659

že jest najlepšie dobré. Hus III. 129. —
čeho, šp. m.: co. Jg. — co, se jak: vojsko
v šiky. Us. Tys to krásně zřídil (ironicky)!
Dch. V pravo (v levo) se zřiď! Rechts (links)
richt euch! Čsk. Most na rychlo byl zřízen.
Ddk. III. 234. Zriaď a sprav vôľu svoju
podľa vôle božej. Zátur. Priat. II. 63.
Smyslí někteří, že církve v Galatii znenáhla
podlé dvanáctera žup politických se zřídily;
Zakon zřízen byv skrze anjely v ruce pro-
středníka. Sš. II. 7., 36. Pane Bože všemo-
houcí, ty sám rač to mocí svou z. Dač. I.
100. Z slov tvých spravedliv budeš, roz-
uměj, ač budú dobře zřízena. Hus I. 87. —
odkud. Zřízeny jsou kommisse z údů sbo-
rových. Pal. Děj. III. 3. 63. — proč. Zřídil
Kozmu pro Prahu, investiren. Ddk. II. 336.
Avšak místo aby stranu zřizoval pro Filippa,
učinil tak pro sebe. Ddk. VI. 75. — koho
kam: na místo pastýřské. Chč. 304. — co,
koho, čím: město pevným ustanovením,
vojsko svým řádem, Troj., něco právem z.
Jel. — co, koho na co, za co: někoho
na kněžstvo, za kněze. Zlob. Na místo
zemřelých zřizují se jiní. Kom. Něco na
památku z. Ojíř. Kdo jest kšaftem svým
žádného za dědice nezřídil a neustanovil.
Kol. 63. Někoho za poručníka, za plno-
mocníka si z. Mus. 1880. 246. Propuštěni
sice z obžaloby, ale měli z. záduší za ne-
božtíka. Pal. Děj. V. 1. 402. — co s kým.
Smlouvu s někým z. J. Lpř. Štelc. Se sou-
sedem mlýn z. — co komu. Bůh zřídil
manželu manželku. Štelc. Z. někomu byt.
Th. Z. si tělesnou stráž, J. Lpř., stát Vlč.

— co kde: v poslední vůli, v kšaftu. V.
Na sněmu něco z. Zř. F. I. A. VII., V.,
Const. Pri salašoch zriaď si byty, chorým,
pocestným úkryty. Hrbů. Rkp. Zřizovali
v Čechách vládu, jakové národ potřeboval.
Pal. Děj. IV. 1. 98. Pod jejíma nohama
měsiec a na její hlavě koruna zřízena. ZN.
Zřiedil jest ve mně lásku. Pís. Šal. 2. 4.,
Hus III. 26. Aby zřiedil život svůj ve všech
skutciech svých. Hus III. 175. Medola zvláštní
školu u nás zřídil v malířství. Koll. IV. 82.
— se oč kam. O tu při nezřiedil se ku
právu. NB. Tč. 53. — co kdy. Již před
delší dobou dal pro sebe (= sobě) z. obydlí
v klášteře strahovském. Ddk. III. 289. Kozma
teprv r. 1099. byl na kněžství zřízen. Ddk.
II. 354. Z. něco za zdraví, za života (poří-
zení o statek svůj učiniti). D. Kdež prý
kolem r. 600. př. Kristem první spořádanou
vládu zřídil. Lpř. Děj. I. 17. — co po
kom. Jestli po sobě nic nezřídím (poslední
vůle nezůstavím). Rým. — co o kom.
Kdyby otec o svých dětech nezřídil, není
žádný bližší k řízení těch dětí nežli strýc
vlastní. Nález. pr. — co proti komu.
Ben. — koho k čemu (ustanoviti). Ten
plat kníže Filipp k témuž klášteru zřídil.
Pref. Někoho k něčemu náměstně zříditi.
Er. Někoho na svém místě z. (ustanoviti,
delegovati). Ros., J. tr. Já žalobám těm
odpovídati nechci, nebo doufám Bohu, že
nejsú zřiezeny ku právu. NB. Tč. 209. Kri-
stus jako pravý prostředník mezi Bobem a
lidmi k úřadu svému jest zřízen. BR. II. 1.

— koho nad kým. Šmb. S. II. 32., J. Lpř.

