Předchozí (619)  Strana:620  Další (621) |
|
|||
620
|
|||
|
|||
beschmutzen. Nezpiplaná, nedotklá, nepo-
skvrněná, intacta. Lex. vet. — Z. = zamotati, zamodrchati. Mor. Vck. Zpírati, vz Zepříti.
Zpírek, vz Spěrek.
Zpírka, y, f. = rozepře, der Streit. Na-
stala mezi nimi z. Mor. Šd. Zpískati, zpísknouti, knul a kl, utí, vz
Spískati. — Z. = zapísknouti. — proč. Od bolesti drak zapískol. Dbš. Sl. pov. I. 106. Zpisovati, vz Zepsati.
Zpítek, tku, m. Nemá zpítku = nemůže
se zotaviti, nemá zniku. Na vých. Mor. Zpítěné, ého, n. = peníz, jejž tratí, kdo
o koupi se zpítil, das Reugeld. Zpítěné platiti, das Reugeld zahlen. Us. 1. Zpíti, vz Zpěti, 2.
2. Zpíti, vz Spíti, Sepnouti.
Zpítiti se, vz Zpětiti se. Zpitomělý, betäubt. Stál jsem jako z. Us. — čím: hlukem. Kká. Td 71.
Zpitoměti, ěl, ění = pitomým učiněnu
býti, zahm werden, V.; ohlušen býti, betäubt, dumm werden. — v čem. Snad v té řádné kázni zpitomí (divokosti pozbude). Sych. — nad čím. Hlas., Sá. — čím: velikým du- ševním namáháním. — komu. Syn mi z-měl. Kká. Td. 213. Zpitomiti, il, en, ení, zpitomovati, zahm,
betäubt machen. — koho. Kořalka zpitomí člověka. — koho čím: kořalkou. Zpitvati = vypitvati, ausweiden. — co:
rybu. — Z. = vydrancovati, ausplündern. — co: ostrov. Zpitvořiti, il, en, ení, komisch misstalten.
— co. Rk. — čím: nožem. Tč. Zpitý, vz Spitý.
Zpívaná, é, f., vz Zpívaný.
Zpívání, n., das Singen, der Gesang, Sang,
cantatio. Ž. wit. 70. 6., V. Z-ním ku spaní přivésti. D. Společný zpěv jest mnohých spolu z. Kom. Mistr ve z. D. Z. kohoutův. Reš. Z., canticum, der Gesang. Ž. wit. 97.1. Z. o cenu, das Preissingen. Dch. Ležim blizko kostela a neslyšim zvoněňa ani ptáčka zpivaňa. Sš. P. 162. Věčně je ji do z. Nrd. Bld. 56. Z. neslušné, jenž viece popúzie k tanci než k náboženstvie; (Majíce) jazyk v slovách neb v hlasitém z. a žádosť mezi ženami neb v kuchyni. Hus 1. 77., 300. Zpívanice, e, f. = zpívání, das Singen.
Na Slov. Koll. Zpěv. I. 63. Trapná z., die Singsangplage. Dch. Zpívaný; -ván, a, o, gesungen. Z. mše
za mrtvé. D. Ranní zpívaná (mše); menší zpívaná, matura; míti zpívanou, gesungenes Amt (Messe) halten. Dch. V neděli bude z-ná, cantata. Šd. Z. písně. Pokr. Pot. 12. Zpívatelný, singbar. Ž. kap.
