Předchozí (666)  Strana:667  Další (668) |
|
|||
667
|
|||
|
|||
Zroutiti, il, cen, ení = sřítiti, einreissen.
Mor. — co: plot. Sych. — se, einstürzen. Pokoje se zroutily. Žer. Zrovna, z rovna = přímo, ne křivě, ge-
rade, in gerader Linie, schnurgerade, eben. Z. jíti! Us. Já na něm pojedu zrovna do Štimberka. Sš P. 579. Jdi z. cestou. Us. Tč. Šli ešte len a šli, až přišli ku jednej diere, ktorá do hlbočiny viedla, z. na ten druhý svět. Dbš. Sl. pov. VIII. 23. Rozháňá kopiou a z. ju do brady pichne. Hol. 99. — Z. = přímo, zhůru, aufrecht. Postavil se z. Zrovna státi. Us. Má Nanynka chodí z. Čes. mor. ps. 84. — Z. = přímo, bez okolku, schlechtweg, ohne Umschweife, gerade her- aus. Z. říci, mluviti. D. Řekněme si to zrovna! Us. Dch. — Z. = bezprostředně, unmittelbar. Vyjednával z. s ním. — Z. = právě, just, eben. Mám tě rád z. dosť! Až z. na kraj, bis zum Aeussersten; Přišli jsme z. před sedmou (hodinou); Vrátil se z. v čas; Jsou tomu zrovna dvě léta; Z. tak! Justament!; Učinil z. jako nic; Kdybys byl ty na tom místě, byl bys z. takový; Lid je tam z. jako ne- zastoupen; Z. Ne! just nicht!; Inu, to z. ne, nun, das eben nicht; Z. jediný svého způsobu. Us. Dch. Do půl sedma roka, z. sedum roků, až by ti padali červi z tvého boku. Sš. P. 343. Byl prý šikovný zrovna dosť. Němc. Drob. pov. 114. Je mi z. dosť zle. Us. Kv. 1884. 566. — Z., förmlich. Člo- věku je z toho z. blaze, es thut Einem förmlich (ordentlich) wohl; Člověk se tomu musí z. diviti, man muss billig staunen; Jeho zuby z. se lesknou, seine Zähne glän- zen förmlich. Us. Dch. Ten se naň z. roz- hněval! Sá. Štěstí si naň z. počkalo. Tbz. — Z. = téměř, skoro, fast, beinahe. Měl z. strach. V Bělohradsku. Bf. — Z. = stejně, gleich. Obidva sú z. dluhí. Slov. Bern. Zrovnale = srovnale.
Zrovnalosť = srovnalosť.
Zrovnalý = srovnalý.
Zrovnání = srovnání.
Zrovnaný = srovnaný.
Zrovnati = srovnati, zrovna postaviti,
aufrecht stellen. —se. Moře, když je ticho, pěkně sě zrovná. Št. N. 197. 17. — Ostatně vz Srovnati. Zrovnávati, vz Srovnati.
Zrozeňátko, vz Zrozeně.
Zrozeně, ěte, obyč. zrozeňátko, a, n. =
narozené dítě, neugeborenes Kind, Wochen- kind. D., Pal. Děj. V. 2. 108. Nemohli sme dověděti se, co stalo se napotom s jeho paní a s jejím zrozeňátkem. Pal. Děj. II. 1. 258. Rád pojdem tomu tam zrodzeňátkovi poklonu dávať. Hol. 360. Zrozenec, nce, m. = zrozený, der Ge-
borene, Sohn. Z. palaestinský. Sš. Sk. 25. Poslední z., der Letztnachgeborene. J. tr. Odkázala statek jedinému z-ci svému. Pal. Děj. II. 2. 250. Zrození, n. = narození, porození, das
Gebären, die Geburt. Jg. Od svého zrození, od dětinských let, od kolébky. Pk. Z. man- želské, die eheliche Abstammung. J. tr. Vz Abstrakta. Zrozeniny, pl., f. = den narození, na-
rozeniny, der Geburtstag. Mus. |
Zrozenka, y, f. = dcera, die Tochter.
