620

beschmutzen. Nezpiplaná, nedotklá, nepo-
skvrněná, intacta. Lex. vet. — Z. = zamotati,
zamodrchati. Mor. Vck.

Zpírati, vz Zepříti.

Zpírek, vz Spěrek.

Zpírka, y, f. = rozepře, der Streit. Na-
stala mezi nimi z. Mor. Šd.

Zpískati, zpísknouti, knul a kl, utí, vz
Spískati. — Z. = zapísknouti. — proč. Od
bolesti drak zapískol. Dbš. Sl. pov. I. 106.

Zpisovati, vz Zepsati.

Zpítek, tku, m. Nemá zpítku = nemůže
se zotaviti, nemá zniku. Na vých. Mor.

Zpítěné, ého, n. = peníz, jejž tratí, kdo
o koupi se zpítil, das Reugeld. Zpítěné platiti,
das Reugeld zahlen. Us.

1. Zpíti, vz Zpěti, 2.

2. Zpíti, vz Spíti, Sepnouti.
Zpítiti se, vz Zpětiti se.
Zpitomělý, betäubt. Stál jsem jako z.

Us. — čím: hlukem. Kká. Td 71.

Zpitoměti, ěl, ění = pitomým učiněnu
býti, zahm werden, V.; ohlušen býti, betäubt,
dumm werden. — v čem. Snad v té řádné
kázni zpitomí (divokosti pozbude). Sych. —
nad čím. Hlas., Sá. — čím: velikým du-
ševním namáháním. — komu. Syn mi z-měl.
Kká. Td. 213.

Zpitomiti, il, en, ení, zpitomovati, zahm,
betäubt machen. — koho. Kořalka zpitomí
člověka. — koho čím: kořalkou.

Zpitvati = vypitvati, ausweiden. — co:
rybu. — Z. = vydrancovati, ausplündern.
— co: ostrov.

Zpitvořiti, il, en, ení, komisch misstalten.
— co. Rk. — čím: nožem. Tč.

Zpitý, vz Spitý.

Zpívaná, é, f., vz Zpívaný.

Zpívání, n., das Singen, der Gesang, Sang,
cantatio. Ž. wit. 70. 6., V. Z-ním ku spaní
přivésti. D. Společný zpěv jest mnohých
spolu z. Kom. Mistr ve z. D. Z. kohoutův.
Reš. Z., canticum, der Gesang. Ž. wit.
97.1. Z. o cenu, das Preissingen. Dch. Ležim
blizko kostela a neslyšim zvoněňa ani ptáčka
zpivaňa. Sš. P. 162. Věčně je ji do z. Nrd.
Bld. 56. Z. neslušné, jenž viece popúzie
k tanci než k náboženstvie; (Majíce) jazyk
v slovách neb v hlasitém z. a žádosť mezi
ženami neb v kuchyni. Hus 1. 77., 300.

Zpívanice, e, f. = zpívání, das Singen.
Na Slov. Koll. Zpěv. I. 63. Trapná z., die
Singsangplage. Dch.

Zpívaný; -ván, a, o, gesungen. Z. mše
za mrtvé. D. Ranní zpívaná (mše); menší
zpívaná, matura; míti zpívanou, gesungenes
Amt (Messe) halten. Dch. V neděli bude
z-ná, cantata. Šd. Z. písně. Pokr. Pot. 12.

Zpívatelný, singbar. Ž. kap.

Zpívati, V., spívati, V., lépe: zpívati,
singen, besingen, dichten; mši, halten. Jg.
V Krkonš.: tejnořiť. Kb. Na mor. Val. a ve
Slez.: zpívu, eš, e, eme, ete, ú n. zpívajú.
Vck., Šd. Zpivum, eš, e. Na Ostrav. Tč. —
abs. Zpívají ptáci (zpěvaví), slavíci, skři-
vánci, pěnkavy atd. Nešťastný taký dům,
kde kohout mlčí a slepice zpívá. Koll. Učiti
se, uměti z. Us. Staří zpívali, mladí po nich
pískali, wie die Alten sungen, so zwitscherten
die Jungen. Dch. Až ryby zpívať a ptáci

