Předchozí (631)  Strana:632  Další (633) |
|
|||
632
|
|||
|
|||
Zpráchnilka, y, f., nemoc dobytčí, die
Rinderpest, Löserdürre. Ja. Vz Čs. lk. I. 234., 257., 281., III. 90. (očkovaná ovcím). Z. kostí, cachexia ossifraga, Knochenbrü- chigkeit, Harthäutigkeit, jest choroba prů- vlečná pošlá z nedostatečné výživy. Vz S. N. Zpráchnilosť, zpráchnivělosť, i, f. = zpu-
křelosť, die Vermoderung, Morschheit. Z. dříví. Kom. Zpráchnilý, zpráchnivělý, vermodert,
morsch, faul. Zpráchnivělý. V. Zpráchnivělé dřevo. D. Z. hnůj. Šp. Z-vělý věkem. Koll. Zpráchnivělosť, vz Zpráchnilosť.
Zpráchnivělý, vz Zpráchnilý.
Zpráchnivěti, ějí, ěl, ění = zpukřeťi,
zetlíti, v prach se obrátiti, vermodern, morsch werden, verwesen. — abs. Zpráchnivěl obraz, zpráchnivělo jméno jeho. V. — kde: na šibenici, Jel, v truhle, ve sklepě. — čím: suchem (ztýřeti), zpuchřeti zavřeným vzdu- chem, zetleti časem a ležením, shníti vlh- kostí. — od čeho. Dřevo z-ví od chrobáků. Ostrav. Tč. Z praka, vz Prak.
Zprasiti se, vz Sprasiti se.
Zpráskati, vz Spráskati.
Zprášiti sa kam. Na tebe sa zpráši (se
to sveze). Slov. Sb. sl. ps. I. 107. Zprašivělý, schäbig, krätzig. Z-lé kob-
zole začínají krněti. Ostrav. Tč. Zprašivěti, ěl, ění, schäbig, krätzig wer-
den. Háj. — abs. Ovce z-ly. Us. Tč. Bram- bory z-ly. Us. Rjšk. — čím. V jiných ze- miech mají obyčej střižené ovce v čisté vodě obmyti, aby tú špínú, kteráž na nich jest, nezprašivěly. Hus III. 44. Tabule vě- kem již z-la. Koll. IV. 120. Zprašný, vz Sprašný.
Zpraštati = zpraštěti, knallen, knistern,
Risse bekommen. — abs. Nasbieral v ku- chyni rážďa, hodil do pece a zapálil ho slameným vechťom. Oheň zprašťal. HVaj. BD. I. 14. Jablonský hodil sa do stolca, až zprašťaly všetky štyry nohy. Ib. I. 162. — kde. A nado mnou z-la väzba haláša.
Dbš. Sl. pov. II. 38. Vyskočil, objal draka, že len tak kosti v ňom z-ly. Ib. I. 106. Zpraštěti, ěl, ění = rozpuknouti se,
praskati, knistern, knallen, Risse bekom- men, platzen, bersten. Zaškriepol zubama, ako coby hrom zpraštěl. Sb. sl. ps. I. 99. — kde. Zpraští na něm kůže. Kon. Led mu zpraštěl pod nohama. Us. Td. Zpraštiti, il, ěn, ění = rvztlouci. Slov.
— se = sebrati se, sich aufraffen. Najednou
se zpraštil a šel. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Zpratek, vz Spratek.
