632

Zpráchnilka, y, f., nemoc dobytčí, die
Rinderpest, Löserdürre. Ja. Vz Čs. lk. I.
234., 257., 281., III. 90. (očkovaná ovcím).
Z. kostí, cachexia ossifraga, Knochenbrü-
chigkeit, Harthäutigkeit, jest choroba prů-
vlečná pošlá z nedostatečné výživy. Vz S. N.

Zpráchnilosť, zpráchnivělosť, i, f. = zpu-
křelosť, die Vermoderung, Morschheit. Z.
dříví. Kom.

Zpráchnilý, zpráchnivělý, vermodert,
morsch, faul. Zpráchnivělý. V. Zpráchnivělé
dřevo. D. Z. hnůj. Šp. Z-vělý věkem. Koll.

Zpráchnivělosť, vz Zpráchnilosť.

Zpráchnivělý, vz Zpráchnilý.

Zpráchnivěti, ějí, ěl, ění = zpukřeťi,
zetlíti, v prach se obrátiti, vermodern, morsch
werden, verwesen. — abs. Zpráchnivěl obraz,
zpráchnivělo jméno jeho. V. — kde: na
šibenici, Jel, v truhle, ve sklepě. — čím:
suchem (ztýřeti), zpuchřeti zavřeným vzdu-
chem, zetleti časem a ležením, shníti vlh-
kostí. — od čeho. Dřevo z-ví od chrobáků.
Ostrav. Tč.

Z praka, vz Prak.

Zprasiti se, vz Sprasiti se.

Zpráskati, vz Spráskati.

Zprášiti sa kam. Na tebe sa zpráši (se
to sveze). Slov. Sb. sl. ps. I. 107.

Zprašivělý, schäbig, krätzig. Z-lé kob-
zole začínají krněti. Ostrav. Tč.

Zprašivěti, ěl, ění, schäbig, krätzig wer-
den. Háj. — abs. Ovce z-ly. Us. Tč. Bram-
bory z-ly. Us. Rjšk. — čím. V jiných ze-
miech mají obyčej střižené ovce v čisté
vodě obmyti, aby tú špínú, kteráž na nich
jest, nezprašivěly. Hus III. 44. Tabule vě-
kem již z-la. Koll. IV. 120.

Zprašný, vz Sprašný.

Zpraštati = zpraštěti, knallen, knistern,
Risse bekommen. — abs. Nasbieral v ku-
chyni rážďa, hodil do pece a zapálil ho
slameným vechťom. Oheň zprašťal. HVaj.
BD. I. 14. Jablonský hodil sa do stolca,
až zprašťaly všetky štyry nohy. Ib. I. 162.

— kde. A nado mnou z-la väzba haláša.
Dbš. Sl. pov. II. 38. Vyskočil, objal draka,
že len tak kosti v ňom z-ly. Ib. I. 106.

Zpraštěti, ěl, ění = rozpuknouti se,
praskati, knistern, knallen, Risse bekom-
men, platzen, bersten. Zaškriepol zubama,
ako coby hrom zpraštěl. Sb. sl. ps. I. 99. —
kde. Zpraští na něm kůže. Kon. Led mu
zpraštěl pod nohama. Us. Td.

Zpraštiti, il, ěn, ění = rvztlouci. Slov.

— se = sebrati se, sich aufraffen. Najednou
se zpraštil a šel. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Zpratek, vz Spratek.
Zpřáteliti, lépe: spřáteliti. Jg.
Zpráti, vz Seprati. — koho: však ho
tam zpere kdesi déšť. Mor. Šd.

1. Zpráva = z práva, právě, rechtlich,
mit Recht. Máte zpráva mne želeti. Troj.

2. Zpráva, y, f., die Leitung, Verwal-
tung. Vz Správa. Z. = oznámení, návěští,
vědomosť, odpověď, die Nachricht, der Be-
richt, Rapport, die Auskunft, Information,
Mittheilung, Depesche, das Referat, der Be-
scheid, das Bulletin, die Post, Belehrung,
Vorschrift, Instruktion, Regel, Anleitung,
der Unterricht. Do roku 1847. psalo se obé:

