Předchozí (668)  Strana:669  Další (670) |
|
|||
669
|
|||
|
|||
Z. = onen stav věci, když roste, der Wuchs,
das Wachsthum. Vše květe v nejlepším zrůstu. Jg. Z. rostlin jest trojí: koncoobvodní, kon- cový a obvodní. Rst. 526., 67. Bujarý z. Dch. Z. listu, die Blattvegetation, rostlin, das Pflanzenwachsthum. Šp. Ve z-stu býti, im Wachsen begriffen sein. Bůh dal obilí z. Dch. Koukol má rychlý z. Tč. Do zoranej role zasievajú zbožia. Potom zasiato zbožia zabránia Pak ho nechajú na zrast a dorast pod božím nebom v pôde (v zemi). Hdž. Čít. 138. Z. obvodný, der Umfangswuchs, do výšky, der Höhenwuchs; tabulky zrůstu, die Wachsthumstafeln. Škd. exc. Země ta příliš brzo obilí k zrostu pudí. Ler. Spolkne-li dítě kočičí chlup, zarazí prý se mu zrůst. Mus. — Z. = rozmáhání se, přibývání, pro- spěch, der Wuchs, Anwuchs, das Wachsthum, Zunehmen, Gedeihen, Aufkommen. Z. nemoci; z. bráti (růsti); na věku i postavě z. brati, v zrostu se rozmáhati. V. Něčemu k pro- spěchu a zrůstu napomáhati. Br. Osud božský malým věcem veliký zrost dává a veliké mimo naději znižuje. Kn. Kteráž náchylnosť tím větší zrůst přijme, jestliže tato má žádost' oslyšena nebude. Žer. 23. Z. toho mu při- pisovali. Štr. Z. a prospěch v ctnostech bráti. Ros. Bůh z. dává. Toms. Z. bráti z pokrmu. Lk. Děje se skrze ctnosť v dobrém zrost. Skrze ctnosť mnozí mívají zrost. Lom. Čím více ctnosť při lidech chválena bývá, tím větší v nich z. a posilu mívá. D. Přísloví stran vzrůstu těla, vz Tělo. — Z. = výrost, dokonalosť těla, zletilost, vollendeter Wuchs, die Volljährigkeit, das Grosswerden. Až do zrostu dětí. Zlob. Dobrota, že ho slepého do zrostu jeho i dále potom živil. BR. II. 336. a. — Z. = způsob, jakým co roste n. vyrostlo, der Wuchs, der Gewächs. Ona má pěkný z., jest pěkného zrůstu. Us. Muž zrosta velikého, malého. Háj. — Kom., Br., Ben. V. Malý menom i malý zrostom lež rostúci mohutne k menu veľkému i duchu. Sldk. 214. Búrka nedopustila dalšieho ba- venia sa a obzerania zrastu mochov. Let. Mt. S. VIII. 2. 16. Ale nad všetek úžitok je jej zrastu veleba tak, ak krásnu obec chceš mať, lipy sadiť ti treba. Zátur. Tu vzpriamila svoj lepý zrost; Ej dievča zrastu pekného! Phld. IV. 21., 462. Choroba veku nemilá, ku zemi z. tvoj sklonila; zapadly oči i Hlava sivá. Ppk. I. 56. Hore povstane Radbod, veľmi na rod slavný a na vojnu i raddu nezadní; prespanilý k tomu zrast a vzácná postavy krása; Ty prespanilou máš dceru, milostným zrastem krásnú; Všetko na ňom krásné, zrast, líca i rucho je krásné. Hol. 11., 14., 59. Císař Maximilian zrostu krásného a spanilého. Dač. I. 151. Zrůstem sloup a rozumem troup. Lpř. exc. — Z. = co rostlo, der Wuchs, Schuss. To jest letošní zrůst. Us. — Z. = plod, die Frucht. Z. zemský. Rad. zv., Har. Zrůstati, vz Zrůsti.
Zrůstavý, wachsend. Šm.
Zrůstek, stku, m., os. jm. Mor. Šd.
Zrůsti, zrostu, zrostl (zastr. zrostění),
zrostati a zrůstati = vzrůsti, vyrůsti, in die Höhe wachsen, gross wachsen, erwachsen; povstati, entstehen, erwachsen. -- abs. By- |
liny zrostly; zrostlo to zlé; zrostla hrdosť.
Jel. Úroky zrostly. J. tr. Obilí zrostlo. Dch. Pořád prší, obilí bude zrůstati. Dch. Oni praví, když jsme byli malí, že nás nikde nebylo a když jsme zrostli, že nás plná jizba. Na Mor. Šd. Z dubečka bude dub a větrem nepadne, naša mladá láska zroste a nezvadne. Slov. ps. Tč. — jak. Ten synek pěkné zrostl. Us. Šd. Pal slnka vždy viac zrasta. Phld. III. 1. 50. Malý plačko rástol až zrástol na krásného mládencá. Dbš. Sl. pov. I. 21. Teliatko pravda rástlo, až zrástlo na vola. Zátur. Otčina je tvoja vlasť, tam ti na člo- věka zrásť, do srdca ti musí vrásť. Hdž. Šlb. 39. Když město na nejvyšší (stupeň) zrostlo. V. Děti bez vychování co dobytek zrostou. Us. — proč kde. Obilí pro mnohý déšť na poli zrostlo. Us. U pažravců chuť prý zrůstá při žrádle. Ntr. VI. 154. Přišel k nám host. co v lese vzrost. Er. P. 16. V Ger- manii nějakému pacholeti zrostl v dásních zub mezi jinými zuby zlatý. Dač. I. 178. Zrástol jako hríb pod ploty. Čjk. 72. Ubijú tých, čo sekerou do lipy nám zatli, čo vyťať chcú naše lipy, čo na Tatrách zriastly. Ppk. II. 185. — kdy. Po deštích, za dešťů obilí zrostlo. Us. Pásla som ja v tej doline krávy, kde nebolo sedem ročkov trávy. A na osmý ďatelinka zrástla, moja milá kravičky na- pásla. Sb. sl. ps. II. 1. 54. — kam. Medzi plotmi možno sadiť, čo má zrastať do výše. Phld. III. 3. 279. — s kým. Tohoto verného koníka, ktorý so mnou spolu zriastol. Dbš. Sl. pov. I. 291. — k čemu. K velké moci zrostl. Lpř. Sl. I. 104. — komu. Zasej, čo chceš, na ten kameň, čo ti zrastie? Bodliak planý. Phld. III. 458. A nasbírala mu desa- tere mascě, mazać jeho koscě, co mo (má) porubane, ać se mu to zroscě. Sš. P. 151. — več (komu kde). Vojsko u větší počet zroste. Kram. U velikou moc z. Sych. Jak proud žití nový v šíř i dál zrůstá. Hurban. Ratolesť vzrostla jest u veliké dřevo. Výb. II. 497. Až mu pod rukama to v osm knih zrostlo. Kom. — v čem. Sjednotili se a tím v počtu zrostli. Sych. — odkud. Z této nesnáze povstaly a zrostly války, vraždy a nepokoje. V. Z toho právo mu zrostlo. