640

Ruk. kd. — se od čeho. Ti měchýřkové
jakoby od ohně se zprýštili. Sal. — se
komu. Kůže se mu zprýštila a svrab na
ni přišel. Zlob. — se kam. Neboť sú sě
vody zprýštily až do mé duše (= vzprý-
štily. Vz Vzpryštiti). Pass. 7.

Zpryskavý = co zpryskuje, Blasen ma-
chend. Lék z. Sal.

Zpryskeřovati, Blasen machen. — co:
kůži, čím: majkami.

Zprýsknouti, vz Zprýskati.

Zprýsknutí, n., die Schrunde. D.

Zpryskovadlo, a, n. = vesikator. Kk.
Br. 270.

Zpryskovati, vz Zprýskati.

Zpryskyřiti se, Blasen, Schrunden be-
kommen, blasig, schrundig werden, auf-
springen. — komu kde. V botě se mu
noha na patě z-la (zpliskyřila. Na Ostrav.).
Té.

Zpryskyřovatěti, ěl, ění, verharzen. Olej
z-tí. Šmr. 131.

Zprýštění, n. = rozpukanina kůže, spára,
rozsedlina, das Hantschrunden. Sal. 72. k.
LV. Z. od ohně, Us., dásní, Ja., v hrdle,
Čern., na kůži. V. Z. od spálení jest. Br.

Zprýštěnina, y, f. = zprýštěná kůže,
Blasen, Schrunden, etwas Aufgeworfenes.
Čern.

Zprýštidlo, zpryštidlo, a, n. = přílep
spryskavý, prýskadlo, prudidlo, epispasti-
cum, das Blasenpflaster. Nz. lk. — Z. = čím
se kůže zpryšťuje jako: majky, ostré byliny,
das Zugpflaster. Ras.

Zprýštidlový, zpryštidlový, blasenzie-
hend. Z. tatet, taffetas vesieans, blasenzie-
hender Taflet. Nz. lk.

Zprýštilý, schrundig, ritzig, spaltig.

Zprýštiti, vz Zprýskati.

Zprýštivadlo, a, n. = sprýštidlo. Ras.
rkp.

Zprýštivý = co zpryštuje, Blasen zie-
hend. Z. masť. Ja.

Zpryštování, n., vesikance. Účinek bývá
rychlejší, odstraní-li se pokožka zpryšťo-
váním (vesikancemi). S. N. V. 157.

Zpryšťovati, vz Zprýskati.

Zprznělosť, zprznilosť, i, f., die Be-
fleckung. Aqu.

Zprznělý, zprznily = zprzněný, befleckt,
besudelt, geschändet. Obé v V. Zprznělé n.
zšpiněné. Veleš. Neopúštejte jeho pro jiného
hriešného, mrzkého, biedného i zprznilého,
s nímž viece jest tesknosti než utěšenie.
Hus III. 269. — čím: hanebnostmi. V.

Zprznění, n., die Befleckung, Besude-
lung. Ž. wit, 29. 10. Z. jest protizákonné
ukojení pohlavního pudu, die Schändung.
Vz S. N. Z. panny, vdovy, samého sebe
(onanie), D., krve (mezi blízkými příbuz-
nými). Z. dobrovolné, násilné. Zrušení a z.
soboty. BR. II. 52. Vz Zprzniti.

Zprzněný; -zněn, a, a, o = zmazaný,
zkálený, befleckt, besudelt, geschändet, Z.
svědomí. Kram. — čím: malomocenstvím,
hříchy hroznými. V. Jazyk hřiechem z-ný
jest velmě před Bohem ohavný; Mnozí sli-
bují, aby byli kněžie a nejsú hodní, aby
pásli svině jsúc z-ni smilstvím, cizoložstvím;
Malomocní, hřiechem z-ní. Hus I. 232., 267.,

II. 16. Větčie strana z nás křesťanóv mo-
dloslúžením jest z-na; Krásna jest ta duše,
která nenie z-na žádným kacieřstvím. Hus
I. 68., III. 71. Vidúc, že jsú z-ni poskvr-
nami rozličnými. St. K. š. 30. — proč.
Adam se vším svým pokolením, z-ným pro
hřiech těžký, byl jest nepřietel boží. Hus
I. 295.

