Předchozí (637)  Strana:638  Další (639) |
|
|||
638
|
|||
|
|||
tivil. Vz Zř. zem. Jir. D. 49., K. 52., Vl. zř.
555. Jestližeby se kdo tomu z-vil. Zř. F. I. B. XI. Nová vláda velmožům brzy se z-la. Us. Samopašný sa menuje kdo sa starším pro- tivuje. Na Slov. Tč. Čím více přicházel do let, tím více se mu přebývám v černém zámku zprotivovalo. Němc. I. 56. Proč jsi se mi chlapče z-vil?; Proč jsi se ty pánu Bohu z-vil? (Povídá pěnkava). Slez. Ale brzo se jim z-lo kázání jeho. Sš. J. 93. Od té doby, co se mu z-vil. Pal. Děj. IV. 2. 10. Šlikové se byli právu z-li a odboj uči- nili; Manželka p. Jana z Pernštejna z-la se témuž manželu svému. Dač- 1. 65., 75. Chtěl- libi se kdo z. jim. Let. 109. Král armenský se tobě z-vil. Abr. 223. Když by se lidé poddaní kterému pánu svému z-li a statek jemu jeho odjali. Arch. V. 514. — kde. Ba i vlastní jeho poddaní v Několika vesnicích že z-li se jemu. Pal. Děj. V. 2. 329. — kdy. Dobrý byt se brzo z-ví. Us. Tč. — se proti komu. Dalibor zprotivil se proti králi. Jg Zprotivoval jedny proti druhým. Hanka. Zprotivnice, e, zprotivnička, y, f., die
Widersacherin, Gegnerin. Mus. 8. 145. Zprotivník, a, m., der Gegner, Wider-
sacher. Jg. Zprotivnosť, i, f. = protivnosť, odpor,
das Widerstreben, Entgegensein. Štěstí je vždy z-sti vysazeno. Tkad. Zprotivný = zprotivilý. Na města z-ná
tomu biskupu. Arch. IV. 387. Zprotivovati, vz Zprotiviti.
Zprotrhaný; -án, a, o, zerrissen. Oblaka
Byla z-ná a přece pršelo. Us. Ntk. Zprotrhati, zprotrhovati = docela pro-
trhati, gänzlich zerreissen. Rybníky se z-ly. Peš. Prod. Zproučeti, el, en, ení; zproučiti, il, en,
ení = ohýbati, křiviti, krümmen. Ros. — se. St. skl. Inhed zdech, se zpruči . . . Jezus káza mu vstáti. Výb. I. 417. Bych se mrskala, zproučila, zimou trápila, hladem mřela. Bech. — komu. I zproučilo (puklo, brach) jemu srdce. Ms. 14. stol. — kde. Ananiás inhed před jeho nohama zpručí se a umře. St. — se proti čemu. Pýcha jejich zproučila se proti té myšlénce. Sš. Sk. 164. — se jak Kůň se na zadní nohy zprúčil (vzpínal se, bäumte sich). Mor. Šd. Zproučiti, vz Zproučeti.
Zproud, u, m., die Fluth. Dch.
Zproudění, í, n. = vzproudění, die Aufwal-
lung. Dch. Zprouděný; -ěn, a, o = vzprouděný. Na
z-ném moři, auf hoher See. Dch. Vz Zprou- diti, Sprúděný. Zprouditi se, il, ěn, ění = vzprouditi
se, in Fluss gerathen, aufwallen, in Wallung gerathen. Moře se z-lo. Dch. — kdy. Cit jeho se při tom zproudil. Dch. Zproutnatěti, ěl, ění = proutnatým se
státi, stengelig werden. Vičinec zproutnatěl. Puch. Hosp. 54. Zproužka, vz Zpruha.
Zprovázčeti, el, ení, strickartig werden.
Posed z-čel. Byl. 456. Zprovázeti, vz Sprovoditi.
