622

Zplacený, vz Splacený, Splatiti.

Zpláceti, vz Spláceti.

Zpláchnouti, vz Spláchnouti.

Zplákaný, vz Zplákati. Čižmy z-né na
plúcky. Slov. Zátur.

Zplakati, zplači, splači; zplakávati =
počíti plakati, do pláče se dáti, in Thränen
ausbrechen, zu weinen anfangen. — koho.
Splaka (splakal) svého sestřence. Troj. —
nad kým, nad čím. Zlob., Sych. Z. nad
výdělkem (prodělati). Us. Dch., Kšť. Kdo by
chudého nepřijal do domu, to prý by pán
Ježíš nad tím zplakal. Bes. ml. Mráz dopravil
nám vinohrady, že by člověk nad tím zplakal.
Us. Šd. Kdyby ho matka viděla, z-la by
nad ním. Šd. Uzřev město zplakal nad ním.
Proch. Děj. bibl. II. 123. — proč: radostí.
Us. Šd. — komu. Člověku srdce nad tím
zplače. Němc. — jak. Žalostně z-la: Bodaj
bych ťa, synečku, nebyla poznala. Čes. mor.
ps. 123. Cf. Sš. P. 393. — kdy. Však on
brzo zplače. Us. Šd.

Zplakávati, vz Zplakati.

Zpláknouti, vz Spláchnouti.

Zplamenati = zplameněti (zčervenati, za-
páliti se). — proč. Bujarou mu rozkoší líce
z-naly. U Žamb. Dbv.

Zplamenělý, entflammt. Na něž ruka
krytá oblak clonou žhavým prstem z-lé píše
čteny. Štulc I. 49. Z. píseň. Č.

Zplameněti = počíti plamenem hořeti,
entflammt werden. — kde. Zplameněv ve
tváři řekl. Us.

Zplameniti; zplameňovati = v plamen
zanítiti, entflammen. — co: city něčí. Mus.
Oheň z-ní nepřátely, inflammabit. Ž. wit.
96. 3. Z. váhající roty. Hdk. — se. Sláma
zapálená se na ráz z-la. Na Mor. Tč.

Zplanělý, verwildert. Z. vinný keř. Ben.
Z. poušť (vasta). BO.

Zplanění, n., die Flachmachung, Ver-
flachung. Vz Zplaniti. — Z. od zplaněti.
Poslal vojsko ku pohubení a z. síly isra-
helské (ad exstirpandum). BO.

Zplaněti, ěl, ění, zplanívati = planým
učiněnu býti, verwildern; špatným se státi,
schlecht werden. V. — abs. Byla si, byla velmi
drahá, již si z-la, zůsťaň zdráva. Koll. Zp.
II. 289. Z-li pohané. Výb. I. 646. Hoch zplaněl
(zdivočel). Šml. ve Světz. Duch jejich (lidí)
zplaněl. Co uťatá ratolesť zplaníš. Sš. I. 29.,
118. Od kořene prut zrostlý zplanie, když
jeho neštěpují. Arch. III. 68. Urození zplaní-
vají, když od dávna v chudobě budú, že
jdú vókol s chaternými. Kšch. 13. — čím:
strom neopatrováním zplaní. Byl. Naše mysl
zahálčivostí jako zplaní. Byl. Obyčejem zlého
zplaněl lid (zdivočel). Št. N. 308. 2. —
kde. Křesťané pod tureckým jhem zplaněli.
Před jeho očima rostl a zplaněl. Šml. V.
142. — jak. Bez něho zplanievají. Št.

1. Zplaniti, il, ěn, ění; zplaňovati =
planým učiniti, wild machen. — co, se. D.,
Zlob. Z. zemi (conterere). BO. Z. se. HN.

2. Zplaniti = srovnati, ebnen. Vz Splaniti.
Zplanouti, vz Splanouti.
Zplantaný; -án, a, o, verwirrt. Už je

celý z-ný. Mor. Šd.
Zplápol, u, m. = zplápolání.
Zplápolalý, auflodernd, entflammt. Šf.

Zplápolání, n., das Auflodern, Auf-
flackern. Vz Zplápolati.

Zplápolati = počíti plápolati, aufflackern,
auflodern. — abs. Zrada sa ztratí a lásky
bratskej z-lá vatra. Vaj. Tat. a mor. 109. —
v čem. V milování jejím srdce jeho zplá-
polá. Troj. — kde. V jeho srdci neuhasný
oheň lásky zplápolal. Ntr. VI. 42. Který
(žár) králi v nadrech zplápolal. Čch. Dg.
482. — čím. A sláva zašlých vekov junáka
oviala (ovála) a duša jeho svätým ohňom
zplápolala. Chlpk. Sp. 10. — Z. = shořeti,
verbrennen, verlodern. D.

Zplasati, zastr. = strhati, zerreissen. —
co kde jak. Ale rúcho na něm až do na-
hoty zplasa. Leg., Výb. I. 279. Rúcho na
sobie zplasav, ven vyšel. Pass. 14. stol. Mus.
1883. 110.

Zpláskati, splasknouti, vz Splasknouti.

