662

Zřízenstvo, vz Zřízenectvo.

Zřízený; -zen, a, o, eingerichtet, geordnet,
organisirt, eingesefzt, bestellt, angestellt etc.
Vz Zříditi. Z. řeč, vojsko, způsoba, Troj.,
žádosti, D., vrchnosť, soud, Br., úřad, úřed-
ník, Har., město, Jel., zástupce, Zlob., posel,
Us., moc (řádně daná). Us. Mysl v zřízených
inezech držeti. Kom. Ten kabát je zřízený
(utahaný, roztrhaný, umazaný a p.)! Us. Bkř.
Svátosti od něho zřízené (ustanovené); Svá-
tostmi v jiném smyslu a úmyslu, nežli jsou
od Krista zřízeny a ustanoveny, vědomě
slouží; Soudce zločinci řekl: Ne já tebe
hrdla odsuzuji, ale zřízená práva. BR. II.
31. b., 33. a.,318. b. — jak. Místnosti nově
z-né. Us. Stupník zkusmo z-ný. Mj. 136. —
k čemu. Že řeč jest o osobách církevně
k rozdávání almužny mezi chudé z-ných.
Sš. I. 125. — čím. Poručník kšaftem z-ný.
Kol — nač: na kněžstvo, na kněze z-ný.
Zlob.

Zříznouti, vz Sříznouti.

Zřizovací, Organisirungs-, Organisations-,
Eiariclitungs-. Z. dílo, kommisse, práce, zá-
klady. J. tr. Z. stanovy, das Organisations-
statut, Šp., listina, das Einrichtungsinstrument.
J. tr.

Zřizování, n., die wiederholte Einrichtung,
Organisirung. Z. rovnic. Jdč. IV. 8.

Zřizovatel, e, m., der Einrichter, Orga-
nisator, Veranstalter. Šp.

Zrkadelko, a, n. = zrcátko, das Spiegel-
eben. Slov. Bern.

Zrkadelník, a, m. = zrcadelník, der
Spiegelmacher. Slov. Bern.

Zrkadielce, e, n. = zrcadlo. Slov. To z.
jej ukradol; Pred týmto zrkadielcom sa če-
sávala. Dbš. Sl. pov. I. 170.

Zrkadliti se = zrcadliti se, sich abspie-
geln. Slov. — kde. V tej listině zrkadlí sa
tehdejší stav krajiny. Lipa 168.

Zrkadlo, a, n. = zrcadlo, der Spiegel.
Do z-dla sa divať, hleděť, pozírati, pozreť
V z-dle sa pohlédať. Bern. Sláva bratia, hor
tri prsty, plece k plecu, hrsť do hrsti, vzájom,
ponad otcov hroby velie hlas dávnej siroby,
v čary, v hŕdle a v hromady, i v jedno telo,
v tuhé rady! Zrkadlá naše i vzory, hľaďte,
to české tábory! Sldk. Syt. Táb. 5. Ne
jednaké sú zrkadla, nejednaké ludě, čo je
v tém dobré, to v tém zlé aneb k zlému
idě. Slov. Tč. Neuzeraj sa v cudzom zr-
kadle, každý svet má svoju koľaj. Sldk. 25.

Zrkadlový, Spiegel-. Slov. Ssk.

Zrkalce, e, n. = zrkadielce. Slov. A zr-
kalce zpät ukryl zas. Phld. IV. 9.

Zrkalistý =jako zrcadlo. Slov. Čistá
voda je priezračná a z-stá. Hdž. Šlb. 50.

Zrkalko, a, n. = zrkadelko. Slov. V tom
čosi vyňal zo schovánky — z. bolo. Phld.
IV. 9.

Zrkalo, a, n. = zrcadlo. Slov. Pozri do
z-la. Hrbň. Kolko máte zrkalov? Dbš. Obyč.
179.

Zrnakoč, e, m., granates, zastr. Rozk.

Zrnař, e, m., granarius, zastr. Rozk.

Zrnárna, y, f., das Granulirwerk. Techn.
I. 205.

Zrnastý = zrnatý, vollkörnig. Slov. Bern.

