Předchozí (632)  Strana:633  Další (634) |
|
|||
633
|
|||
|
|||
1880. 455., 458. Také o manželce jeho zů-
stali nám kronikáři zprávu dlužni — ger- man. m.: nepodali, nedali nám žádné z-vy. O tom nemáme žádných zpráv; Z. o tom již dne 13. dubna za papežským legatem do Němec poslána; Očitý svědek zachoval nám zevrubnou zprávu o tomto řízení. Ddk. II. 437., 446., III. 5. Že se ho brzo po jeho v Efesu se usídlení donesla z.; Nadesýlá papřed zprávu; O apoštolu tom tak málo zpráv se nás dochovalo, totižto zpráv jistých a přesných, na nichžto bychom bezpečně spoléhati mohli. Sš. II. 3., Sk. 20. 141. Chudé z toho věku nás došly zprávy. Pal. Děj. V. 1. 138. I šel jest do jejieho domu podlé té z v-y; Dajtež nám zprávu, kterak strany o trpěnie svědomí toho rozděliti máme podlé práva; Žádajíce z-vy a nauče- nie dalšieho; Pro zřetelnější z-vu pošlete dva s tiem listem hlavniem k nám. NB. Tč. 61., 54., 69. Věrnú na tom zprávu dávají, že ... . Výb. II. 33. Z-vu míti všech pří- běhů. Bart. Omylná z. na zošklivení nás mu učiněna jest. Skl. 136. To bude širšími z-vami dovedeno. Arch. II. 272. Z-vu mi dáváš o Mlynáře toho. (Vz O s akkus. 4. d. Pozn.). Žer. L. I. 172. Já od vás další z-vy očekávati budu. Žer. 349. Androklus učinil z-vu o všem. V. JMC. ráčí z-u míti toho. Skl. 1. 70. A úředníci mají komorníku z-vu sepsanou dáti, kterak se ma v tom zacho- vati. Zř. F. I. 7. XI. Supplikacie má mu dána býti pro zprávu, zur Berichtertattung. Žer. Konšelé k vězňům přihlídajte a o jich zavinění v radě zprávu čiňte. Kol. 6. Ne- bude jim nemilé, jestli jich (je) o tom krát- kou, ale ze samého pramene váženou z-vou podělíme. Koll. IV. 257. Zpravati, vz Zpraviti.
Zprávati se = chovati se, sich benehmen.
Slov. Toto dievča nedobre sa z-lo. Dbš. Sl. pov. I. 13. Zprávce, vz Správce (der Gewährleiste!),
Opravce, Správa (die Gewähr). Zprávcová, vz Správcová.
Zprávcovní, vz Správcovní.
Zprávcovský, vz Správcovský.
Zprávcovství, n.. vz Správcovství.
Zprávčí, vz Správčí.
Zpravditi, il, ěn, ění, zpravďovati, wahr
machen, bewahrheiten, zur Wahrheit machen, konstatiren; se, zur Wahrheit werden, sich bewahrheiten, sieh verwirklichen, wahr wer- den. Dch., Tč. — co. Všelijak zpravďujíc výrok Tacitův. Sš. Sk. 265. — se. Co mlu- vil, to se brzo z-lo. Na Ostrav. Tč. Bodejž by se toto přísloví z-lo! Mor. Džl. Z-lo se přísloví staré. Proch. Takto se z-lo, co vece Hospodin Sš. Sk. 57. — kde. Že se na něm z-la slova. Proch. Ž. M. 206. V němž nejzvláštnější opěka boží se dokonale z-la; Služba ta povinna jest z. se v životě, ve skutcích, v jednání a v počínání veškerém. Sš. J. 37., 72. Zprávec, vce, m., vz Správec, Správce.
Zprávectví, n., vz Správcovství.
Zpravený; -en, a, o, benachrichtigt, unter-
richtet, belehrt. Strana dobře z-ná. Us. Dch. — Z., ausgebessert. Vz Spravený. |
Zprávička, y, f., eine kleine Nachricht,
Notiz. Rk. Zprávičkář, e, m., der Notizler. Šm.
