661

II. 287. Z. na onu i siu stranu, Alx. 1117.,
v pole. Alx. K osobám z. Žžk. 13. a j. Ku
pomoci boží z. Št. Ř. 17. a. Na jeho veleb-
nosť zříce. NRad. 152. Nezří k konci, co po-
tom bude. Št. N. 80. 27. Někteří zřiece
k velebnosti té svatosti. Ib. 325. 39. A na
to zře pravil; Spravedlivý nemá z. ani na
přízeň ani na nepřízeň. Ib. 5. 6., 205. 15.
Z. k marnostem; K tomu jsem zřel. Chč.
454., 610. — kam oč. Řka, že k nižádnému
o ten dluh nezří než k němu. Arch. IV.
366. — kam jak. Do oblak teskno zřiechu.
Rkk. Zírati na někoho v němém úžasu; Za
myšlénky stopou v tůň své duše zíral. Vrch.
Dnmavě v dáli zří. Nrd. Do dialky tajno
oko moje ziera; Jemu v tvář jsem zíral
němě Kyt. 1876. 7., 78. Oko hněvně na mě
zírá. Čch. Bs. 152. Na události objektivně
zírati. Šmb. S. I. 479. Kdo hodlá směle z.
v tuto tvář? Kká. Zírati k něčemu chtivě;
Každá zří naň vážně cizou tváří; Zírati na
někoho s pohrdáním, prázdně, dětinně. Kká.
K sl. j. 17., 39., 177., 183. Z. bez záslona
na něčí líce. Kat. 785, 800. Zřev všady dlí
i na překy. Alx. Výb. I. 136. — odkud
kam. Z. s hory do dálky. Us. Nekoneč-
nosť, která zírá z nich (z hvězdných pro-
stor). Vrch. Slunce zírá s nebes vlídněji.
Osv. V. 635. Podobně ze zrádného políbení
Jidášova to z. jest. Sš. I. 403. S té hory
na zemiu zřechu. Dal. 7. Dub protiv dubu
z. ze vsieho lesa; Ot země do oblak teskno
zřechu. Rkk. 52.— co kde: ve stanu. Ráj.
Po šírošíré krajině nic mimo promyk hvězd
nezírá. Mcha. Před sebou vždy hrozný stín
jsem zřel. Hdk. Na jich vrcholí vysokej
zírá jasné slunéčko. Rkk. 18. — kam čím:
v Bóh, v poklad očima z. St. skl. Na něco
ostrým okem z. Hdk. Dumným okem v dáli
zírá. Kyt. 1876. 90 — za kým. Dlouho za
ním zíral. Vrch. — kdy kam. Při zápor-
ném dovodění zří apoštol ku předsudku
židů. Sv. Lukáš při svém po všem oboru
rozhlídání-se k jednotě zří. Sš. J. 20., Sk.
117. — kudy. Když po okolí zíráme. Us.
Tč. — proč Zlostí ho nemůže ani z. Us.
Bkř. — s infinit. Zřie krváceti vrah svój.
Rkk.

Zřítiti, vz Sřítiti.

Zřízek, vz Sřízek. — Z. = malý zřez,
kleines Spühlschaff. Vck.

Zřízelosť, i, f. = zřízenosť, die Ordnung.
Mirotický.

Zřízelý = zřízený, geordnet. Z. město.
Mirotický.

Zřízeně = pořádně, ordentlich, legat. Z.
něco činiti. Tkad. Právo sobě k užívání stolu
Páně z. dané měli. Br. To všecko abychom
vám z. a dostatečně oznámili. NB. Tč. 200.
Aby chudých dvanádete, kteříž sú v tom
špitále, lepší úpravu mohli mieti a z. chováni
býti. Arch. IV. 255. Člověk z. viece móž
milovati žádostí duchovní otcě, máteř, bratra,
manželku svú neb známého, než miluje blíž-
nieho jiného. Hus I. 156.

