667

Zroutiti, il, cen, ení = sřítiti, einreissen.
Mor. — co: plot. Sych. — se, einstürzen.
Pokoje se zroutily. Žer.

Zrovna, z rovna = přímo, ne křivě, ge-
rade, in gerader Linie, schnurgerade, eben.
Z. jíti! Us. Já na něm pojedu zrovna do
Štimberka. Sš P. 579. Jdi z. cestou. Us.
Tč. Šli ešte len a šli, až přišli ku jednej
diere, ktorá do hlbočiny viedla, z. na ten
druhý svět. Dbš. Sl. pov. VIII. 23. Rozháňá
kopiou a z. ju do brady pichne. Hol. 99. —
Z. = přímo, zhůru, aufrecht. Postavil se z.
Zrovna státi. Us. Má Nanynka chodí z. Čes.
mor. ps. 84. — Z. = přímo, bez okolku,
schlechtweg, ohne Umschweife, gerade her-
aus. Z. říci, mluviti. D. Řekněme si to zrovna!
Us. Dch. — Z. = bezprostředně, unmittelbar.
Vyjednával z. s ním. — Z. = právě, just,
eben. Mám tě rád z. dosť! Až z. na kraj, bis
zum Aeussersten; Přišli jsme z. před sedmou
(hodinou); Vrátil se z. v čas; Jsou tomu
zrovna dvě léta; Z. tak! Justament!; Učinil
z. jako nic; Kdybys byl ty na tom místě,
byl bys z. takový; Lid je tam z. jako ne-
zastoupen; Z. Ne! just nicht!; Inu, to z.
ne, nun, das eben nicht; Z. jediný svého
způsobu. Us. Dch. Do půl sedma roka, z.
sedum roků, až by ti padali červi z tvého
boku. Sš. P. 343. Byl prý šikovný zrovna
dosť. Němc. Drob. pov. 114. Je mi z. dosť
zle. Us. Kv. 1884. 566. — Z., förmlich. Člo-
věku je z toho z. blaze, es thut Einem
förmlich (ordentlich) wohl; Člověk se tomu
musí z. diviti, man muss billig staunen;
Jeho zuby z. se lesknou, seine Zähne glän-
zen förmlich. Us. Dch. Ten se naň z. roz-
hněval! Sá. Štěstí si naň z. počkalo. Tbz.
— Z. = téměř, skoro, fast, beinahe. Měl z.
strach. V Bělohradsku. Bf. — Z. = stejně,
gleich. Obidva sú z. dluhí. Slov. Bern.

Zrovnale = srovnale.

Zrovnalosť = srovnalosť.

Zrovnalý = srovnalý.

Zrovnání = srovnání.

Zrovnaný = srovnaný.

Zrovnati = srovnati, zrovna postaviti,
aufrecht stellen. —se. Moře, když je ticho,
pěkně sě zrovná. Št. N. 197. 17. — Ostatně
vz Srovnati.

Zrovnávati, vz Srovnati.

Zrozeňátko, vz Zrozeně.

Zrozeně, ěte, obyč. zrozeňátko, a, n. =
narozené dítě, neugeborenes Kind, Wochen-
kind. D., Pal. Děj. V. 2. 108. Nemohli sme
dověděti se, co stalo se napotom s jeho
paní a s jejím zrozeňátkem. Pal. Děj. II. 1.
258. Rád pojdem tomu tam zrodzeňátkovi
poklonu dávať. Hol. 360.

Zrozenec, nce, m. = zrozený, der Ge-
borene, Sohn. Z. palaestinský. Sš. Sk. 25.
Poslední z., der Letztnachgeborene. J. tr.
Odkázala statek jedinému z-ci svému. Pal.
Děj. II. 2. 250.

Zrození, n. = narození, porození, das
Gebären, die Geburt. Jg. Od svého zrození,
od dětinských let, od kolébky. Pk. Z. man-
želské, die eheliche Abstammung. J. tr. Vz
Abstrakta.

