Předchozí (654)  Strana:655  Další (656) |
|
|||
655
|
|||
|
|||
Zrdzavený; -en, a, o = rezavý. Slov.
Nevyžiaduj si na cestu nič, iba ten z-ný paloš z komory. Dbš. Sl. pov. VI. 32. Zrdzaveť = rezavěti. Slov. Bern.
Zrdzavina, y, f. = zrzavina, die Ver-
rostung, der Rost. Slov. Ssk. Zrdzavý, = rezavý. Slov. Bern
Zrebati = hrabati? Slov. — kde. Vra-
bce lačné letia do stodoly, šuhaj senom krmí tučné voly, nevesta ľan (len) pradie (přede) a svokruša zrebe kolo pece. Mt. S. I. 39., Koll. Zp. II. 360., Č. Čt. I. 132. Zrebe, ov, pl. = vlákno, kúdel, pazdeří
z ĺanu (ze lnu), das Werg. Slov. Č. Čt. II. 314. Ďuro pekne rúče celú pracháreň vte- perí do pušky, na to pustí dve podlhovasté kule, vreže na to celú kúdel zrebov. Syt. Táb. 249. — Vz Zrebí. Zrebí, n. = zrebe. Slov. Šd. Ľanu (lnu),
konuop, pačies a zrebí celie kopy. Dbš. Sl. pov. L 351. Nakrúti na triesku trochu zrebí. Dbš. Obyč. 177. — Vz Zrebe. Zrebný = koudelový, Werg-. Slov. Vz
Zrebe, Zrebí. Golier (límec) je hrubý, na rube i líci hrubá vrstva masti. Z neho kus hrubého z-ho plátna sa opáľa. Phld. IV. 338. — Vz Zrebový. Zrebový = zrebný. Slov. Z. motúz. Dbš.
Obyč. 177. Zřebřiti se, il, ení = šikmo se svézti,
Schwank nehmen. Plk. Zřecí, Seh-, Gesichts-. Z. žilna (nerv),
D., punkt, lépe; hlediště, Jg., pole (prostor, který dalekohledem na jednou se přehledne). Sedl. Z. ústrojí, nerv, ZČ. III. 1., úhel, der Sehwinkel, Jrl. 426., bod, der Gesichtspunkt. Kká. Td. 99. Z. paprsky na tuto rovinu by dopadaly kolmo. Šnd. Zrecť sa = zříci se.
Zřeč, e, m. = hadač, der Seher, zastr.
S. N. Zřeček, čka, m., der Basilisk. Ž. wit.
ms. 90. Zrečení, n., die Verabredung, der Ver-
gleich, das Uebereinkommen. Slov. Bern. — Z. = spiknutí, die Verschwörung. Slov. Bern. Zrečený; -en, a, o = smluvený, verab-
redet. Slov. Než ako už z-ná sa ku výprave blížila chvíľa, všetci sa v nezmerném počte na kráľa sypú. Hol. 377. Zréčisko, a, n. = zástěra, zámínka, atd.,
der Vorwand. Slov. Bern. Zrečne = zrekle. Slov. Bern.
Zrečník, a, m. = spiklenec, der Ver-
schwörer. Slov. Bern. Zrečný = zreklý. Slov. Bern.
Zřečtilý, gräcisirt. Pal. Děj. I. 2. 58.
Zředění, n., die Verdünnung. Z. vína. Sk.
Z. vzduchu. Vz KP. II. 91., Mj. 119. Voda k z. Šp. Zředěnosť, i, f. = zředění. Z. vzduchu.
Us. Zředěný; -ěn, a, o, verdünnt. Z. vzduch,
Šp., Mj., kyselina. Šp. — čím: vzduch vý- věvou z-ný. Mj. 133. Zředič, e, m., ordinator, zastr. Rozk.