Zpravidelniti, il, ěn, ění, regeln. — co.
Šm. Zpravidlo, vz Spravidlo.
Zpraviti, il, en, ení (zastr. zpravati), zpra-
vovati = napraviti, richten, ausbessern, her- stellen, zurecht machen; konati, činiti, thun, schaffen, richten, abthun, bewirken; v po- řádek uvésti, ostarati, opatřiti atd., richten, zurichten, bestellen, zurecht machen, zu- sammenrichten usw., vz Spraviti. — Z. = poučiti, naučení dáti, belehren, zurecht wei- sen, unterrichten; oznámiti, zprávu n. vě- domost dáti, unterrichten, Kunde geben, be- richten, Nachricht geben; pověděti, vypra- vovati, erzählen. Jg. — abs. Zpraveni jsme, kterak ty se k nám ve službách svých máš. Dač. I. 128. Zpraven jsem, že sněm odložen ; I račiž věděti, že tak nenie, jakož sú lidé zpravovali; A někteří lidé přišli ke mně zpravujíc, že by se Jiřík ku poli strojil. Arch. III. 20., IV. 16., 406. — co, koho. Z. otázku (odpověděti). Kom., Br. A také mne zpravují, že by se obec z toho bouřila; Další psaní z Budína dne 21. června dané zpravuje vás, že . . . Pal. Děj. III. 3. 286., 304. Zpravujeme vás a vedlé práva naučujem, abyste ..; 1 rozkázal pán, abychme slyšieci jejie při i svědomie, i jeho z-li; Píšete, že vás zpravuje, že ona utrácí statek a že i vám svědomo... NB. Tč. 106., 164., 210. Žádáš, abych tě zpravil, kterak máš sě mieti, aby v bráni odmrtí nepochybil. Hus III. 191. Kaplan můj zpravil mne, kterak by se mu škoda stala. Faukn. 69. Přišel k nám a nás zpravuje. Hol. z St. — koho o čem. Aby jej o tej věci gruntovně zpravil. Skl. I. 85., 90. Čas nás o tom zpraví; Letopisec zpra- vuje nás o tom; O jeho osobě nejsme zpra- veni. Ddk. III. 68, II. 463., 324. Úřad ho o vůli králově zpravil. V. — Hus, Flav., Troj., Sych., J. tr. — co, koho, se v čem. Skl. I. 56. O čem pochybujete, v tom vás zpraví. BR. II. 367. Z. se v čem (omluviti). Br. Ta kronika mě v slavných bojiech zpravi (zpravila). Dal. — koho čeho (čím, jak kde). Mohu lépe posloužiti než ten, kdož jest JM. toho zpravoval. Ps. o zští. A ne- spravil-liby se toho, sich rechtfertigen, tehdáž aby 50 kop čes. gr. propadl. Zř. F. I. U. V. Aby se té věci zpravil. Ib. R. XXI. Kdož by ho toho zpravoval (= o tom). Jel. Prosím tebe, zprav mne té věci. Svěd. Přišli na Vyšehrad a toho se zpravili před knížetem, proč sú město spálili. Háj. 42. V jaké hod- nosti stál druhý legat, toho nejsme dostatečně zpraveni. Ddk. II. 246. Také umysla našeho šíře vás naši poslové zpraví. Arch. I. 10. Skrze něho byl zpraven všech běhů. Troj. 501. Ktožť tě toho zravuje, tenť v hrdlo lže; Pak tě všech těch věcí i jiných zpravíme; A je (Pražany) toho posly neb písmy zpravil; Vás toho všeho chcem z.; Aby nám radili a pomohli a z-li nás těch věcí, o kteréž ten sjezd býti má; Přijel k Přibíkovi, chtě jej toho z., oč jede na Wildstein; Ten mne těch věcí o panu Zdeňkovi jistotně zpravil; Všecko nemůž se psáti, jakož pak vás slu- |
||
|
|||
Předchozí (632)  Strana:633  Další (634) |