619

Zpěvořečnosť (!), i, f. = slovesnosť. Slovo
to utvořil Ros.

Zpěvorodný, Gesang erzeugend. Z. lesy.
Hdk. Les. kv. 48. Otrávíš-li Slovač záští
prsu, nezbyde ti z keřů z-dných věru ani
trsu. Hdk. C. 129.

Zpěvoroh, u, m. = křídlovka, hudební
nástroj. Dch. Vz KP. II. 311. Z. altový.
Vz KP. II. 317.

Zpěvosbor, u, m., der Singchor. Šm.

Zpěvoschopný hlas, gesangsfäbig. Dk.

Zpěvoslovka, y, f., syllaba in carmine.
Ros. Gram.

Zpěvoslovnosť (!), i, f. = slovesnosť.
Slovo to utvořil Ros.

Zpěvotok, u, m. Zdali vylil z. se z ráje?
Sš. Bs. 24.

Zpěvovědec, dce, m. = zpěvoznalec. Rk.

Zpěvoznalec, lce, m. = zpěvovědec, der
Hymnolog. Rk.

Zpěvozvučnosť (!), i, f. = slovesnosť.
Slovo to utvořil Ros.

Zpěvula, y, f. = dívka, která ráda zpívá,
ein Mädchen, das gern singt, die Sängerin.
Mor. Brt., Kch. Vz Zpěvulenka.

Zpěvulenka, y, f. = zpěvula. A ty no-
voveské, to jsú z-ky, ty si rozveselá pole
za rosenky. Sš. P. 550. Také na Slov.

Zpěvumilovný, Gesang liebend. Dk.

Zpěž, e, f., die Bronze, slovo temné a
nejspíše cizí; lépe užívati bronz. Mz. 417.

Zpěžník, zpěžovník, a, m., der Bronze-
arbeiter. Šm. Vz Zpěž.
Zpěžový, Bronze-. Šm. Vz Zpěž.
Zpiati sa = vzepnouti se.

Zpiatky = zpátky.

Zpiatočně = zpět, zpátky, nazpět, zu-
rück. Potom skoro pribehne z. a iným rvát'
z pysku počne. Zbr. Báj. 9.

Zpiatočný = zpátečný. Ktoré ho po
z-čnej ceste sprovádzaly. Sl. let. V. 178.
Kým Ha ceste kráčal z-čnej. Phld. IV. 15.

Zpiatý, gespannt, starr. Slov. A tu Matuš
von zo stánku pod šišákom ide zlatým,
hneď na vojska, hneď na Nitru pohadzuje
okom zpiatým. Č. Čt. I. 297.

Zpicati, al, án, ání = zkaziti, verderben.
— co komu. Krejčí mu zpical kabát. Us.
Kšť. Vz Zpiclati.

Zpíciti, il, en, ení = vykrmiti, ausmästen.
Zlob.

Zpiclati = zpižlati, verpfuschen, ver-
patzen. — co komu. Krejčí mu zpiclal
kabát. Vz Zpicati. Us. Tč.

Zpíciti, il, en, ení. — co čím. Že zvý-
šením stavu na gruntech Slavkových vodu
zpíčil a poddaným škodu udělal (zurück-
stauen machen). Žer. — se, zpěčovati se (ne :
zpečovati se) = zpět se obraceti, nechtíti,
zprotiviti se, zepříti se, sich weigern, wider-
streben, sich sträuben, sich wider etwas
steifen, Trotz bieten, sich auflehnen, sich
empören, widerspänstig sein. Jg. Zpíčiti
m. zpětčovati se od ,pata^;, slov. pęta, na
patu se stavěti, o ní se podpírati, nechtíti
dále, zdráhati se. Šf. — abs. Nezpěčuj
se. D. Ženich se zpíčil. Vz Zpětiti. —
s inft. Zpěčoval se na království dosednouti.
Sych. Nesouce zvěsť, že vojsko zpěčuje
se podstoupiti bitvu. Ddk. II. 384. (III.