Zredigovati, zu Ende redigiren. — co
proč: spis k tisku z. Us. Pdl. |
1. Zřediti = zříditi, zastr. Ssázejte je
tam a zřeďte (sestavte). BR. II. 233. b. 2. Zřediti, il, ěn, ění; zřeďovati = říd-
kým učiniti, verdünnen. — co: víno, D., hustosti. Byl. — co čím: víno vodou. Sych. — kde: vzduch v recipientu. — jak. Z. v něčem vzduch na určitou expansi. Mj. 125. Zrédka = zřídka. Slov. Bern.
Zředlna, y, f. = zřítelnice, zastr. Rozk.
Zředlně, vz Zřídlně.
Zředlnosť, i, f. = zřetelnosť. Král aby
měl krásnú postavu a z. Kšch. 11. — Vz Zřídlnosť. Zředlný m. zřelný (= zřetelný). Rozb.
139., Prk. Přisp. 31. Ten šach zřědlen mimo všecky jiné; Král má zřědlen býti mimo všecky jiné v své osobě. Kšch. 10., 11. Král spatř svú královu mimo jiné zřědlenú pří- pravu a podlé toho také zřědlen buď v šle- chetnostech a dobrých mraviech. Ib. 11. Nenie tak zřědlna v své kráse. Št. Kn. š. 7. 9. Vidíme, kak jest slunce v svém světlu zřědlno. Št. N. 52. 19. Hospodář má v svém domu v bázni božie zřědlen býti. Ib. 51. 21. Čím je kto zřědlnějí mimo jiné a vyš- šieho stavu. St. N. 52. 26. — Vz Zřídlný. Zředlo = zřídlo, zastr.
Zředlý = řídký, dünn, verdünnt. Z. po-
větří. Hlas. Strúčky vlasov biele, zredlé. Phld. IV. 8. Zředno, a, m. Vítěz Jan ze Zředna. Vz
Tk. Vl. 357. Zřednouti, dl, utí = řídkým se státi,
dünn, rar werden. — abs. Milovníci toho zředli. Jg. — kde kdy. Bláto na ulici po dešti zředlo, Us. — čím: deštěm. Zřednutí, n., das Dünn-, Lockerwerden.
Us. Zřeďovací, Verdünnungs-. Z. stroj, Mj.
122., vývěva. ZČ. Zřeďování, n., das Verdünnen, die Ver-
dünnung. Z. vzduchu. Mj. 119. Zřeďovati, vz Zřediti.
Zredukovati, z lat. = uvésti, přivésti,
zvésti na jinou měnu, na jiný počet; zjedno- dušiti, reduciren, vereinfachen. Rk. — co, Us., stříbro (chem.). Vys. Zreformovaný; -án, a, o, reformirt. Z.
klášter. Šmb. S. II. 286. Zreformovati, reformiren.
Zregestovati co: listiny, Auszüge aus
ihnen machen. Vz Regesta. Mus. 1880. 388. Zřehotati, vz Řehotati. Iba čo ťa pýtam,
vieš ? Na nohy mi nepozreš! Zrehoce sa a zaškúli a Milicu k sebe túli. Lipa III. 364. Zrejditi, il, děn, ění = sběhati, durch-
ziehen, durchlaufen. — co (jak). Krajanové naši kraj světa zrejdí hudbou. Sych. Všecky kraje z. Dch. Tulák mnoho světa zrejdí, a bratra nikde nenajde. Poř. Šd. Až jen zrejdí svět. Tyl. Říši mou zrejděte v mladickém plesu. Hlk. S. I. 10. Zrejdovati = zříditi vůz, napraviti, dobře
postaviti, drehen, richten, einlenken. — co: vůz. — proti komu. Proti nepříteli dobře zrejdoval (změřil). Ros. — co kam. Zmýlili se ti, kteří stavili naději, že by lze bylo národ český z. do starých kolejí. Pal. Děj. III. 2. 274. |
||
|
|||
Předchozí (654)  Strana:655  Další (656) |