624

Zploštělý, verflacht. Z. buňky. Kk.

Zploštění, n., die Verflachung.. Z. země.

Zploštiti, il, ěn, ění = zplošiti.

Zplouhati, vz Zplíhati.

Zplouti, vz Splouti.

Zplozencc, nce, m. = zplozený, der Er-
zeugte. Měst. bož. Cf. Splozenec.

Zplození, n., die Zeugung, Erzeugung.
Nz. lk., V. Z. dětí, synův. Jel. Schopnosť,
spůsobnosť k z. Nz. lk. — z koho: z po-
ctivých rodičův. Kom.

Zplozenka, y, f, die Erzeugte. Jg.

Zplozený; -zen, a, o, erzeugt, hervor-
gebracht. Neřádně z. V. — z čeho: ze
smilstva, z neřádného lože. V. — čím.
Myšlením z-né představy. Jd. Plyny hoře-
ním z-né. NA., Kk. Nestihlým rozením z.
Ž. Benešov. — od koho jak. Bůh syn od
otce od věčnosti z. Us.

Zplozovací ústroj, das Erzeugungsorgan.
Ssav., Osv. VI. 34.

Zplozování, n., die Erzeugung. Osv. VI.
34.

Zplozovati, vz Zploditi.

Zplozuji, zastr. = ochraňuji. Jir.

Zplstiti, il, štěn, ění, filzen. — co: vlnu.
KP. I. 35.

Zplštěný; -ěn, a, o, infiltratus. Sal. 78.
k. 57.

Zpltnouti, tnul a tl, ut, utí = zhltnouti,
verschlingen. — co. Zpltne to hned. Us.
u Kr. Hrad. Kšť.

Zpluhaviti, il, en, ení, verunreinigen,
abscheulich, schmierig machen. — se kde
kdy: na poli při orání. Ve Slez. Tč.

Zplukati = zplákati, herunterwaschen. —
co. Voda úrodu dolů z-la. Ostrav. Tč.

Zplundrovati, V., z něm. ausplündern,
popleniti. V.

Zplúštěti, ěl, ění, sich herabgiessen. Cf.
Plúšť. — odkud. A z mračien zplúští jako
z vriec. Slov. Phld. IV. 390.

Zplužiti, il, en, ení = zorati, pflügen. —
co. Sych.

Zplužna, y, f. = železný pás na rozvoře.
U Frýšt. Džl.

Zpívati = uplvati, bespeien, bespucken.

— co: něčí tvář. 1529.
Zplynaření, n., die Vergasung. Šp.
Zplyněti, ěl, ění, zplynovatěti = plynem

se státi, zu Gas werden. Pr. Chym. 223.

Zplyniti, il, ěn, ění= plynem učiniti,
zu Gas machen. Krok I. a. 134.

Zplynouti, zplývati, vz Splouti.

Zplynovatěti, ěl, ění, vz Zplyniti.

Zplýtvati, verschwenderisch vergeuden.

— co: celou hodinu. Us. Dch.
Zplývati, obenschwimmen. Sádlo (mastné)

vždycky zplývá. Č. M. 349. Vz Splouti. Zplý-
vající listy leknínové, stulíkové. Rst. 525.

Zplývavý, schwimmend. Z. kořen. Nz.

Zplz, i, f., místní jm. Arch. III. 466.,
480..

Zplzeti, el, ení = plzkým se státi, schlüpf-
rig werden. Ras.

Zpnouti, vz Zepnouti.

Zpňovatěti, ěl, ění = v peň se obrátiti,
zum Stamme werden. Jg. Slov.

Zpobiti, il, it, itý, alle erschlagen. Ps. ms.
109. 5.

Zpobožniti, il, ěn, ění, zpobožňovati, das
Gemüth erheben. Šm.

Zpocení = zapoceni. D.

Zpočinouti, vz Spočinouti.

Zpočísti, vz Spočísti.

Zpod, vz Spod. — Z. = z pod, dvě před-
ložky, s gt., unter (dem Tisch) hervor. Mor.,
Slov. Vytáhl truhlu z pod lůžka. Kn. poh.
302. Vylezl z pod stola. Na mor. Val. Brt.
Z pod lávy (lavice) něco vydobyti, vylézti.
Na Ostrav. Tč. Kdybych to měl z. kůže
vzíti, tož ti to dám. Mor. poh. I. 592. Tečie
voda z pod hrubých topolí. Sl. ps. 45.
Práca mu ide z. ruky ako voda. Mt. S. I.
109. Pod Muráňom stojí lipka zelena, z. tej
lipky tečie voda studená. Sl. ps. Šf. II. 122.
Ty, z. té lavice, pojď sem! , Kld. II. 167.
Hviezdička z. mračna svita! Č. Čt. II. 179.
V tom vyskočil z. mostu; Tu raz milý šuhaj
ostane na brehu a z. neho vyletí kačica a
pláva rybníkom preč voľakdesi na druhú
stranu a stratí sa mu z očí. Dbš. Sl. pov.
L 327., III. 20. Musíš ho vystanoviť, čo ho
hneď z. plota vyhrebieš (tuhé naléhání);
Taký sa mi chlebík udal, čo pod kôrkou
kocúr dudal; zo sriedky mi voda tekla a
z. kôrky myš utekla (o pečení chleba);
Hoden je z. živého plota huby jiesť (lejno,
za svoju naničhodnú robotu). Pořek. na
Slov. Zátur. — Vz Z popod, Km. III 338.

