637

Zpronevěrný, treulos geworden. Dch.

Zpropadati se, vz Spropadati.

Zpropadeně =po čertech, verteufelt, ver-
zweifelt, verflüchst. Dostaľs toho z. málo;
Z. chytrý, slabý, hrdý, Dch., lektivý. Šml.

Zpropadenec, nce, m. = zpropadený
člověk, der Schwernöther, Verruchte. Dch.
Z-nče zpropadený. Mor. Šd. Vz násl.

Zpropadenka, y, f. = mýtina za vsí
Rozdělovem nedaleko Kladna. Budeč. za-
hrádka XI. 191.

Zpropadený; -den, dena, o, verflucht,
verrucht, verwünscht, verdammt, verflüchst,
verzweifelt, Futti-. Ty z-ný, du Schwer-
nöther; Z. podobnosť, dílo, věc, chlap! Dch.
To je jeho z-ná povinnosť! Z. holka, ein
Blitzmädel! Dch. Z. srdce (zlé). Sá. Z. noha!
Šml. Z. člověk! Tč. Z. zpropadenec. Mor.
Šd.

Zpropadlina, y, f., der Abgrund. Koll.
Zn. 535.

Zpropadnouti se, vz Spropadati se.

Zpropitek, tku, m. = zpropitná. Slíbil
mu z. Koll. III. 33.

Zpropití, lépe: spropití. Jg.

Zpropitná, vz Spropitná.

Zpropitné, ého, n., das Trinkgeld. Vz
Zpropitná.

Zproplítati. durchflechten. — co se
kudy: plotem. Us.

Zprorážeti, el, en, ení, alles durchschla-
gen. — co komu: hlavu. Lom. — co čím.
Smrť šípy svými některé zproráží. Kom. —

Zprořezati, zprořezovati = místy pro-
řezati, aufschneiden, aufschlitzen. Zprořezaný
šat. Rozb. 1841.

Zprositi, vz Sprositi.

Zprosta, z prosta = prostě, na prosto,
z hola, schlechtweg, platterdings, schlechter-
dings, gerade zu, gänzlich. Z. odepříti. D.
Tak z. mu to neprominu. Har. Z. žádný ho
navštíviti nesměl. Skl. I. 48. Veleskok z.,
der Freiriesensprung. Čsk. Ale nebylo z.
k tomu žádné příležitosti. Sš. P. 346. Aby
na krále z. přijat byl. Skl. II. 28. — Z. =
sprostně, bezelstně, aufrichtig, redlich, Z.
mluviti, přednésti. V. Vz Sprostě.

Zprosťáček, čka, m. = hlupáček, der
Dümmling. Mor. Šd. Vz Sprostáček.

Zprosťák, a, m., vz Sprosťák.

Zprostě, vz Sprostě.

Zprostírati, vz Zprostříti.

Zprostitel, vz Sprostitel. Ž. wit. 17. 3.

Zprostiti, vz Sprostiti.

Zprostnosť, i, f., lépe: sprostnosť. Vz
toto. Jg.

Zprostný, lépe: sprostný. Vz toto. Jg.

Zprostopášněti, ěl, ění = prostopášným
se státi, ausgelassen, zügellos werden. Peš.

Zprostopášniti = prostopášným učiniti,
ausgelassen, zügellos machen. Jg. — koho
čím.

Zprostovlasiti, il, en, ení, zprostovlasatiti,
il, cen, ení, die Haare lösen, aufbinden. Ros.

Zprostředčiti, il, en, ení, vz Zprostřed-
kovati.

Zprostředkování, n., die Vermittlung.
Vz Zprostředkovati. Mus. 1880. 456. Z. míru.
Ddk. VII. 38.

Zprostředkovati (slovo novější, D.),
zprostředčiti (Br.) = prostředkováním zjed-
nati, vermitteln. — co (kde). Zprostředkoval
mezi nimi mír. Us. Z. sňatek, příměří, mír,
Us. Pdl., různé náhledy. Vlč. Z. cestu k libo-
zvučnosti. Koll. IV. 219. Z. porovnání. Ib.
IV. 252. Na tu chvíli z-váno falckrabětem
Ludvíkem mezi spornými stranami příměří.
Ddk. VII. 31. — proč. Karel byl by rád
z-val spolek Uher s Čechy již pro své po-
stavení k novému pomocníku německému
Ddk. VI. 127. — čím: obchod drahami z.
Dch.

Zprostřeliti, il, en, ení, zprostřelovati,
durchschiessen. — co komu. Z-li naše návi.
Pref. 454.

Zprostříti, stru, střel, en, ení = prostříti,
ausspannen, ausbreiten, ausstrecken. — co:
ruce, Ps. ms_;, hlas. St. skl. Zprostřel si ruku,
extendere. Ž. wit. 137. 7. Aby zprostrziel
jě, prosternere. Ž. wit. 105. 26. — co proč.
Zprostrziel oblak k zásloně jich, expandere.
Ž. wit. 104. 39. — co kam: prosbu k Ho-
spodinu. Kat. 2828. — co za koho. By za
ně prosbu zprostřela. Alx. M. v. 31. (HP.
50). — kde. Hlasné trúby v skalách své
zprostřely hlasy. Alx. H. v. 37. (HP. 60).

