617

Vergütung, Refaktie, dražba, die Relicita-
tion, náklad, die Rückfracht, odstoupení,
die Retrocession, nabytí, der Rückerwerb.
Dch. Z. běh oběžnice, der rückläufige Pla-
net. Z. výkony početní (inversae): odnímání
a dělení. Šim. 49. Z. pochod. Ddk. II. 384.
Z. položení (svalův očních), die Rücklage-
rung. Nz. lk. Z. zástava krve, das Rück-
stauen des Blutes. Ib. Spodoba souhlásek
zpětná; Přehláska je zpětná, když příčina
její, měkká souhláska, následuje jako : pro-
daj — prodej; Přehlásce zpětné podlehlo
jenom a a to jen před j. Bž. 37., 16., 18.

Zpětoběžný = zpětběžný, rückläufig,
retrograd Dch.

Zpětodesýlka, y, f., die Rücksendung
nicht verkaufter Waare, Rimesse. Šm.

Zpětohledný, retrospektiv. Dch.

Zpětoverší, n., das Palindrom. Nz.

Zpětozorný, rückschauend. Dch.

Zpětpovolání, n., die Rückberufung
Šm.

Zpětpřišlec, šelce, m., Remigrant, m. Šm.

Zpětpůsobení, n., die Rückwirkung. Šm.

Zpetrovštilý = petrovský, zamračilý,
nevrlý, mürrisch, sauersichtig. D.

Zpětuvedení, n., die Reduktion. Šm.

Zpětúvodní kružidlo, der Reduktions-
zirkel. Šm.

Zpětytečný, šp. m,: zpátečný. Vký.

Zpěv, u, m. (na Slov. zpevek, vku, zpe-
veček, čku, m.), z pě (pě-ji), der Gesang.
Z. = vyvodění řady rozličných tonův uchu
srozumitelných pouze hlasovým ústrojím
lidským nehledíce k tomu, zdali tonům těm
slova nějaká podkládáme čili nic. S. N. Z
obyč. = přednášení nějaké básně neb jiného
z pravidla poetického textu pomocí tonů
lidského hlasu, kterež i co do rhythmu i co
do objemu určity a srozumitelny jsou. Vz
S. N. Z. přirozený a umělý. Vz více v S. N.
Z. měkký, tvrdý, pouhý, provázený, solový.
národní, Hd., stálý, pevný. Zvonař. Z. ví-
tězný (paean), Nz., bukolický či pastýřský,
Schäfer-, Hirtengedicht, choru či chorový
či sborový, der Chorgesang, antistrofický
(protislohový), volný, Nz., nízký (bas). Br.
Zpěvy historické. Vz Jir. Ruk. II. 359. Z.
církevní. Vz Sbn. 147. Z. při hostině řím-
ské a jeho pěstování. Vz Vlšk. 191., 198.,
235., 245., 248. Z. přísný, ostrý, trpký, bo-
jovný, povolný, pochlebný, tichý, líbý, roz-
košný, bez hurta a hřmotu. Bl. mus. Zpěv
o závod. Us. Zpěv houpavý (jaksi roz-
marný), společný, der Ensemblegesang, bo-
hatýrský, Heldengesang, jednotný, Einzel-
gesang, okružný, der Rundgesang, Dch.,
figuralní, Figuralgesang, Hd., ozdobný či
koloraturní. Zvon. Zpěvy vzájemné a oba-
polné, andělské. Sš. II. 131., L. 36. Dal se
do zpěvu, er stimmte einen Gesang an; Z.
provésti, provozovati; Skřivan z. sladce
rozvádí. Dch. Není mi do zpěvu, ich habe
keine Lust zu singen, ich bin nicht gut auf-
gelegt. Dch., Sd., Brt. S. 59. Z. je zvučná
souměrnost hlasu lidského; Z. vázán na
verše; z. požaduje jen souměrnosti slohové
a zvučnosti samohláskové. Hš. Sl. 178. Ne
dověděl jsem se toho ani z ptačího zpěvu
ani z povětrného letu (vím to z důkladného