Zŕnatěti = zrnati. Us.

Zrnati, Körner bekommen, körnig wer-
den, körnen. Obilí už zrná. Na Ostrav. Tč.

Zrnatnění, n., granulatio. Z. jater a led-
vin. Čs. lk. IV. 319.

Zrnatněti, ěl, ění = zrnati. Us.

Zrnatný, vz Zrnatý. Ros.

Zrnatosť, i, f., die Körnigkeit.

Zrnatý (zmatný, Ros.) = zrna v sobě
mající, jaderný, körnig, reich an Körnern.
Z. klas, Us., hrozen, Kom., jablko (také
granátové). Jg. Z. stélka dutohlavky sobí;
z. lomikamen. Rst. 526. Z. šňupací tabák,
grosskörnig. Dch. Z. tekutina, granulirt. Šp.
Víno pak zrnaté bieše. Jir. Ves. čt. 30. Z.
oves. Er. P. 110. A mest zrnatých jablek
tvých; Jablko zrnaté má kuoru červenú a
vnitř mnohými zrny naplněno jest, protož
i slove jablko zrnaté, že v sobé mnoho má
zrn; Jablko zrnaté, když bude rozlomeno,
tehdy zevnitř červené a vnitř lesknaté neb
stkvělé jest. Hus III. 94., 45.

Zrnce, e, n. = malá zrno, ein Körnchen.
Z pepře, soli. Jád. Dvaja vrabci hrabali na
hnoji, dokiaľ zrnce nenašli, v pokoji; potom
však, že hladní boli oba, začala sa medzi
nima zloba. Zbr. Boj. 3. Johanka, po čom
u vás pohanka? Jedno zrnce za zlatý. Sl.
spv. II. 55. Ľudkovia opustili ubohé vtá-
čatko, tam si trochu zrnca sbieralo chuďatko.
Zátur. A pak (obilné zrno) v trávu vzroste,
ež nikdež znamenie podobného neostane
k tomu zrnci. Št. Kn. š. 28.

Zrnec, nce, m., der Syenit, kámen. Rostl.
I. 292. a. Dle Jg. lépe; zrnovec.

Zrnečko, a, n. = malé zrno. Vz Zrno.

Zrnečkový. Z. buňky, Körnchenkugeln.
Nz. lk.

Zrnečný, Korn-, Körner-. Z. kraj, das
Kornland, die Getreidegegend. MM.

Zrnění, n., die Körnung. Vz Zrniti. O z.
prachu vz KP. IV. 468., NA. III. 152. Z.
litiny. NA. IV. 174. Z. zbytné (bujné, živé
maso), caro luxurians. Nz. lk.

Zručný; -ěn, a, o. Z. vá]ec (válec k zr-
nování), die Chagrinwalze. Šp.

Zrněti, ěl, ění = v zrno se obraceti, kör-
nen, granuliren. Nenáhlým chladnutím v pánvi
chladicí vylučují se ze syrobu krystaly cu-
kru, syrob zrní. KP. V. 111. — Z. = zrno
tratiti, Körner verlieren. Obilí zrní. Zlob.

Zrnětín, a, m., Zernetin, ves u Litomyšle.
PL. Cf. Sdl. Hr. 1. 5.

Zrní, n. = mnoho zrn, die Körnerfrucht.
Nz. Z. snopů prší. Br. — V. V hroznu z.
shnilé. BR. II. 485. b. Chudé z. Vz Podří-
čičné. Brt. Ten ani z. nedočká (nedožije
žní). Us. Ženichů jako zrní. Ud. Přátel u bo-
háčů jako plev okolo zrní. Prov. Šd. Zralé
z. samo se z klasu sype. Č. — Z. = po-
trava ptákův a dobytka, das Futterkorn,
Futter fürs Geflügel. Holub se zrním živí.
Us. Nasypali mu olověného zrní, olověných
krup (postřelili ho). U Žamb. Dbv.

Zrníčko, a, n., das Körnchen, Körnlein.
Vz Zrno.

Zrnidio, a, n.= stroj na zrněni střel-
ného prachu, die Körnmaschine. Čsk.

