Předchozí (660)  Strana:661  Další (662) |
|
|||
661
|
|||
|
|||
II. 287. Z. na onu i siu stranu, Alx. 1117.,
v pole. Alx. K osobám z. Žžk. 13. a j. Ku pomoci boží z. Št. Ř. 17. a. Na jeho veleb- nosť zříce. NRad. 152. Nezří k konci, co po- tom bude. Št. N. 80. 27. Někteří zřiece k velebnosti té svatosti. Ib. 325. 39. A na to zře pravil; Spravedlivý nemá z. ani na přízeň ani na nepřízeň. Ib. 5. 6., 205. 15. Z. k marnostem; K tomu jsem zřel. Chč. 454., 610. — kam oč. Řka, že k nižádnému o ten dluh nezří než k němu. Arch. IV. 366. — kam jak. Do oblak teskno zřiechu. Rkk. Zírati na někoho v němém úžasu; Za myšlénky stopou v tůň své duše zíral. Vrch. Dnmavě v dáli zří. Nrd. Do dialky tajno oko moje ziera; Jemu v tvář jsem zíral němě Kyt. 1876. 7., 78. Oko hněvně na mě zírá. Čch. Bs. 152. Na události objektivně zírati. Šmb. S. I. 479. Kdo hodlá směle z. v tuto tvář? Kká. Zírati k něčemu chtivě; Každá zří naň vážně cizou tváří; Zírati na někoho s pohrdáním, prázdně, dětinně. Kká. K sl. j. 17., 39., 177., 183. Z. bez záslona na něčí líce. Kat. 785, 800. Zřev všady dlí i na překy. Alx. Výb. I. 136. — odkud kam. Z. s hory do dálky. Us. Nekoneč- nosť, která zírá z nich (z hvězdných pro- stor). Vrch. Slunce zírá s nebes vlídněji. Osv. V. 635. Podobně ze zrádného políbení Jidášova to z. jest. Sš. I. 403. S té hory na zemiu zřechu. Dal. 7. Dub protiv dubu z. ze vsieho lesa; Ot země do oblak teskno zřechu. Rkk. 52.— co kde: ve stanu. Ráj. Po šírošíré krajině nic mimo promyk hvězd nezírá. Mcha. Před sebou vždy hrozný stín jsem zřel. Hdk. Na jich vrcholí vysokej zírá jasné slunéčko. Rkk. 18. — kam čím: v Bóh, v poklad očima z. St. skl. Na něco ostrým okem z. Hdk. Dumným okem v dáli zírá. Kyt. 1876. 90 — za kým. Dlouho za ním zíral. Vrch. — kdy kam. Při zápor- ném dovodění zří apoštol ku předsudku židů. Sv. Lukáš při svém po všem oboru rozhlídání-se k jednotě zří. Sš. J. 20., Sk. 117. — kudy. Když po okolí zíráme. Us. Tč. — proč Zlostí ho nemůže ani z. Us. Bkř. — s infinit. Zřie krváceti vrah svój. Rkk. Zřítiti, vz Sřítiti.
Zřízek, vz Sřízek. — Z. = malý zřez,
kleines Spühlschaff. Vck. Zřízelosť, i, f. = zřízenosť, die Ordnung.
Mirotický. Zřízelý = zřízený, geordnet. Z. město.
Mirotický. Zřízeně = pořádně, ordentlich, legat. Z.
něco činiti. Tkad. Právo sobě k užívání stolu Páně z. dané měli. Br. To všecko abychom vám z. a dostatečně oznámili. NB. Tč. 200. Aby chudých dvanádete, kteříž sú v tom špitále, lepší úpravu mohli mieti a z. chováni býti. Arch. IV. 255. Člověk z. viece móž milovati žádostí duchovní otcě, máteř, bratra, manželku svú neb známého, než miluje blíž- nieho jiného. Hus I. 156. Zřízenec, nce, m. = zřízený, ustanovený,
der Bestellte, Gedungene, Verordnete, Offi- ciant, das Organ, der Kommissär, Funktionär, Angestellte. J. tr., Dch. Z. městský, úřední, ämtliches Organ, z. národní stráže, das Organ |
der Nationalgarde, z. ministerský, das dem
Ministerium unterstehende Organ. J. tr. Z. policejní, das Polizeiorgan, Šp.. tajný z., ein Geheimer, Detektiv, poštovský z., Pd]., Dch.; z-ci dráhy, das Bahnpersonale; z. pro bezpečnosť, das Sicherheitsorgan. Čsk. Z. úřední, Mus. 1880. 431., Athenin. Msn. Or. 143. Z. ústřední stanice, telegrafu, v dílnách atd. Čerm — Z. = řezanec, der Ableger von Blumen. Us. Zřízenectvo, a, n., die Kommission. Šm.
