633

1880. 455., 458. Také o manželce jeho zů-
stali nám kronikáři zprávu dlužni — ger-
man. m.: nepodali, nedali nám žádné z-vy.
O tom nemáme žádných zpráv; Z. o tom
již dne 13. dubna za papežským legatem
do Němec poslána; Očitý svědek zachoval
nám zevrubnou zprávu o tomto řízení. Ddk.
II. 437., 446., III. 5. Že se ho brzo po jeho
v Efesu se usídlení donesla z.; Nadesýlá
papřed zprávu; O apoštolu tom tak málo
zpráv se nás dochovalo, totižto zpráv jistých
a přesných, na nichžto bychom bezpečně
spoléhati mohli. Sš. II. 3., Sk. 20. 141.
Chudé z toho věku nás došly zprávy. Pal.
Děj. V. 1. 138. I šel jest do jejieho domu
podlé té z v-y; Dajtež nám zprávu, kterak
strany o trpěnie svědomí toho rozděliti
máme podlé práva; Žádajíce z-vy a nauče-
nie dalšieho; Pro zřetelnější z-vu pošlete
dva s tiem listem hlavniem k nám. NB. Tč.
61., 54., 69. Věrnú na tom zprávu dávají,
že ... . Výb. II. 33. Z-vu míti všech pří-
běhů. Bart. Omylná z. na zošklivení nás
mu učiněna jest. Skl. 136. To bude širšími
z-vami dovedeno. Arch. II. 272. Z-vu mi
dáváš o Mlynáře toho. (Vz O s akkus. 4. d.
Pozn.). Žer. L. I. 172. Já od vás další z-vy
očekávati budu. Žer. 349. Androklus učinil
z-vu o všem. V. JMC. ráčí z-u míti toho.
Skl. 1. 70. A úředníci mají komorníku z-vu
sepsanou dáti, kterak se ma v tom zacho-
vati. Zř. F. I. 7. XI. Supplikacie má mu
dána býti pro zprávu, zur Berichtertattung.
Žer. Konšelé k vězňům přihlídajte a o jich
zavinění v radě zprávu čiňte. Kol. 6. Ne-
bude jim nemilé, jestli jich (je) o tom krát-
kou, ale ze samého pramene váženou z-vou
podělíme. Koll. IV. 257.

Zpravati, vz Zpraviti.

Zprávati se = chovati se, sich benehmen.
Slov. Toto dievča nedobre sa z-lo. Dbš.
Sl. pov. I. 13.

Zprávce, vz Správce (der Gewährleiste!),
Opravce, Správa (die Gewähr).

Zprávcová, vz Správcová.

Zprávcovní, vz Správcovní.

Zprávcovský, vz Správcovský.

Zprávcovství, n.. vz Správcovství.

Zprávčí, vz Správčí.

Zpravditi, il, ěn, ění, zpravďovati, wahr
machen, bewahrheiten, zur Wahrheit machen,
konstatiren; se, zur Wahrheit werden, sich
bewahrheiten, sieh verwirklichen, wahr wer-
den. Dch., Tč. — co. Všelijak zpravďujíc
výrok Tacitův. Sš. Sk. 265. — se. Co mlu-
vil, to se brzo z-lo. Na Ostrav. Tč. Bodejž
by se toto přísloví z-lo! Mor. Džl. Z-lo se
přísloví staré. Proch. Takto se z-lo, co vece
Hospodin Sš. Sk. 57. — kde. Že se na
něm z-la slova. Proch. Ž. M. 206. V němž
nejzvláštnější opěka boží se dokonale z-la;
Služba ta povinna jest z. se v životě, ve
skutcích, v jednání a v počínání veškerém.
Sš. J. 37., 72.

Zprávec, vce, m., vz Správec, Správce.

Zprávectví, n., vz Správcovství.

Zpravený; -en, a, o, benachrichtigt, unter-
richtet, belehrt. Strana dobře z-ná. Us. Dch.
— Z., ausgebessert. Vz Spravený.

Zprávička, y, f., eine kleine Nachricht,
Notiz. Rk.