Zplašeně, scheu. Z. běhá

Zplašeno = zplašeně, plaše. Slov. Jej
veľké modré oči zvedavo, z. ligotaly sa.
HVaj. BD. II. 135.

Zplašený, vz Splašený.

Zplašiti, vz Splašiti.

Zplata, y, f. = splata.

Zplatek, tku, m., vz Splatek.

Zpláti, zplávati, vz Pláti, aufflammen. —
čím. Oči jeho zplály svatým zanícením.
Čch. Petrkl. 35. — nad kým proč. Nad
níž zrak tvůj obdivem zplával. Čch. Bs. 78.

Zplatiti, vz Splatiti.

Zplatník, a, tu. = kdo z platu pracuje,
der Lohndiener. Us.

Zplatnosť, vz Splatnosť.

Zplatný, vz Splatný.

Zplavitelný, verwaschbar. Rk. Vz násl.
Zplávati, vz Zplátí.

1. Zplaviti, il, en, ení = plavbou zjezditi,
über-, durchsegeln. — co: Všecky moře
zplavil. D.

2. Zplaviti = dolů plaviti, vz Splaviti.
Zplavnění, n., die Schiffbarmachung.

Dch.

Zplavniti, il, ěn, ění, schiffbar machen.
— co: řeku. Dch. Cf. Splavný.

Zplaz, u, m. = dno pod plechem (radlicí)
u pluhu, das Sohlenstück. Vz Plaz. Mor.
HS., Vck.

Zplaziti se = plaziti se, kriechen. — se
po čem, kudy. St. skl. V. 189. I po všech sě
hřadách zplazí. Žk. 265. Vz Splaziti se.

Zplechatělý = plechatý. Z. strom (opa-
dalý). Pl.

Zplemenati se = zplemeniti se Šestero
prasat se nám zplemenalo. Ostrav. Tč.

Zplemeniti se = rozplemeniti se, sich
vermehren. Ros. — jak. Do několika set
koz se zplemenilo. Břez. 236. — kde. Velmi
zhusta se z-li v Čechách (kalvinisté). Štl.

Zpleniti, il, ěn, ění, ausplündern, deva-
stiren — co. Dch., Čsk..

Zplésati, zplésám a zpleši = zaplésati,
zaradovati se, frohlocken. Ros,, Žalm. Za-
vzněly ťrouby, z-ly Tatry slovenské. Ntr. I. 43.
Zplésal, když tu novinu uslyšel. Us. — nad
čím. — čím. Zplešíce rukama vecechu: Živ
buď král! Bj. — kde. V nebeské vlasti
tvoji zplésají. Štulc I. 163. Na posvátné
stařec síni zplésal. Tb. T. 103. — Vz Plésati.



