636

vosti své zatvrdlo. Kom. Zpřiemena buď
modlitva má. Ž. k. 140. 2. — co: svou po-
stavu, korouhev. Kaj. Zpřiemi (sprav) syny
jich. Ž. kap. 89. 16. Z. křivku, rektificiren.
N z. —jak. Siemě jich na věk zpřiemeno
Bude. Z. k. 101. 29. — se (pozdvihnouti se),
sich aufrichten. V., Br. — se kde: na loži.
— ce, se čím. Aby křivé cesty nesprave-
dlnosti náhradami zpřímil. Čas. duch. Svaly
hlava se zpřimuje. Presl. A dielo rukú svú
zpřiem. Ž. k. 89. 17. — kdy. V tom zpriamil
sa jak pri velení. Phld. IV. 12.

Zpřímivý = kdo přímí, gerad machend,
aufrichtend. Jg. — Z. = vztyčivý, assur-
gens. Rostl.

Zpřipínati, spřipínati = vše neb mnoho
připnouti, alles o. nach einander anheften,
antügen. — co kam: k vozu hovada.

Zpřírodniti, il, ěn, ění, naturalisiren. Šm.

Zpřísahati, beschwören. Zprisahá se teda
hnedky smlúva. Zbr. Lžd. 182.

Zpřísna, z přísna = přísně, streng. Z.
na něho pohleděl. Us. Šd.

Zpřísti, vz Spřísti.

Zpříšeřiti, il, ení, in ein Gespenst ver-
wandeln. Jg. Slov.

Zpříti, vz Zepříti.

Zpřítomnění, n., die Vergegenwärtigung.
Podobné Místnosti slouží ku z. dávné mi-
nulosti. Koll. III. 28.

Zpřítomniti, il, ěn, ění, zpřítomňovati =
přítomným učiniti, vergegenwärtigen. Nz.,
Ros. — co komu čím: boj jasným vy-
pravováním. Poněvadž věci zpřítomňuje. Sš.
II. 215. Abych vám z-nil, co sami v sobě
chováte. Sš. I. 141. Nebude zbytečno, z. si
aspoň některé historické důvody. Šf. II.
647. — jak. Jenžto nám zpřítomnují věky
veliké dávno zaniklých časů v přesné a
čisté původine. Ntr. VI. 398. Před Bohem
chodí, kdo věrou Boha na všech místech,
ve všech tvorech a úkonech si zpřítomňuje.
Tč. exc. — kde. Vz předcházející. Zpří-
tomňuje i tu Pavel jako ve verši pátém
věci budoucí. Sš. II. 127.

Zpřízeň, zně, f., zastr. = spor, der Zwist,
die Feindschaft. Bel. rkp. 177.

Zpříznilý, vz Spříznilý.

Zpřízniti, vz Spřízniti.

Zpřízračněti, ěl, ění, als Phantom er-
scheinen. A svět už oku odhalený na dobro
z-čněl jak sklo z každej strany. Slov. Phld.
IV. 23.

Zprliti, il, en, ení = spáliti, verbrennen.
Cf. Prliti. Zprliš sa. Dbš. Obyč. 45.

Zprobiti, il, it, ití, zprobíjeti, nach ein-
ander, alles durchschlagen = probiti.— co.
Zprobíjeli ruce i nohy mé. Br.

Zprobodati = vše n. mnoho probůsti,
nach einander durchboren. — co, koho. Br.
Zprodati = rozprodati, verkauten, an-
bringen. — co. Ros , Plk. A jestližeby po
takovém zemřelém co zůstalo, to mají z. Sl
let. III. 43· — co kde jak. Žádá, aby mohli
to víno v dědině buďto na másy aneb na
čtvrtce z. a vyšenkovati. 1672. Tč.