Msn. Or. 58.; země. Msn. Or. 119. Zrozenosť, i, f. = narozenosť, stav zro-
zeného, das Geborensein, die Geburt. — Z. = přirozenosť, die Natur. Berl. kr. 35. — Z. = urozenosť. Slov. Jeho zrodzenosť pana Jiříka. Sl. let. V. 159. Zrozený; -zen, a, o = narozený, porozený,
geboren, entsprossen. Z. sluhové (děti slu- hovy). Kom. — kdy. Ej ten je na novom mesiaci zrodený (mladý, mocný). Mt. S. Na nový rok z. Us. Nápodobně synům císařů za císařství z-ným. Sš. II. 7. — odkud: ze země z. V. Z Miletína jsem z-ný. Er. P. 433. — kým. Co z-no Kristem, bude messiášem. Hdk. — kde. Z. v zemi, der Eingeborene. J. tr. V moři z-ná, áloóvávr], Lpř. Slov. Písně v mladé duši z-né. Kká. Druhdy co synové jeho v Kristu zrozeni věčné slávy dojdeme. Sš. I. 60. — jak. Dítě v slzách z-né. Vrch. Pro věčnosť z-ný, átiyevrjq. Lpř. Slov. 17. Na velkého pána z-ný. Us. Z novu z-ný. D. Dítě mrtvě z-né. Us. Pdl. — Cf. Zrodený. Zrozkošnělý, weichlich, wollüstig ge-
worden. Jg. Zrozkošněti, ěl, ění = rozkošným se státi,
weichlich, wollüstig werden. Jg. Zroškošniti, il, ěn, ění = rozkošným
učiniti, weichlich, wollüstig machen; roz- veseliti, lustig machen, erheitern. Jg. Zrozenče, ete, zrozeně, ěte, n., das neu-
geborene Kind. Rk. Zrozovací = rodicí, zum Gebären dienend.
Z. ústroje. Ssav. Zrozovati, vz Zroditi.
Zrozpoltovati, alles entzweihauen.
Zrozpustitelněti, ěl, ění = rozpustitel-
ným se státi, auflösbar werden. Rostl. III. a. 117. Zrozrážeti, el, en, ení = vše rozraziti,
alles zerschlagen. — co čím. Zrozsaditi, zrozsázeti, auseinander setzen.
Plác. Zroztínati = vše roztíti, alles o. nach-
einander zerhauen. — co jak k čemu. Zroztínal prase na kusy k uzení. Sych., Br. Zrozuměti, ěl, ěn, ění = porozuměti,
verstehen, begreifen, einsehen. Vz Srozuměti. Dřieve než z-lo. Ž. wit. 57. 10. — čemu. A ja sa ožením a ty nezvíš, ty mojim ohláškam nezrozumíš. Sb. sl. ps. II. 1. 63. Zrozumitelně, vz Srozumitelně. Bern.
Zrozumitelnosť, vz Srozumitelnosť. Bern.
Zrozumitelný, vz Srozumitelný. Bern.
Zrozutíkati se = rozprchnouti se, aus-
einander laufen, sich versprengen. Plác. Zrožilý = rohy mající, gehörnt. Z. vůl,
Us., skot. Jg. 1. Zrub, vz Srub.
2. Zrub, adv. = vzrub, auf die verkehrte,
unechte Seite. Vše zrub v líc obrátiti. Us. Zrúbání = sroubení.
Zrúbaný, vz Sroubený.
Zrúbati, vz Sroubiti.
Zrubec, bce, m., der Stamm eines Baumes,
Block, Klotz, Stock. Slov. Bern. Zrubek, bku, m. = zástěra, die Schürze.
Slov. D. — Z., hospoda u Sedlčan. PL., Sdl. Hrd. III. 26., 273., IV. 86. |
||
|
|||
Předchozí (666)  Strana:667  Další (668) |