666

Zrohovatění, n., die Verhornung, Kera-
tose. Z. kůže. Šp , Nz. lk.

Zrohovatěti, ěl, ění = v roh se obrátiti,
zu Horn werden. D. — komu. Nos jí zro-
hovatěl. Pk.

Zrohovati = vyprášiti. V zlodějské řeči.
Šd. — Jir. Ves. čt. 219.

Zróchnúť, vz Sróchnúť. Šd.

Zrojiti, vz Srojiti.

1. Zrok, u, m., der Schein, Vorwand,
záminka. Slov. Vyhlásili nás pod zrokom
panslavismu za zradcov vlasti našej. Hdž.
Větín. 130. Zmak a zmok je len zrok. Hdž.
Šlb. 36.

2. Zrok, adv. = z roka do roka, von Jahr
zu Jahr. Slov. Bern.

Zrokotati = zvolati? Slov. A zrastúc
v jeden Slavostrom a v jeden boží sväto-
dôm, zrokotajte v duchu Pána: Svätý Řím,
svätá Moskva nám. Hrbň. Jsk.

Zrokovánky, pl., f. = námluvy. Slov. Mk.

Zroněný, vz Sroniti.

Zroniti, vz Sroniti.

Zrósati — zrousati. — co. Kdes, holu-
binko, lítala, že's své peřičko zrósala? Sš.
P. 250.

Zrosený; -en, a, o, bethaut. Z. pole,
tráva. Vrch., Hdk. Z-ným jedlím na splátku
svou vypravují pohádku. Ntr. VI. 100. —
čím. Poupě jitrem z-né. Vrch.

Zrositi, il, en, ení a šen, ení; zrosovati,
zrosovati, bethauen. — co (čím). Bůh zemi
zrosuje. Ráj. Něco octem z. Reg. zdr. Duše,
již tvá sladkosť zrosí, nebe věčné v sobě
nosí. Sš. Bs. 11. Kterou (ruku) slzí hojným
deštěm každý zrosil. Vrch. Z. co čím. Kká.
K sl. j. 126. — co komu. Jediná mi zrosíš
půdu. Pokr. Z hor 16. Slza ruku mu z-la.
Us., Kká. K sl. j. 129. — jak. Nepršelo
mnoho, jen trochu z-lo. Us.

Zrosolovatělý, vz násl. Kaizl 332.

Zrosolovatěti, ěl, ění = v rosol se obrá-
titi, sulzig, gallertartig werden. Ros., Ler.
Víno zrosolovatělo = zplesnivělo, wurde
kamigt. Us.

Zrosolovati = zoctiti, sulzen. Jg. — se,
sulzig werden. Jg.

Zrosovati, vz Zrositi.

Zrost, vz Zrůst.

Zrosť = vzrůsti. Slov. Bern.

Zrostati, vz Zrůsti.

Zrostec, stce, m., zrostlica, e, f., gera-
nium pusillum, rostl. Let. Mtc. sl. X. 1. 52.

Zrostění, vz Zrůsti, Zrostnutí.

Zrostina, šp. m.: zrostlina. Jg.

Zrostle = srostle.

Zrostlice, vz Zrostec.

Zrostlík, vz Srostlík.

Zrostlina, zrostlinka, y, f. = cokoli roste,
zvláště věc ze země rostoucí, zelina, bylina,
strom, der Auswuchs, das Gewächs, die
Pflanze. Jg., Ler., Msn. Or. 150. Aby umí-
rala semena a z jejich smrti život braly
nové z-ny. Kom. Z. dobře vzešla, vzrostla,
Us., se ujala. D. Což pochodí od zrostlin
vůkol ní rostoucích. Koll. III. 155. Léky
strojí z zelin, bylin a ledojakýchs zrostlin.
1609. Jir. Ves. čt. 376. Hmyz škodlivý ho-
spodárským z-nám. Č. Čt. I. 131. (Po búrke)
. opadlé zrastliny sa zotavujú. Hdž. Čít. 140.

Zrostlinka, vz Zrostlina.

Zrostlinný, Gewächs-. Z. zvířata, phy-
tozoa, Pflanzengewächse. Um. les. I. 19.

Zrostlinstvo, a, n. = bylinstvo, das Pflan-
zenreich. Puch.

Zrostlosť, i, f., der Wuchs. Z. obočí. Troj.

Zrostlý, aufgewachsen, erwachsen. Z. Člo-
věk, D., jedle, Kom., obilí, V., seno, tráva.
Z. děva, hübsch gewachsen. Tč. Má už z-lé
děti, erwachsen. Us. Šd. Toho, jestli kdo
zrostlejší nad něho, nic nesoudil. BR. II.
612. a. — kde. Mech na dřevě zrostlý.
Aqu. Chmel při městě zrostlý. 1602. Wtr.

V těch krajinách strom rozmarinový velmi
jest z-lý. BR. II. 379. b. — jak. Člověk
pěkně z-lý. Us. — Z. = přirozený, natür-
lich, nicht künstlich gemacht. Zrostlé kvítí.

