623

Zpleskati, vz Spleskati.

Zplesněti, ěl, ění = zplesnivěti. Na
Ostrav. Tč.

Zplesnivělý, vz Splesnivělý.

Zplesnivěti, vz Splesnivěti.

Zplésti = vyplésti, pletením zpotřebovati,
verflechten. — co: pruty. D. — Z., vz
Splésti.

Zpleškový. Z. koření = pleška, leonto-
don taraxacum. Jád.

Zpleštělý, vz Spleštělý.

Zpleštilokulovatý, depressoglobosus,
niedergedrücktkugelig. Z. jablka. Rst. 525.

Zpleštilý = zpleštělý.

Zpleštiti, vz Spleštiti.

Zpletek, tku, m., vz Spletek.

Zpletenec, nce, m., vz Spletenec.

Zpletení, n., vz Spletení.

Zpletený; -en, a, o, vz Spletený.

Zpleti se, zpleji, el, ení, loswerden. Mor.
Šd. — čeho. Nijak nemohu se ho zpleť;
Jeho se nezpleješ. Šd. Dám lacino, ať se
toho zpleju. Přer. Kd. Vz Spleti.

Zpletichati, vz Spletichati.

Zplchati = oplchati. — komu. Vlasy
mu zplchaly.

Zplchtiti, il, ěn, ění = pokaziti, poru-
šiti. — co čím. Vydavatel moravský di-
plomatář nestoudnými falsy zplchtil. Jir.

Zplíhati, zplouhati = plíháním zcuchati,
zusammen-, niedertreten. — co čím: obilí
dobytkem. Dobytek nohami obilí zplouhal

Zplichtiti, vz Splichtiti.

Zplískati, vz Spláskati.

Zpliskyřiti se, vz Zpryskyřiti se. Ostrav.
Tč.

Zplísniti, il, ěn, ění = vyplísniti, her-
unter machen, ausschelten. D. — koho.

Zplna, z plna, voll. Nemá z. rozumu.
Mt. S. I. 113. Zabili Janka miesto jeleňa.
Nebol to jeleň, lež bola srna, čakaj ma,
milá, tri roky zplna. Sl. spv. I. 7.

Zplniti, vz Splniti.

Zplnoletěti, zplnoletněti, ěl, ění, voll-
jährig, mündig werden. Šm.

Zplnoletiti, zplnoletniti, volljährig ma-
chen. Šm.

Zplnoletnělosť, i, f., das Mündigwerden
Šm.

Zplnoletnění, n. = zplnoletnělosť. Šm.

Zplnomocněnec, nce, m., der Bevoll-
mächtigte, Vollmachtträger. Slovo novější.
Dch., Ddk. V. 203., 210. Vz Plnomocník.

Zplnomocnění, n., die Vollmacht, plná
moc. Papežské z. Ddk. V. 15. Upis má vý-
slovně v sobě uzavírati, zdaž je z. všeobecné
nebo pouze obzvláštní. Hš. Sl. 164.

Zplnomocněný; -ěn, a, o, bevollmäch-
tigt. — k čemu (odkud). Kdožkoli by
přejel stanici mýtní, anižby k tomu z-cněn
byl mýtným. Ddk. IV. 231. Prelat k tomu
z Říma z-ný. Km. 1884.

Zplnomocník, a, m. = zplnomocněnec.
V úpise má se určiti, zdaž se mocník neb
z. zavázal bez náhrady neb za náhradu vy-
konati úřad svůj. Hš. Sl. 164.

Zplnomocniti, il, ěn, ění; zplnomocňo-
vati = plnou moc a vůli někomu dáti, be-
vollmächtigen, Vollmacht geben, autorisiren.
J. tr., Nz. — koho. Kom. — k čemu.

Z těchto brevií zplnomocňuje biskupa On-
dřeje k rozhřešení prelatů. Ddk. V 90. —
aby.— čím: listem.— Dle Brs. 257. lépe:
plnou moc dáti; ale slovo z. se tam ne-
zamítá.

Zplnomocňovati, vz Zplnomocniti.

Zplod, u, m., die Erzeugung. Frucht.
Rk.

Zploda, y, f. = plod, zplození, die Er-
zeugung, Frucht. Výb. I. 931.

Zplodina, y, f. = plod, das Produkt,
Erzeugniss. Nz. Z. europská. Rostl. Nej-
vyšší z. jest mozek. Rostl. Z. rozkladu
(rozloučeniny), Zersetzungsprodukte. Šp.
Lihové nápoje jsou vesměs z-ny kvašení
kapalin cukernatých. Kk.

Zplodistvěti, ěl, ění, fruchtbar werden.
Nz.

Zplodistviti, zplodistvovati = plodistvým
učiniti, befruchten, fruchtbar machen. —
se. Um. les. — co. Tč.

Zplodistvovati, vz Zplodistviti.

Zploditel, e, m., der Erzeuger (eines
Kindes). Ryt. kr., J. tr.

