665

Zročiti, il, en, ení = rokem uloženým
k soudu povolati, den Process förmlich ein-
leiten, bezeugen, darthun, erweisen, durch
Zeugen bestätigen, gerichtlich befestigen,
vors Gericht rufen. Zříz. Tešín. — se =
rok čemu býti, sich jähren. Zročila se dnes
ta příhoda. Jg.

Zročný = k určitému roku n. času zvě-
stovaný. A to zročné dietě bude jmenováno
Emanuel. Kat. 1931.

Zrod, u, m., die Geburt. Šm.

Zrodek, dku, m. = zárodek. Slov. U
zrodku zdrtiac každú lož (lež). Phld. V. 51.

Zrodení, n. = zrozeni. Slov.

Zrodený; -en, a, o = zrozený. Slov. Pod
lipkou, nad lipkou iskerečka, zkadeže si,
moja milá frajerečka? Zkadial som, zta-
dial som, Slovenka zrodená som, duša moja.
Sl. spv. V. 176. — kdy. Ej ten je na no-
vom mesiaci z-ný (má štěstí). Mt. S. I. 100.

— jak. K obrazu božiemu z. stvor. Č. Čt.
I. 125. — kde Akžeby to bolo, syn môj
premilený, žeby si neprišiel sem, kde si
z-ný? Sb. sl. pies. II. 1. 84.

Zrodilosť, i, f., die Abkunft. Rostl. I.
108. a.

Zrodilý = zrozený, geboren. Kom. —
kde. Měšťané v městě zrodilí. Apol. Člověk
v městě z-lý naproti tomu, který se tam
odjinud usadil. Vz Zchovalý. Bart. 319. 25.

— jak. Dědicuom jeho k letóm přišlým a
v tom erbu z-lým. Arch. V. 468. Z jednoho
otce a jedním porodem z-lí blíženci. Sš. I.
99.

Zroditi, il, zen, ení; zrozovati = poroditi,
gebaren. — se, geboren werden. Malučká
som byla, keď som sa zrodzila. Sl. spv. IV.
153. Žita se nezrodily (neuvedla). Čes. mor.
ps. 240. Když se hřiby zrodí (urodí), málo
chleba. Tč. — co, koho. Never, že ľud
ten, co ovce pasie, pred budúcnosťou svo-
jou sa trasie, moc zrodí čas, čas moc zmorí.
Ntr. V. 24, Č. Čt. II. 155., Sldk. 28. Hej !
Slovenka som ja, Tatry ma zrodily, ony
ma na rukách materských nosily. Slav. 52.
Mějme se rádi, vždyť nás jedna vlasť zro-
dila. Kmp. Č. 130. Rodička dítě z. namá-
hati se musí. Sš. II. 49. I z toho velku
radosť maji, že maš z. Jesu pana Krista,
po porodu maš byť panna čista. Sš. P. 5.
Nezrodila nás jedna matka. Bž. — se proč.
Zrodili se k tomu, aby jiné spravovali. V.
Církev křesťana z-la pro sebe. Sš. II. 52. —
se odkud. Z toho válka se zrodila. Plac,
Sych. Z půdy se z-li. Kká. Td. 355. Z Marie
panny se zrodil. Er. P. 40. Z. se ze ženy. Št.
N. 215. Lipa! tichým šumom zvestuj otcov
deje, že z vekov zapadlých zrodia sa ná-
deje. Č. Čt. I. 115. Co se z kočky zrodí,
myši lapá. Har. II. 245. — odkud k čemu,
jak. Čo za osoch ku životu z matky sa
zrodiť a bez všeckého umení jak hovádko
chodiť. Slov. Tč. Ne všickni jsou vlastní
synové Abrahamovi, kteří se podlé těla
z něho zrodili. BR. II. 13. a. Nechtěj žíti
pro sebe, nezrodil jsi se sám od sebe. Tč.
exc. — kde. Z-li se v něm červi. Ros. Z-la
se v něm idea. Pka. Kde se člověk zrodí,
tam se dobře hodí. Vz Nahoře. Sk. Kde se

kdo zrodí, nejlép se tam hodí. Jg., Lb.
Kde se kdo zrodí, tam se i hodí. Č., Hrš.

