655

Zrdzavený; -en, a, o = rezavý. Slov.
Nevyžiaduj si na cestu nič, iba ten z-ný
paloš z komory. Dbš. Sl. pov. VI. 32.

Zrdzaveť = rezavěti. Slov. Bern.

Zrdzavina, y, f. = zrzavina, die Ver-
rostung, der Rost. Slov. Ssk.

Zrdzavý, = rezavý. Slov. Bern

Zrebati = hrabati? Slov. — kde. Vra-
bce lačné letia do stodoly, šuhaj senom
krmí tučné voly, nevesta ľan (len) pradie
(přede) a svokruša zrebe kolo pece. Mt. S.
I. 39., Koll. Zp. II. 360., Č. Čt. I. 132.

Zrebe, ov, pl. = vlákno, kúdel, pazdeří
z ĺanu (ze lnu), das Werg. Slov. Č. Čt. II.
314. Ďuro pekne rúče celú pracháreň vte-
perí do pušky, na to pustí dve podlhovasté
kule, vreže na to celú kúdel zrebov. Syt.
Táb. 249. — Vz Zrebí.

Zrebí, n. = zrebe. Slov. Šd. Ľanu (lnu),
konuop, pačies a zrebí celie kopy. Dbš. Sl.
pov. L 351. Nakrúti na triesku trochu zrebí.
Dbš. Obyč. 177. — Vz Zrebe.

Zrebný = koudelový, Werg-. Slov. Vz
Zrebe, Zrebí. Golier (límec) je hrubý, na
rube i líci hrubá vrstva masti. Z neho kus
hrubého z-ho plátna sa opáľa. Phld. IV.
338. — Vz Zrebový.

Zrebový = zrebný. Slov. Z. motúz. Dbš.
Obyč. 177.

Zřebřiti se, il, ení = šikmo se svézti,
Schwank nehmen. Plk.

Zřecí, Seh-, Gesichts-. Z. žilna (nerv),
D., punkt, lépe; hlediště, Jg., pole (prostor,
který dalekohledem na jednou se přehledne).
Sedl. Z. ústrojí, nerv, ZČ. III. 1., úhel, der
Sehwinkel, Jrl. 426., bod, der Gesichtspunkt.
Kká. Td. 99. Z. paprsky na tuto rovinu
by dopadaly kolmo. Šnd.

Zrecť sa = zříci se.

Zřeč, e, m. = hadač, der Seher, zastr.
S. N.

Zřeček, čka, m., der Basilisk. Ž. wit.
ms. 90.

Zrečení, n., die Verabredung, der Ver-
gleich, das Uebereinkommen. Slov. Bern. —
Z. = spiknutí, die Verschwörung. Slov.
Bern.

Zrečený; -en, a, o = smluvený, verab-
redet. Slov. Než ako už z-ná sa ku výprave
blížila chvíľa, všetci sa v nezmerném počte
na kráľa sypú. Hol. 377.

Zréčisko, a, n. = zástěra, zámínka, atd.,
der Vorwand. Slov. Bern.

Zrečne = zrekle. Slov. Bern.

Zrečník, a, m. = spiklenec, der Ver-
schwörer. Slov. Bern.

Zrečný = zreklý. Slov. Bern.

Zřečtilý, gräcisirt. Pal. Děj. I. 2. 58.

Zředění, n., die Verdünnung. Z. vína. Sk.
Z. vzduchu. Vz KP. II. 91., Mj. 119. Voda
k z. Šp.

Zředěnosť, i, f. = zředění. Z. vzduchu.
Us.

Zředěný; -ěn, a, o, verdünnt. Z. vzduch,
Šp., Mj., kyselina. Šp. — čím: vzduch vý-
věvou z-ný. Mj. 133.

Zředič, e, m., ordinator, zastr. Rozk.

Zredigovati, zu Ende redigiren. — co
proč: spis k tisku z. Us. Pdl.