Zploditelka, y, zploditelkyně, ě, f., die
Gebärerin, Erzeugerin.

Zploditelkyně, ě, f. = zploditelka.

Zploditi, il, zen, ení; zplozovati = ze
sebe ploditi, erzeugen, gebären; příčinu
k povstání čemu dáti, hervorbringen, er-
zeugen, produciren, erzielen. Jg. — co,
koho: děti. V. Malá jiskra zplodí plamen
veliký. Troj. Bázeň před císařem zplodila
zradu. Ddk. IV. 87. Z. lež, in die Welt
setzen. Nezplodíš lesu. BO. Kdo vlasť mi-
luje, ľúbi istotne i tých, čo ho z-li. Phld.
IV. 367. Aby palivo co nejvíce tepla zplo-
zovalo. Kk. — Ros., Sych. — co k čemu.
Zplodilo mne přirození k tomu. Jel. — co
kam: dítě na svět z. Kom. — co, se kde.
Něco v mysli z. V. Hneď zas nádej v bôl-
nej duši zplodí. Kyt. 1876. 16. Vypravuje,
že to pokání sedmero ovoce při nich zplo-
dilo. BR. II. 605. — kdy. Buď česť i duchu
svatému, posvětiteli našemu, že nás na křtu
sv. zplodil, dítkami božími zvolil. Sš. P.
74. — odkud. Zplozuje se z toho doufání.
Opsim. Co se z ní (Marie) kolivěk narodí,
z ducha sv. se to zplodí. Sš. P. 735. Bůh
otec nezbytně zplozuje ze sebe syna. MH.
12. Jenž zplozen jest ze semene Davidova
podlé pleti či těla. Sš. 1. 20. -- koho s kým.
S králem polským jediného syna splodila.
Dač. I. 193. Svou švakrovou pojal a s ní
Josefa zplodil. BR. II. 7. b. Po té královně
Anně, s níž mnoho dětí splodil, arciknížata
rakouská nápad a právo dědičné míti se
praví. Dač. I. 85. — čím. Hořením, třením
zplozuje se teplo. Us. Pdl.

Zplošení, n., die Komplanation, Inhalts-
berechnnug einer krummen Oberfläche. Nz.
— Z., die Verflachung.

Zplošený; -en, a, o, complanatus, ver-
flacht, abgeplattet. Z. větve plavuně chvojky.
Rst. 525.

Zplošiti, il, en, ení, zplošovati, kompla-
niren, flach machen. Nz.