Poručníky nad dětmi. Pr. — aby. Bóh zřie-
dil jest, aby otcové byli první .... Hus I.
147.

Zřídka = nečasto, málo kdy, po řídku,
selten. Což se z. stává; z. psáti. V. Z. kdo,
z. který. Us. Z. tam přicházím. Ku podivu
z., wunderselten. Dch. C silnice je sliv z.
Us. Přk. Na dobývané hříchem veci bývajú
zriedka požehnané. Zbr. Baj. 6. Ľahké ná-
bytky zriedka užívají dietky. Zátur. Priat.
I. 32. Cf. Lehko nabyl, lehko pozbyl. Kdo
se mnoho chlubí, zřídka co umí. Tč. exc.
Hej čo nás farári aj zriedka vídate, predca
dobrých chlapcov aj z nás vychováte. Sb.
sl. pies. II. 1. 105. Kdo se střeže, z. se
ožže. Šd. Kdes rád videň, z. bývej, kde
nerad, nikdy. Šd. exc.

Zřídkavo = zřídka. Slov. Zriedkavo stre-
táme sa s učiteľom, ktorý by mal (tolik)
vôle. Phld. III. 481.

Zřídkavosť, i, f., die Seltenheit, Rarität.
Vz Zbrojový. Nech pozorlivým okom pre-
zerá domy a komory, zdaližby tam nepadly
mu pod oči dáke zaznané starožitné veci a
zriedkavosti. Sl. let. L 2. — Ntr. VI. 351.

Zřídkavý = řídký. Ty si ešte riedka-
vejším vtákom u nás; Zriedkavý zjav. Phld.
III. 1. 13., IV. 278. Keď v tomto občasí
dakde stävený bol kostol z kamenia, ne-
zabudli to chronisti naznačiť ako zriedkavú
a útratnú stavbu; Už prichodíme na jasnejšie,
ačkoľvek zriedkavé stopy mechanických
hodin; Vlci sú (tam) tiež veľmi zriedkaví.
Sl. let. L 51., 269., VIII. 2. 46. Piesne
v tomto taktu sú u nás veľmi z-vé. Sb. sl.
pies. II. 1. 11. Vzory správnej Slovenčiny
v literatúre sú zriedkavé. Zátur.

Zřídlivosť, i, f. Pass. Vz Jg. Slov.

Zřídlně, zřědlně, komp. zřídlněji = patrně,
zřejmě, zřetelně, deutlich, klar. Zřiedlně to
vidíme do opilcův (na opilcích). Št.

Zřídlnice, e, f. = zřítelnice, panenka,
der Augenstern, Augapfel. Jád., Aqu. Ostřie-
hal jeho jako z. oka svého. Ž. wit. Deut.
10., 16. 8.

Zřídlnosť, zřědlnosť, i, f. = opatrnosť,
zřetelnosť, die Klarheit, Deutlichkeit. Hus.
Vz Zřědlnosť.

Zřídlný, zřědlný = patrný, zřetelný, vi-
ditelný, sichtbar, deutlich. Jak zřídlné světlo
ství se. Boč. — proti čemu. Aby jakož
jest dobré zřiedlno protiv zlému, takéž viece
dobré bylo zřiedlno protiv méně dobrému.
Št. — k čemu: k oku z. = k oku obráceno.
Výb. 1. 665., Št. Kn. š. 83. — kde. Zředlen
býti v čem. Výb. I. 753. Viera jest základ
a kořen všeho dobrého, ač i nenie tak zřie-
dlná v své kráse sama. Št. Kn. š. 7. Vi-
díme, kak je slunce v svém světlu zředlno.
Št. — mimo co. čím je kto zředlnějí mimo
jiné a vyššieho stavu. Št. — Vz Zřědlný.

Zřídlo (zastr. zředlo), a, n. = vrchoviště,
pramen; v již. Čech. temenec, die Quelle,
der Spring, Brudel. Kts. Ze zřídel (z pra-
menů) prýštící se vyskakují studnice. Kom.
Z. slané = pramen solinosné vody. Vys.
Z-dla Odry nalézají se několik mil na zá-
pad od slunce. Ddk. IV. 129. Z. léčné (léčný
pramen), der Gesundbrunnen. Nz. Z. zasta-
viti, die Quelle hemmen, verstopfen. Dch.

331*