Předchozí (667)  Strana:668  Další (669) |
|
|||
Zrubení, n., die Befestigung. Slov. —
Z., die Abschälung der Rinde. Bern. Pri z. orechov. Let. Mt. S. X. 1. 52. Zrubený; -en, a, o = na rub obrácený,
umgestülpt. Z. prašníky pížmovky. Rst. 526. — Z. = ohrazený, befestigt. Slov. Bern. —
Z. = oloupaný, abgeschält. Slov. Bern. Zrubiti, il, en, ení, srubovati = ohraditi,
befestigen. Slov. Bern. — Z. = oloupati, abschälen. Slov. Bern. Zrubnica, e, f., eine Art Geschütz. Bern.
Vz Srubnice. Zrubnouti, vz Sroubnouti.
Zrubnutý, vz Srubnutý.
Zrubovati, vz Zrubiti.
Zrubský háj. Pokr. Pot. 309.
Zrúcaní, n. = zroucení. Vz Zroutiti. Slov.
Bern. Zrúcanina, y, f. = rum, zřícenina, der
Schutt, die Ruine. Bern., Sl. let, I. 2. Starý hrad je teraz pravda len z., ale za dávnych časov bývalo to mak. Klčk. Zb. III. 15. Spievam na z-nách hymnu slávy. Sldk. 112. Zrúcanisko, a, n. = zrúcanina, die Ruine.
Starý Hrad je teraz už len smutné z. Slov. Klčk. Zb. III. 15. Zrúcati, vz Zrútiti, Sřítiti (v dod.).
Zrucký, ého, m. Z. z Chřenovic. Vz S. N.
Zrucovatel, e, m., der Niederreisser. Slov.
Bern. Zruče, Zrutsch, a) městečko u Zbraslavic;
b) ves u Plzně. PL. Cf. Tk. L 432., Tk. III. 119., 167., V. 200., Blk. Kfsk. 225., S. N., Sdl. Hrd. I. 177., IV. 376., Arch. m. 477. Z. slují breptavými a soudnými. Vz Sbtk. Krat. h. 138. Zručený; -en, a, o = poručený, svěřený,
anempfohlen, anvertraut. On z-ný sebe (sobě) ľud ze klepet záhubca vydíral. Hol. 403. Zručiti, il, en, ení = poručiti, svěřiti,
anempfehlen, anvertrauen, sicherstellen. — co. Rvaček a bitev abyste nerovnali, než takové zručíc před ouředníka postavili. Smil. Osov. Zříz. sel. panství třebíč. — co komu. A tu jie fojt zručí (zaručí). NB. Tč. 118. Celý Egypt mu zničuje a dává ku vládě. Na Slov. Tč. Zručně, vz Zručný. Ktorým práca z. ide.
Dbš. Obyč. 63. Zručnosť, i, f., die Handfertigkeit, Ge-
wandtheit, Fertigkeit, Routine, Geschäfts- erfahrung. Dch., Šd., Jg. Z. v robotě. Us. Zručnota, y, f. = zručnosť. Dch.
Zručný = jemuž vše, co dělá, od ruky
jde, flink, behend. — v čem: v práci své. — Z. = co k ruce jest, zur Hand seiend.
Smrž. Zrudič, e, m , ochus, zastr. Rozk.
Zruditi, il, ěn, ění = v rudu obrátiti,
vererzen. — Z. = vzruditi, trüben, rötben. Výb. I. 949., 1115. — se. Když se tak po- větří zrudi (skalilo, zachmúřilo se). Žk. 201. Zrudivec, vce, m., der Rhodicit, nerost.
Miner. 355. Zrudlý, röthlich. Čch. L. k. 79.
Zrudnělý = do červena, röthlich. Z. voda
(od dešťův). Krok. Zrudněný = zbarvený, gefärbt. — čím.
