Předchozí (634)  Strana:635  Další (636) |
|
|||
635
|
|||
|
|||
(čím): ruce i nohy kolem z. V. Stromy
(sekerou). Bibl. Kroupy obilí zpřerážely. Br. — co komu. Z-li mu hnáty. V. A kto to? Chriplé hlesly slová, až skoro sluch mu zprerážaly. Slov. Phld. IV. 12. Zpřestaviti, vz Zpřestavovati.
Zpřestavovati, zpřestaviti, alles um-
stellen. — co. Kom. Zpřetakovati = přetakem podsívati,
durchsieben. — co: hrách. Na Ostrav. Tč. Zpreti, stemmen, stauen. Slov. Loss.
Zpřetínati, vz Spřetínati.
Zpřetiti se, il, ění, zpřetovati = zpěčo-
vati se, na odpor se stavěti, sich widerset- zen, widerstreben. Us. Zpřetrhati, alles, an mehreren Stellen
zerreissen. — co čím: pouta rukou, nadlid- skou silou. Us. Již mosty jsou proudem Bouřně zpřetrhány. Kká. K sl. j. 234. Zpřetvářelý, verstellt. Ptr. exc.
Zpřetvářiti = vše přetvořiti, ganz um-
stalten. Ros. Zpřetvárniti, il, ěn, ění = zpřetvořiti.
Zpřevraceti, vz Spřevraceti.
Zpřevrátiti, vz Zpřevraceti.
Zpřevrhati, vz Spřevrhati.
Zpřež, lépe: spřež. Jg.
Zpřežemil, a, m., inno/ayfitjc. Lšk. Vz
Zpřež. Zprchati = zuřiti. Člověk vrtkého mi-
lovánie, jakž i malá protivnosť dotkne sě jeho, tak ztratí úklidnosť, zprchá. Št. Zprchnouti, vz Sprchnouti, Vzprchnouti.
Uderi jej v helm po vrchu, až jiskry vy- soko zprchú. Alx. V. v. 1687. (HP. 4L). Vz Vzprchnouti. Zprchú (vzprchú), vz Zprchnouti, Vzpr-
chnouti. Zpriamiť = zpřímiti. Slov.
Zpříci, vz Spřehnouti, Spřáhnouti.
Zpříčení, n., das Querlegen, Kreuzen,
vz Zpříčiti. Z. matky. Ja. O z. v tělocviku vz KP. I. 424. Zpříčin, u, m., die Reaktion. Slov. Ssk.
Zpříčiti (zastr. zpřečiti), il, en, ení =
na příč obrátiti, verqueren (Bc.), quer le- gen, kreuzen, spreizen, versteifen, verdre- hen ; se = na příč se obrátiti, postaviti se proti komu, sich widersetzen. — co. V. Co's ty zpříčil, to jiný zhmoždí a dolomí. Č. M. 316. — se komu. Bj. Příčí se mu to = nedaří se; 2. jest mu to proti mysli. Ros. To jídlo se mu zpříčilo. Tč. — se komu kde. Zpříčila se mu kosť v hrdle. Ros., Lk. Zákon přímý zpříčil se ti a blud zalíbil se nový. Štulc. I. 26. — se proti čemu. Dch. Pán prohlídá ku pychu ďá- blovu, jímž proti Bohu se zpříčil. Sš. J. 155. — (se) čím. Člověk .... návodem zlocha se zpříčil. Sš. I. 62. Z. co čím, vz Vzpříčiti. Zpříčka, y, f. = spor, mrzutosť, der Streit,
Hader, die Verdriesslichkeit. Na mor. Val. Vck. Zpříčnosť, i, f., die Verdrehtheit, Stem-
mung. — Z. = spornosť. Bern. Zpříčný = příčící se, sich stemmend,
widerstehend; 2. sporný, strittig. Bern. Zpřihnouti, hnul, ut, utí, sich vereini-
gen, sich annähern (durch Biegung;. Boč. exc. |
Zpříjemněti, ěl, ění = příjemným se
státi, angenehm werden. Zpříjemniti, il, ěn, ění; zpříjemňovati,
angehehm machen. — co čím komu = příjemným učiniti, angenehm machen: po-
koj hezkou úpravou. — co komu: někomu, sobě život. Us., Mus. 1880. 207. Tu šťastie samo, ani ho nehledáš, za tebou príde ži- vot ti zpríjemniť. Sldk. 415. Toto kolo přátel nám náš pobyt zde z-lo. Koll. III. 210. Tak hľa o ne Boh pečuje, tak jim žitie zpříjemňuje. Slav. 93. Zpřijíti, zpřijmouti, annehmen. — co
kam. Zpřije (přijal) k sobě všecky miie. Alx. H. v. 212. (HP. 65.). Zpřijmouti, vz Zpřijíti.