Zřízenec, nce, m. = zřízený, ustanovený,
der Bestellte, Gedungene, Verordnete, Offi-
ciant, das Organ, der Kommissär, Funktionär,
Angestellte. J. tr., Dch. Z. městský, úřední,
ämtliches Organ, z. národní stráže, das Organ

der Nationalgarde, z. ministerský, das dem
Ministerium unterstehende Organ. J. tr. Z.
policejní, das Polizeiorgan, Šp.. tajný z.,
ein Geheimer, Detektiv, poštovský z., Pd].,
Dch.; z-ci dráhy, das Bahnpersonale; z. pro
bezpečnosť, das Sicherheitsorgan. Čsk. Z.
úřední, Mus. 1880. 431., Athenin. Msn. Or.
143. Z. ústřední stanice, telegrafu, v dílnách
atd. Čerm — Z. = řezanec, der Ableger von
Blumen. Us.

Zřízenectvo, a, n., die Kommission. Šm.

Zřízení, n. = čin řídicího i co zřízeno,
das Einrichten, Anordnen, die Einrichtung,
Ordnung, Organisation. Z. vojáků neb šik.
Troj. Z. berně, z. s strany dobrého řádu
v městech, D., domu, obce, z. zemské. Us.
Návrh nového z., der Reorganisationsplan;
obecní z., die Gemeindeverfassung; zřízení
kommisse, die Anstellung einer Kommission.
J. tr. Z. cechovní, die Zunftinstitution; z.
koželužny, die Gerbereieinrichtung, z. tope-
niště, die Feuerungsanlage; z. topení. Šp.
Z. vojenské, die Kriegsverfassung, die Militär-
organisation. Čsk. Z. domácnosti, právní,
das Rechtsinstitut. Us. Z. státní, das Staats-
wesen, die Staatseinrichtung. Dch. Zřízení
společenské, majetkové, rodové. Mus. 1880.
504., 515. Z. monarchické, říše. Lpř. Děj. I.
35., 144. Z. demokratické. Lpř. Z. hasického
sboru. Čerm. Z. spásy, olxovofiia (tiję óo)t?]clac)
= řád spasný, vše, co Pán na světě konal,
čemu učil, co trpěl a p. Desold. sv. Jren.
Práva a z-ní zemská. V. O z-ní zemském
v Čechách vz Václ. VII, Žer. Záp. II. 192.,
Jir. Ruk. II. 361., Sbn. 726.—727., Pal. Děj.,
Rb. 274. a S. N. Podlé z. zemskéko schází
se sněm každý rok; V tom domě bylo
zvláštní z. Ml. Jakož pak každý pán gruntu
vedlé z. zemského tím povinen jest. Nár.
o h. a k. Z. správní, der Rechtszustand. Aby
taž práva a z. zemská sobě k ruce tisknouti
dáti mohl. Zř. F. I. A. II. — Z. = ustanovení,
rozkaz, die Verordnung, Anordnung. Z. uči-
niti. V. Z. umírajícího = poslední vůle.
Umřel, kšaftu a z. neučině. V. Kdo z. o svém
statku dskami učinil. Zř. F. I. — Z. boží =
dopuštění boží, die Schickung, Fügung Gottes.
V. — Z. mysli, die Gemüthsverfassung. Pont.
o stat.

Zřízenosť, i, f. = zřízení, řád, die Ordnung,
Einrichtung. NB. Tč. 244. Při nich jak v žá-
dostech tak v pečování z. jest. Kom. Obnovili
z. domu svého. Mus. Kteráby z. po zemi
státi měla (Einrichtung, Verfassung). Vl. zř.
Úvod. Nad to sudce má býti pokojný a tak
velikú na sobě z. míti, aby všecka jeho
hnutí poslúchala rozumnosti. CJB. 259. Že
nemají v městech žádné z-sti, ale každý
prodává, zač kdo chce. Pal. Děj. V. 2. 32.
K tomu neklade žaloby podlé zřiezenosti a
řádu práva, jakož by v tejto při potřebie
bylo; My v takových věcech podlé zvláštních
privilejí a svobod moc máme z. učiniti a
změniti, přičiniti a ujiti. NB. Tč. 243.. 257.
Také jest to s pilností váženo od pánóv i od
rytieřstva i od Pražanuov i od měst svoleno,
kteráby z. po zemi státi měla, pokud by se
při popravách jedni stavové druhým za-
chovati měli. Arch. V. 10. Z. stupnic. Přír.
kn. I. 10.