Tak je (mučedlníky) korunovav korunú, jich krví slavně zrudněnú. Št. N. 108. 31. |
Zrůdník, a, m. = odrodilec, nepotatilý,
ein Entarteter. Nz. Zrůdnosloví, n., teratologia. Nz.
Zrůdnosť, i, f. = odrodilosť, die Ent-
artung. Nz. Smíšením dvou protivných živlů v ruské azbuce povstala z., proti níž . . . oko Nerusa se vzpouzí. Šf. III. 195. 6. zd. — Z., die Missbildung, monstrum. Nz. lk., S. N. Z. podvojná, die Deppelmissbildung. Nz. lk., Kžk. Por. 318. Zrudnouti, dnul a dl, utí = vyrudnouti,
barvu ztratiti, fuchsig werden, die Farbe verlieren. Us. Chmela. — Z. = rudým se státi, zčervenati, röthlich werden, erröthen. — čím. Ó, moja tvár mi hanbou zrudla. Phld. III. 1. 46. Zrůdný, entartet, o živočichu, o rostlině,
o ovoci. Dch. Z. (míšená) forma, tvar. Zná íorma věty, die Afterform eines Satzes; z. slovo, die Afterform eines Wortes, ein Mischlingswort. Nz. Zrufianěti, ěl, ění = rufianem se státi,
ein Kuppler werden. Ros. Zrúchaný; -án, a, o, zerstört, vernichtet.
Na mori sinom pláva loď zrúchaná. Slov. Č. Čt. I. 89. Vz Zrúchati. Zrúchati, zerstören, vernichten. Slov. a
Ostrav. — co: chalupu, stavení, loď. Tč. Zruinovati, ruiniren, zu Grunde richten.
Kron. hrad. Zrúknúť = zařvati, aufbrüllen. — jak.
A zrúkol tak, že krajina zatriasla sa. Sldk. 231. — jak na koho. Ten velikým hřmotem na ne zrúkol, až celá hora ukrutno zhučala. Dbš. Sl. pov. VIII. 70. Z ruky, entfernt, nicht gelegen, nicht
bei der Hand. Jak jsme byli v městě, byla nám zahrada z ruky. Us. Tč. Zruměnělý = zčervenalý, geröthet. Kká.
K sl. j. 23. Zruměněti, ěl, ění = zčervenati, roth
werden. — čím: červánky, studem. Us. — kde jak: ve tváři až po uši. Kos. Ol I. 251. Zruměniti, il, ěn, ění = zčerveniti, roth
machen, röthen. — co (čím): obličej září. Div. z ochot. Sluníčko zapadalo krvavě, zacházelo za mrak a z-lo celý západ. Tč. exc. Zrumoliti, il, en, ení = v rum obrátiti,
zkaziti, ruiniren. Koll. Zrumovati = rozházeti, rozcuchati. —
co. Všecko to zruinuješ. U Kr. Hrad. Kšť. Zrunditi, il, ěn, ění = zmuchlati, ver-
ranzen. — co: postel. Us. Zrůněk, ňka, m., osob. jm. Šd.
Zrunt, u, m. Základ domu je grunt, zrú-
canina sä volá rum i zrunt. Slov. Hdž. Slb. 39. Dediny a mesta spálili a zrúcali, by. i samô hlavnie a stoličnô mesto Velehrad na rum a zrunt obrátili. Hdž. Čít. 266. Zruntovati koho, auflärmen, durchs Lär-
men aufwecken. Ostrav. Tč. Zrupiti, il, en, ení = něco chřestivého
splupnouti. Na mor. Val. Vck. — co. Zrusiti, il, en, ení = učiniti Rusem, —
se. Tak je Slavian, jak sa voľne zrusil. Phld. IV. 154. Zrůst, u, zrost, u, m. (m. vzrost; vzrůst
od vz- rostu). D. Na Slov. zrost, zrast. — |
||
|
|||
Předchozí (667)  Strana:668  Další (669) |