V čí hlavě se to z-lo? Us. Šd. Ilena nežala,
bremä neviazala, leč pod jedným kríčkom
pacholä z-la. Sb. sl. ps. II. 1. 100. V hlave
jeho z-la se myšlénka . . . Us. Pdl. Půtka
s papežskou stolicí z-la veliký černý mrak
na politickém obzoru země české. Ddk. V.

86. Zrodil se v selskej stáji u prostičkých
židů. Kká. Td. 356. A keď si človek : vtedy
ešte čo si? Som občan vlasti, v kterej som
sa zrodil. Phld. IV. 365. Mať zrodil t v poli
syna, trávovú plachtu porozvíjala, z buka
na buk ju pripína. Sldk. 3., Ntr. V. 3. Pod
Hradem Nitry dítě to zrozeno, slovenská
Tatra vlastní jeho máti, tamť se učilo s ro-
dom plesať, lkáti. Ntr. VI. 5. (I. 130.). Ještě
se v něm (Soluně) z-li apoštolé naši svatý
Cyrill a Method; Apoštolé nové pokolení
v lidstvu skrze ducha sv. z. měli; Bez
nich na tomto světě nic se nemůže z. Sš.
II. 235., J. 256., Sk. 79. Rozdvojení a uži-
tečného od slušného rozvedenie dary, pocty
a spolky v přech hanebné jest v zemi zro-
dilo. Vš. Jir. 390. Nedaj, Bože, nedaj nikdy
to dopustiť, abych mala svoju dedinku opu-
stiť. Tu som sa zrodila, tu život chcem
tráviť, tu v krásnej prírode meno božie
sláviť. Slav. 44. — v čem. V jakom (otroctvu)
som sa zrodil. Kyt. 1876. 26. Každý nech
len pri tom sotrváva, v čom sa zrodil. Zbr.
Lžd. 66. Zle si se zrodil v planetě. Ostrav.
Tč. Však ta mamka země, z-la tě v žele.
Hdk. C. 44. V rozkoši jsi vychována, v bo-
hactví jsi zrozena. Pís. V čem se kdo zrodí,
do toho se i hodí. Němc. Drob. pov. 170.

V otroctve zrodila ma mať a preto som
otrokom. Sldk. 435. Jazyk, v němž jsme
se z-li. Sš. Sk. 17. Z-li jste se v kletbě.
BO. — jak. On sa znovu zrodí. P. Tóth.
Trenč. M. 117. Kdo je na bídě zrozen,
psotě neuteče. Sk. Z naš. 1. 90. Na zlé pla-
netě jsi se zrodil. Us. Tč. Mnoho môžte,
bratia moji, všade vás Bóh v láske vodí;
len ten zhynie v Našom siati, kdo sa jako
kúkol zrodí. Čjk. 66. Tím způsobem se z-la
církev; Ismael zrodil se po pleti. Sš. Sk.
31., II. 33. — se čím (jak). Když jsi se
zrodil kuchařem, nechtěj býti rezbářem.
Lpř. Základ veškerého představování zro-
zuje se prostorně rozprostřenými nervy. Hš.
Sloh. 138. — kdy. Na letnice zrodila se
církev k bytu; Zrodil on (Pavel) se znova
(obrodil se) ve třech dnech. Sš. Sk. 32.,
110. Mládenci, jenž té hodiny sě z-li. Hus
I. 57.

Zrodnosť, i, f., die Missbildung. Slov.
Ssk.

Zrodzeňátko, a, n., vz Zrozeně. Slov.
Hol. 360.

Zrodzenosť, i, f., vz Zrozenosť. Slov.
Let. sl.

Zrohatěti, ěl, ění = rohy dostali, Hörner
bekommen; zpupněti, stolz werden. Býk již
zrohatěl. Jg. — kde. Jaksi již u nás zro-
hatěl (zpyšněl, zbujněl, najedl se chleba.
Č.). Mus.

Zrohatiti, il, cen, ení, Hörner ansetzen,
wachsen lassen. — co čím: pilkou (roha-
tým učiniti), eckig machen. Us.