642

Zpurniti, il, ěn, ění = zpurným činiti,
widerspänstig machen. — se = zpurněti. Us.

Zpurnosť, i, f. = odbojnosť, die Wider-
willigkeit, Auflehnung, Widerspänstigkeit.
Arch. IV. 21. Spurnosť koně. Jel. Kam se
poděla tva z.? V. Pýchou a z-stí. D. Uložena
berně ku potlačení a potrestám všeliké vý-
tržnosti a zpurnosti v zemi. Pal. Děj. III.

1. 342. — Z., superbia, arrogantia (Jerem.).
BO.

Zpurnotvárný = spurné tváři. Muž z-ný.
Koll. IV. 195.

Zpurný; -ren, rna, rno = plný zpoury,
tvrdošíjný, neústupný, protivný, neposlušný,
svémyslný, protivící se, trotzig, halsstarrig,
widerspänstig, widersetzlich, aufsätzig, rebel-
lisch, aufrührerisch. V. Pakli nebudete po-
volní, ale zpurní, od meče sežráni budete.
Br. Nebuď spurný, ale povolný. Kom. To
je z. člověk. D."Z. slova. D. Z. řeč. Vz
Zpoura. Št. N. 234. Z. hoch, Tč., bitva.
Lpř. Slov. I. 65. Zpurnú myslí proviniti.
Smil v. 561. Laskavá odpověď odvrací hněv,
ale řeč zpurná prchlivosť plodí. Kmp. Č. 80.
Zpurný pohled měj býk. Ja. Mysl člověka,
kteráž ctnostem jest nepovolná a zpurná.
Jel. — Z. = pyšný, zpupný, nádherný. Ros.
— Z., ého, m., os. jm. Z. Aleš v 18. stol.
Vz Jg. H. 1. 658., Jir. Rak. II. 360.

Zpurovaný kámen = roztržený, rozsedlý,
ritzig. Nomencl., Am.

Zpurovati, ritzen, aufritzen. Nomencl.

Zpurpuřiti, il, en, ení, zpurpuřovati, roth
färben. — co kde. Aby v otcovskej krvi
z-la ruky. Vaj. Tat. a mor. 14.

Způsob, spůsob, u, m., způsoba, spůsoba,
y, f. Brs. 275. doporučuje tvar způsob, Vy-
mazal v Km. 1855. str. 326. a 551. a Bač.
ve Výzk. 22., 53., 72.: spůsob. — Z. = způ-
sobení i co způsobeno, die Wirkung, das
Werk. Když tam božím z-em přijel. Štěst.
Z. a řízeni boží. Aqu. Ktož se mocí protiví,
božiemu sě zpósobu protiví. Kšch. 45. Kristus
tělo vzal zpósobem ducha sv. z Marie panny.
Št. N. 186. 27. Toť jest z-bem božím. Kšch.

2. Mníte-li, byť dotud pokoj podržal sě v naší
zemi, kdyby to nebylo zpósobem ciesaře
Karla i krále českého? Kšch. 17. Buoh
práci naň vložil některým tajným svým zpó-
sobem. Št. Kn. š. 88. 35. Zpósobem božiem
od věčnosti ostal jest v chrámě. Hus II. 28.
Božím zpósobem a přepuštěním bude někdy
míti nedostatky. Št. Kn. š. 29. — Způsob,
způsoba = podoba, tvářnost, obraz, forma,
die Form, Gestalt, Figur, äussere Beschaffen-
heit. Způsob nějaký na sobě ukazovati. V.
Kteraké jest z-y a oděvu muž ten. Ben. V.
Z-ba přelepá, ušlechtilá, mladá, panenská,
mužská; z-ba života ani tlustostí zhrubělá
ani churavostí posvadlá; Jupiter v z-bě va-
ječné zlíhal atd. Troj. Vzav na se z. hada.
Solf. Podstata i způsoba, Wesen und Gestalt,
Substanz und Form. Dch. Na černých ka-
deřích se třpytila ozdoba zlata ve způsobu
koruny. Šbk. Duch sv. sestoupil v tělesné
z-bě jako holubice. Sš. L. 54. Ve způsobu
vejce. Ler. Spůsob jsou requisita a náležité
slavnosti aneb ceremonie. Bdž. 75. Pod spů-
sobem ovčím vlka neznati. MP. Toto pak
toliko pod z-bem přímluvy předkládám. Žer.