Zprohořeti, el, ení = naskrz prohořeti,
vollends durchbrennen. — kde. Nad poko-
jem strop p-řel. Břez. 148.
Zprohýbaný; án, a, o = křivolaký, hin

und her gebogen, vielbeugig. Rst. 526. Z.
střecha. Kká. Td. 113.
Zprohýbati, zprohybovati, durchbiegen.
Šm., Koll. III. 97.

Zproleželý = zleželý, verlegen. Z. zboží.

Zproležeti se, el, ení = zležeti se, sich
verlegen. Zproleželo se zboží. Kos.

Zprolíhati, zproléhati = proležeti, durch-
liegen. — co: peřiny. Us. — koho: ženu
= zlíhati, zprzniti. Vz toto. Lk.

Zproliti, il, it, ití, zprolívati, durchgiessen.

— co čím: vroucí vodou. Jošt.
Zpromrhati, alles verschwenden, durch-

bringen. — co čím: svůj statek ožralstvím.

Zpromrzalý = zpromrzelý. U Žamb. Kfk.

Zpromrzelý = všecek mrzutý, zcela pro-
mrzelý. — čím, nad čím. Je nad tím celý
z-lý. Us. Kšť.

Zpromrzeti, el, ení = zcela rozmrzeti.
Z-lo ho to.

Zpromrzovati = nakukovati tak, že to
mrzí, einsehen so, dass es Jem. verdriesst.

— komu kam: do jídla, do oken U Kr.
Hrad. Krjk.

Zpronajati, vz Zpronajmouti.

Zpronajímati, vz Zpronajmouti.

Zpronajmouti, ul, ut, útí, zpronajati,
zpronajímati, verpachten. — co. Obecní pole
zpronajímal starosta sám. Večeř. Pov.

Zpronaložený; -en, a, o = pronaložený,
co draho přišlo. Z. cesta. Hrad. Kšť.

Zpronevěra, y, f., die Veruntreuung, Un-
treue. Z. jest zločin čelící proti bezpečnosti
jmění, jehož se dopustí, kdokoliv statek
sobě svěřený za sebou zadrží aneb sobě
přivlastní = zpronevěřilosť, die Treulosig-
keit, Defraudation. Vz S. N., J. tr

Zpronevěření, n. = zpronevěra. Br. Vz
Zpronevěra.

Zpronevěřile, untreu. Kos.

Zpronevěřilec, lce, m., der Ungetreue.
Kom.

Zpronevěřilosť, i, f. = nevěra, die Un-
treue, Treulosigkeit. D., J. tr. Král sa na
dvojnásobnou z. Janovčanů odvolával; Onť
upíral, o té z-sti ničeho věděti nechtěje.
Koll. IV. 44., 218.

Zpronevěřilý = nevěrný, treubrüchig,
treulos, untreu. J. tr., Mus. 1880. 38., Šd.
Z. stavové, Ml., manželka. BK. II. 56. a.
Z. služebník, Kos., angelé. Kom. Z-nému
nevěř. Horný, Pk. — komu: město Bohu
zpronevěřilé. Z. své povinnosti, pflichtbrü-
chig. J. tr.

Zpronevěřiti se, il, en, ení; zpronevě-
řovati se = nevěrným se státi, untreu, treulos
werden. V. — se komu. Zpronevěřila se
mu žena. Kos. — Br., Sych., D., Štelc. Od
té doby, co byli se přirodilému poznání
Boha z-li; Že by se povinnostem z-il. Sš.
II. 98., 11. S rovným nech se každý měří,
jinak se mu z-ří. Bž. exc. — kdy. Král
připověděl z-řiv se takto v nuzné potřebě
slibu danému. Ddk. II. 414. — se v čem.
D. Kdo v mále se z-řil, z-ří se i ve mnoze.
Prov. Šd. — se čím. Zpronevěřením zpro-
nevěřilých zpronevěřují se. Br. — se nad
čím: nad svým náboženstvím. Plác. — Pozn.
Z. co komu má Brs. 275. za nesprávné m.:
z. se komu v čem n. čím.