638

tivil. Vz Zř. zem. Jir. D. 49., K. 52., Vl. zř.
555. Jestližeby se kdo tomu z-vil. Zř. F. I. B.
XI. Nová vláda velmožům brzy se z-la. Us.
Samopašný sa menuje kdo sa starším pro-
tivuje. Na Slov. Tč. Čím více přicházel do
let, tím více se mu přebývám v černém
zámku zprotivovalo. Němc. I. 56. Proč jsi
se mi chlapče z-vil?; Proč jsi se ty pánu
Bohu z-vil? (Povídá pěnkava). Slez. Ale
brzo se jim z-lo kázání jeho. Sš. J. 93. Od
té doby, co se mu z-vil. Pal. Děj. IV. 2.
10. Šlikové se byli právu z-li a odboj uči-
nili; Manželka p. Jana z Pernštejna z-la se
témuž manželu svému. Dač- 1. 65., 75. Chtěl-
libi se kdo z. jim. Let. 109. Král armenský
se tobě z-vil. Abr. 223. Když by se lidé
poddaní kterému pánu svému z-li a statek
jemu jeho odjali. Arch. V. 514. — kde. Ba
i vlastní jeho poddaní v Několika vesnicích
že z-li se jemu. Pal. Děj. V. 2. 329. — kdy.
Dobrý byt se brzo z-ví. Us. Tč. — se proti
komu. Dalibor zprotivil se proti králi. Jg
Zprotivoval jedny proti druhým. Hanka.

Zprotivnice, e, zprotivnička, y, f., die
Widersacherin, Gegnerin. Mus. 8. 145.

Zprotivník, a, m., der Gegner, Wider-
sacher. Jg.

Zprotivnosť, i, f. = protivnosť, odpor,
das Widerstreben, Entgegensein. Štěstí je
vždy z-sti vysazeno. Tkad.

Zprotivný = zprotivilý. Na města z-ná
tomu biskupu. Arch. IV. 387.

Zprotivovati, vz Zprotiviti.

Zprotrhaný; -án, a, o, zerrissen. Oblaka
Byla z-ná a přece pršelo. Us. Ntk.

Zprotrhati, zprotrhovati = docela pro-
trhati, gänzlich zerreissen. Rybníky se z-ly.
Peš. Prod.

Zproučeti, el, en, ení; zproučiti, il, en,
ení = ohýbati, křiviti, krümmen. Ros. —
se. St. skl. Inhed zdech, se zpruči . . . Jezus
káza mu vstáti. Výb. I. 417. Bych se mrskala,
zproučila, zimou trápila, hladem mřela. Bech.
— komu. I zproučilo (puklo, brach) jemu
srdce. Ms. 14. stol. — kde. Ananiás inhed
před jeho nohama zpručí se a umře. St. —
se proti čemu. Pýcha jejich zproučila se
proti té myšlénce. Sš. Sk. 164. — se jak
Kůň se na zadní nohy zprúčil (vzpínal se,
bäumte sich). Mor. Šd.

Zproučiti, vz Zproučeti.

Zproud, u, m., die Fluth. Dch.

Zproudění, í, n. = vzproudění, die Aufwal-
lung. Dch.

Zprouděný; -ěn, a, o = vzprouděný. Na
z-ném moři, auf hoher See. Dch. Vz Zprou-
diti, Sprúděný.

Zprouditi se, il, ěn, ění = vzprouditi
se, in Fluss gerathen, aufwallen, in Wallung
gerathen. Moře se z-lo. Dch. — kdy. Cit
jeho se při tom zproudil. Dch.

Zproutnatěti, ěl, ění = proutnatým se
státi, stengelig werden. Vičinec zproutnatěl.
Puch. Hosp. 54.

Zproužka, vz Zpruha.

Zprovázčeti, el, ení, strickartig werden.
Posed z-čel. Byl. 456.

Zprovázeti, vz Sprovoditi.

