663

Zrnití, il, ěn, ění = v zrno obraceti, kör-
nen, granuliren, in Körner verwandeln; obra-
ceti rozpouštěné kovy v drobná zrna, kulichy,
vyléváním jich do vody, kterou se pořád
míchá. Vys.— co: olovo, prach, Ms. alch.,
měď. Pam. kut. — se. Stříbro se zrní. Vys.

Zrnitý = zrnatý, körnicht. Rostl. III. a.
29. Z. kal, körniger Schlamm, uhlí, pozla-
cení, gekörnte Vergoldung, Šp., cín, gra-
nulirtes Zinn, stannum granulatum, Nz. lk.,
sloh (v geol.), körnige Struktur, Dch., Krč.
G. 183., vrstva (v oku), Osv. I. 146., klas,
obilí, Tč.; jemně z. látka, Frč.; z. hmota,
sníh, Stč. Zemp. 654., 655., lom (nerostu),
Us. Pdl., krovky, šíjový štít vráskovitě z-tý.
Kk. Br. 6. 23.

Zrnivo, a, n. — obilí. Moje z. šest mlat-
cov mláti. Slov. Zbr. Hry 112.

Zrnko, a, n., vz Zrno.

Zrnkovaný; -án, a, o = zrnatý. Rst.
526. —jak. Kaftan stříbrně z-ný, mit Silber-
körnchen besetzt. Čes. včel. II. 155.

Zrnkovatěti, ěl, ění, körnig werden. —
kdy. Po smrti rosolina nervová z-tí. Dk.
P. 3.

Zrnkovati, mit Körnchen besetzen. Čes.
vč.

Zrnkovatý. Z. zlato, Gold in Goldkör-
nern. Hdž. Čít. 209.

Zrnkový. Z. protoplasmová hmota. SP.
II. 100.

Zrnný = zrna mající, körnig. Z. víno.
Jád., Byl. Kde sa vlnia zrnným hlasom
pláne . . . Slov. Syt. Táb. 354.

Zrno, zrnko, zrnečko, zrníčko, a, zrnce, e,
n. Z., zrbno n. zn>no, granum, lit. žirnis,
goth. kauern, skr. ´gîrna (m. ´garńa), tritus,
conterere. Schl. — Z. = malé, kulovaté, tvrdé
tělo, das Korn, Körnchen, Körnlein. Cf. Kk.
49., 85., KP. IV. 289. Z. písečné, Jg., zlata,
železa, soli, Us., prachu, kadidla; zrna z ně-
čeho dělati. D. Z. krystalinické, krystalli-
nisch, solné, das Salzkorn, spodiové, Spo-
diumkorn. Šp. Vaření na zrno, das Korn-
kochen. Šp. Zlaté zrnko. Dch. Z. chloro-
fyllové. SP. II. 100. Zrna škrobová. Vz
Schd. II. 164. — Z. = kulovaté semeno ro-
stlin zvl. obilí, das Korn, der Getreidesame.
Z. pšeničné, žitné, ječné, prosné, máku, olivy,
bobku, granátového jablka, Us., hrachu,
vinné, D., pepře, fíkové, Ros., jalovcové,
Kom., balšánové, citronové, šípkové, Kh.,
bobu, klokoče, Š. a Ž., hluché, zamrklé,
zunavé, Šp., sčedodějné (u lišejníků), das
Brutkorn. Vz Rst. 526. Z. jedovaté. Ž. wit.
Deut. 32. Z. zárodkové, nucleolus.. Ves. IV.
89. Z. v plevě, bespelztes Korn. Šp. Nalité
zrno vinné, quellende Weinbeere; kávová
zrnka, Kaffeebohnen. Dch. Zrno obilné. Št.
Kn. š. 28. Z. hroznu. Kká. Částky obalu
zrna (sladového): plucha, oplodí a osemení.
Dch. Zrna z plev klobati; zrnka s hroznů
obírati. Dch. Z malého zrna velký strom,
z malé příčiny velký následek vyrůstá. Tč.
exc. Vybral si ho jako zrnko z plev (do-
brého ze špatného rodu). Jnda. Ječmen je
už do zrna vymlácen (= všecek). Tlamicho-
vic zvou přes zrno (vždy někoho opomíje-
jíce). U Chocer. Vk. Husi zaskočilo zrnko
turkyňové, ein Kukurutzkörnlein. V již. Mor.