65., 259., VII. 88.). Kteří obrátiti se zpě-
čovali. Sš. I. I. 113. Pan mincmejstr se toho
zpěčoval učiniti. Dač. I. 119. — V., Ros ,
Kom., Br. — se čeho. A maje učiniti slib,
toho se zpěčoval. Mus. Toho se zpěčoval a
bránil. Jg. Pročež také nemohla se z. koruna
česká dávky této. Ddk. II. 248. Petr zpě-
čoval sě úcty sobě prokázané; Zarytci, jenž
milosti boží zpěčují se. Sš. Sk. 125., I.104.
Apol., Koc, Svěd., J. tr., Nz. — se čemu,
komu. Žádný se jeho rozkazu nezpíčil. V.
Tomuto novému vyzvání nemohl se Jindřich
déle zpěčovati. Ddk. II. 118. — Ben., Jel,
Br., Plác., J. tr. — se proti čemu, proti
komu. Žádný se proti nim z. nesměl. V.
Kterýžto zpěčil se proti ciesaři. Let. 101.
Pakliby která obec proti tomu se zpiečila.
Arch. I. 212. Tudy zpěčovali se proti apo-
štolům. Sš. Sk. 164. Tvrdo jest proti ostnu
se zpěčovati. Prov. — Jel., J. tr. — se
komu v čem. Kom. V dávání cla. Plác. —
J. tr., Nz. — kdy. Zpěčoval se z počátku
ho přijmouti. Mus. 1880. 230. — se čím.
Kterou radou a silou zpíčiti (protiviti, V.)
se míníš. Ben. — se před čím. Tato vazba
není doložena, tedy lépe: z. se čeho, čemu,
proti čemu. — Vz Spěčiti se.

Zpíditi, il, ěn, ění = pídí změřiti, mit

der Spanne abmessen. Ros., pídí obsáhnouti

(ve hře dětí o fazole, o peníze). Nehraj

s ním, on všecko zpídí. U Holešova na Mor.

Kd.

Zpievanky, pl., f., vz Zpěvanka.

Zpíhovatěti, ěl, ění, Sommerflecke Be-
kommen. Vz Zpěhatěti. Zmokne-li dítě dříve
roku — zpíhovatí. Mus. 1853. 473.

Zpíchaný; -án, a, o = jako jehlou zdě-
ravený, punktirt. Rst. 525.

Zpíchati, vz Spíchati.

Zpíjený; -en, a, o, berauscht. Us. Dch.

Zpikhartěti, ěl, ění, ein Pikhart werden.
Pal. Děj. V. 1. 170.

Zpikhartilý, pikhartisch geworden. Z-lí
neměli přístupu do shromáždění katolických
stavů. Pal. Děj. V. 2. 65.

Zpikhartiti, pikhartisch machen. — koho.
Lživě pikhartujíce, až sú drahé věrné bratry
zpikhartovavše i k smrti přivedli. Arch. III.
237. — se = zpikhartěti. Z-li se kněží a
proto z Prahy běží. Pal. Děj. V. 2. 461.

Zpiklovati co proti komu, ein Komplot
machen. Na Ostrav. Tč.

Zpikovati = zpíchati, zerstechen. Ms.
o štěp.

Zpílati, vz Spílati.

Zpile, (liebes)trunken. Pak tě teprv z.
zlíbám roztomilé děvče, já ti udělám. Č.

Zpíliti, il, en, ení = pilkou zřezati, ab-
sägen. Slov. — co: strom.

Zpilkovati = pilkou zřezati, absägen.

Zpilosť, vz Spilosť.

Zpilovati, vz Spilovati.

Zpilý, vz Spilý.

Zpínati. vz Sepnouti.

Zpínavě. Hradu a města zpínavě hledá
(snažně, enixe). Bech.

Zpínavý = který se zpíná, der sich erhebt,
stolz. Aqu.

Zpiplati = pipláním zkaziti, verkünsteln.
D. — Z. = zmazati, poskvrniti, beflecken,