Z prostý, vz Sprostý.

Zproščovati, vz Zprostiti. — koho: oko-
vané. Ž. wit. 145. 7.

Zproštění, n., die Befreiung, Entbindung.
V z Sproštění.

Zproštěný, vz Sproštěný.

Zprotivělý = odbojný. Bib. Vz Zprotivilý.

Zprotivení se, n. = zbouření, povstání,
die Auflehnung, der Auf-, Widerstand. V.,
J. tr. Vz S. N. Z. židů Římanům. Flav.
Z. se vojenské stráži (zločin vojenský, die
Widersetzlichkeit). S. N. XI. 313. — Z., die
Entgegenstellung. Z. planety s Jupiterem.

Zprotivěti se = zprotiviti se. — jak.
On se mi už z-věl až do duše. Mor. Šd.

Zprotivilec, lce, m. = zprotivilý. Má po-
važován býti jako z. krále pána svého. Pal.
Děj. V. 1. 246.

Zprotivilosť, i, f., die Widersetzlichkeit,
der Aufruhr. J. tr. Viníce stranu druhou
z p-sti a zpoury. Pal. Děj. V. 2. 74.

Zprotivilý, zprotivělý, widerspänstig, wi-
dersetzlich. J. tr.. Zlob. Nabádání z-lých
pánu vždy slyšel. Pal. Děj. IV. 2. 408. Touží
na pány z-lé. Arch. V. 296. — komu. Kdoby
zastával lidi pánům svým zprotivilé, ten
každý hrdlo i statek propadá. 1618. Rozumu
z-vělá hnutí. Peter. exc. Vedl válku proti
městům a pánům jemu z-lým; A ten nás
obrátil na nepřátely své a na města .. . z-lá
tornu biskupu. Pal. Děj. IV. 1. 156., 157.

Zprotivistý, tückisch. Slov. Ssk.

Zprotivitel, e, m., der Empörer, Wider-
streber, Rebell. Jg. Slov.

Zprotiviti se, il, ení; sprotivovati se = po-
staviti se na odpor, zpěčovati se, sich wider-
setzen, sich auflehnen, sich empören, wider-
spänstig werden. Jg. — abs. Běda tomu,
kdož se zprotiví. D. Kůň se zprotivil. Jel.
— se komu (proč). Jel. Z. se císaři. V.
Židé se jim zprotivili pro nějakého hejtmana.
Flav. To jídlo se mi zprotivuje (nechutná
mi). D. Kdožby se právu, svému pánu zpro-