Zpřáteliti, lépe: spřáteliti. Jg. Zpráti, vz Seprati. — koho: však ho tam zpere kdesi déšť. Mor. Šd. 1. Zpráva = z práva, právě, rechtlich,
mit Recht. Máte zpráva mne želeti. Troj. 2. Zpráva, y, f., die Leitung, Verwal-
tung. Vz Správa. Z. = oznámení, návěští, vědomosť, odpověď, die Nachricht, der Be- richt, Rapport, die Auskunft, Information, Mittheilung, Depesche, das Referat, der Be- scheid, das Bulletin, die Post, Belehrung, Vorschrift, Instruktion, Regel, Anleitung, der Unterricht. Do roku 1847. psalo se obé: |
zpráva, byloť i správa = zpráva. Zpráva,
správa. V. Došla mne z. V. Z. omylná. Vš. Z-u císaři učiniti. Flav. Zprávu o čem dáti (vědomosť dáti); z-u o něčem míti. J. tr., Vrat. Jakž jsme toho jistou zprávu vzali. Apol. Zevrubní zprávu o něčem dáti. Dal. Podlé došlých zpráv. Kram. Z. za z-ou do- cházela. Br. Na tu z-u to učinil. Ros. Mám toho jistou zprávu. Solf. Ta z. dnes zase utichla; z-y čekati. Kram. Z. jistotná, pa- mětná, Sych., jednostejná, Har., jalová, holá, povětrná, lichá, lživá; z-ám nevěřiti. Ottersd. Z. o něm byla, že... Háj. Z. starých činův (historie). Aqu. Z-vu do oběhu dáti. Dch. Z-vu někomu přinésti. Z. slyšaná, slyšená, psaná, ústní, úřední, z-lá, dobrá, ničemná, jistá, krátká, krom úřadu, vrchního úřadu (D.); z-u zasiati, učiniti; z. se roznáší. Us. Z. v příčině zdravoty. J. tr. Z-u o něčem podati. Řd. Z. Jobova = nešťastná, jaké ne- šťastný Job dostával, die Hiobspost. Dch., Rk. Z. o chování, Konduitbericht; z. proti (předešlé) zprávě či odvratná z., der Gegen- bericht, J. tr.; z. o usních, Bericht über Leder, o trhu na usně, der Ledermarktbe- richt; z. o přehlídce (přehledací), der Re- visionsbericht; předkládací z., der Einbe- gleitungsbericht, Šp.;. zpráva osazení, der Besetzungsrapport, Čsk.; z. telegrafická, telegraphische Depesche, Sl. les.; z. došlá, eingegangener Bericht, přehnaná, übertrie- bene Nachricht, životopisná o zemřelém, der Nekrolog, převrácená, entstellter Be- richt, o zasedání, der Sitzungsbericht, drobné zprávy, kleine Mittheilungen, drtící či sklá- tivá z, niederschmetternde N., o smýšlení, der Stimmungsbericht, řídké z-vy, spärliche N., výroční, jednatelská, pokladní, účetní, knihovní, politická, denní, tržní, bursovní, obchodní, Us. Pdl., bibliografická, osobní, Personalnachricht, obšírná. Mus. 1880. 169., 456. Kniha zpráv, das Informationsbuch. Nz. Z. spolku cukrovarníků z východních Čech, Bericht des Vereines der ostböhmi- schen Zuckerfabrikanten; dání zprávy, die Berichterstattung. Šp. Udržovati koho na běžných z-vách. Einen auf dem Laufenden erhalten; Jest něco na té zprávě, není lichá; Z-vu napraviti, die N. richtigstellen; Z. di více nežli jest pravda, die Nachricht geht über die Wahrheit hinaus; O stavu věci z-vy podávati; Kde bych se zpráv nabral? Dejte nám laskavé o tom z-vu; Zlá z. při- chází vždy dosti v čas; Věděl zprávu dáti, er wusste Bescheid; Jak nám z. zní, wie wir hören; Z-vy si odporuji; Z-vu upírati, z-vě odporovati; Dotekl se z-vy, er streifte die N. Dch. Tak toho zprávu mám, že se nepokojně chováte. Smil Orov. Dostala do- brou z-vu všeho (o všem). Us. Vk. O udá- losti jedná sloh vypravující či zprávu dá- vající, berichtender Stil. Hš. Sl. 154. Ne o všech dějích zachovaly se zprávy; z-vy bezpečné, mrtvé (stavby, nádoby, nářadí, zbraně, erby a p.), živé. Lpř. Děj. I. 1., 2. Hanlivá zprávička o hrozném neštěstí se vyskýtá. Sb. vel. I. 75. Někomu o něčem obšírnou zprávu podati; Zprávy o školách starší doby řídké jsou a nahodilé i tam, kde bychom nejméně toho se nadáli. Mus. |
||
|
|||
Předchozí (631)  Strana:632  Další (633) |