Šd. Budeme živi, kerak zrnka v klásku
(svorně). U Domažl. Jrsk. Tu máš, povedá,
toto mi do jednoho zrnka povyberáš. Dbš.
Sl. pov. I. 78. To sa mu len tak poťapilo
ako slepej kure zrno. Mt. S. I. 110. Žita na
holém zrně nachází se hotového luken 378,
Sl. let. III. 79. Zrno v mene božom siato
šíre diale poschodilo a zeleným rúchom
polia prerozkošne ozdobilo; Zrno nedobre
usušené potuchlo (zatuchlo). Zátur. Bola
taká suchota, že sa na poli šíre diale temer
nic zrna neurodilo. Zátur. Priat. I. 7. Sle-
pička po zrnečku klove. Brt. S. 81. Viatno,
siatno zrno budú mať (na vití, na setbu).
Slov. Hdž. Šlb. 32. Na zrnko se rozdělili.
Hdk. C. 337. Pod podobenstvím zrna obil-
ného. BR. II. 58. (Kněz dobrý) sv. slovo,
jenž jest siemě, v zemi, t. j. v srdci zaorává
a z plev zrno vytiskuje, to věz, že pravdu
od nálezkóv lidských a ode lží děli. Hus
II. 199. Jáť se musím oženiti, byť můj otec
zrna neosel. Dh. 130. Zrno čisté, akoby ho
holub naoberal. Slov. Zátur. Slepý holub
našel zrno; Slepá slepice našla zrno = ná-
hodou se něco podařilo. Us. Kšť. Mnoho
zrn hromadu činí (o spořivých). Proch. To
pole nese desáté zrno (deset zrn z jednoho).
Jg. Plat na zruč odváděti (obilí). Jg. Z.
nalévá jádro; vytloukati z klasů pražmu
(zrna); výtěžek zrní, v zrnu. Šp. Nezda-
řilo-li se jednou, zdaří se podruhé, však
jest ještě panen i hochů dosti jako zrnek
na jalovci. Brt. L. N. II. 249. Vrece sa
pre jedno zrno neroztvorí (o viacedetných
ženách); Sejúc zrno a berúc ho do pre-
hrštia hovor: Toto vtáčkom, toto bobáč-
kom (chrobáčkom), toto žobráčkom a toto
mne; Každý je to blázon, co vdovicu berie:
vrabce zrnko zobajú, vietor plevu berie.
Sb. sl. pies. I. 126., 203., II. 1. 119. Zrno
tone, pleva pluje, proto přece plevou sluje.
Šd. Mnoho ryb, málo zrna. Tč. Zrnko
po zrnku, nasbíráš míru. Proch. I slepá
slepice zrnko najde. Bž. Zrnkem po zrnku
kuřátko naplní svoje volátko. Šd. Niťka
k niťce, karnáček, zrnko k zrnku, koláček,
Tč. Pléva zrna nepotlačí. Jg. Zdali pléva
z. potlačí (pravda zvítězí)? Lb. Teď holube
zrno! Prov. Mus. — Z. = dobrota něčeho,
nejlepší čásť, der Kern. Z. vojska (jádro).
Vrat. 167, Z. v mincovství = poměr ryzího
kovu ku přísadě. Kaizl 149. Z. mince =
čisté zlato nebo stříbro v minci (bez mědi),
das Korn, der Gehalt. Kázal nový groš na
dobré z. zaraziti; Dukáti na zrnu zlata po-
rušeni byli, zlehčeni. V. Z. zlata = dobrota,
čistota zlata. D. Stříž a z. Vz Stříž. Schrott
und Korn. Peníz na českou stříž a z. bíti
(rázu a čísla českého). Zlob. Z. hřivny, du-
kátové. Nz. Z. zlata, železa, olova; stříbra
(atd.) mince = množství čistého zlata n.
stříbra v minci; mince dobrého zrna; stříbro
na minci českého zrna mincovati; na českou
stříž a z. mincovati. Vys. Z. a přísada mince,
die Hältigkeit der Münže. Šp. Časopisy stej-
ného zrna, gleichen Gehaltes; Je v tom zrnko
pravdy. Dch. Poznal, jakého jest zrna soupeř
váš (co v něm vězí). Kos. Ol. I. 12. Řeč nej-
hrubšího zrna (hrubá). Us. Muž lepšího zrna.
Sš. Sk. 259. Úředník dobrého zrna. Us. Dř.