Zprznilosť = zprznělosť.

Zprznilý, vz Zprznělý.

Zprznitel, e, m., der Beflecker. Z. panny,
der Schänder. Auct. ant.

Zprzniti, il, ěn, ění, zprznívati, zprzňo-
vati = pokáleti, pomazali, zmazati, besu-
deln, beschmutzen, entehren, schänden. Jg.
— co, koho, se (jak): pannu (zlíhati,
porušiti, zkurviti, zkulhati, zkníkati, zmr-
hati, přehlídnouti, podskočiti, zprolíhati,
zmrsknouti, zmrtviti, zmrviti mléko, oprz-
niti, zkaziti atd., beschmutzen, besudeln,
beflecken, schänden), Ros., lože manželské,
své důstojenství. V. Paní a panny po své
vůli zprzňoval. Flav. Něčí cesty. Ž. wit. 9. 5.
Ovca prašivá celé stádo zprznila. Opav. týd.
1885. č. 21. Ďábel člověka zprznil, jehož
byl posedl. BR. II. 214. Z-li sú chrám. BO.
Dobrota, jiež nemož hřiech z. Hus I. 88.
On by snad byl celé stádo nakazil a zprz-
nil. Koll. IV. 198.— co, se čím (s kým):
chrám krví lidskou, Plác., nečistotami, se
hříchy, nešlechetnostmi, rozkošemi, neřád-
nou a nečistou chlípností z. V. Čisté víno
jedem z. Záv. Smilstvem hanebným s kur-
vami se z. V. Vrch modlářstvím z. flar. I.
135. Nezprzňujte se skutky lidí bezbožných;
Aby jejich bezbožnostmi se nezprzňovali.
BR. II. 657 b., 558. a. Duši hříchem z.;
Bude-li dobrý člověk kterými hřiechy z-zněn;
Aby se pochlebenstvím nez-nil; Nešťastné jest
to svědomie, kteréž se zlými skutky tak
z-lo, že v něm Kristus neráči přebývati.
Hus I. 17., 349., 474., II. 6. — se s kým.
S nižádným bravem nesmiesíš sě aní zprz-
níš sě s ním. (Lev. 18.). Hus I. 193. — co
komu. Tak nynějšie kněžie majíce moc
ohledati hriešného, ale ne vyčistiti duše od
hřiecha, ani zprzniti tomu duše, jemuž nenie
zprzněna. Hus III. 159. — se od čeho: od
smůly. Vz Puchlati se. Št. — čím kde.
Kristus jest lékař, jenž nemohl jest hřie-
chem od hřiešných v duši zprzněn býti.
Hus II. 262.

Zpsouli, zpsúti = dočista zhanobiti, na-
dati někomu. — co, koho. Na mor. Val.
Vck. — Z. = dočista zkaziti, ganz verder-
ben. Mor. a slez. Vck., Šd.— Cf. Psouti a
Sepsouti.

Zptačeti, el, ení = v ptáka se proměniti,
in einen Vogel verwandelt werden. Když
zptačeli (zkrkavčeli). Poh. nár.

Zptačiti, il, en, ení = v ptáka proměniti,
in einen Vogel verwandeln. Č.

Zpucovati, wegputzen. — co odkud:
bláto ze šatstva kartáčem; kobzole z mísy
(snísti). — koho = vyhubovati, verwaschen.
Us. Tč., Rgl.

Zpučelý = zbobtělý, aufgequollen.

Zpučeti, el, ení = zbobtěti, auf-, anschwel-
len, anquellen. Bern. — Z. = vypučeti.
Stromek zpučel. Šd.