V Poduží na Mor. Brt.

Zrostnosť, i, f. = vzrostnosť, gutes Wachs-
thum. Ros.

Zrostnutí, n. = zrostění, das Aufwach-
sen, Zunehmen. Slov. Bern.

Zrostnutý = zrostlý. Slov. Bern.

Zrostný, vzrostný = co rádo rychle roste,
was schnell wächst. Ros. Nezrostná pšenice.
V.

Zroš, e, m., strapedo (volatile), zastr.
Rozk.

Zrošovati, vz Zrositi.

Zřoť, zřaju, eš, zřol, zřala, o, zřalý =
zráti. Na Ostrav. Tč.

Zrotály, ů, pl., m., jm. paseky na Vsacku.
U Zrotálů. Vck.

Zrotiti, vz Srotiti.

Zroubaný, vz Sroubaný.

Zroubati, vz Sroubati.

Zroubek, bku, m. Vz Sroubek.

Zroubený, vz Sroubený.

Zroubiti, vz Sroubiti.

Zroucati, vz Zrúcati.

Zroucení, n., vz Zroutiti.

Zroucený, vz Zroutiti.

Zrouhavěti, ěl, ění = rouhavým se státi,
lästerlich, lästernd werden. Us. Tč.

Zrouna = zrovna. Šel z. do kostela.
U Rychn. a j. Dšk.

Zroupnatělý = v roup, puchor obrácený.
Z. švestka, die Tasche. Us.

Zroupnatěti, ěl, ění = roupnatým se
státi, verderben (von Pflaumen). Vz Zroup-
natělý. — čím. Častým deštěm švestky
zroupnatějí. Us.

Zrousati, bethauen. Vz Rousati se. —
co. Kde ses, holuběnko, toulala, že jsi sivá
pírka zrousala? Mor. ps. Šd. — se, sich
bethauen.

Zrousnatěti, zrosněti = orousněti, rauch-
füssig werden. Jg.

Zrousněti, vz Zrousnatěti.

Zroušeti, vz Zrušiti.

Zroutění, n., die Niederreissung, Zerstö-
rung, der Zusammensturz. Slov. Vz Zroutiti.

Zroutěný; -ěn, a, o = zroucený. Slov.
Vz Zroutiti.

Zrouti, zruji, zrul, ut, utí. — co = něco
škubati, trhati, zausen, raufen. Rk. — se =
seprati se, sich gegenseitig ab-, durchprü-
geln. Ale když oni koho tepúce kostel
zkrvaví, to neškodí a když se sami zrují.
Hus II. 124, — se s kým. Mus.