Zřízení, n. = čin řídicího i co zřízeno,
das Einrichten, Anordnen, die Einrichtung, Ordnung, Organisation. Z. vojáků neb šik. Troj. Z. berně, z. s strany dobrého řádu v městech, D., domu, obce, z. zemské. Us. Návrh nového z., der Reorganisationsplan; obecní z., die Gemeindeverfassung; zřízení kommisse, die Anstellung einer Kommission. J. tr. Z. cechovní, die Zunftinstitution; z. koželužny, die Gerbereieinrichtung, z. tope- niště, die Feuerungsanlage; z. topení. Šp. Z. vojenské, die Kriegsverfassung, die Militär- organisation. Čsk. Z. domácnosti, právní, das Rechtsinstitut. Us. Z. státní, das Staats- wesen, die Staatseinrichtung. Dch. Zřízení společenské, majetkové, rodové. Mus. 1880. 504., 515. Z. monarchické, říše. Lpř. Děj. I. 35., 144. Z. demokratické. Lpř. Z. hasického sboru. Čerm. Z. spásy, olxovofiia (tiję óo)t?]clac) = řád spasný, vše, co Pán na světě konal, čemu učil, co trpěl a p. Desold. sv. Jren. Práva a z-ní zemská. V. O z-ní zemském v Čechách vz Václ. VII, Žer. Záp. II. 192., Jir. Ruk. II. 361., Sbn. 726.—727., Pal. Děj., Rb. 274. a S. N. Podlé z. zemskéko schází se sněm každý rok; V tom domě bylo zvláštní z. Ml. Jakož pak každý pán gruntu vedlé z. zemského tím povinen jest. Nár. o h. a k. Z. správní, der Rechtszustand. Aby taž práva a z. zemská sobě k ruce tisknouti dáti mohl. Zř. F. I. A. II. — Z. = ustanovení, rozkaz, die Verordnung, Anordnung. Z. uči- niti. V. Z. umírajícího = poslední vůle. Umřel, kšaftu a z. neučině. V. Kdo z. o svém statku dskami učinil. Zř. F. I. — Z. boží = dopuštění boží, die Schickung, Fügung Gottes. V. — Z. mysli, die Gemüthsverfassung. Pont. o stat. Zřízenosť, i, f. = zřízení, řád, die Ordnung,
Einrichtung. NB. Tč. 244. Při nich jak v žá- dostech tak v pečování z. jest. Kom. Obnovili z. domu svého. Mus. Kteráby z. po zemi státi měla (Einrichtung, Verfassung). Vl. zř. Úvod. Nad to sudce má býti pokojný a tak velikú na sobě z. míti, aby všecka jeho hnutí poslúchala rozumnosti. CJB. 259. Že nemají v městech žádné z-sti, ale každý prodává, zač kdo chce. Pal. Děj. V. 2. 32. K tomu neklade žaloby podlé zřiezenosti a řádu práva, jakož by v tejto při potřebie bylo; My v takových věcech podlé zvláštních privilejí a svobod moc máme z. učiniti a změniti, přičiniti a ujiti. NB. Tč. 243.. 257. Také jest to s pilností váženo od pánóv i od rytieřstva i od Pražanuov i od měst svoleno, kteráby z. po zemi státi měla, pokud by se při popravách jedni stavové druhým za- chovati měli. Arch. V. 10. Z. stupnic. Přír. kn. I. 10. |
||
|
|||
Předchozí (660)  Strana:661  Další (662) |