bez peří lítať budou (nikdy). Sd. Budě
kvitnúť rež ba i pšenica, budě spivať ptaček
křepelica. Sš. P. 5. Zpívána bude píseň tato.
BO. Zpívala bych neumím a mlčeti nechci;
šla bych domů, nevím kudy. Zpívej co umíš,
dělej co můžeš a jez co máš. Rým. Zpívej
co umíš, rob, co móžeš, jez co máš, mluv
čemu rozumíš a dobře budě. Slez. Šd. Zpívej
co umíš, dělej co můžeš, jez co máš, nesahej
výše sebe, ostojíš, poznáš. Hkš., Tč. Lépe
zpívati nežli klívati. Šd. Zpívá kohoutek,
těší ho živůtek. Šd. Nezpievaj, až z krčmy
pójdeš. Prov. Smil. Ty musíš tancovať, jak
já budu zpívať (píseň zpívat). Prov. Já rád
zpívám, ty rád výskáš. Vz Stejnosť. Č. —
co. Zpíval žalostnou, zpíval si veselou. Us.
Šd. Píseň českou nečti, ale zpívej. Hš. Po-
mohu ti, až budeš z. děvet a devadesát písní
(až budeš u veliké nouzi). U Litmšl. Bda.
Milý brachu, takovou zpívá zde každý (tak
si každý naříká). Us., Brt. S. 18. Anděl
spívá písničku, pozdravuje matičku; Půjdu,
půjdu tu uličku ku dvoru, budu zpivať tu
pěsničku o Bohu. Sš. 33., 745. Matury zpí-
vali. Dač. I. 121. Ktož tuto pieseň zpievají.
Výb. II. 24. Zpievali radostnú pieseň. BO.
Sv. Martin šed velikú mši zpieval. Pass.
942. Z. mši. Hus I. 401. Tak pohřiechu
kněžie a žáci řiekají a zpievají hodiny ; Lépe
jest hřiechóv srdečně bez řeči želeti než
krásnú řeč vymyšlenú řiekati neb zpievati.
Hus I. 307., II. 316. Jednu píseň ustavičně
z.; Z. otcovské písně (kráčeti do otcovských
šlepějí); Kdo miluje zisk, Jidášovu píseň
zpívá. V. Kdo čí chléb jí a pivo pije. toho

píseň zpívej. D. Čí pivo piješ, toho píseň

zpívej. Mus. Čí chléb jím, toho píseň zpívám
(toho vůli činím). Mus. Z. melodie, Kom.,

zlou (píseň = naříkati, klagen). Us. —jak:
kosmici, durch die Fistel singen, Kom., půl

hlasem, jiným hlasem, Us., celým hlasem.
Hd. Dva spolu (zaroveň) mohou z. ale ne spolu

i mluviti. Hkš., Jg. Z. bez oddechu. Sych.
Z. pěkně, dobře, silně, Us., napřed (před-
zpěvovati), D., rychle. V. Dobře zpíváš,
kdyby (= kdybys) jen notu měl (dobrý

úmysl máš, kdybys měl jen prostředky).

Ros. Však ty budeš jinak z., du wirst einen
anderen Ton anschlagen. Zpíval až radosť,

dass es eine Freude war. Z. z listu (hned

bez zkoušky), vom Blatt weg singen. Dch.

Z. česky, po česku, mateřskou řečí. Us.

Každý pták zpívá, a každý člověk mluví,

jak mu pán Bůh dal; Zpívá do každé noty

(dělá, jak kdo chce, každému po chuti). Šmil.

Nedaj pozor, jak sa zpívá, ale čo sa zpívá.

Slov. Tč. Zpívejte ptáčkové pěkně vesele.
Pís. Zpívá na starou notu, jen že do jiného

klíče. U Litmšl. Dř. Z. při varhanech. Ehr.
Zpívá se známou notou. Us. Šd. Zpívá při
práci velkým hlasem; Z. z plných hrdel,
něco hlasně, Vrch., při loutně. Mus. 1880.
93. Vejde maměnka: Co to za ptáčka? Tak
vesele zpívá, jak zpívávala má dcera milá,
dyž doma bývala; Zpivéte vesele kohóti,
hať (ať) se mý srdéčko nermótí; Jak pak
budeš zpívať? bebebe, mememe. Sš. P. 484.,
577., 743. Spievala bych hlasom, niesom
v poli našom. Ht. Sl. ml. 231. Ptáčku malý,
líbezně zpíváš. Pís. mor. Po prvníkrát jsem