Zpříkati se = zpírati se, zdráhati se,
neposlouchati, hádati se, příti se, zříkati ze, brániti se, widerstreben, nicht folgen, strei- ten, entsagen, widerstreiten, sich lossagen, sich wehren, sich stemmen, sträuben. Na Mor. Kd., Vck. — se oč. Jg. — se čeho = odepříti. Brt. Každé práce se zpříká (štítí). Neor. — se komu. Pořád se mi tu zpříká. Šd. Z příkra, steil, scharf. Z. k něčemu při-
kračovati. BR. II. 406. Zpříkřiti, il, en, ení = příkrým učiniti,
steil machen, rauh, unangenehm machen. — co: cestu. Jg. — se = 1. příkrým se státi, steil, schroff werden; 2. zoškliviti se, zuwider werden. Koll., Měst. bož. Cesta nahoru se z-la; Robota se mi z-la. Us. Tč. Z-lo se mu to dvojnásobně. Pal. Děj. V. 1. 160. Vo krátce so mu to zpríkrilo. Zbr. Báj. 24. Zpřilepiti, vz Zpřilípati.
Zpřilípati, zpřilepovati, zpřilepiti = le-
piti k něčemu, ankleben, hinzuflicken. — co kam. Když sobě zmateš všecko v jedno a. k tomu přilípáš, coť se vidí. Brat. pr. Šturm. 119. Zpříložiti = úhorovati, brachen. Us.
(Vorlík.). Zpříma, z příma = přímo, zrovna, ge-
rade. Z. jim vládyka naproti. Č. Z na nás hleděl, na nás šel. Tč — Z. = bezpro- středně, unmittelbar. — Z. = bez okolku, zrovna, geradeweg, rund heraus. Zpříma říci, z. z srdce D. Z. něco povědíti, Sych., na něco se ptáti, Sá., se přiznati, do očí někomu něco říci. Sá. — Z. = rovno zhůru, aufrecht, D. Z. státi. Us. Zpřímělý = zpřímený. Z. lodyha. Rst.
526. Zpřímení, n., vz Zpřímiti.
Zpřímený; -en, a, o, aufgerichtet. Z.
větev, list, stopka. Rst. 526. Mužně z-ný. Dch. Z-ná seděla na loži. Us. Zpříměřiti, il, en, ení, anpassen. Šm.
Zpřímětiti = zahnojiti, zjitřiti, schwä-
rend machen. Bern. Zpřímidlo, a, n., přímidlo = přístroj
k tělu připnutý, aby se přímo drželo, der Geradhalter. Dch. Šp. Zpřímitelný, aufrichtbar, v math., rekti-
fikabel. Nz. Zpřímiti, il, en, ení = přímým učiniti,
gerade machen, gleich richten, abgleichen; vzhůru postaviti, aufrecht stellen, aufrichten. — abs. Zlámeš spíše než zpřímíš, co v kři- |
||
|
|||
Předchozí (634)  Strana:635  Další (636) |