Zrozeniny, pl., f. = den narození, na-
rozeniny, der Geburtstag. Mus.

Zrozenka, y, f. = dcera, die Tochter.
Msn. Or. 58.; země. Msn. Or. 119.

Zrozenosť, i, f. = narozenosť, stav zro-
zeného, das Geborensein, die Geburt. —
Z. = přirozenosť, die Natur. Berl. kr. 35. —
Z. = urozenosť. Slov. Jeho zrodzenosť pana
Jiříka. Sl. let. V. 159.

Zrozený; -zen, a, o = narozený, porozený,
geboren, entsprossen. Z. sluhové (děti slu-
hovy). Kom. — kdy. Ej ten je na novom
mesiaci zrodený (mladý, mocný). Mt. S. Na
nový rok z. Us. Nápodobně synům císařů
za císařství z-ným. Sš. II. 7. — odkud:
ze země z. V. Z Miletína jsem z-ný. Er.
P. 433. — kým. Co z-no Kristem, bude
messiášem. Hdk. — kde. Z. v zemi, der
Eingeborene. J. tr. V moři z-ná, áloóvávr],
Lpř. Slov. Písně v mladé duši z-né. Kká.
Druhdy co synové jeho v Kristu zrozeni
věčné slávy dojdeme. Sš. I. 60. — jak.
Dítě v slzách z-né. Vrch. Pro věčnosť z-ný,
átiyevrjq. Lpř. Slov. 17. Na velkého pána
z-ný. Us. Z novu z-ný. D. Dítě mrtvě z-né.
Us. Pdl. — Cf. Zrodený.

Zrozkošnělý, weichlich, wollüstig ge-
worden. Jg.

Zrozkošněti, ěl, ění = rozkošným se státi,
weichlich, wollüstig werden. Jg.

Zroškošniti, il, ěn, ění = rozkošným
učiniti, weichlich, wollüstig machen; roz-
veseliti, lustig machen, erheitern. Jg.

Zrozenče, ete, zrozeně, ěte, n., das neu-
geborene Kind. Rk.

Zrozovací = rodicí, zum Gebären dienend.
Z. ústroje. Ssav.

Zrozovati, vz Zroditi.

Zrozpoltovati, alles entzweihauen.

Zrozpustitelněti, ěl, ění = rozpustitel-
ným se státi, auflösbar werden. Rostl. III.
a. 117.

Zrozrážeti, el, en, ení = vše rozraziti,
alles zerschlagen. — co čím.

Zrozsaditi, zrozsázeti, auseinander setzen.
Plác.

Zroztínati = vše roztíti, alles o. nach-
einander zerhauen. — co jak k čemu.
Zroztínal prase na kusy k uzení. Sych., Br.

Zrozuměti, ěl, ěn, ění = porozuměti,
verstehen, begreifen, einsehen. Vz Srozuměti.
Dřieve než z-lo. Ž. wit. 57. 10. — čemu.
A ja sa ožením a ty nezvíš, ty mojim ohláškam
nezrozumíš. Sb. sl. ps. II. 1. 63.

Zrozumitelně, vz Srozumitelně. Bern.

Zrozumitelnosť, vz Srozumitelnosť. Bern.

Zrozumitelný, vz Srozumitelný. Bern.

Zrozutíkati se = rozprchnouti se, aus-
einander laufen, sich versprengen. Plác.

Zrožilý = rohy mající, gehörnt. Z. vůl,
Us., skot. Jg.

1. Zrub, vz Srub.

2. Zrub, adv. = vzrub, auf die verkehrte,
unechte Seite. Vše zrub v líc obrátiti. Us.

Zrúbání = sroubení.

Zrúbaný, vz Sroubený.

Zrúbati, vz Sroubiti.

Zrubec, bce, m., der Stamm eines Baumes,
Block, Klotz, Stock. Slov. Bern.

Zrubek, bku, m. = zástěra, die Schürze.
Slov. D. — Z., hospoda u Sedlčan. PL.,
Sdl. Hrd. III. 26., 273., IV. 86.