628

Zpopáckati koho. Keď ho na druhý
raz z-káme. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 82.

Zpopelatěný; -ěn, a, o, in Asche ver-
wandelt, zur Asche geworden. Uhel už je
z-ný. Mor. Šd.

Zpopelatěti, ěl, ění, zu Asche werden.
— kde. Uhel na kamnech z-tí. Mor. Šd.

Zpopelavěti, ěl, ění, aschgrau werden.
Um. les.

Zpopeleti, el, ení, zur Asche werden.—
abs. Kosti z-ly. GR. — čím: ohněm.

Zpopeliti, il, en, ení = v popel obrátiti,
einäschern. — se = zpopeleti. Um. les.

Zpopelniti = zpopeliti. D.

Zpopod, slož. předložka s genit., první
je řídící. Von unterhalb weg. Vytáhl ho z.
postele. Na mor. Val. Vck. Z. stola. Na
jihových. Mor. Brt. Z. země něco vyhra-
bati. Vnídi (vejdi) po tichu dnu, klúče jej
z. hlavnice pomaly vytiahni; Ako to rážďa
začal lámať, tu sa z. neho vytiahol jeden
veľký had; Diviak z. lísťa ani nevykukol.
Dbš. Sl. pov. I. 118., 499., VIII. 14. Môže
byť aj biskupom; potom nebudete musieť
voziť drevo z. Dudáka. Zátur. Priat. IV.
102. Tečie voda bystrá z. javoriska, ne-
môžem ju zastaviť. Sbor. sl. pies. II. 1. 34.
Ej veru som tu, ozval sa čert z. voza. Sb.
sl. ps. II. 1. 139. Cf. Km. III. 338. a Před-
ložka (i dod.).

Zpopřed, von vorne her, vor. Slov. Hš.
Sl. 93. On si vysadol priam a len čo si
vysadol, zmizol mu z. očí svet. Mt. S. I.
79. A sotva to doriekol, zmizol mu z. očí.
Dbš. Sl. pov. K. 22., Sb. sl. ps. II. 1. 143.

Zpopri, aus dem Nebenraume. Slov. Ssk.

Zpor, vz Spor.

Zpora, y, f. = zpoura, odpor, překážka,
der Widerstand. Pulk.

Zpořádati, vz Spořádati.

Zporajiti, il, en, ení = spořádati? A v do-
me, v ktorom chce byť lad i sklad, kde
vzorná gazdiná spravuje, ryky prihýňa: čo
všetko tam tra z. zvlášť pri nedeli pokla-
dať, očistiť . . . Slov. Phld. IV. 24.

Zpoříditi, vz Spoříditi.

Zpořízený, vz Spořízený.

Zporný = soudný, vz Sporný. — Z. =
krutý. Ovesný chléb jest sporný. Kouble.

Zporovatěti, ěl, ěn, ění, porig werden.
NA. IV. 172.

Zporovati, vz Sporovati.

Zposmívati = napořád se posmívati,
auslachen, verhöhnen. Neodpustíte živým
i mrtvím: všecky zposmieváte a zsúdiete.
Odpis. bratr. 1507.

Zpósob, u, m., vz Způsob.

Zpósoba, y, f., vz Způsoba.

Zpósobce, vz Způsobce.

Zpósobení, n., vz Způsobení.

Zpósobenství, vz Způsobenství.

Zpósobený, vz Způsobený.

Zpósobilý, vz Způsobilý.

Zpósobiti, vz Způsobiti.

Zpósobivý, vz Způsobivý.

Zpósobně, vz Způsobně.

Zpósobný, vz Způsobný.

Zpostředkovati (slovo nové) = zpro-
středkovati. Jg. Slov.

Zpošetěti, ěl, ění = pošetilým se státi,
thöricht, albern, Wahnsinnig werden. — abs.
A z-li jsou (Bekové a Římané). Sš. II. 119.

Zpošika = šikou, šeberem, šourem, schief.
D.

Zpoškvrnovatěti, ěl, ění, fleckig werden
— po čem. Po ovčí mrvě brambory z-tějí.
Vaň.

Zpotáceti se = zamotati se, zavrávorati,
torkeln. Ráj.

Zpotichu = potichu, zticha, leise, sachte.
Přišel domů z. Us. u N. Bydž. Kšť.

Zpotiti, vz Spotiti.

Zpotnati, feucht werden. — kdy. Okna
za zimy, v zimní čas zpotnají. Na Ostrav.
Tč.

Zpotomkovati, fortpflanzen. Šm.

Zpotřeba, y, f., der Verbrauch. Z. těla.
Vz Schd. II. 376. Cf. Spotřeba.

Zpotřebný, vz Spotřebný.

Zpotřebovatelný, verbrauchbar. Z. věc.
Hš. Sl. 161.

Zpotřebovati, vz Spotřebovati.

Zpotupiti, il, en, ení, zpotupovati = po-
tupiti. — koho jak. Z-pil vás veľmi. Zbr.
Hry 145.

Zpotvořeně, hässlich. Obrazy z. kreslené.
Mj. 259.

Zpotvoření, n., die Verunstaltung. Z-ní
tváře. V. Slovo to z-ním slova německého
povstalo. Mj. = Z. = způsoba potvorná, die
Missgestalt, das Ungeheuer. Rvač.

Zpotvořenina, y, f., eine entstellte Sache,
die Verunstaltung. Na Mor. Tč.

Zpotvořený; -řen, a, o = zohyzděný,
potvorný, verunstaltet, missgestaltet. Z. telo.
Dač. I. 113. Z. porod, V., svět. Kom. —
kde: v obličeji, Kom., na těle. Kom. —
čím: rouchem nádherným. Br.

Zpotvořilosť, i, f. = nepěkná tvárnosť,
zkaženosť, die Missbildung, Verunstaltung,
Deformation. Rst. 313, 526. Z. těla, Záv.,
oděvu, mravů. Jg. Z. pravopisná. Kos. v Km.
1885. 115.

Zpotvořilý = ohyzdný, potvomý, ver-
unstaltet, missgestaltet. Z. brada, věc, V.,
kroj, Kom., tělo, Ler., hovado, Ros., člověk,
D., učeni. Trip. — čím: špatným vzrůstem;
cizími mravy.

Zpotvořitel, e, m., der Verunstalter. Jg.

Zpotvořitelka, y, zpotvořitelkyně, ě,
f., die Verunstalten. Jg.

Zpotvořiti, spotvořiti, il, en, ení; zpo-
tvořívati, zpotvořovati = potvomým učiniti,
zohaviti, zohyzditi, entstellen, verunstalten,
schänden. V. — co, koho. Ten kroj ves
zpotvořuje. Sych. Ten slova jeho z-řil. Us.
Tč. — koho kde: na těle, v obličeji, Kom.,
v mravech, v šatech. Ros. — čím koho,
se: šatem. — se. Br., Ros. — odkud. Crha
je snad z-řeno z Cyrillus. Hš. Sl. 145. —
jak. Ta čarodějka ho nelidsky z-la. Tč.
exc. Z-li ho na opicu světa, als Karrikatur,
Ausgeburt verunstalten. Na Mor. Brt., Šd.

Zpouchlosť, i, f., die Aufgeblasenheit,
Geschwollenheit; Morschheit. Vz násl.

Zpouchlý = opuchlý, nadutý, aufgeblasen,
geschwollen. Z. tvář, slíva (pucher), Us.,
žito. D. — Z = zpukřelý, morsch, faul.
Z. sláma, hnůj, dříví. Us.