Zpívati, V., spívati, V., lépe: zpívati,
singen, besingen, dichten; mši, halten. Jg. V Krkonš.: tejnořiť. Kb. Na mor. Val. a ve Slez.: zpívu, eš, e, eme, ete, ú n. zpívajú. Vck., Šd. Zpivum, eš, e. Na Ostrav. Tč. — abs. Zpívají ptáci (zpěvaví), slavíci, skři- vánci, pěnkavy atd. Nešťastný taký dům, kde kohout mlčí a slepice zpívá. Koll. Učiti se, uměti z. Us. Staří zpívali, mladí po nich pískali, wie die Alten sungen, so zwitscherten die Jungen. Dch. Až ryby zpívať a ptáci |
bez peří lítať budou (nikdy). Sd. Budě
kvitnúť rež ba i pšenica, budě spivať ptaček křepelica. Sš. P. 5. Zpívána bude píseň tato. BO. Zpívala bych neumím a mlčeti nechci; šla bych domů, nevím kudy. Zpívej co umíš, dělej co můžeš a jez co máš. Rým. Zpívej co umíš, rob, co móžeš, jez co máš, mluv čemu rozumíš a dobře budě. Slez. Šd. Zpívej co umíš, dělej co můžeš, jez co máš, nesahej výše sebe, ostojíš, poznáš. Hkš., Tč. Lépe zpívati nežli klívati. Šd. Zpívá kohoutek, těší ho živůtek. Šd. Nezpievaj, až z krčmy pójdeš. Prov. Smil. Ty musíš tancovať, jak já budu zpívať (píseň zpívat). Prov. Já rád zpívám, ty rád výskáš. Vz Stejnosť. Č. — co. Zpíval žalostnou, zpíval si veselou. Us. Šd. Píseň českou nečti, ale zpívej. Hš. Po- mohu ti, až budeš z. děvet a devadesát písní (až budeš u veliké nouzi). U Litmšl. Bda. Milý brachu, takovou zpívá zde každý (tak si každý naříká). Us., Brt. S. 18. Anděl spívá písničku, pozdravuje matičku; Půjdu, půjdu tu uličku ku dvoru, budu zpivať tu pěsničku o Bohu. Sš. 33., 745. Matury zpí- vali. Dač. I. 121. Ktož tuto pieseň zpievají. Výb. II. 24. Zpievali radostnú pieseň. BO. Sv. Martin šed velikú mši zpieval. Pass. 942. Z. mši. Hus I. 401. Tak pohřiechu kněžie a žáci řiekají a zpievají hodiny ; Lépe jest hřiechóv srdečně bez řeči želeti než krásnú řeč vymyšlenú řiekati neb zpievati. Hus I. 307., II. 316. Jednu píseň ustavičně z.; Z. otcovské písně (kráčeti do otcovských šlepějí); Kdo miluje zisk, Jidášovu píseň zpívá. V. Kdo čí chléb jí a pivo pije. toho píseň zpívej. D. Čí pivo piješ, toho píseň
zpívej. Mus. Čí chléb jím, toho píseň zpívám
(toho vůli činím). Mus. Z. melodie, Kom., zlou (píseň = naříkati, klagen). Us. —jak:
kosmici, durch die Fistel singen, Kom., půl hlasem, jiným hlasem, Us., celým hlasem.
Hd. Dva spolu (zaroveň) mohou z. ale ne spolu i mluviti. Hkš., Jg. Z. bez oddechu. Sych.
Z. pěkně, dobře, silně, Us., napřed (před- zpěvovati), D., rychle. V. Dobře zpíváš, kdyby (= kdybys) jen notu měl (dobrý úmysl máš, kdybys měl jen prostředky).
Ros. Však ty budeš jinak z., du wirst einen
anderen Ton anschlagen. Zpíval až radosť, dass es eine Freude war. Z. z listu (hned
bez zkoušky), vom Blatt weg singen. Dch.
Z. česky, po česku, mateřskou řečí. Us.
Každý pták zpívá, a každý člověk mluví,
jak mu pán Bůh dal; Zpívá do každé noty
(dělá, jak kdo chce, každému po chuti). Šmil.
Nedaj pozor, jak sa zpívá, ale čo sa zpívá.
Slov. Tč. Zpívejte ptáčkové pěkně vesele.
Pís. Zpívá na starou notu, jen že do jiného klíče. U Litmšl. Dř. Z. při varhanech. Ehr.
Zpívá se známou notou. Us. Šd. Zpívá při práci velkým hlasem; Z. z plných hrdel, něco hlasně, Vrch., při loutně. Mus. 1880. 93. Vejde maměnka: Co to za ptáčka? Tak vesele zpívá, jak zpívávala má dcera milá, dyž doma bývala; Zpivéte vesele kohóti, hať (ať) se mý srdéčko nermótí; Jak pak budeš zpívať? bebebe, mememe. Sš. P. 484., 577., 743. Spievala bych hlasom, niesom v poli našom. Ht. Sl. ml. 231. Ptáčku malý, líbezně zpíváš. Pís. mor. Po prvníkrát jsem |
||
|
|||
Předchozí (619)  Strana:620  Další (621) |