	666

	Zrohovatění, n., die Verhornung, Kera- tose. Z. kůže. Šp , Nz. lk. Zrohovatěti, ěl, ění = v roh se obrátiti, zu Horn werden. D. — komu. Nos jí zro- hovatěl. Pk. Zrohovati = vyprášiti. V zlodějské řeči. Šd. — Jir. Ves. čt. 219. Zróchnúť, vz Sróchnúť. Šd. Zrojiti, vz Srojiti. 1. Zrok, u, m., der Schein, Vorwand, záminka. Slov. Vyhlásili nás pod zrokom panslavismu za zradcov vlasti našej. Hdž. Větín. 130. Zmak a zmok je len zrok. Hdž. Šlb. 36. 2. Zrok, adv. = z roka do roka, von Jahr zu Jahr. Slov. Bern. Zrokotati = zvolati? Slov. A zrastúc v jeden Slavostrom a v jeden boží sväto- dôm, zrokotajte v duchu Pána: Svätý Řím, svätá Moskva nám. Hrbň. Jsk. Zrokovánky, pl., f. = námluvy. Slov. Mk. Zroněný, vz Sroniti. Zroniti, vz Sroniti. Zrósati — zrousati. — co. Kdes, holu- binko, lítala, že's své peřičko zrósala? Sš. P. 250. Zrosený; -en, a, o, bethaut. Z. pole, tráva. Vrch., Hdk. Z-ným jedlím na splátku svou vypravují pohádku. Ntr. VI. 100. — čím. Poupě jitrem z-né. Vrch. Zrositi, il, en, ení a šen, ení; zrosovati, zrosovati, bethauen. — co (čím). Bůh zemi zrosuje. Ráj. Něco octem z. Reg. zdr. Duše, již tvá sladkosť zrosí, nebe věčné v sobě nosí. Sš. Bs. 11. Kterou (ruku) slzí hojným deštěm každý zrosil. Vrch. Z. co čím. Kká. K sl. j. 126. — co komu. Jediná mi zrosíš půdu. Pokr. Z hor 16. Slza ruku mu z-la. Us., Kká. K sl. j. 129. — jak. Nepršelo mnoho, jen trochu z-lo. Us. Zrosolovatělý, vz násl. Kaizl 332. Zrosolovatěti, ěl, ění = v rosol se obrá- titi, sulzig, gallertartig werden. Ros., Ler. Víno zrosolovatělo = zplesnivělo, wurde kamigt. Us. Zrosolovati = zoctiti, sulzen. Jg. — se, sulzig werden. Jg. Zrosovati, vz Zrositi. Zrost, vz Zrůst. Zrosť = vzrůsti. Slov. Bern. Zrostati, vz Zrůsti. Zrostec, stce, m., zrostlica, e, f., gera- nium pusillum, rostl. Let. Mtc. sl. X. 1. 52. Zrostění, vz Zrůsti, Zrostnutí. Zrostina, šp. m.: zrostlina. Jg. Zrostle = srostle. Zrostlice, vz Zrostec. Zrostlík, vz Srostlík. Zrostlina, zrostlinka, y, f. = cokoli roste, zvláště věc ze země rostoucí, zelina, bylina, strom, der Auswuchs, das Gewächs, die Pflanze. Jg., Ler., Msn. Or. 150. Aby umí- rala semena a z jejich smrti život braly nové z-ny. Kom. Z. dobře vzešla, vzrostla, Us., se ujala. D. Což pochodí od zrostlin vůkol ní rostoucích. Koll. III. 155. Léky strojí z zelin, bylin a ledojakýchs zrostlin. 1609. Jir. Ves. čt. 376. Hmyz škodlivý ho- spodárským z-nám. Č. Čt. I. 131. (Po búrke) . opadlé zrastliny sa zotavujú. Hdž. Čít. 140.	Zrostlinka, vz Zrostlina. Zrostlinný, Gewächs-. Z. zvířata, phy- tozoa, Pflanzengewächse. Um. les. I. 19. Zrostlinstvo, a, n. = bylinstvo, das Pflan- zenreich. Puch. Zrostlosť, i, f., der Wuchs. Z. obočí. Troj. Zrostlý, aufgewachsen, erwachsen. Z. Člo- věk, D., jedle, Kom., obilí, V., seno, tráva. Z. děva, hübsch gewachsen. Tč. Má už z-lé děti, erwachsen. Us. Šd. Toho, jestli kdo zrostlejší nad něho, nic nesoudil. BR. II. 612. a. — kde. Mech na dřevě zrostlý. Aqu. Chmel při městě zrostlý. 1602. Wtr. V těch krajinách strom rozmarinový velmi jest z-lý. BR. II. 379. b. — jak. Člověk pěkně z-lý. Us. — Z. = přirozený, natür- lich, nicht künstlich gemacht. Zrostlé kvítí. V Poduží na Mor. Brt. Zrostnosť, i, f. = vzrostnosť, gutes Wachs- thum. Ros. Zrostnutí, n. = zrostění, das Aufwach- sen, Zunehmen. Slov. Bern. Zrostnutý = zrostlý. Slov. Bern. Zrostný, vzrostný = co rádo rychle roste, was schnell wächst. Ros. Nezrostná pšenice. V. Zroš, e, m., strapedo (volatile), zastr. Rozk. Zrošovati, vz Zrositi. Zřoť, zřaju, eš, zřol, zřala, o, zřalý = zráti. Na Ostrav. Tč. Zrotály, ů, pl., m., jm. paseky na Vsacku. U Zrotálů. Vck. Zrotiti, vz Srotiti. Zroubaný, vz Sroubaný. Zroubati, vz Sroubati. Zroubek, bku, m. Vz Sroubek. Zroubený, vz Sroubený. Zroubiti, vz Sroubiti. Zroucati, vz Zrúcati. Zroucení, n., vz Zroutiti. Zroucený, vz Zroutiti. Zrouhavěti, ěl, ění = rouhavým se státi, lästerlich, lästernd werden. Us. Tč. Zrouna = zrovna. Šel z. do kostela. U Rychn. a j. Dšk. Zroupnatělý = v roup, puchor obrácený. Z. švestka, die Tasche. Us. Zroupnatěti, ěl, ění = roupnatým se státi, verderben (von Pflaumen). Vz Zroup- natělý. — čím. Častým deštěm švestky zroupnatějí. Us. Zrousati, bethauen. Vz Rousati se. — co. Kde ses, holuběnko, toulala, že jsi sivá pírka zrousala? Mor. ps. Šd. — se, sich bethauen. Zrousnatěti, zrosněti = orousněti, rauch- füssig werden. Jg. Zrousněti, vz Zrousnatěti. Zroušeti, vz Zrušiti. Zroutění, n., die Niederreissung, Zerstö- rung, der Zusammensturz. Slov. Vz Zroutiti. Zroutěný; -ěn, a, o = zroucený. Slov. Vz Zroutiti. Zrouti, zruji, zrul, ut, utí. — co = něco škubati, trhati, zausen, raufen. Rk. — se = seprati se, sich gegenseitig ab-, durchprü- geln. Ale když oni koho tepúce kostel zkrvaví, to neškodí a když se sami zrují. Hus II. 124, — se s kým. Mus.