Zpodejmouti, ul, ut, utí; zpodjíti, jal,
jat, jetí; zpodjímati = podniknouti, předse
vzíti, unternehmen. — co. Zpodjal (levavit)
ruku svú. Ž. wit. 105. 26. Z. cesty. BO.
Zpodjímá všěcny popilzené (vz Poplznúti),
eriget elisos. Ž. wit. 144. 14. — co proti
komu: boj. Leg. — Z. = pojíti. — co
z čeho. Ps. ms.

Zpodek, vz Spodek.

Zpodepříti co čím. Vz Spodpírati.

Zpodezřívání, n,, die Verdächtigung.
Z. mince. Ddk. IV. 176.

Zpodezřívati, verdächtigen. — co: minci.
Ddk. IV. 174,

Zpodina, y, f., die Basis. Rst. 525.

Zpodinový = na zpodině umístěný, grund-
ständig. Rst. 525.

Zpodívati se = podívati se. Ještě se
zpodívám, kde můj milý jede na svém vra-
ném koníčku. Slez. ps. — kam. Ještě se
já z-vám k těm panským stodolám. Mor.
Džl. Na to bych se zpodíval. Mtc. 1878. 7.,
Brt. Vz Z.

Zpodjatý; -at, a, o = vzatý. — odkud
jak. Kradmo zpodjat z země židovské. BO.

Zpodjechu = vzpodjaly. Kat. 674. Vz
Vzpodjíti.

Zpodjetý; -et, a, o, adoptivus. Synové
srny skirze milosť božu z-tí, filii sumus per
graciam adoptivi. GR. Homil. opat. Vz
Mus. 1880. 115.

Zpodjímati, vz Zpodejmouti.

Zpodjíti, vz Zpodejmouti.

Zpodklenouti, nul, ut, utí, unterwölben.
Šm.

Zpodklenutý; -ut, a, o, unterwölbt. Dch.

Zpodkosmek, u, m., lasiobothrys, der
Taubenbalglitig, rostl. Vz Rstp. 1973.

Zpodliniti, il, ěn, ění, zastr. = podlinky
obsaditi, obšiti, obroubiti, Untersatz dem



