652

budú tehdáž peknejšé nežli je ruža a zraky
jasnejšé nežli je hvězda sama. Hol. 8., 384.
Smrť má velmi ostré zraky, vidí jima pod
oblaky. Anth. Jir. I. 92. Kto má tako světlá
zraky, by mohl ty cěsty poznati ? Alx. (Anth.
Jir. I. 3. vyd. 33.). — Z., a, m = božík
pohanský zlý. Č. Čt. II. 386. To bysme ostali
bez vody? Odpověď: Ba kého zraka! Slov.
Zátur. Priat. III. 91.

Zrakoměr, u, m., der Optometer. Nz.,
Nz. lk.

Zrákositi, il, en, ení, berohren.

Zrakový, Gesichts-, Blick-, Richtungs-,
Visir-, Seh-. Z. přímka, die Richtungslinie,
(der Gesichtsstrahl, čára (dohledná), die Visir-
linie, osa, Die Sehaxe (vz KP. II. 157.), nerv
Či čiv, der Sehnerv (vz KP. II. 156., Osv.
I. 146.), paprsek, der Sehstrahl, pole, das
Gesichtsfeld, Nz.; z. přístroj, der Sehapparat;
vaček hrbolti zrakového, die Sehblase; z.
prostor, das Sehfeld ; brdečka čivu z-ho, die
Sehnervenpupille; z. nach, der Sehpurpur,
dálka, die Sehweite, úhel, der Sehwinkel;
rozšíření čivu z-ho, die Sehnervenausbreitung;
zánět čivu z-ho, die Sehnerventzündung,
zřídlo čivu z-ho, der Sehnervenursprung.
Nz. lk. Z. moc (síla), Ja., klam. Sedl.

Zrale = rozumně, moudře, reif, reiflich.
Z. považ. Sych. Z. něco uvážiti. Osv. I.
199.

Zralec, lce, m.,.rostl., zastr. Rozk.

Zralík, a, m., ein raffinirter Mensch. Ten
přišel na z-a (chytráka). Us.

Zralka, y, f. = zralé ovoce: třešně, višně
atd., reife Obstfrucht; naproti nezralka. Mor.
Šd.

Zralost, i, f. = došlosť, uzralosť, die Reife,
Reifheit. D. Vysvědčení z-sti, das Maturitäts-
zeugniss, správně: v. dospělosti. Brs. 275.
Plod ke zralosti přivésti, zeitigen. Dch. Z.
(dospělost) politická. Šmb. S. II. 231. Z-losť
usnadniti, zeitigen. Nz. lk. Duch jeho ne-
dospěl posud ku zralosti. Vlč.

Zralý = došlý, dozralý, uzralý, reif, zeitig.
Z. ovoce, hrozen, V, nežit, D., rozum. Us.
Někoho zralou (holí) potříti = hodně mu
vypráskati, Jem. tüchtig abprügeln. Vz Trest,
Č. Po zralém uvážení, lépe po staročesku:
po zdravém u. Šb , S. a Ž. Zralý len se
trhá. Sych. Zanech si těch špiček, ještě
nejsou švestky zralé. Prov. Všaks (jaks)
sám zralý Ros. Zralá rozvaha, reife Er-
wägung, sýr (proleželý), Dch., úsudek. KP,
V. Čí to husičky, čí to? pozobaly nám žito,
pozobaly nám jaré, ešče nebylo zralé. Sš.
P. 298. Denár tak těžký byl jako 32 zralých
zrn obilných. Ddk. IV. 147. Ráno mi zralú
ovocinu (zralé ovoce) donesieš; A ja schýlil
som sa k zemi ako zralý klas, keď blíži sa
k žatve. Dbš, Sl., pov. I. 39., VII. 55. Pa-
desát let jest doba z-ho mužství. Sš. J. 157.
Tak dlouho, dokudžby ke svým zralým
létům nepřišel. Pal. Děj. IV. 1. 89., Arch.
I. 277. Obilíčko zralé. BR, II. 42. b. Dospěli
a zralí sú, aby Krista následovali. Hus III.
79. Chlapec malý, ale huncút zrälý. Slov.
Zátur. Zralé zrní samo z klasu se sype. Hš.,
Bž. Zralou hrušku snadno střásti. Šp. Je
malý, ale zralý (vz Odhodlaný). Lb., Pk. —

komu. Ten je mu z. (jest s něj), der ist
ihm gewachsen. Berg. — kam: víno z. do
láhví (flaschenreif), do sudu (fassreif). Sk. —
proč. Už je zralý pro šibenici. Us. Kšť.