	622

	Zplacený, vz Splacený, Splatiti. Zpláceti, vz Spláceti. Zpláchnouti, vz Spláchnouti. Zplákaný, vz Zplákati. Čižmy z-né na plúcky. Slov. Zátur. Zplakati, zplači, splači; zplakávati = počíti plakati, do pláče se dáti, in Thränen ausbrechen, zu weinen anfangen. — koho. Splaka (splakal) svého sestřence. Troj. — nad kým, nad čím. Zlob., Sych. Z. nad výdělkem (prodělati). Us. Dch., Kšť. Kdo by chudého nepřijal do domu, to prý by pán Ježíš nad tím zplakal. Bes. ml. Mráz dopravil nám vinohrady, že by člověk nad tím zplakal. Us. Šd. Kdyby ho matka viděla, z-la by nad ním. Šd. Uzřev město zplakal nad ním. Proch. Děj. bibl. II. 123. — proč: radostí. Us. Šd. — komu. Člověku srdce nad tím zplače. Němc. — jak. Žalostně z-la: Bodaj bych ťa, synečku, nebyla poznala. Čes. mor. ps. 123. Cf. Sš. P. 393. — kdy. Však on brzo zplače. Us. Šd. Zplakávati, vz Zplakati. Zpláknouti, vz Spláchnouti. Zplamenati = zplameněti (zčervenati, za- páliti se). — proč. Bujarou mu rozkoší líce z-naly. U Žamb. Dbv. Zplamenělý, entflammt. Na něž ruka krytá oblak clonou žhavým prstem z-lé píše čteny. Štulc I. 49. Z. píseň. Č. Zplameněti = počíti plamenem hořeti, entflammt werden. — kde. Zplameněv ve tváři řekl. Us. Zplameniti; zplameňovati = v plamen zanítiti, entflammen. — co: city něčí. Mus. Oheň z-ní nepřátely, inflammabit. Ž. wit. 96. 3. Z. váhající roty. Hdk. — se. Sláma zapálená se na ráz z-la. Na Mor. Tč. Zplanělý, verwildert. Z. vinný keř. Ben. Z. poušť (vasta). BO. Zplanění, n., die Flachmachung, Ver- flachung. Vz Zplaniti. — Z. od zplaněti. Poslal vojsko ku pohubení a z. síly isra- helské (ad exstirpandum). BO. Zplaněti, ěl, ění, zplanívati = planým učiněnu býti, verwildern; špatným se státi, schlecht werden. V. — abs. Byla si, byla velmi drahá, již si z-la, zůsťaň zdráva. Koll. Zp. II. 289. Z-li pohané. Výb. I. 646. Hoch zplaněl (zdivočel). Šml. ve Světz. Duch jejich (lidí) zplaněl. Co uťatá ratolesť zplaníš. Sš. I. 29., 118. Od kořene prut zrostlý zplanie, když jeho neštěpují. Arch. III. 68. Urození zplaní- vají, když od dávna v chudobě budú, že jdú vókol s chaternými. Kšch. 13. — čím: strom neopatrováním zplaní. Byl. Naše mysl zahálčivostí jako zplaní. Byl. Obyčejem zlého zplaněl lid (zdivočel). Št. N. 308. 2. — kde. Křesťané pod tureckým jhem zplaněli. Před jeho očima rostl a zplaněl. Šml. V. 142. — jak. Bez něho zplanievají. Št. 1. Zplaniti, il, ěn, ění; zplaňovati = planým učiniti, wild machen. — co, se. D., Zlob. Z. zemi (conterere). BO. Z. se. HN. 2. Zplaniti = srovnati, ebnen. Vz Splaniti. Zplanouti, vz Splanouti. Zplantaný; -án, a, o, verwirrt. Už je celý z-ný. Mor. Šd. Zplápol, u, m. = zplápolání. Zplápolalý, auflodernd, entflammt. Šf.	Zplápolání, n., das Auflodern, Auf- flackern. Vz Zplápolati. Zplápolati = počíti plápolati, aufflackern, auflodern. — abs. Zrada sa ztratí a lásky bratskej z-lá vatra. Vaj. Tat. a mor. 109. — v čem. V milování jejím srdce jeho zplá- polá. Troj. — kde. V jeho srdci neuhasný oheň lásky zplápolal. Ntr. VI. 42. Který (žár) králi v nadrech zplápolal. Čch. Dg. 482. — čím. A sláva zašlých vekov junáka oviala (ovála) a duša jeho svätým ohňom zplápolala. Chlpk. Sp. 10. — Z. = shořeti, verbrennen, verlodern. D. Zplasati, zastr. = strhati, zerreissen. — co kde jak. Ale rúcho na něm až do na- hoty zplasa. Leg., Výb. I. 279. Rúcho na sobie zplasav, ven vyšel. Pass. 14. stol. Mus. 1883. 110. Zpláskati, splasknouti, vz Splasknouti. Zplašeně, scheu. Z. běhá Zplašeno = zplašeně, plaše. Slov. Jej veľké modré oči zvedavo, z. ligotaly sa. HVaj. BD. II. 135. Zplašený, vz Splašený. Zplašiti, vz Splašiti. Zplata, y, f. = splata. Zplatek, tku, m., vz Splatek. Zpláti, zplávati, vz Pláti, aufflammen. — čím. Oči jeho zplály svatým zanícením. Čch. Petrkl. 35. — nad kým proč. Nad níž zrak tvůj obdivem zplával. Čch. Bs. 78. Zplatiti, vz Splatiti. Zplatník, a, tu. = kdo z platu pracuje, der Lohndiener. Us. Zplatnosť, vz Splatnosť. Zplatný, vz Splatný. Zplavitelný, verwaschbar. Rk. Vz násl. Zplávati, vz Zplátí. 1. Zplaviti, il, en, ení = plavbou zjezditi, über-, durchsegeln. — co: Všecky moře zplavil. D. 2. Zplaviti = dolů plaviti, vz Splaviti. Zplavnění, n., die Schiffbarmachung. Dch. Zplavniti, il, ěn, ění, schiffbar machen. — co: řeku. Dch. Cf. Splavný. Zplaz, u, m. = dno pod plechem (radlicí) u pluhu, das Sohlenstück. Vz Plaz. Mor. HS., Vck. Zplaziti se = plaziti se, kriechen. — se po čem, kudy. St. skl. V. 189. I po všech sě hřadách zplazí. Žk. 265. Vz Splaziti se. Zplechatělý = plechatý. Z. strom (opa- dalý). Pl. Zplemenati se = zplemeniti se Šestero prasat se nám zplemenalo. Ostrav. Tč. Zplemeniti se = rozplemeniti se, sich vermehren. Ros. — jak. Do několika set koz se zplemenilo. Břez. 236. — kde. Velmi zhusta se z-li v Čechách (kalvinisté). Štl. Zpleniti, il, ěn, ění, ausplündern, deva- stiren — co. Dch., Čsk.. Zplésati, zplésám a zpleši = zaplésati, zaradovati se, frohlocken. Ros,, Žalm. Za- vzněly ťrouby, z-ly Tatry slovenské. Ntr. I. 43. Zplésal, když tu novinu uslyšel. Us. — nad čím. — čím. Zplešíce rukama vecechu: Živ buď král! Bj. — kde. V nebeské vlasti tvoji zplésají. Štulc I. 163. Na posvátné stařec síni zplésal. Tb. T. 103. — Vz Plésati.