pramene). Dvsk. Z. vod, větrů. Mcha. Z. ten
zazníval z nekonečna v nekonečno. Šml.
Neustálý z. k nemožnostem patří; Ovšem
z. její bohodyšen jest. Sš. II. 131., L. 22.
Z. jest hlasem rozličně províjeným (t. j.
zhůru a dolů se vznášejícím a jednak spěšně
skočným, jednak znenáhla rozvláčitým) sebe
nebo jiných obveselování. Kom. Umění
zpěvu; Jejich dům hlučí hudbou a zpěvem.
Kom. Zpěvem někoho uspati, D., okouzliti.
Sych. Tatry naše, Tatry věčné mají zpěvů
tisíc a Slovenka svou slovenskou píseň nedá
za nic. Ntr. I. 127. Zpievajže si, zpievaj,
vylej žiale svoje, veď je zpev jedinké po-
lahčenie tvoje. Sl. ps. Z. je zmocněnou řečí.
Dk. Kraj slovenský milý! Krásne tvoje
stráne, keď sa mi ozývaš vo speve na ráne.
Vo speve veselom, co spieva družina, co
sa tam na poli pri klasoch zohýna. Slav.
45. Z. ptáka prozrazuje. Ros. Po zpěvu,
po peří pták poznán bývá. V. Labutí z.
(poslední. Vz Staroba). Mus., Č. Z. jednotí,
jednota sílí. Sb. vel. I. 87. Ptáka poznáš
po zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu,
blázna po řeči. Tč. exc. I zpěvu čas i mo-
dlitbě svá chvíle. Pk., Šd. Kde Slovanka,
tam i zpěv. Bž., Pokr. Pot. 158., Tč. Řeč
člověka, z. ptáka prozrazuje a jaké srdce
jistě ukazuje. Hkš.

Zpěvací = ku zpívání se hodící, Sing-.
Z. žalm. Ohláš.

Zpěvácký, Sänger-, Sing-, Z. hoch, der
Singknabe, Chorknabe, Gesangsfundatist,
Sängerknabe. Dch. Umění z., die Singkunst.
Ros. Z. spolek (mužský, ženský, smíšený).
Vz více v S. N.

Zpěváctví, n. = umění zpěvu, die Sing-
kunst. Ros.

Zpěvač, e, m., der Sänger. BO. Vz Zpě-
vák.

Zpěvačiti, il, ení, sängeln. Dch.

Zpěvačka, y, zpěvakyně (V.), ě, f., die
Sängerin. — Zpěvačka, jm. místa u Bedhoště
na Mor. Pk.

Zpěvák, a, m. (zastr. zpěvec). zpěvač, e,
m., der Sänger. Zpěvák, spěvák, V., zpě-
vač. Ros., BO. Vz Sbn. 21., Vlšk. 327. Sbor
z-ků. Pouličný z., der Bänkel-, Gassensän-
ger. Dch. Kniežata z-kóv. BO. Z-ci vlaští
nezpívají, ale ryčejí. Koll. III. 141. — Z. =
člověk, který v kostele lidu předzpěvuje, der
Vorsänger. Us. Mtl. — Zpěváci = zpívaví
ptáci. Vz S. N., Pták. Lesní z. D.

Zpěvakyně, ě, f. = zpěvačka. V., Br.,
Lom., Břez. 5., Reš.

Zpěváneček, čku, m. = zpěv, der Ge-
sang. Rozkvete v ní z. Pokr. Z hor. 73.
Za ubohou Slovač nebojuje žádný, jen
z hloubky srdénka z. ladný. Hdk. C. 26.

Zpěvanka, y, f. = popěvek, písnička, der
Gesang, das Lied. Slov. Hdk. C. Z-ky =
malé, krátké zpěvy obyč. ze dvou alexan-
drinských veršů. Sl. p. II. 166. (Jg.). Ně-
které rektorské a měšťanské z-ky už dávno
zpospolitěly k. př. švárné koně, pěkné voly.
Koll. Zp. II. 487., Kls. Národní z-ky slo-
venské. Koll. Slovensko, zlato mé, co ti
zavázali? Z-ky a lásku do peřinky dali.
Hdk. C. 19. Zpievanky, zpievanky, kdeže
ste sa vzaly? či ste spadly z neba, či ste