Předchozí (665)  Strana:666  Další (667) |
|
|||
666
|
|||
|
|||
Zrohovatění, n., die Verhornung, Kera-
tose. Z. kůže. Šp , Nz. lk. Zrohovatěti, ěl, ění = v roh se obrátiti,
zu Horn werden. D. — komu. Nos jí zro- hovatěl. Pk. Zrohovati = vyprášiti. V zlodějské řeči.
Šd. — Jir. Ves. čt. 219. Zróchnúť, vz Sróchnúť. Šd.
Zrojiti, vz Srojiti.
1. Zrok, u, m., der Schein, Vorwand,
záminka. Slov. Vyhlásili nás pod zrokom panslavismu za zradcov vlasti našej. Hdž. Větín. 130. Zmak a zmok je len zrok. Hdž. Šlb. 36. 2. Zrok, adv. = z roka do roka, von Jahr
zu Jahr. Slov. Bern. Zrokotati = zvolati? Slov. A zrastúc
v jeden Slavostrom a v jeden boží sväto- dôm, zrokotajte v duchu Pána: Svätý Řím, svätá Moskva nám. Hrbň. Jsk. Zrokovánky, pl., f. = námluvy. Slov. Mk.
Zroněný, vz Sroniti.
Zroniti, vz Sroniti.
Zrósati — zrousati. — co. Kdes, holu-
binko, lítala, že's své peřičko zrósala? Sš. P. 250. Zrosený; -en, a, o, bethaut. Z. pole,
tráva. Vrch., Hdk. Z-ným jedlím na splátku svou vypravují pohádku. Ntr. VI. 100. — čím. Poupě jitrem z-né. Vrch. Zrositi, il, en, ení a šen, ení; zrosovati,
zrosovati, bethauen. — co (čím). Bůh zemi zrosuje. Ráj. Něco octem z. Reg. zdr. Duše, již tvá sladkosť zrosí, nebe věčné v sobě nosí. Sš. Bs. 11. Kterou (ruku) slzí hojným deštěm každý zrosil. Vrch. Z. co čím. Kká. K sl. j. 126. — co komu. Jediná mi zrosíš půdu. Pokr. Z hor 16. Slza ruku mu z-la. Us., Kká. K sl. j. 129. — jak. Nepršelo mnoho, jen trochu z-lo. Us. Zrosolovatělý, vz násl. Kaizl 332.
Zrosolovatěti, ěl, ění = v rosol se obrá-
titi, sulzig, gallertartig werden. Ros., Ler. Víno zrosolovatělo = zplesnivělo, wurde kamigt. Us. Zrosolovati = zoctiti, sulzen. Jg. — se,
sulzig werden. Jg. Zrosovati, vz Zrositi.
Zrost, vz Zrůst.
Zrosť = vzrůsti. Slov. Bern.
Zrostati, vz Zrůsti.
Zrostec, stce, m., zrostlica, e, f., gera-
nium pusillum, rostl. Let. Mtc. sl. X. 1. 52. Zrostění, vz Zrůsti, Zrostnutí.
Zrostina, šp. m.: zrostlina. Jg.
Zrostle = srostle.
Zrostlice, vz Zrostec.
Zrostlík, vz Srostlík.
Zrostlina, zrostlinka, y, f. = cokoli roste,
zvláště věc ze země rostoucí, zelina, bylina, strom, der Auswuchs, das Gewächs, die Pflanze. Jg., Ler., Msn. Or. 150. Aby umí- rala semena a z jejich smrti život braly nové z-ny. Kom. Z. dobře vzešla, vzrostla, Us., se ujala. D. Což pochodí od zrostlin vůkol ní rostoucích. Koll. III. 155. Léky strojí z zelin, bylin a ledojakýchs zrostlin. 1609. Jir. Ves. čt. 376. Hmyz škodlivý ho- spodárským z-nám. Č. Čt. I. 131. (Po búrke) . opadlé zrastliny sa zotavujú. Hdž. Čít. 140. |
Zrostlinka, vz Zrostlina.
Zrostlinný, Gewächs-. Z. zvířata, phy-
tozoa, Pflanzengewächse. Um. les. I. 19. Zrostlinstvo, a, n. = bylinstvo, das Pflan-
zenreich. Puch. Zrostlosť, i, f., der Wuchs. Z. obočí. Troj.
Zrostlý, aufgewachsen, erwachsen. Z. Člo-
věk, D., jedle, Kom., obilí, V., seno, tráva. Z. děva, hübsch gewachsen. Tč. Má už z-lé děti, erwachsen. Us. Šd. Toho, jestli kdo zrostlejší nad něho, nic nesoudil. BR. II. 612. a. — kde. Mech na dřevě zrostlý. Aqu. Chmel při městě zrostlý. 1602. Wtr. V těch krajinách strom rozmarinový velmi
jest z-lý. BR. II. 379. b. — jak. Člověk pěkně z-lý. Us. — Z. = přirozený, natür- lich, nicht künstlich gemacht. Zrostlé kvítí. V Poduží na Mor. Brt.
Zrostnosť, i, f. = vzrostnosť, gutes Wachs-
thum. Ros. Zrostnutí, n. = zrostění, das Aufwach-
sen, Zunehmen. Slov. Bern. Zrostnutý = zrostlý. Slov. Bern.
Zrostný, vzrostný = co rádo rychle roste,
was schnell wächst. Ros. Nezrostná pšenice. V. Zroš, e, m., strapedo (volatile), zastr.
Rozk. Zrošovati, vz Zrositi.
Zřoť, zřaju, eš, zřol, zřala, o, zřalý =
zráti. Na Ostrav. Tč. Zrotály, ů, pl., m., jm. paseky na Vsacku.
U Zrotálů. Vck. Zrotiti, vz Srotiti.
Zroubaný, vz Sroubaný.
Zroubati, vz Sroubati.
Zroubek, bku, m. Vz Sroubek.
Zroubený, vz Sroubený.
Zroubiti, vz Sroubiti.
Zroucati, vz Zrúcati.
Zroucení, n., vz Zroutiti.
Zroucený, vz Zroutiti.
Zrouhavěti, ěl, ění = rouhavým se státi,
lästerlich, lästernd werden. Us. Tč. Zrouna = zrovna. Šel z. do kostela.
U Rychn. a j. Dšk. Zroupnatělý = v roup, puchor obrácený.
Z. švestka, die Tasche. Us. Zroupnatěti, ěl, ění = roupnatým se
státi, verderben (von Pflaumen). Vz Zroup- natělý. — čím. Častým deštěm švestky zroupnatějí. Us. Zrousati, bethauen. Vz Rousati se. —
co. Kde ses, holuběnko, toulala, že jsi sivá pírka zrousala? Mor. ps. Šd. — se, sich bethauen. Zrousnatěti, zrosněti = orousněti, rauch-
füssig werden. Jg. Zrousněti, vz Zrousnatěti.
Zroušeti, vz Zrušiti.
Zroutění, n., die Niederreissung, Zerstö-
rung, der Zusammensturz. Slov. Vz Zroutiti. Zroutěný; -ěn, a, o = zroucený. Slov.
Vz Zroutiti. Zrouti, zruji, zrul, ut, utí. — co = něco
škubati, trhati, zausen, raufen. Rk. — se = seprati se, sich gegenseitig ab-, durchprü- geln. Ale když oni koho tepúce kostel zkrvaví, to neškodí a když se sami zrují. Hus II. 124, — se s kým. Mus. |
||
|
|||
Předchozí (665)  Strana:666  Další (667) |