	624

	Zploštělý, verflacht. Z. buňky. Kk. Zploštění, n., die Verflachung.. Z. země. Zploštiti, il, ěn, ění = zplošiti. Zplouhati, vz Zplíhati. Zplouti, vz Splouti. Zplozencc, nce, m. = zplozený, der Er- zeugte. Měst. bož. Cf. Splozenec. Zplození, n., die Zeugung, Erzeugung. Nz. lk., V. Z. dětí, synův. Jel. Schopnosť, spůsobnosť k z. Nz. lk. — z koho: z po- ctivých rodičův. Kom. Zplozenka, y, f, die Erzeugte. Jg. Zplozený; -zen, a, o, erzeugt, hervor- gebracht. Neřádně z. V. — z čeho: ze smilstva, z neřádného lože. V. — čím. Myšlením z-né představy. Jd. Plyny hoře- ním z-né. NA., Kk. Nestihlým rozením z. Ž. Benešov. — od koho jak. Bůh syn od otce od věčnosti z. Us. Zplozovací ústroj, das Erzeugungsorgan. Ssav., Osv. VI. 34. Zplozování, n., die Erzeugung. Osv. VI. 34. Zplozovati, vz Zploditi. Zplozuji, zastr. = ochraňuji. Jir. Zplstiti, il, štěn, ění, filzen. — co: vlnu. KP. I. 35. Zplštěný; -ěn, a, o, infiltratus. Sal. 78. k. 57. Zpltnouti, tnul a tl, ut, utí = zhltnouti, verschlingen. — co. Zpltne to hned. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Zpluhaviti, il, en, ení, verunreinigen, abscheulich, schmierig machen. — se kde kdy: na poli při orání. Ve Slez. Tč. Zplukati = zplákati, herunterwaschen. — co. Voda úrodu dolů z-la. Ostrav. Tč. Zplundrovati, V., z něm. ausplündern, popleniti. V. Zplúštěti, ěl, ění, sich herabgiessen. Cf. Plúšť. — odkud. A z mračien zplúští jako z vriec. Slov. Phld. IV. 390. Zplužiti, il, en, ení = zorati, pflügen. — co. Sych. Zplužna, y, f. = železný pás na rozvoře. U Frýšt. Džl. Zpívati = uplvati, bespeien, bespucken. — co: něčí tvář. 1529. Zplynaření, n., die Vergasung. Šp. Zplyněti, ěl, ění, zplynovatěti = plynem se státi, zu Gas werden. Pr. Chym. 223. Zplyniti, il, ěn, ění= plynem učiniti, zu Gas machen. Krok I. a. 134. Zplynouti, zplývati, vz Splouti. Zplynovatěti, ěl, ění, vz Zplyniti. Zplýtvati, verschwenderisch vergeuden. — co: celou hodinu. Us. Dch. Zplývati, obenschwimmen. Sádlo (mastné) vždycky zplývá. Č. M. 349. Vz Splouti. Zplý- vající listy leknínové, stulíkové. Rst. 525. Zplývavý, schwimmend. Z. kořen. Nz. Zplz, i, f., místní jm. Arch. III. 466., 480.. Zplzeti, el, ení = plzkým se státi, schlüpf- rig werden. Ras. Zpnouti, vz Zepnouti. Zpňovatěti, ěl, ění = v peň se obrátiti, zum Stamme werden. Jg. Slov. Zpobiti, il, it, itý, alle erschlagen. Ps. ms. 109. 5.	Zpobožniti, il, ěn, ění, zpobožňovati, das Gemüth erheben. Šm. Zpocení = zapoceni. D. Zpočinouti, vz Spočinouti. Zpočísti, vz Spočísti. Zpod, vz Spod. — Z. = z pod, dvě před- ložky, s gt., unter (dem Tisch) hervor. Mor., Slov. Vytáhl truhlu z pod lůžka. Kn. poh. 302. Vylezl z pod stola. Na mor. Val. Brt. Z pod lávy (lavice) něco vydobyti, vylézti. Na Ostrav. Tč. Kdybych to měl z. kůže vzíti, tož ti to dám. Mor. poh. I. 592. Tečie voda z pod hrubých topolí. Sl. ps. 45. Práca mu ide z. ruky ako voda. Mt. S. I. 109. Pod Muráňom stojí lipka zelena, z. tej lipky tečie voda studená. Sl. ps. Šf. II. 122. Ty, z. té lavice, pojď sem! , Kld. II. 167. Hviezdička z. mračna svita! Č. Čt. II. 179. V tom vyskočil z. mostu; Tu raz milý šuhaj ostane na brehu a z. neho vyletí kačica a pláva rybníkom preč voľakdesi na druhú stranu a stratí sa mu z očí. Dbš. Sl. pov. L 327., III. 20. Musíš ho vystanoviť, čo ho hneď z. plota vyhrebieš (tuhé naléhání); Taký sa mi chlebík udal, čo pod kôrkou kocúr dudal; zo sriedky mi voda tekla a z. kôrky myš utekla (o pečení chleba); Hoden je z. živého plota huby jiesť (lejno, za svoju naničhodnú robotu). Pořek. na Slov. Zátur. — Vz Z popod, Km. III 338. Zpodejmouti, ul, ut, utí; zpodjíti, jal, jat, jetí; zpodjímati = podniknouti, předse vzíti, unternehmen. — co. Zpodjal (levavit) ruku svú. Ž. wit. 105. 26. Z. cesty. BO. Zpodjímá všěcny popilzené (vz Poplznúti), eriget elisos. Ž. wit. 144. 14. — co proti komu: boj. Leg. — Z. = pojíti. — co z čeho. Ps. ms. Zpodek, vz Spodek. Zpodepříti co čím. Vz Spodpírati. Zpodezřívání, n,, die Verdächtigung. Z. mince. Ddk. IV. 176. Zpodezřívati, verdächtigen. — co: minci. Ddk. IV. 174, Zpodina, y, f., die Basis. Rst. 525. Zpodinový = na zpodině umístěný, grund- ständig. Rst. 525. Zpodívati se = podívati se. Ještě se zpodívám, kde můj milý jede na svém vra- ném koníčku. Slez. ps. — kam. Ještě se já z-vám k těm panským stodolám. Mor. Džl. Na to bych se zpodíval. Mtc. 1878. 7., Brt. Vz Z. Zpodjatý; -at, a, o = vzatý. — odkud jak. Kradmo zpodjat z země židovské. BO. Zpodjechu = vzpodjaly. Kat. 674. Vz Vzpodjíti. Zpodjetý; -et, a, o, adoptivus. Synové srny skirze milosť božu z-tí, filii sumus per graciam adoptivi. GR. Homil. opat. Vz Mus. 1880. 115. Zpodjímati, vz Zpodejmouti. Zpodjíti, vz Zpodejmouti. Zpodklenouti, nul, ut, utí, unterwölben. Šm. Zpodklenutý; -ut, a, o, unterwölbt. Dch. Zpodkosmek, u, m., lasiobothrys, der Taubenbalglitig, rostl. Vz Rstp. 1973. Zpodliniti, il, ěn, ění, zastr. = podlinky obsaditi, obšiti, obroubiti, Untersatz dem