zpráva, byloť i správa = zpráva. Zpráva,
správa. V. Došla mne z. V. Z. omylná. Vš.
Z-u císaři učiniti. Flav. Zprávu o čem dáti
(vědomosť dáti); z-u o něčem míti. J. tr.,
Vrat. Jakž jsme toho jistou zprávu vzali.
Apol. Zevrubní zprávu o něčem dáti. Dal.
Podlé došlých zpráv. Kram. Z. za z-ou do-
cházela. Br. Na tu z-u to učinil. Ros. Mám
toho jistou zprávu. Solf. Ta z. dnes zase
utichla; z-y čekati. Kram. Z. jistotná, pa-
mětná, Sych., jednostejná, Har., jalová, holá,
povětrná, lichá, lživá; z-ám nevěřiti. Ottersd.
Z. o něm byla, že... Háj. Z. starých činův
(historie). Aqu. Z-vu do oběhu dáti. Dch.
Z-vu někomu přinésti. Z. slyšaná, slyšená,
psaná, ústní, úřední, z-lá, dobrá, ničemná,
jistá, krátká, krom úřadu, vrchního úřadu
(D.); z-u zasiati, učiniti; z. se roznáší. Us.
Z. v příčině zdravoty. J. tr. Z-u o něčem
podati. Řd. Z. Jobova = nešťastná, jaké ne-
šťastný Job dostával, die Hiobspost. Dch.,
Rk. Z. o chování, Konduitbericht; z. proti
(předešlé) zprávě či odvratná z., der Gegen-
bericht, J. tr.; z. o usních, Bericht über
Leder, o trhu na usně, der Ledermarktbe-
richt; z. o přehlídce (přehledací), der Re-
visionsbericht; předkládací z., der Einbe-
gleitungsbericht, Šp.;. zpráva osazení, der
Besetzungsrapport, Čsk.; z. telegrafická,
telegraphische Depesche, Sl. les.; z. došlá,
eingegangener Bericht, přehnaná, übertrie-
bene Nachricht, životopisná o zemřelém,
der Nekrolog, převrácená, entstellter Be-
richt, o zasedání, der Sitzungsbericht, drobné
zprávy, kleine Mittheilungen, drtící či sklá-
tivá z, niederschmetternde N., o smýšlení,
der Stimmungsbericht, řídké z-vy, spärliche
N., výroční, jednatelská, pokladní, účetní,
knihovní, politická, denní, tržní, bursovní,
obchodní, Us. Pdl., bibliografická, osobní,
Personalnachricht, obšírná. Mus. 1880. 169.,
456. Kniha zpráv, das Informationsbuch.
Nz. Z. spolku cukrovarníků z východních
Čech, Bericht des Vereines der ostböhmi-
schen Zuckerfabrikanten; dání zprávy, die
Berichterstattung. Šp. Udržovati koho na
běžných z-vách. Einen auf dem Laufenden
erhalten; Jest něco na té zprávě, není lichá;
Z-vu napraviti, die N. richtigstellen; Z. di
více nežli jest pravda, die Nachricht geht
über die Wahrheit hinaus; O stavu věci
z-vy podávati; Kde bych se zpráv nabral?
Dejte nám laskavé o tom z-vu; Zlá z. při-
chází vždy dosti v čas; Věděl zprávu dáti,
er wusste Bescheid; Jak nám z. zní, wie
wir hören; Z-vy si odporuji; Z-vu upírati,
z-vě odporovati; Dotekl se z-vy, er streifte
die N. Dch. Tak toho zprávu mám, že se
nepokojně chováte. Smil Orov. Dostala do-
brou z-vu všeho (o všem). Us. Vk. O udá-
losti jedná sloh vypravující či zprávu dá-
vající, berichtender Stil. Hš. Sl. 154. Ne
o všech dějích zachovaly se zprávy; z-vy
bezpečné, mrtvé (stavby, nádoby, nářadí,
zbraně, erby a p.), živé. Lpř. Děj. I. 1., 2.
Hanlivá zprávička o hrozném neštěstí se
vyskýtá. Sb. vel. I. 75. Někomu o něčem
obšírnou zprávu podati; Zprávy o školách
starší doby řídké jsou a nahodilé i tam,
kde bychom nejméně toho se nadáli. Mus.