Zprávičkář, e, m., der Notizler. Šm.

Zpravidelniti, il, ěn, ění, regeln. — co.
Šm.

Zpravidlo, vz Spravidlo.

Zpraviti, il, en, ení (zastr. zpravati), zpra-
vovati = napraviti, richten, ausbessern, her-
stellen, zurecht machen; konati, činiti, thun,
schaffen, richten, abthun, bewirken; v po-
řádek uvésti, ostarati, opatřiti atd., richten,
zurichten, bestellen, zurecht machen, zu-
sammenrichten usw., vz Spraviti. — Z. =
poučiti, naučení dáti, belehren, zurecht wei-
sen, unterrichten; oznámiti, zprávu n. vě-
domost dáti, unterrichten, Kunde geben, be-
richten, Nachricht geben; pověděti, vypra-
vovati, erzählen. Jg. — abs. Zpraveni jsme,
kterak ty se k nám ve službách svých máš.
Dač. I. 128. Zpraven jsem, že sněm odložen ;
I račiž věděti, že tak nenie, jakož sú lidé
zpravovali; A někteří lidé přišli ke mně
zpravujíc, že by se Jiřík ku poli strojil.
Arch. III. 20., IV. 16., 406. — co, koho.
Z. otázku (odpověděti). Kom., Br. A také
mne zpravují, že by se obec z toho bouřila;
Další psaní z Budína dne 21. června dané
zpravuje vás, že . . . Pal. Děj. III. 3. 286.,
304. Zpravujeme vás a vedlé práva naučujem,
abyste ..; 1 rozkázal pán, abychme slyšieci
jejie při i svědomie, i jeho z-li; Píšete, že
vás zpravuje, že ona utrácí statek a že i vám
svědomo... NB. Tč. 106., 164., 210. Žádáš,
abych tě zpravil, kterak máš sě mieti, aby
v bráni odmrtí nepochybil. Hus III. 191.
Kaplan můj zpravil mne, kterak by se mu
škoda stala. Faukn. 69. Přišel k nám a nás
zpravuje. Hol. z St. — koho o čem. Aby
jej o tej věci gruntovně zpravil. Skl. I. 85.,
90. Čas nás o tom zpraví; Letopisec zpra-
vuje nás o tom; O jeho osobě nejsme zpra-
veni. Ddk. III. 68, II. 463., 324. Úřad ho
o vůli králově zpravil. V. — Hus, Flav.,
Troj., Sych., J. tr. — co, koho, se v čem.
Skl. I. 56. O čem pochybujete, v tom vás
zpraví. BR. II. 367. Z. se v čem (omluviti).
Br. Ta kronika mě v slavných bojiech zpravi
(zpravila). Dal. — koho čeho (čím, jak
kde). Mohu lépe posloužiti než ten, kdož
jest JM. toho zpravoval. Ps. o zští. A ne-
spravil-liby se toho, sich rechtfertigen, tehdáž
aby 50 kop čes. gr. propadl. Zř. F. I. U.
V. Aby se té věci zpravil. Ib. R. XXI. Kdož
by ho toho zpravoval (= o tom). Jel. Prosím
tebe, zprav mne té věci. Svěd. Přišli na
Vyšehrad a toho se zpravili před knížetem,
proč sú město spálili. Háj. 42. V jaké hod-
nosti stál druhý legat, toho nejsme dostatečně
zpraveni. Ddk. II. 246. Také umysla našeho
šíře vás naši poslové zpraví. Arch. I. 10.
Skrze něho byl zpraven všech běhů. Troj.
501. Ktožť tě toho zravuje, tenť v hrdlo lže;
Pak tě všech těch věcí i jiných zpravíme;
A je (Pražany) toho posly neb písmy zpravil;
Vás toho všeho chcem z.; Aby nám radili
a pomohli a z-li nás těch věcí, o kteréž ten
sjezd býti má; Přijel k Přibíkovi, chtě jej
toho z., oč jede na Wildstein; Ten mne
těch věcí o panu Zdeňkovi jistotně zpravil;
Všecko nemůž se psáti, jakož pak vás slu-