Zprovíjeti = proviti, proplésti, durch-
einander schlingen, winden. — co. Kom. |
Neb sobě byl též vozy zpravil všecky
v jeden řad, že je zprovíjel jako věnec. Let. 61. Zprovoditi, vz Sprovoditi.
Zprozračněti, ěl, ění, durchsichtig wer-
den. Rostl. III. a. 91., 117. Zprpleť = skáceti se, svaliti se ? Na Slov.
Vz Zprpliti. Otrepe (čerta) o zem, šo sä len tak zprpleu (zprplel). Dbš. Obyč. 71. Zprpliti sa, il, en, ení = zprpleti. —
kde. Pochytil kyjanicu, puk prasa po cele (těle). Hneď zprplilo sa v prachu a bolo po ňom. Dbš. Sl. pov. VI. 53. Zprska, y, f. = pohanění, das Klämper-
lein. Z-u komu zavěsiti. D. Zprskaný; -án, a, o, bespritzt. — čím.
Jezdec i kôň z-ní sňahom peny. Slov. Sldk. 534. Zprskati, bespritzen. Vz Zprskaný. Slov.
Zprsténkovaný; -án, a, o, gekräuselt.
Vlasy z-né. Ntr. I. 259. Zprsténkovatělý, geringelt. Z. vlasy.
Gníd. 31. Zprsténkovatěti = zkroutiti se na způ-
sob prsténku, sich Ringeln. Vlna z-těla. Puch. Zprsténkovati se = zkadeřavěti, zpr-
sténkovatěti, sich kräuseln, kraus werden. — komu. Zprsténkovaly se mu vlasy. Mor. Šd. Zprstvený; -en, a, o = slepený. Z. vlasy.
Na mor. Val. Vck. Zprtačiti, il, ení = zkaziti, špatně udě-
lati, verhudeln, verpfuschen. Zlob. Zprtati, verschustern, verflicken. Ros. —
se komu = zkaziti se. Z-la se mu svatba; Nežit se mu zprtal (neuzrál). Us. u Strun- kovic. Rjšk. Zprůbovati, z něm. probiren Zprůbujte.
BR. II. 621. a. — co čím: ohněm. Br. Lépe: zkusiti. Zprúčati se = zprúčiti se. Mor. Šd.
Zpručení, n., exacerbatio. Nz.
Zprúčiti se, vz Zproučeti.
Zprúděný = zprouděný. Hrone náš, Hrone
z ný, kdeže tvôj slávik milený? Btt. Sp. 144. Zpruditi, vz Spruditi.
Z prudka, z prudka, rasch, rapid. Z.
něco vyhřáti. ZČ. Jde to s ním z. s vrchu, es geht mit ihm rapid herunter, reissend bergab. Dch. Z. se vzpřímil. Šml. Z. začíti, vstáti, na někoho jíti (se obořiti), Sa., vo- lati. Hol. 116. Z. jiné k ostříhání zákonu nutili, sami ho pak nic neplnili. BR. II. 246. Zprúdník, u, m , der Wasserschlag auf
der Strasse. Slez. Šd. Zprudy, pl., m., druh počasné, osutiny,
jinak mravenec zvané, prurigo. Úpl. dom. lék. Dr. V. Šel. Zpruha, zpružka, zproužka, y, f.= pru-
žina, vše co pružné jest, zvl. péro v hodi- nách, die Feder, Schwungfeder, Sprungfeder, Spannfeder, Uhrfeder, v hamrech der Stoss- reitel. Nz. Z. bicí, Techn., zamykací, opíravá, bočitá (Zirkelfeder), závitková či zakroucená (Spiral), k umyvací skříni. Šp. Z. hodinková. Vz Prm. III. č. 21. Z-ze povoliti (u hodi- náře), die Feder abspreizen. Dch. Z. spou- štěcí, Auslösungsfeder, výmrštná, Spring-, |
||
|
|||
Předchozí (637)  Strana:638  Další (639) |