Zrník, a, m., osob. jm. Mor. Vck., Šd.

Zrnina, y, f. = hroznová zrna. KP. V.
172.



	662

	Zřízenstvo, vz Zřízenectvo. Zřízený; -zen, a, o, eingerichtet, geordnet, organisirt, eingesefzt, bestellt, angestellt etc. Vz Zříditi. Z. řeč, vojsko, způsoba, Troj., žádosti, D., vrchnosť, soud, Br., úřad, úřed- ník, Har., město, Jel., zástupce, Zlob., posel, Us., moc (řádně daná). Us. Mysl v zřízených inezech držeti. Kom. Ten kabát je zřízený (utahaný, roztrhaný, umazaný a p.)! Us. Bkř. Svátosti od něho zřízené (ustanovené); Svá- tostmi v jiném smyslu a úmyslu, nežli jsou od Krista zřízeny a ustanoveny, vědomě slouží; Soudce zločinci řekl: Ne já tebe hrdla odsuzuji, ale zřízená práva. BR. II. 31. b., 33. a.,318. b. — jak. Místnosti nově z-né. Us. Stupník zkusmo z-ný. Mj. 136. — k čemu. Že řeč jest o osobách církevně k rozdávání almužny mezi chudé z-ných. Sš. I. 125. — čím. Poručník kšaftem z-ný. Kol — nač: na kněžstvo, na kněze z-ný. Zlob. Zříznouti, vz Sříznouti. Zřizovací, Organisirungs-, Organisations-, Eiariclitungs-. Z. dílo, kommisse, práce, zá- klady. J. tr. Z. stanovy, das Organisations- statut, Šp., listina, das Einrichtungsinstrument. J. tr. Zřizování, n., die wiederholte Einrichtung, Organisirung. Z. rovnic. Jdč. IV. 8. Zřizovatel, e, m., der Einrichter, Orga- nisator, Veranstalter. Šp. Zrkadelko, a, n. = zrcátko, das Spiegel- eben. Slov. Bern. Zrkadelník, a, m. = zrcadelník, der Spiegelmacher. Slov. Bern. Zrkadielce, e, n. = zrcadlo. Slov. To z. jej ukradol; Pred týmto zrkadielcom sa če- sávala. Dbš. Sl. pov. I. 170. Zrkadliti se = zrcadliti se, sich abspie- geln. Slov. — kde. V tej listině zrkadlí sa tehdejší stav krajiny. Lipa 168. Zrkadlo, a, n. = zrcadlo, der Spiegel. Do z-dla sa divať, hleděť, pozírati, pozreť V z-dle sa pohlédať. Bern. Sláva bratia, hor tri prsty, plece k plecu, hrsť do hrsti, vzájom, ponad otcov hroby velie hlas dávnej siroby, v čary, v hŕdle a v hromady, i v jedno telo, v tuhé rady! Zrkadlá naše i vzory, hľaďte, to české tábory! Sldk. Syt. Táb. 5. Ne jednaké sú zrkadla, nejednaké ludě, čo je v tém dobré, to v tém zlé aneb k zlému idě. Slov. Tč. Neuzeraj sa v cudzom zr- kadle, každý svet má svoju koľaj. Sldk. 25. Zrkadlový, Spiegel-. Slov. Ssk. Zrkalce, e, n. = zrkadielce. Slov. A zr- kalce zpät ukryl zas. Phld. IV. 9. Zrkalistý =jako zrcadlo. Slov. Čistá voda je priezračná a z-stá. Hdž. Šlb. 50. Zrkalko, a, n. = zrkadelko. Slov. V tom čosi vyňal zo schovánky — z. bolo. Phld. IV. 9. Zrkalo, a, n. = zrcadlo. Slov. Pozri do z-la. Hrbň. Kolko máte zrkalov? Dbš. Obyč. 179. Zrnakoč, e, m., granates, zastr. Rozk. Zrnař, e, m., granarius, zastr. Rozk. Zrnárna, y, f., das Granulirwerk. Techn. I. 205. Zrnastý = zrnatý, vollkörnig. Slov. Bern. Zŕnatěti = zrnati. Us.	