G58

lich. Z. světlo, Jel., hvězda, Krab., žíla. Sal.
Na světle jest to zřetelnější. Jel. Duch sv.
zřetedlným znamením osvědčil to. BR. II.
14. b. Velmi známá a zřetelná jest milosť
a láska tvá. Br. Odkudž zřetelné jest, že . .
Bž. Vz Jistý (Jisté jest). — k čemu. Dokud
k přečtení zřetelnější byl. Pref. — Z. =
znamenitý, výtečný, ausgezeichnet, ansehn-
lich. Nic není na muži znamenitém zřetel-
nějšího než štědrosť. Jel. — v čem. Muž
v kráse z. Eus. — čím. Mužie velikú udat-
ností zřetelní. Troj. — Z. = srozumitelný,
světlý, klar, hell, verständlich. Zřetelným
hlasem něco veleti. Jel. Z. naučení, NB.
Tč. 236., výklad, Msn. Or. 25., pojmy. Nz.
Mluvením zřetelným šíře vysvětluje. Br.
Nezřetelný. V. — kde: v radách (vz Advo-
kat). Pr. — Z. = prohledný, durchsichtig.
Z., čistá krev. Krab.

Zřéti = zříti, patřiti. Kat. 780. Na Slov.

Zrevať — zařvati, aufbrüllen. Na Slov.
Němc. III. 136. — jak. Tak ti zrevala, až
sa hora lámala. Chlpk. Sp. 126. Tu zreve
vrah svobody vo vzteku divokém. Btt. Sp.
142. — proč. Od veľkého žialu zrevali
strašne. Dbš. Sl. pov. I. 5. — kde. Zrevalo
chlapisko ešte vo dverách. Er. Sl. čít. 52.

Zrevidovati, revidiren. — co: knihovnu.
Us. Nl.

Zrevírovati, die Gegend durchsuchen,
den Wald durchforschen. — co jak. Les
po všech stranách z. Us. Tč.

Zřevní, beschaulich, zastr. Z. život. Lak.

Zrévovatěti, ěl, ění = rozvětviti se, sich
verzweigen. Vojtěška z-tí. Na mor. Val.
Vck.

Zřevu, vz Řváti.

Zřez, u, zřízek, zku, m. = zříznutí i co
zříznuto n. co po řezání zůstane, der Schnitt.
Ros. Z. vinné révy hlavní, podhlavní. KP.
V. 163. Vz Sřez. — Z. = střez, zdřez, dřez,
das Spühlschaf.f Ros. Na Zlinsku a j. na
Mor. Brt., Mtl., Džl., Kd., Vck. Z. k umý-
vání hlav. Mtc., 1882. 159. Cf. Škopek (v do-
dat.).

Zřezání, n., das Abschneiden. Vz Sře-
zati. BR. II. 671. b.

Zřezaný; -án, a, o = sřezaný. Vz Sře-
zati. — Z. = opilý. Ten je z-ný, že má
dosť Mor. Šd.

Zrezatěti = zrezovatěti. Šm.

Zřezati, vz Sřezati.

Zrezavělý, etwas rostig. Čch. Petr. 47.
Z. šavle. Koll. IV. 117. Z. písmo. Mus. 1880.
110. — čím. Sponka věkem z. Čch., Koll.
IV. 259.

Zrezavěti, ěl, ění, rostig werden. Železo,
žito z-lo. Us. Tč. — komu. Ať mi perlík
třeba z-ví. Čch. L. k. 31. — Cf. Zrezovatěti.

Zrezek, zku, m. = sřízek. Slov. Bern.

Zřezení = zřízení, zastr. — Z. = zře-
dění. Slov.

Zrezka = vesele, čerstvě, zhurta, munter,
irisch, flink. Slov. Z. do roboty. Dbš. Sl.
pov. III. 25. Trebas aká stará baba suchá
ako trieska zazpieva si, zahaláka a vyskočí
z. Jir. Ves. čt. 143.

Zrezovač, e, m., der Auf-, Zusammen-
schneider. Slov. Bern.

