618

rástly v háji ? Z neba sme nespadly, v háji
sme nerástly, ale nás mládenci a dievčence
našly. Sl. spv. VI. 201. — Z., das Chorbuch.
Šm.

Zpěvánkování, n., die Sängelei, Gesang-
spielerei. Šm.

Zpěvaný; -án, a, o = zpívaný. Z-nou
mši konati. Har. I. 198.

Zpevar, a, m. = zpěvák. Slov.

Zpevarka, y, f. = zpěvačka. Slov.

Zpěvárna, y, f., das Gesangslokale.

Zpěvatelnosť, i, f., die Sing-, Sangbar-
keit. Jg. Slov.

Zpěvatelný, singbar.

Zpěvavě, singend. Z. něco čísti. Osv.
V. 762. Z. své tovary nabízejí. Koll. III. 142.

Zpěvavosť, i, f. = sklonnosť ku zpívání,
die Singlust. Z-vé dietky. Vaj. Tat. a mor.
144.

Zpěvavý = zpívavý, der gern singt,
Sing-, Sang-. Z. ptáci, V., Kom., Jel., Smil
v. 1685., Ntr. VI. 292., pěnkava. Us. Vz více
v S. N. Cf. také Pták. Z-vá Slovačka jest
naše rodačka. Slov. Tč. Zpievaj si, zpievaj,
zpievavé stvorenie. Sl. ps. Nuže, my Slo-
venky, Slovenky zpěvavé, šveholme pís-
ničku naší matce Slávě. Ntr. I. 163.

Zpěvec, vce, m. = zpěvák, pěvec, der
Sänger. Na břehu Nitry topolina stojí, na-
slécha Nitry žalostný plač i vzdech, a pod
ní zpěvec ukončiť sa strojí počatou píseň
o Nitry osudech. Ntr. I. 47. Z. toulavý.
Anth. I. 3. vyd. VIII. Štědře choval u dvora
svého zpěvce německého. Šb. Lit. I. 70.

Zpěvecký, Sänger-. Z-kým nadšen du-
chem. Č.

Zpěvectví, n. = zpěváctví, die Singkunst.

Jg.

Zpěveček, vz Zpěv.

Zpěvečka = zpěvačka.

Zpevek, vku, m. = kratičký zpěv. Slov.
Vz Zpěv. Jsou zpevky a píseňky zvlášt-
ního druhu. Sl. ps. Šf. II. 166.

Zpěvkovati = zpívati, singen, trillern
Č. Bs. 78.

Zpěvkyně, ě, zpěvačka, y, f., die Sän-
gerin. Strany gt. pl. vz -yně.

Zpěvmo = zpívaje, zpívajíc, singend,
sangweise. D.

Zpěvna, y, f. = provedení děje částečně
zpěvem, ein Melodrama, eine Operette. Č.
Sb. list. 16.

Zpěvně, singend.

Zpevnění, n. = pevnosť, die Befestigung.

Zpevněný; -ěn, a, o, befestigt. Dch.

Zpevněti, ěl, ění, fest werden. Sotva že
malý Franko dač odrástol a zpevnel, vzali
ho k sebe do kláštera. Č. Čt. I. 108.

Zpěvnice, e, f., cantica. Past. duch. 1882.
226.

Zpěvník, u, m. = kniha zpěvů, das Ge-
sangbuch. Z. jest sbírka písní ke zpěvu
určených buď duchovních neb světských,
buď s nápěvy neb bez nich. Vz S. N.

Zpevniti, spevniti, il, ěn, ění; zpevňo-
vati = pevným učiniti, befestigen, fest ma-
chen. — co: město, V., Kom., Dal., zámek.
Mus. 1880. 439. —co čím: město příkopy.
Mus. — Rkk. — kde. Na Kladsku lid vo-

jenský, jenž se tam dali a z-li, nepřestá-
vali se císaři protiviti. Dač. I. 285.

Zpěvnosť, i, f., die Singbarkeit, Gesangs-
kunst. Tatranská Slovenka sama všecky
národy z-stí svou převyšuje Koll. Zp. II.
488., Hdk. C. 13. Po krajích, kde z. troní.
Ntr. VI. 210.

Zpevňovati, vz Zpevniti.

Zpěvný = co zpívati lze, sanglich, sing-
bar. Z. částka. Dch. — Z. = zpěvavý, zpí-
vající, singend, sängerisch, Sing-. Z. pták,
Ros., národ. Tabl. Národ český jest národ
z-ný. Pdl. Z. klinkání, der Singsang; z.
vrabec, der Singsperling, ptactvo, die Sing-
vögel. Dch. Z. hruď pěvce; Odříkati zpěv-
ným hlasem nešpory. Vrch. Rtíků z. žalo-
vání. Osv. VI. 941. Z. lid, kraj, Slovač. Us.
Tč. Všady zpívá se hra tato spěvná. Sš. P.
622. Z. národ (slovenský). Koll. III. 289.

Zpěvodruh, a, m. = pomocník ve zpěvu.
Dej mi, Bože, plačidruha, z-ha sám si najdu.
Č. M. 234.

Zpěvoherec, rce, m.. der Opernsänger.
Šm., Dk.

Zpěvoherečka, y, f., die Opernsängerin.
Dch.

Zpěvoherna, y, f. = operný dům, opera,
das Opernhaus, die Singspielhalle. Nz., Dch.
Berg.

Zpěvoherní, Opern-. Z. škola, die Opern-
schule. Rk.

Zpěvohernictví, n., die Opernschau-
spielkunst. Šm.

Zpěvohlas, u, m., melodische Stimme.
Kde Slovenka přijde, ozývají se líbezným
z-sem pole, vinice, zahrady. Koll. Zp. II.
488.

Zpěvohlasný. Z. dívčina. Mor. Tě.

Zpěvohra, y, f. = drama se zpěvem, die
Oper. D. Z. = dramatická báseň, která
teprve ve spojení s hudbou a zpěvem pravé
platnosti dochází. Z. vážná, komická. Vz
více v S. N. Z. (opera) směšná (o. buffa),
vážná (o. seria). Nz. Slova z-hry, das Li-
bretto, Opernbüchel. Dch. Opery či zpěvo-
neb hudbohry. Hš. Sl. 181. Vz Opera.

Zpěvokniha, y, f., das Gesangbuch. Při
překládání z německého do českého vy-
hýbati se jest složeninám, lépe ku př. kniha
zpěvů než zpěvokniha. Hš. Sl. 146.

Zpěvokol, u, m., der Rundgesang? Ach,
kde že jste břetislavské kraje, kde vy statní
Tater jonáci vrstevníci, spolurodáci, jež zpěv
někdy bratřil u Dunaje? Jak nám zmizly
z-lů ráje? Ntr. I. 3.

Zpěvolibnosť, i,t., die Sangeslust. Sm.

Zpěvolibosť, i, f., die Anmuth des Ge-
sanges. Koll. Zp. II. 377.

Zpěvomil, a, m., der Gesangsfreund. Rk.

Zpěvomluva, y, f. = báseň. Ros. Gram.

Zpěvomluvnosť, (!), i, f. = slovesnosť.
Slovo to utvořil Ros.

Zpěvona (!), y, f. = báseň. Slovo to
utvořil Ros. Vz Báseň.

Zpěvopanna, y, f. = Musa. Th.

Zpěvopláč, e, m. Směšné věci do z-če
přiměšovati. Koll. Zp. II. 387.

Zpěvořádek, dku, m. = verš. Ros.

Zpěvořečník (!), a, m. = básník. Slovo to
utvořil Ros