Zrnati, Körner bekommen, körnig wer- den, körnen. Obilí už zrná. Na Ostrav. Tč. Zrnatnění, n., granulatio. Z. jater a led- vin. Čs. lk. IV. 319. Zrnatněti, ěl, ění = zrnati. Us. Zrnatný, vz Zrnatý. Ros. Zrnatosť, i, f., die Körnigkeit. Zrnatý (zmatný, Ros.) = zrna v sobě mající, jaderný, körnig, reich an Körnern. Z. klas, Us., hrozen, Kom., jablko (také granátové). Jg. Z. stélka dutohlavky sobí; z. lomikamen. Rst. 526. Z. šňupací tabák, grosskörnig. Dch. Z. tekutina, granulirt. Šp. Víno pak zrnaté bieše. Jir. Ves. čt. 30. Z. oves. Er. P. 110. A mest zrnatých jablek tvých; Jablko zrnaté má kuoru červenú a vnitř mnohými zrny naplněno jest, protož i slove jablko zrnaté, že v sobé mnoho má zrn; Jablko zrnaté, když bude rozlomeno, tehdy zevnitř červené a vnitř lesknaté neb stkvělé jest. Hus III. 94., 45. Zrnce, e, n. = malá zrno, ein Körnchen. Z pepře, soli. Jád. Dvaja vrabci hrabali na hnoji, dokiaľ zrnce nenašli, v pokoji; potom však, že hladní boli oba, začala sa medzi nima zloba. Zbr. Boj. 3. Johanka, po čom u vás pohanka? Jedno zrnce za zlatý. Sl. spv. II. 55. Ľudkovia opustili ubohé vtá- čatko, tam si trochu zrnca sbieralo chuďatko. Zátur. A pak (obilné zrno) v trávu vzroste, ež nikdež znamenie podobného neostane k tomu zrnci. Št. Kn. š. 28. Zrnec, nce, m., der Syenit, kámen. Rostl. I. 292. a. Dle Jg. lépe; zrnovec. Zrnečko, a, n. = malé zrno. Vz Zrno. Zrnečkový. Z. buňky, Körnchenkugeln. Nz. lk. Zrnečný, Korn-, Körner-. Z. kraj, das Kornland, die Getreidegegend. MM. Zrnění, n., die Körnung. Vz Zrniti. O z. prachu vz KP. IV. 468., NA. III. 152. Z. litiny. NA. IV. 174. Z. zbytné (bujné, živé maso), caro luxurians. Nz. lk. Zručný; -ěn, a, o. Z. vá]ec (válec k zr- nování), die Chagrinwalze. Šp. Zrněti, ěl, ění = v zrno se obraceti, kör- nen, granuliren. Nenáhlým chladnutím v pánvi chladicí vylučují se ze syrobu krystaly cu- kru, syrob zrní. KP. V. 111. — Z. = zrno tratiti, Körner verlieren. Obilí zrní. Zlob. Zrnětín, a, m., Zernetin, ves u Litomyšle. PL. Cf. Sdl. Hr. 1. 5. Zrní, n. = mnoho zrn, die Körnerfrucht. Nz. Z. snopů prší. Br. — V. V hroznu z. shnilé. BR. II. 485. b. Chudé z. Vz Podří- čičné. Brt. Ten ani z. nedočká (nedožije žní). Us. Ženichů jako zrní. Ud. Přátel u bo- háčů jako plev okolo zrní. Prov. Šd. Zralé z. samo se z klasu sype. Č. — Z. = po- trava ptákův a dobytka, das Futterkorn, Futter fürs Geflügel. Holub se zrním živí. Us. Nasypali mu olověného zrní, olověných krup (postřelili ho). U Žamb. Dbv. Zrníčko, a, n., das Körnchen, Körnlein. Vz Zrno. Zrnidio, a, n.= stroj na zrněni střel- ného prachu, die Körnmaschine. Čsk. Zrník, a, m., osob. jm. Mor. Vck., Šd. Zrnina, y, f. = hroznová zrna. KP. V. 172.