Zramení, n., der Wagpfahl, D.

Z rána, in der Früh. D. Zráňa se nej-
lepší kosí. Na Ostrav. Tč. Ej! kerá má ma-
mička na vojně synečka, nech sa ona podívá
z. do slunečka. Brt. P. 63. Žeň ovce na lúku
hned z., bude hustá smetana. Slov. Tč. Pošla
ona z. do kostela. Sš. P. 5. Kdo z. políhá,
večer pobíhá. Pořek. slez. Šd.

Zráňati = zráněti, sroniti. Slov. — koho.
Nuž, hřiešni ľudia, činteže pokánie, kým
nenadály mor i vás nezráňa! Sldk. Zráňam
jich všetky. Dbš. Sl. pov. II. 47. Tak tě
zráňám (vybiji ti), budeš viděť! Mor. Vck.
- co komu: hrušky (srážeti). Mor. Vck.

Zraněnec, nce, m. = zranený, der Ver-
wundete. Sš. L. 108.

Zranění, n., die Verwundung. Z. lehké,
těžké. J. tr.

Zraněný; -ěn, a, o, verwundet. Z. Janíček.
Sš. P. 151. Srdečko na stokrát z-né. Sš. P.
185. Bohu děkujíc málo jest zraněných a
neškodně. Pal. Děj. IV. 1. 215., Arch. II.
45.

Zráněti, vz Sroniti, Zráňati.

Zrání, n. Z. vína, die Zeitigung, das Reifen,
Reifwerden, die Reifzeit.

Zřání, u. = hryzení, bolení. Z. břicha.
Rgl. zdr.

1. Zranilý = zraněný, verwundet. Aesop.

2. Zranilý = kdo se zranil, dříve, časně
něco učinil. Ta kráva je o celý týden z-lá
(o celý týden dříve se otelila). U Kvasin.

Zranitelný, verwundbar. — kde. Achil-
leus byl z-ný jen na patě. Cimrh. Myth.
286.

1. Zraniti, il, ěn, ění; zraňovati, ver-
wunden. — koho. Zranil-liby koho aneb.
zmordoval cizozemec, vz Zř. zem. Jir. R.
37. Z. strom. Us. — koho jak čím:k smrti,
V , na smrť, Har., nožem, náhodou. Ten ji
zranil tuze. Kká. Td. 162. Utrhač tě hůře
zraní nežli zbojník břitkou zbraní. Šd. exc.

— co komu. Ja som si nožičky nezranila.
Ppk. I. 97. — proč. Ach co sis, panenko,
co sis pomeslila! Pro marný slovíčko srdečko's
zranila. Sš. P. 149.

2. Zraniti se, vz Zranilý, 2. — Z., Morgen
werden. V létě ani neví člověk, kdy se zraní;
Sotva se z-lo, vyšli sme. Us. Tč.

Zrapotati, klappern, schwatzen, Straka
z-la. Phld. III. 3. 136.

Zřasiti, il, en, ení, falten.

Zřásněti, ěl, ění, faltig werden. Jg. Slov.

Zřásniti = řásným učiniti, faltig machen.

— co: sukni. Ros.

Zrasovaný; -án, a, o, abgerackert, ab-
geschunden, herabgekommen. Z. dobytek.
Us. Šd.

Zrasovati, abschinden. — co komu
dobytek, koně (utahati). Us. Šd.

Zrast, u, m., der Wuchs. Slov. Vz Zrůst.

Zrásť = zrůsti. Slov. Vz Zrůsti.

Zrastlina, y, f. = zrostlina. Slov.

Zrátati = spočítati, zusammenrechnen.
— co. Zrátaj to všetko. Slov. Cf. Zrachovati.