Zploštělec, lce, m., platysoma, brouk.
Z. stlačený, p. depressum. Kk. Br. 133,



	623

	Zpleskati, vz Spleskati. Zplesněti, ěl, ění = zplesnivěti. Na Ostrav. Tč. Zplesnivělý, vz Splesnivělý. Zplesnivěti, vz Splesnivěti. Zplésti = vyplésti, pletením zpotřebovati, verflechten. — co: pruty. D. — Z., vz Splésti. Zpleškový. Z. koření = pleška, leonto- don taraxacum. Jád. Zpleštělý, vz Spleštělý. Zpleštilokulovatý, depressoglobosus, niedergedrücktkugelig. Z. jablka. Rst. 525. Zpleštilý = zpleštělý. Zpleštiti, vz Spleštiti. Zpletek, tku, m., vz Spletek. Zpletenec, nce, m., vz Spletenec. Zpletení, n., vz Spletení. Zpletený; -en, a, o, vz Spletený. Zpleti se, zpleji, el, ení, loswerden. Mor. Šd. — čeho. Nijak nemohu se ho zpleť; Jeho se nezpleješ. Šd. Dám lacino, ať se toho zpleju. Přer. Kd. Vz Spleti. Zpletichati, vz Spletichati. Zplchati = oplchati. — komu. Vlasy mu zplchaly. Zplchtiti, il, ěn, ění = pokaziti, poru- šiti. — co čím. Vydavatel moravský di- plomatář nestoudnými falsy zplchtil. Jir. Zplíhati, zplouhati = plíháním zcuchati, zusammen-, niedertreten. — co čím: obilí dobytkem. Dobytek nohami obilí zplouhal Zplichtiti, vz Splichtiti. Zplískati, vz Spláskati. Zpliskyřiti se, vz Zpryskyřiti se. Ostrav. Tč. Zplísniti, il, ěn, ění = vyplísniti, her- unter machen, ausschelten. D. — koho. Zplna, z plna, voll. Nemá z. rozumu. Mt. S. I. 113. Zabili Janka miesto jeleňa. Nebol to jeleň, lež bola srna, čakaj ma, milá, tri roky zplna. Sl. spv. I. 7. Zplniti, vz Splniti. Zplnoletěti, zplnoletněti, ěl, ění, voll- jährig, mündig werden. Šm. Zplnoletiti, zplnoletniti, volljährig ma- chen. Šm. Zplnoletnělosť, i, f., das Mündigwerden Šm. Zplnoletnění, n. = zplnoletnělosť. Šm. Zplnomocněnec, nce, m., der Bevoll- mächtigte, Vollmachtträger. Slovo novější. Dch., Ddk. V. 203., 210. Vz Plnomocník. Zplnomocnění, n., die Vollmacht, plná moc. Papežské z. Ddk. V. 15. Upis má vý- slovně v sobě uzavírati, zdaž je z. všeobecné nebo pouze obzvláštní. Hš. Sl. 164. Zplnomocněný; -ěn, a, o, bevollmäch- tigt. — k čemu (odkud). Kdožkoli by přejel stanici mýtní, anižby k tomu z-cněn byl mýtným. Ddk. IV. 231. Prelat k tomu z Říma z-ný. Km. 1884. Zplnomocník, a, m. = zplnomocněnec. V úpise má se určiti, zdaž se mocník neb z. zavázal bez náhrady neb za náhradu vy- konati úřad svůj. Hš. Sl. 164. Zplnomocniti, il, ěn, ění; zplnomocňo- vati = plnou moc a vůli někomu dáti, be- vollmächtigen, Vollmacht geben, autorisiren. J. tr., Nz. — koho. Kom. — k čemu.	Z těchto brevií zplnomocňuje biskupa On- dřeje k rozhřešení prelatů. Ddk. V 90. — aby.— čím: listem.— Dle Brs. 257. lépe: plnou moc dáti; ale slovo z. se tam ne- zamítá. Zplnomocňovati, vz Zplnomocniti. Zplod, u, m., die Erzeugung. Frucht. Rk. Zploda, y, f. = plod, zplození, die Er- zeugung, Frucht. Výb. I. 931. Zplodina, y, f. = plod, das Produkt, Erzeugniss. Nz. Z. europská. Rostl. Nej- vyšší z. jest mozek. Rostl. Z. rozkladu (rozloučeniny), Zersetzungsprodukte. Šp. Lihové nápoje jsou vesměs z-ny kvašení kapalin cukernatých. Kk. Zplodistvěti, ěl, ění, fruchtbar werden. Nz. Zplodistviti, zplodistvovati = plodistvým učiniti, befruchten, fruchtbar machen. — se. Um. les. — co. Tč. Zplodistvovati, vz Zplodistviti. Zploditel, e, m., der Erzeuger (eines Kindes). Ryt. kr., J. tr. Zploditelka, y, zploditelkyně, ě, f., die Gebärerin, Erzeugerin. Zploditelkyně, ě, f. = zploditelka. Zploditi, il, zen, ení; zplozovati = ze sebe ploditi, erzeugen, gebären; příčinu k povstání čemu dáti, hervorbringen, er- zeugen, produciren, erzielen. Jg. — co, koho: děti. V. Malá jiskra zplodí plamen veliký. Troj. Bázeň před císařem zplodila zradu. Ddk. IV. 87. Z. lež, in die Welt setzen. Nezplodíš lesu. BO. Kdo vlasť mi- luje, ľúbi istotne i tých, čo ho z-li. Phld. IV. 367. Aby palivo co nejvíce tepla zplo- zovalo. Kk. — Ros., Sych. — co k čemu. Zplodilo mne přirození k tomu. Jel. — co kam: dítě na svět z. Kom. — co, se kde. Něco v mysli z. V. Hneď zas nádej v bôl- nej duši zplodí. Kyt. 1876. 16. Vypravuje, že to pokání sedmero ovoce při nich zplo- dilo. BR. II. 605. — kdy. Buď česť i duchu svatému, posvětiteli našemu, že nás na křtu sv. zplodil, dítkami božími zvolil. Sš. P. 74. — odkud. Zplozuje se z toho doufání. Opsim. Co se z ní (Marie) kolivěk narodí, z ducha sv. se to zplodí. Sš. P. 735. Bůh otec nezbytně zplozuje ze sebe syna. MH. 12. Jenž zplozen jest ze semene Davidova podlé pleti či těla. Sš. 1. 20. -- koho s kým. S králem polským jediného syna splodila. Dač. I. 193. Svou švakrovou pojal a s ní Josefa zplodil. BR. II. 7. b. Po té královně Anně, s níž mnoho dětí splodil, arciknížata rakouská nápad a právo dědičné míti se praví. Dač. I. 85. — čím. Hořením, třením zplozuje se teplo. Us. Pdl. Zplošení, n., die Komplanation, Inhalts- berechnnug einer krummen Oberfläche. Nz. — Z., die Verflachung. Zplošený; -en, a, o, complanatus, ver- flacht, abgeplattet. Z. větve plavuně chvojky. Rst. 525. Zplošiti, il, en, ení, zplošovati, kompla- niren, flach machen. Nz. Zploštělec, lce, m., platysoma, brouk. Z. stlačený, p. depressum. Kk. Br. 133,