350. Má-li řečník jeho zpuosob neb formu
té předpřísahy před námi v přítomnosti druhé
strany vydat? a kterými slovy ji odbyti má;
Formy nebo jinak zpuosoby tej přísahy na-
učiti. NB. Tč. 171., 266. Že duch sv. v způ-
sobu ohně poslán býti měl. BR. II. 14. a.
Přistoupil pokušitel v osobě neb z-bu člo-
věka. BR. II. 15. b. (Měli-lioy) nesvěcený
oplatek za sv. zpósob chleba a tak za tělo
božie; Ďábel vzal zpuosob hada; Neb jest
krásný zpuosobú mezi syny lidskými; Mrtvý,
maje zevnitřní zpósob člověka, ani jie, ani
pie . . .; Majíce zajisté zpuosob pobožnosti.
Hus II. 183., 429., III. 7., 293., 303. Sformoval
tvory rozdílné způsobami. Kom. Každé věci
svůj způsob. V svátosti jest z-ba vidoma.
Hil. Tělo a krev pod obojím z-bem přijí-
mají. Štelc. Pod obojí z-bou přijímali. Apol.,
Háj. Přijímánie pod oběma zpósobama. Arch.
III. 212. Mají věřiti, žeť pod zpósobú chlebnú
ne samo tělo jest. Arch. III. 453. Pod z-bem
chleba jest posvátně tělo božie a pod zpó-
sobem vína jest také posvátně krev jeho;
Pod zpósobami (chleba a vína) jest pravé
tělo a krev syna božieho. Št. Víra pod
jednou z-ou a pod oběma; Kněz pod obojí
z-ou. Er. Pod z-ou chleba jest živé tělo
Ježíše Krista, lépe prý: v z-bě, ale i ona
vazba jest dobra, jak uvedené příklady do-
svědčují. — Na způsob, ve způsob = podlé
podoby, in Gestalt. Na z. koule; Na z. toho
oděvu jiný si šíti dal. Har. Umyvadlo na z.
plže. Vrat. Veselý až do z-bu všetečnosti.
Jel. — Způsob, způsoba = zámysl, zástěra,
plášť, barva, der Vorwand, Schein, Anschein.
Pod z-em a zástěrou. Plác. Vloudili se tam
pod z-em poselství. Solf. Pod z-em přátelství.
Háj. Aby sněmův a zjezdův krajských obec-
ních pod nižádnými vymyšlenými z-by ne-
pokládal; A jestližeby který odšel pod s-bem
žebroty chtíc své lotrovství provozovati.
Zř. F. I. A. V., Ps. XXV. Svěřil-liby se kdo
v své při kterému řečníku, tedy ten řečník
druhé straně žádným s-bem raditi a pomáhati
nemá. Kol. 20. Král vzal tisíc zlatých pod
z-bem puojčky. Let. 211. Pod z-bou nábo-
ženství provozuje své lakomství. Dač. —
Br., Har. — Způsob = míra, v jaké kdo
stojí, stav, der Stand, Zustand, die Lage,
Verfassung. Jest v nešťastném a zlém z-u.
V. Dva dni v tom zarmouceném z-u trval.
Har. Z. tesklivý a bídný čekancův. Kom.
Ještě jsem ji nemocnou nalezl, avšak něco
v lepším z-u. Žer. Požiti něčeho v dobrém
z-bu zdraví. Mus. 1880. 356. Aby se chovala
(kaplička) v dobrém způsobu. V. Zelený.
Živ. Jg. V jakémkoli s-bu sě najde (mé
psaní), nedej se pejše přemoci; V témž s-bu
nyní zůstáváme, v kterémž sme z počiatku
byli a směl bych říci i v horším; A tak
sem Vašnosti summovně oznámil, v jakém
s-bu zdejší věci jsú nyny postaveny ; Pročež
neračte se diviti, jestli se znovu na Vašnosti
spůsob nynější (Gesundheitszustand) dotazuji;
Karlíčka, kterého sem na Rosicích s paní
Mandou v dobrém s-bu zanechal. Žer. 10.,
16., 18., 311., 347. Jak sem zdráv z domu
odjel, tak ještě v témž s-bu se vší čieládkou
svou zůstávám. Žer. 1591. Věci k lepšímu
s-bu přivésti. V. — Způsob = obyčej, zvyk,