1. Zřediti = zříditi, zastr. Ssázejte je
tam a zřeďte (sestavte). BR. II. 233. b.

2. Zřediti, il, ěn, ění; zřeďovati = říd-
kým učiniti, verdünnen. — co: víno, D.,
hustosti. Byl. — co čím: víno vodou.
Sych. — kde: vzduch v recipientu. — jak.
Z. v něčem vzduch na určitou expansi. Mj.
125.

Zrédka = zřídka. Slov. Bern.

Zředlna, y, f. = zřítelnice, zastr. Rozk.

Zředlně, vz Zřídlně.

Zředlnosť, i, f. = zřetelnosť. Král aby
měl krásnú postavu a z. Kšch. 11. — Vz
Zřídlnosť.

Zředlný m. zřelný (= zřetelný). Rozb.
139., Prk. Přisp. 31. Ten šach zřědlen mimo
všecky jiné; Král má zřědlen býti mimo
všecky jiné v své osobě. Kšch. 10., 11. Král
spatř svú královu mimo jiné zřědlenú pří-
pravu a podlé toho také zřědlen buď v šle-
chetnostech a dobrých mraviech. Ib. 11.
Nenie tak zřědlna v své kráse. Št. Kn. š.
7. 9. Vidíme, kak jest slunce v svém světlu
zřědlno. Št. N. 52. 19. Hospodář má v svém
domu v bázni božie zřědlen býti. Ib. 51.
21. Čím je kto zřědlnějí mimo jiné a vyš-
šieho stavu. St. N. 52. 26. — Vz Zřídlný.

Zředlo = zřídlo, zastr.

Zředlý = řídký, dünn, verdünnt. Z. po-
větří. Hlas. Strúčky vlasov biele, zredlé.
Phld. IV. 8.

Zředno, a, m. Vítěz Jan ze Zředna. Vz
Tk. Vl. 357.

Zřednouti, dl, utí = řídkým se státi,
dünn, rar werden. — abs. Milovníci toho
zředli. Jg. — kde kdy. Bláto na ulici po
dešti zředlo, Us. — čím: deštěm.

Zřednutí, n., das Dünn-, Lockerwerden.
Us.

Zřeďovací, Verdünnungs-. Z. stroj, Mj.
122., vývěva. ZČ.

Zřeďování, n., das Verdünnen, die Ver-
dünnung. Z. vzduchu. Mj. 119.

Zřeďovati, vz Zřediti.

Zredukovati, z lat. = uvésti, přivésti,
zvésti na jinou měnu, na jiný počet; zjedno-
dušiti, reduciren, vereinfachen. Rk. — co,
Us., stříbro (chem.). Vys.

Zreformovaný; -án, a, o, reformirt. Z.
klášter. Šmb. S. II. 286.

Zreformovati, reformiren.

Zregestovati co: listiny, Auszüge aus
ihnen machen. Vz Regesta. Mus. 1880. 388.

Zřehotati, vz Řehotati. Iba čo ťa pýtam,
vieš ? Na nohy mi nepozreš! Zrehoce sa a
zaškúli a Milicu k sebe túli. Lipa III. 364.

Zrejditi, il, děn, ění = sběhati, durch-
ziehen, durchlaufen. — co (jak). Krajanové
naši kraj světa zrejdí hudbou. Sych. Všecky
kraje z. Dch. Tulák mnoho světa zrejdí, a
bratra nikde nenajde. Poř. Šd. Až jen zrejdí
svět. Tyl. Říši mou zrejděte v mladickém
plesu. Hlk. S. I. 10.

Zrejdovati = zříditi vůz, napraviti, dobře
postaviti, drehen, richten, einlenken. — co:
vůz. — proti komu. Proti nepříteli dobře
zrejdoval (změřil). Ros. — co kam. Zmýlili
se ti, kteří stavili naději, že by lze bylo
národ český z. do starých kolejí. Pal. Děj.
III. 2. 274.