621

tě viděl, kdy jsi krávy hnala, tak jsi se mi j
zalíbila, žes pěkně zpívala. Pís. slez. Po-
stavil kohouta na stůl a pravil: Zpívej!
A kohout zpíval, až nazpíval tolik dukátů,
že se už se stola sypaly. Baj. slez. Slavíček
zpívá, až se rozlíhá, že moje milá není po-
ctivá. Pís. slez. Na mandlíku budu sedať,
přelíbezně budu zpívať: pět měrek, pět
měrek (volá křepelka)! Slez. Šd. Zpívala
jsem někdy, zpívala, až se hory zelenaly;
vstávajíc lehajíc jsem zpívala. Sk. Zpívej
žalmovými melodiemi. Dač. I. 269. Cechové
cizím jazykem z-li. Ib. 354. Ty jistě velmi's
teď libě a přerozkošně zpíval. Ler. A sám
podlé Musy návodu písně slasti, písně zpívám
trudu. Sš Bs. 190. Ale tuto slavně zpievají.
Aby ji (víru) tak zevně zpievali. Št. Kn. š.
513. Zpievá v piščalku. GR. A k tomu po-
dobně a vesele cierkev zpievá. Hus I. 472
Z. vysokým hlasem. Chč. 624. Každý pták
zpívá podlé povahy přirozené možnosti své.
Bart. Bolí hrdlo zpívať darmo. Šd., Lb. By
slavík jak krásně zpíval, přece vrabce ne-
naučí. Šd. On zpíve jako slavík. Slez. Šd.
Jak kněz zpívá, tak mu lid odpovídá Bž.
Zpívá jako slavíček, co ovce dáví (vyje
jako vlk). Ros. Staří ptáci jak zpívají, mladí
po nich tak vrzají. Reš. Jak staří zpívají,
tak mladí cvrlikají. Prov. Ne tak kusá jako
s ocasem pěnkava zpívá. Z. jako zimní sla-
víci (vlci). Prov. Zpíváš jako sova; Ten už
ví jak zpívať (rozumí tomu); Zpívá jako
kanárek, co po kravách skáče (jako býk).
Slez. Šd. Spieva, ako by dverce otváral
(vrzavé dvéře); Čo budeš sväté pašie na
holých kolenách spievať (nedám, neurobím).
Slov. Zátur. Ja di ty, skřekoňu jakýsi, že
ťa to nemrzí! Neumíš-li lepší zpívať, mohl
bys teho nechať. Brt. L. N. II. 86. —
komu: hluchému zpívati (marnou práci ko-
nati). Zpívati někomu novu piesň. Ž. wit.
143. 9. Zpievajme Hospodinu. Ž. Klem. Ho-
dinky někomu z., Einem die Leviten lesen.
Dch. Ne každý veselý, kdo v rozkoši žije
a já sobě zpěvám, hoc mne psota bije. Jir.
Ves. čt. Vrabec jest domácí ptáček, zpívá
sobě jako žáček. Kol. ván. 115. Zpievaj si,
ženička, ako si zpievala, bývaj mi vesela,
ako si bývala: bývaj mi vesela, ako si bý-
vala, keď si někdy za mnú dvere zatvárala
(zavírala). Sl. ps. Zpievajže si, zpievaj, vylej
žiale (žely) svoje, veď je zpev jedinké po-
lahčenie tvoje. Sl. ps. Panna Maria tobě
zpívá a sv. Anton tě kolíbá. Čes. mor. ps.
5. Krista pána kolébala, svaté písně mu
spívala. Sš. P. 45. My spíváme, víme komu.
Sš. P. 735. Až mně dáš jísti, teprve mi
zpívej (napřed zaplať, potom poroučej). Vz
Odbyti (prosícího). Lb. Vám zpívají a na
nás nota padá (jeden se kárá a jiný se míní).
Tč., Šd., V. Z. komu také = láti. Ten mu
zpívá! Us. — s kým. Us. Spieval jsem
s jinými vigilie. Hus I. 307. Raději s moudrým
plakati nežli s bláznem zpívati. Tč. exc. —
proč. Bohu k chvále z. V. Na česť Bohu
z. Výb. II. 8. 8. (Pass.). Z kratochvíle. Mk.
Zpívala bych ráda, nemožu od hlada. Sš.
P. 550. — o čem: o vojnách. Us. — Knst.
Z. chvály o sobě. V. Z hloubi o něčem z.
Kká. K sl. j. 145. Zpívala bych sobě, sy-

