635

(čím): ruce i nohy kolem z. V. Stromy
(sekerou). Bibl. Kroupy obilí zpřerážely.
Br. — co komu. Z-li mu hnáty. V. A kto
to? Chriplé hlesly slová, až skoro sluch
mu zprerážaly. Slov. Phld. IV. 12.

Zpřestaviti, vz Zpřestavovati.

Zpřestavovati, zpřestaviti, alles um-
stellen. — co. Kom.

Zpřetakovati = přetakem podsívati,
durchsieben. — co: hrách. Na Ostrav. Tč.

Zpreti, stemmen, stauen. Slov. Loss.

Zpřetínati, vz Spřetínati.

Zpřetiti se, il, ění, zpřetovati = zpěčo-
vati se, na odpor se stavěti, sich widerset-
zen, widerstreben. Us.

Zpřetrhati, alles, an mehreren Stellen
zerreissen. — co čím: pouta rukou, nadlid-
skou silou. Us. Již mosty jsou proudem
Bouřně zpřetrhány. Kká. K sl. j. 234.

Zpřetvářelý, verstellt. Ptr. exc.

Zpřetvářiti = vše přetvořiti, ganz um-
stalten. Ros.

Zpřetvárniti, il, ěn, ění = zpřetvořiti.

Zpřevraceti, vz Spřevraceti.

Zpřevrátiti, vz Zpřevraceti.

Zpřevrhati, vz Spřevrhati.

Zpřež, lépe: spřež. Jg.

Zpřežemil, a, m., inno/ayfitjc. Lšk. Vz
Zpřež.

Zprchati = zuřiti. Člověk vrtkého mi-
lovánie, jakž i malá protivnosť dotkne sě
jeho, tak ztratí úklidnosť, zprchá. Št.

Zprchnouti, vz Sprchnouti, Vzprchnouti.
Uderi jej v helm po vrchu, až jiskry vy-
soko zprchú. Alx. V. v. 1687. (HP. 4L).
Vz Vzprchnouti.

Zprchú (vzprchú), vz Zprchnouti, Vzpr-
chnouti.

Zpriamiť = zpřímiti. Slov.

Zpříci, vz Spřehnouti, Spřáhnouti.

Zpříčení, n., das Querlegen, Kreuzen,
vz Zpříčiti. Z. matky. Ja. O z. v tělocviku
vz KP. I. 424.

Zpříčin, u, m., die Reaktion. Slov. Ssk.

Zpříčiti (zastr. zpřečiti), il, en, ení =
na příč obrátiti, verqueren (Bc.), quer le-
gen, kreuzen, spreizen, versteifen, verdre-
hen ; se = na příč se obrátiti, postaviti se
proti komu, sich widersetzen. — co. V.
Co's ty zpříčil, to jiný zhmoždí a dolomí.
Č. M. 316. — se komu. Bj. Příčí se mu
to = nedaří se; 2. jest mu to proti mysli.
Ros. To jídlo se mu zpříčilo. Tč. — se
komu kde. Zpříčila se mu kosť v hrdle.
Ros., Lk. Zákon přímý zpříčil se ti a blud
zalíbil se nový. Štulc. I. 26. — se proti
čemu. Dch. Pán prohlídá ku pychu ďá-
blovu, jímž proti Bohu se zpříčil. Sš. J. 155.
— (se) čím. Člověk .... návodem zlocha
se zpříčil. Sš. I. 62. Z. co čím, vz Vzpříčiti.

Zpříčka, y, f. = spor, mrzutosť, der Streit,
Hader, die Verdriesslichkeit. Na mor. Val.
Vck.

Zpříčnosť, i, f., die Verdrehtheit, Stem-
mung. — Z. = spornosť. Bern.

Zpříčný = příčící se, sich stemmend,
widerstehend; 2. sporný, strittig. Bern.

Zpřihnouti, hnul, ut, utí, sich vereini-
gen, sich annähern (durch Biegung;. Boč.
exc.