Zprovíjeti = proviti, proplésti, durch-
einander schlingen, winden. — co. Kom.

Neb sobě byl též vozy zpravil všecky
v jeden řad, že je zprovíjel jako věnec.
Let. 61.

Zprovoditi, vz Sprovoditi.

Zprozračněti, ěl, ění, durchsichtig wer-
den. Rostl. III. a. 91., 117.

Zprpleť = skáceti se, svaliti se ? Na Slov.
Vz Zprpliti. Otrepe (čerta) o zem, šo sä len
tak zprpleu (zprplel). Dbš. Obyč. 71.

Zprpliti sa, il, en, ení = zprpleti. —
kde. Pochytil kyjanicu, puk prasa po cele
(těle). Hneď zprplilo sa v prachu a bolo po
ňom. Dbš. Sl. pov. VI. 53.

Zprska, y, f. = pohanění, das Klämper-
lein. Z-u komu zavěsiti. D.

Zprskaný; -án, a, o, bespritzt. — čím.
Jezdec i kôň z-ní sňahom peny. Slov. Sldk.
534.

Zprskati, bespritzen. Vz Zprskaný. Slov.

Zprsténkovaný; -án, a, o, gekräuselt.
Vlasy z-né. Ntr. I. 259.

Zprsténkovatělý, geringelt. Z. vlasy.
Gníd. 31.

Zprsténkovatěti = zkroutiti se na způ-
sob prsténku, sich Ringeln. Vlna z-těla. Puch.

Zprsténkovati se = zkadeřavěti, zpr-
sténkovatěti, sich kräuseln, kraus werden. —
komu. Zprsténkovaly se mu vlasy. Mor.
Šd.

Zprstvený; -en, a, o = slepený. Z. vlasy.
Na mor. Val. Vck.

Zprtačiti, il, ení = zkaziti, špatně udě-
lati, verhudeln, verpfuschen. Zlob.

Zprtati, verschustern, verflicken. Ros. —
se komu = zkaziti se. Z-la se mu svatba;
Nežit se mu zprtal (neuzrál). Us. u Strun-
kovic. Rjšk.

Zprůbovati, z něm. probiren Zprůbujte.
BR. II. 621. a. — co čím: ohněm. Br. Lépe:
zkusiti.

Zprúčati se = zprúčiti se. Mor. Šd.

Zpručení, n., exacerbatio. Nz.

Zprúčiti se, vz Zproučeti.

Zprúděný = zprouděný. Hrone náš, Hrone
z ný, kdeže tvôj slávik milený? Btt. Sp.
144.

Zpruditi, vz Spruditi.

Z prudka, z prudka, rasch, rapid. Z.
něco vyhřáti. ZČ. Jde to s ním z. s vrchu,
es geht mit ihm rapid herunter, reissend
bergab. Dch. Z. se vzpřímil. Šml. Z. začíti,
vstáti, na někoho jíti (se obořiti), Sa., vo-
lati. Hol. 116. Z. jiné k ostříhání zákonu
nutili, sami ho pak nic neplnili. BR. II.
246.

Zprúdník, u, m , der Wasserschlag auf
der Strasse. Slez. Šd.

Zprudy, pl., m., druh počasné, osutiny,
jinak mravenec zvané, prurigo. Úpl. dom.
lék. Dr. V. Šel.

Zpruha, zpružka, zproužka, y, f.= pru-
žina, vše co pružné jest, zvl. péro v hodi-
nách, die Feder, Schwungfeder, Sprungfeder,
Spannfeder, Uhrfeder, v hamrech der Stoss-
reitel. Nz. Z. bicí, Techn., zamykací, opíravá,
bočitá (Zirkelfeder), závitková či zakroucená
(Spiral), k umyvací skříni. Šp. Z. hodinková.
Vz Prm. III. č. 21. Z-ze povoliti (u hodi-
náře), die Feder abspreizen. Dch. Z. spou-
štěcí, Auslösungsfeder, výmrštná, Spring-,