	637

	Zpronevěrný, treulos geworden. Dch. Zpropadati se, vz Spropadati. Zpropadeně =po čertech, verteufelt, ver- zweifelt, verflüchst. Dostaľs toho z. málo; Z. chytrý, slabý, hrdý, Dch., lektivý. Šml. Zpropadenec, nce, m. = zpropadený člověk, der Schwernöther, Verruchte. Dch. Z-nče zpropadený. Mor. Šd. Vz násl. Zpropadenka, y, f. = mýtina za vsí Rozdělovem nedaleko Kladna. Budeč. za- hrádka XI. 191. Zpropadený; -den, dena, o, verflucht, verrucht, verwünscht, verdammt, verflüchst, verzweifelt, Futti-. Ty z-ný, du Schwer- nöther; Z. podobnosť, dílo, věc, chlap! Dch. To je jeho z-ná povinnosť! Z. holka, ein Blitzmädel! Dch. Z. srdce (zlé). Sá. Z. noha! Šml. Z. člověk! Tč. Z. zpropadenec. Mor. Šd. Zpropadlina, y, f., der Abgrund. Koll. Zn. 535. Zpropadnouti se, vz Spropadati se. Zpropitek, tku, m. = zpropitná. Slíbil mu z. Koll. III. 33. Zpropití, lépe: spropití. Jg. Zpropitná, vz Spropitná. Zpropitné, ého, n., das Trinkgeld. Vz Zpropitná. Zproplítati. durchflechten. — co se kudy: plotem. Us. Zprorážeti, el, en, ení, alles durchschla- gen. — co komu: hlavu. Lom. — co čím. Smrť šípy svými některé zproráží. Kom. — Zprořezati, zprořezovati = místy pro- řezati, aufschneiden, aufschlitzen. Zprořezaný šat. Rozb. 1841. Zprositi, vz Sprositi. Zprosta, z prosta = prostě, na prosto, z hola, schlechtweg, platterdings, schlechter- dings, gerade zu, gänzlich. Z. odepříti. D. Tak z. mu to neprominu. Har. Z. žádný ho navštíviti nesměl. Skl. I. 48. Veleskok z., der Freiriesensprung. Čsk. Ale nebylo z. k tomu žádné příležitosti. Sš. P. 346. Aby na krále z. přijat byl. Skl. II. 28. — Z. = sprostně, bezelstně, aufrichtig, redlich, Z. mluviti, přednésti. V. Vz Sprostě. Zprosťáček, čka, m. = hlupáček, der Dümmling. Mor. Šd. Vz Sprostáček. Zprosťák, a, m., vz Sprosťák. Zprostě, vz Sprostě. Zprostírati, vz Zprostříti. Zprostitel, vz Sprostitel. Ž. wit. 17. 3. Zprostiti, vz Sprostiti. Zprostnosť, i, f., lépe: sprostnosť. Vz toto. Jg. Zprostný, lépe: sprostný. Vz toto. Jg. Zprostopášněti, ěl, ění = prostopášným se státi, ausgelassen, zügellos werden. Peš. Zprostopášniti = prostopášným učiniti, ausgelassen, zügellos machen. Jg. — koho čím. Zprostovlasiti, il, en, ení, zprostovlasatiti, il, cen, ení, die Haare lösen, aufbinden. Ros. Zprostředčiti, il, en, ení, vz Zprostřed- kovati. Zprostředkování, n., die Vermittlung. Vz Zprostředkovati. Mus. 1880. 456. Z. míru. Ddk. VII. 38.	Zprostředkovati (slovo novější, D.), zprostředčiti (Br.) = prostředkováním zjed- nati, vermitteln. — co (kde). Zprostředkoval mezi nimi mír. Us. Z. sňatek, příměří, mír, Us. Pdl., různé náhledy. Vlč. Z. cestu k libo- zvučnosti. Koll. IV. 219. Z. porovnání. Ib. IV. 252. Na tu chvíli z-váno falckrabětem Ludvíkem mezi spornými stranami příměří. Ddk. VII. 31. — proč. Karel byl by rád z-val spolek Uher s Čechy již pro své po- stavení k novému pomocníku německému Ddk. VI. 127. — čím: obchod drahami z. Dch. Zprostřeliti, il, en, ení, zprostřelovati, durchschiessen. — co komu. Z-li naše návi. Pref. 454. Zprostříti, stru, střel, en, ení = prostříti, ausspannen, ausbreiten, ausstrecken. — co: ruce, Ps. ms_;, hlas. St. skl. Zprostřel si ruku, extendere. Ž. wit. 137. 7. Aby zprostrziel jě, prosternere. Ž. wit. 105. 26. — co proč. Zprostrziel oblak k zásloně jich, expandere. Ž. wit. 104. 39. — co kam: prosbu k Ho- spodinu. Kat. 2828. — co za koho. By za ně prosbu zprostřela. Alx. M. v. 31. (HP. 50). — kde. Hlasné trúby v skalách své zprostřely hlasy. Alx. H. v. 37. (HP. 60). Z prostý, vz Sprostý. Zproščovati, vz Zprostiti. — koho: oko- vané. Ž. wit. 145. 7. Zproštění, n., die Befreiung, Entbindung. V z Sproštění. Zproštěný, vz Sproštěný. Zprotivělý = odbojný. Bib. Vz Zprotivilý. Zprotivení se, n. = zbouření, povstání, die Auflehnung, der Auf-, Widerstand. V., J. tr. Vz S. N. Z. židů Římanům. Flav. Z. se vojenské stráži (zločin vojenský, die Widersetzlichkeit). S. N. XI. 313. — Z., die Entgegenstellung. Z. planety s Jupiterem. Zprotivěti se = zprotiviti se. — jak. On se mi už z-věl až do duše. Mor. Šd. Zprotivilec, lce, m. = zprotivilý. Má po- važován býti jako z. krále pána svého. Pal. Děj. V. 1. 246. Zprotivilosť, i, f., die Widersetzlichkeit, der Aufruhr. J. tr. Viníce stranu druhou z p-sti a zpoury. Pal. Děj. V. 2. 74. Zprotivilý, zprotivělý, widerspänstig, wi- dersetzlich. J. tr.. Zlob. Nabádání z-lých pánu vždy slyšel. Pal. Děj. IV. 2. 408. Touží na pány z-lé. Arch. V. 296. — komu. Kdoby zastával lidi pánům svým zprotivilé, ten každý hrdlo i statek propadá. 1618. Rozumu z-vělá hnutí. Peter. exc. Vedl válku proti městům a pánům jemu z-lým; A ten nás obrátil na nepřátely své a na města .. . z-lá tornu biskupu. Pal. Děj. IV. 1. 156., 157. Zprotivistý, tückisch. Slov. Ssk. Zprotivitel, e, m., der Empörer, Wider- streber, Rebell. Jg. Slov. Zprotiviti se, il, ení; sprotivovati se = po- staviti se na odpor, zpěčovati se, sich wider- setzen, sich auflehnen, sich empören, wider- spänstig werden. Jg. — abs. Běda tomu, kdož se zprotiví. D. Kůň se zprotivil. Jel. — se komu (proč). Jel. Z. se císaři. V. Židé se jim zprotivili pro nějakého hejtmana. Flav. To jídlo se mi zprotivuje (nechutná mi). D. Kdožby se právu, svému pánu zpro-