nečku, o tobě, pomyslela sem si, co je mňa
po tobě. Sš. P. 214. — co za koho: mši
za mrtvé. D. Z-li zaň rekvie. Sš. P. 714.
Kněžstvo aby za mne žalné zpívalo písně.
Sš. Bs. 36. — (co) kde. V kostele z. Ml.
Už to ptáci po střechách zpívají (je to
známé). Č. Tu písničku vrabci po střeše
zpívají. Z-li nad ním rekvie (nadávali mu).
U Rychn. Na Slovensku zpívá všecko: Pole,
lesy, obydlí ozývají se písněmi starými a
nové a nové stále se ještě tvoří. Pokr. Pot.
11. Vyběravá Slovenka nevolí si nikoho
kromě sedláka, neboť ,sedliak spieva v poli'.
Ib. 158. V tom háječku při měsíčku zpíval
tam slavíček. Z. v kůru. Er. P. 118., 183.
Mamička tam v hrobě zpive, malé díťatko
kolibe; Zpive un tam velice, milej pronika
srdce. Sš. P. 90., 546. Že rolníci při pluhu,
žencové na roli, vinaři ve vinohradech žalmy
z-li. Sš. II. 131. Tu, kdež kokot nad ním zpie-
val. Hr. rk. 129. Kde se zpívá, tam jdi, tam
dobrý lid bývá. Prov. Šd. Kohout na svém
smetišti rád kokrhá a zpívá. Prov. — od-
kud : z not. Mk. Co (pták) zpívá z malinkého
zobce. Hdk. C. 54. — kdy. Při jídle nemá
svobodný nebo svobodná z., dostal by blá-
znivou ženu (dostala by bláznivého muže).
Na mor. Val. Vck. Zpívá-li děvče při jídle,
dostane veselého (bláznivého) muže. U Kr.
Hrad., u N. Bydź. Kšť. Co zpívá prostomile
ptactvo rannou chvílí? Hdk. Zpívá-li kdo
v pátek, bude v neděli plakati. Brt. Zpívá
jako labuť před smrtí. Litomšl. Dř. Zpívá
tam slavíček za noc kolikrát. Er. P. 132.
Nadešli tam chlapka, žito žal, svaté pěsničky
při tom zpíval. Sš. P. 19. Slovensky si
zpievaj i v zime i v lete: veď to najkrajší
zpev na tom božom svete. Sl. ps. Až roz-
kvete lípa, slavík bude zpívat, budu tě,
dceruško, do háje nosívat. Sladký chládek
bude kolem tebe hráti a pod hlavu útlou
lípa květy stláti. Ty v soumraku tichém
budeš se učívat Jako pravá Češka od slavíka
zpívat. Mar. Čacká. Zpěváci evangelium
v jistý čas zpívají. Har. I. 16. Po něm zpíval
jiný. Us. A tu vieru slovutně na všakú ne-
děli i v jiné svátky některé zpievají na mši.
Št. Kn. š. 13. V té vieře, ješto na mši zpie-
vají. Ib. 15. Zpívá jako slavík o Havle;
Zpívá jako slavíček po sv. Havle (nic). Če-
chové tehdáž zpívají, když se najedli. V. Hus
o Martině nejkrásněji zpívá (na pekáči). Prov.
Tč. Kde jsi z-la v létě, zpívej i v zimě. Té.
Sloboda je zlatá, ale služebnosť proklatá,
jen ptáčik slobodný vesele zpívá den po
dni. Koll. Hlasové. 178. — kde (před kým)
zač: za odměnu. Koll. Zp. II. 387.

Zpívavý, vz Zpěvavý.

Zpizditi, il, ěn, ění, verhunzen. — co.
Us.

Zpižlati = špatným nožem sřezati, zer-
hecheln. Us. Tč.

Zpjantiti se, sich vermengen, verfitzen.
— komu. Kuděl sa mu zpjantila, nenande
konca; Rozum se mu zpjantil. Na Ostrav.
a Slov. Tč.

Zpjatočný = zpiatočný, zpátečný. Chýlilo
sa k poledniu, bolo teda myslet na z-nú
cestu. Lipa 266.

Zplacení, n., vz Splacení.