Zpříjemněti, ěl, ění = příjemným se
státi, angenehm werden.

Zpříjemniti, il, ěn, ění; zpříjemňovati,
angehehm machen. — co čím komu =

příjemným učiniti, angenehm machen: po-
koj hezkou úpravou. — co komu: někomu,
sobě život. Us., Mus. 1880. 207. Tu šťastie
samo, ani ho nehledáš, za tebou príde ži-
vot ti zpríjemniť. Sldk. 415. Toto kolo
přátel nám náš pobyt zde z-lo. Koll. III.
210. Tak hľa o ne Boh pečuje, tak jim žitie
zpříjemňuje. Slav. 93.

Zpřijíti, zpřijmouti, annehmen. — co
kam. Zpřije (přijal) k sobě všecky miie.
Alx. H. v. 212. (HP. 65.).

Zpřijmouti, vz Zpřijíti.

Zpříkati se = zpírati se, zdráhati se,
neposlouchati, hádati se, příti se, zříkati ze,
brániti se, widerstreben, nicht folgen, strei-
ten, entsagen, widerstreiten, sich lossagen,
sich wehren, sich stemmen, sträuben. Na
Mor. Kd., Vck. — se oč. Jg. — se čeho =
odepříti. Brt. Každé práce se zpříká (štítí).
Neor. — se komu. Pořád se mi tu zpříká.
Šd.

Z příkra, steil, scharf. Z. k něčemu při-
kračovati. BR. II. 406.

Zpříkřiti, il, en, ení = příkrým učiniti,
steil machen, rauh, unangenehm machen. —
co: cestu. Jg. — se = 1. příkrým se státi,
steil, schroff werden; 2. zoškliviti se, zuwider
werden. Koll., Měst. bož. Cesta nahoru se
z-la; Robota se mi z-la. Us. Tč. Z-lo se
mu to dvojnásobně. Pal. Děj. V. 1. 160.
Vo krátce so mu to zpríkrilo. Zbr. Báj. 24.

Zpřilepiti, vz Zpřilípati.

Zpřilípati, zpřilepovati, zpřilepiti = le-
piti k něčemu, ankleben, hinzuflicken. —
co kam. Když sobě zmateš všecko v jedno
a. k tomu přilípáš, coť se vidí. Brat. pr.
Šturm. 119.

Zpříložiti = úhorovati, brachen. Us.
(Vorlík.).

Zpříma, z příma = přímo, zrovna, ge-
rade. Z. jim vládyka naproti. Č. Z na nás
hleděl, na nás šel. Tč — Z. = bezpro-
středně, unmittelbar. — Z. = bez okolku,
zrovna, geradeweg, rund heraus. Zpříma
říci, z. z srdce D. Z. něco povědíti, Sych.,
na něco se ptáti, Sá., se přiznati, do očí
někomu něco říci. Sá. — Z. = rovno zhůru,
aufrecht, D. Z. státi. Us.

Zpřímělý = zpřímený. Z. lodyha. Rst.
526.

Zpřímení, n., vz Zpřímiti.

Zpřímený; -en, a, o, aufgerichtet. Z.
větev, list, stopka. Rst. 526. Mužně z-ný.
Dch. Z-ná seděla na loži. Us.

Zpříměřiti, il, en, ení, anpassen. Šm.

Zpřímětiti = zahnojiti, zjitřiti, schwä-
rend machen. Bern.

Zpřímidlo, a, n., přímidlo = přístroj
k tělu připnutý, aby se přímo drželo, der
Geradhalter. Dch. Šp.

Zpřímitelný, aufrichtbar, v math., rekti-
fikabel. Nz.

Zpřímiti, il, en, ení = přímým učiniti,
gerade machen, gleich richten, abgleichen;
vzhůru postaviti, aufrecht stellen, aufrichten.
— abs. Zlámeš spíše než zpřímíš, co v kři-