. Hš. Sl. 178. Ne dověděl jsem se toho ani z ptačího zpěvu ani z povětrného letu (vím to z důkladného |
pramene). Dvsk. Z. vod, větrů. Mcha. Z. ten
zazníval z nekonečna v nekonečno. Šml. Neustálý z. k nemožnostem patří; Ovšem z. její bohodyšen jest. Sš. II. 131., L. 22. Z. jest hlasem rozličně províjeným (t. j. zhůru a dolů se vznášejícím a jednak spěšně skočným, jednak znenáhla rozvláčitým) sebe nebo jiných obveselování. Kom. Umění zpěvu; Jejich dům hlučí hudbou a zpěvem. Kom. Zpěvem někoho uspati, D., okouzliti. Sych. Tatry naše, Tatry věčné mají zpěvů tisíc a Slovenka svou slovenskou píseň nedá za nic. Ntr. I. 127. Zpievajže si, zpievaj, vylej žiale svoje, veď je zpev jedinké po- lahčenie tvoje. Sl. ps. Z. je zmocněnou řečí. Dk. Kraj slovenský milý! Krásne tvoje stráne, keď sa mi ozývaš vo speve na ráne. Vo speve veselom, co spieva družina, co sa tam na poli pri klasoch zohýna. Slav. 45. Z. ptáka prozrazuje. Ros. Po zpěvu, po peří pták poznán bývá. V. Labutí z. (poslední. Vz Staroba). Mus., Č. Z. jednotí, jednota sílí. Sb. vel. I. 87. Ptáka poznáš po zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu, blázna po řeči. Tč. exc. I zpěvu čas i mo- dlitbě svá chvíle. Pk., Šd. Kde Slovanka, tam i zpěv. Bž., Pokr. Pot. 158., Tč. Řeč člověka, z. ptáka prozrazuje a jaké srdce jistě ukazuje. Hkš. Zpěvací = ku zpívání se hodící, Sing-.
Z. žalm. Ohláš. Zpěvácký, Sänger-, Sing-, Z. hoch, der
Singknabe, Chorknabe, Gesangsfundatist, Sängerknabe. Dch. Umění z., die Singkunst. Ros. Z. spolek (mužský, ženský, smíšený). Vz více v S. N. Zpěváctví, n. = umění zpěvu, die Sing-
kunst. Ros. Zpěvač, e, m., der Sänger. BO. Vz Zpě-
vák. Zpěvačiti, il, ení, sängeln. Dch.
Zpěvačka, y, zpěvakyně (V.), ě, f., die
Sängerin. — Zpěvačka, jm. místa u Bedhoště na Mor. Pk. Zpěvák, a, m. (zastr. zpěvec). zpěvač, e,
m., der Sänger. Zpěvák, spěvák, V., zpě- vač. Ros., BO. Vz Sbn. 21., Vlšk. 327. Sbor z-ků. Pouličný z., der Bänkel-, Gassensän- ger. Dch. Kniežata z-kóv. BO. Z-ci vlaští nezpívají, ale ryčejí. Koll. III. 141. — Z. = člověk, který v kostele lidu předzpěvuje, der Vorsänger. Us. Mtl. — Zpěváci = zpívaví ptáci. Vz S. N., Pták. Lesní z. D. Zpěvakyně, ě, f. = zpěvačka. V., Br.,
Lom., Břez. 5., Reš. Zpěváneček, čku, m. = zpěv, der Ge-
sang. Rozkvete v ní z. Pokr. Z hor. 73. Za ubohou Slovač nebojuje žádný, jen z hloubky srdénka z. ladný. Hdk. C. 26. Zpěvanka, y, f. = popěvek, písnička, der
Gesang, das Lied. Slov. Hdk. C. Z-ky = malé, krátké zpěvy obyč. ze dvou alexan- drinských veršů. Sl. p. II. 166. (Jg.). Ně- které rektorské a měšťanské z-ky už dávno zpospolitěly k. př. švárné koně, pěkné voly. Koll. Zp. II. 487., Kls. Národní z-ky slo- venské. Koll. Slovensko, zlato mé, co ti zavázali? Z-ky a lásku do peřinky dali. Hdk. C. 19. Zpievanky, zpievanky, kdeže ste sa vzaly? či ste spadly z neba, či ste |
||
|
|||
Předchozí (616)  Strana:617  Další (618) |