Zrezovatěti, ěl, ění, rostig werden, ver-
rosten. Ros. — čím. Č. — kde. Železo na
vzduchu, v dešti z-lo. Us.

Zrezovati, vz Sřezati. Slov. Bern.

Zriadenosť, i, f. = zřízenosť. Slov. Šd.

Zriadiť = zříditi. Slov.

Zriasiť sa = zřásiti se. Slov. Phld. IV.
21.

Zriasť = zrůsti. Slov. Dbš. Sl. pov. I.
291., Ppk. II. 185. atd. Vz Zrůsti.

Zřícenina, y, f., a pl. zříceniny = sbo-
řenina, der Schutthaufen, Ruin, die Trüm-
mer. V. Město v z-nu obrátiti. Br. Stavení
se ssuje a bývají z-ny. Kom. Domů v zří-
ceninách po různu. Har. I. 200.

Zříci, vz Sříci, Sřeknouti.

Zříč, e, m. = zřeč. Šd.

Zříček, čka, m. = basilišek. 13. stol.
Mus. 1879. 417.

Zřídčeti, el, ení = řídkým se státi, rar,
selten werden. Vz Zříděti.

Zřídčiti, il, en, ení = řídkým učiniti,
verdünnen. — co čím: řepu trháním z.
Vaň. — co kde: v nádobě.

Zřídel, e, m. = hřídel, der Wellbaum.
Na mor. a ve Slez. Vck., Kd., Pk.

Zřídelný, Quell-. Z. voda. Zlob., Tč.

Zrídení, n. = zřízení. Slov. Bern.

Zrídenosť, i, f., die Organisation. Pri
vnútornej z-sti Tatrína. Phld. III. 1. 81.

Zrídený = zřízený. Slov. Bern.

Zříděti, ěl, ění = zřídčeti. — kde. Ze-
mané zříděli v zemi. Vš. 437., Pal. Děj. IV.
1. 463.

Zřiditel, e, m., der Errichter, Veranstal-
ter. Vz Zřizovatel. Šm.

Zřiditelný, ordnend. Z. moc. Hil. — Z.,
errichtbar.

Zříditi = zřediti, verdünnen. Ostrav.
Tč.

Zříditi, zřídím, zřeď, zřídě (íc), il, zen,
ení; zřizovati = spořádati, v pořádek, v řád
uvésti, ordnen, in Ordnung bringen oder
stellen; nastrojiti, spraviti, organisiren, ein-
richten, Einrichtung treffen, ordnen, auf-
richten ; ustanoviti koho, co, einsetzen, an-
ordnen, an-, bestellen; pořízení a opatření
učiniti o svém statku, testiren, letztwillige
Anordnung treffen, vermachen; v skutek
uvésti, ausrichten, ins Werk setzen. Jg. —
co: vojsko (sestaviti), dům, registra, posel-
ství (vykonati), poručení (vyříditi), pokoj
(v skutek uvésti), V., své myšlení, svůj
statek (odkázati), Vl. zř. 503., 460., Zř. F.
I. T. XXV., Jel., své žádosti, Hus, obec,
hospodářství, D., poručníka (jmenovati),
Zř. F. I. D., XXII., minci, eine Münzstätte
eröffnen, Nar. o h. a k., soud, Br., úřad.
Har. Z. pluk, Čsk., školy, Us., most. Ddk.
III. 234., Dch. Počkaj, veď ja teba zriadim
(spořádám). Dbš. Sl. pov. I. 10. Avšak to
pán Bůh všecko zřídí. Us. Šd. Zriadiť honbu
na někoho. Zbr. Hry 4. I ptali jsme se jí,
co by nás potřebovala? I řekla ona: Chci
nětco z. NB. Tč. 200. Všecky pak lidi
zřiediece (srovnajíce) tehdy ty najviece da-
rován's od Boha svého. Smil v.301. Kněži
zlú tresktal, od sebe hnal a jinú knězi zřie-
dil. Hus I. 134. Vždy má člověk milováni
tak z., aby najviece proto Boha miloval,