634

žebník váš toho lépe ústně zpraví. Arch. I.
6., 28., 36., 50., III 15., 371., IV. 10., IV.
402. (11. 238., III. 16. 376 , IV. 19., V. 301.).
Toho jsem zpraven od Jana Kuchaře; Šel
k panu Lvovi a zpravil ho všeho. Let. 194.,
345. Paní M. z-la mne všeho toho (o všem),
co jste jí poručili. 1494. Aneb nejsú toho
zpraveni, že to jich manželstvie jest zna-
menie tohoto trojieho manželstvie duchov-
nieho. Hus III. 203. — koho kde. Přítel
důvěrný zpravuje nás v souvěké kronice
své, že ... Ddk. II 287. — koho jak o čem.
Vacek nemeškal a. knížete po schválním
poslu o zrádném počínání Mutiny. Ddk. II.
401. — koho oč. O to víno pak zpravujem
vás takto. (Cf. Zprávu mi dáváš o mlynáře
toho. Vz Zpráva). NB. Tč. 144. — koho
nač. Abychom vám zprávu dali, takto vás
na to zpravujem. NB. Tč. 266. Na to vás
zpravujem, že vedlé práva našeho města
každý svého jistce staviti muož .. . NB. Tč.
89. — odkud. Odkudž záhy zpraven býval
o všelikých věcech politických. Ddk. II.
88. Z ústních i z písemních podání byl toho
Vratislav zajisté dobře zpraven, že... Ddk.
II. 208. — čím o čem. Jsa tvým psaním
o něm zpraven. 1496. NB. Tč. 141. — Bian-
cof., Ctib., Ms. 1396., J. tr. — jak. V krát-
kosti jim to zpravím. Proch. Z. co vedlé
práva. Nál. 157.

Zprávka, y, f., vz Správka.

Zprávkyně, ě, f., vz Správkyně.

Zprávně, vz Správně.

Zprávní, vz Správní a Správný.

Zprávník, u, m., das Register. Sych.

Zprávnosť, vz Správnosť.

Zprávný, vz Správný.

Zpravodaj, e, m. = zpravovatel, zprávu,
dávající, der Berichterstatter, Referent, Kor-
respondent. Dch., Tč., Mus. 1880. 374. Ber-
ničný, der Steuerreferent. Šp. Bedlivý z. náš
Dětmar; Kozma, jediný v té věci z.; Jak
od z-jů doslechli jsme ; Současný z. Ota
Frisinský. Ddk. II. 88., 196., 411., III. 128.
(III. 5., 257., IV. 110.).

Zpravodajný, berichterstattenil. Z-dajný
článek. Osv. I. 417.

Zpravodajství, n., die Berichterstattung.
Šm.

Zpravodatce, e, m. = zpravodaj. Náš
z. Ddk. III. 30., 26.

Zpravodávání, n., die Berichterstattung.
Výpis je jako propravou jen k povídce a
povídka k výměře t. j. že jsou to jen stupně
z. Hš. Sl. 155.

Zpravodavce, e, m. = zpravodaj. Také
Slov. Loos.

Zpravoděj, e, m. = zpravodaj. Šp.

Zpravonoš, e, m., der Avisoträger. Dch.

Zpravovací, vz Spravovací.

Zpravovač, e, m., vz Spravovač.

Zpravování, n. = spravování.

Zpravovatel, e, m. = dopisovatel, zpra-
vodaj. J. tr.

Zpravovati, vz Spraviti a Zpraviti.

Zpravovný, vz Spravovný.

Zprázdnění, n. = uprázdnění. Z. úřadu.
Stf.

Zprázdniti, il, ěn, ění, zprazdňovati.
Aby se z-li na nějaký čas (klidu si přáli),

sich Ruhe gönnen, sich frei machen. Bl.
Živ. Aus. 58.

Zpraž, e, f. = místo v lukách a na po-
lích, kde za sucha rádo prahne. Us. Chmela.

Zpräž, e, f. = spřež, spřežení. Slov. Phld.

IV. 170.

Zpražený; -en, a, o = opražený, gerö-
stet, gedörrt, eingebrannt. Bude naše skon-
čenie ot meče lépe než by sě dlilo z-nú
žězí (finis noster brevis in ore gladii, qui
longior efficitur in arriditate sitis). BO.

Zpražiti = upražiti, rösten. — co. Byl.

Zpřečiti se, zastr. = zpříčiti se.

Zpřed, von vorne weg o. heraus, s genit.
Řekl mu, aby to smetí z. chalupy odklidil.
U Zbir. Lg. Kto so zásadou vyzváňa, ten
hosťa ženie zpred dverí. Slov. Čjk. 78. Z.
domu mu to ukradli. Ostrav. Tč.

Zpředati = zprodati, rozprodati. — co
(komu). Z-li mu všecko. Slez. Šd. Ach
Bože, čo sa človek natrápi, aby dáko (»brok
ten zaplatil! Zpredaj všetko, sám nič ne-
jedz, nepi. Slov. Zbr. Lžd. 21. Tedy by
som ti radil, aby si to tam všetko zpredal
a prišiel sám. Zátur. Priat. I. 16.

Zpřede = zpřed. Tč.

Zpředku = napřed, dříve. Tam ten
psotný ani ovce anižto kozky nemal žád-
nej; bohatým len toľko pomáhal z. bačom
pásať. Slov. Hol. 364.

Zpředmětiti, il, ěn, ění = zpředmětniti.
Slov.

Zpředmětniti, il, ěn, ění, zpředmětňo-
vati, objektiv machen. — co. Pal. Tu zná-
zorňuje, zpředmetňuje a vyslovuje city i my-
sle. Mt. S. I. 84.

Zpredo = zpřede. Všetko ľudia zametali
z. dvier (dveří). Sl. ps. 272.

Zpředu, z předu, von vorne. Z předu
i z zadu se střez. Sych. — Z., vz Zpřísti.

Zpředy = zpředu, napřed. Z. grabni
(hrabni) do svej kapsy, potom do cizej. Slez.
Tč., Opav. týd. 1885. č. 21. Také na Ostrav.
Tč

Zpřehraditi, il, zen, ení, zpřehrazovati,
abscheiden. — co jak: ovčín na tré. Ms.
ovc.

Zpřehýbaný; -án, a, o, verbogen. Z.
tyč. Dch.

Zpřehýbati, ganz, alles um-, verbiegen.
— co čím : rukou. Kom.

Zpřejinačiti, il, en, ení, verändern. —
co. Us.

Zpřejný = kdo druhému ze svého rád
něčeho dopřívá, gönnend. Na Mor. Brt. On
je velice z., ale ona je mrcha nezpřejná.
Mor. Šd.

Zpřelámati, zpřelomiti, il, en, ení, alles,
ganz, nach einander brechen. — co: šípy.

V. — čím: rukou.
Zpřelomiti, vz Zpřelámati.
Zpřepaží, m., oděv, supparus, zastar.

Rozk.

Zpřeraziti, vz Zpřerážeti.

Zpřerážení, n., vz Zpřerážeti.

Zpřerážený ; -en, a, o, entzweigeschla-
gen, zerschlagen. Z. zbraně. Kká. K sl. j.
180. Z. modla. Vrch.

Zpřerážeti, el, en, ení, zpřeraziti, il,
žen, ení, alles zerschlagen, brechen. — co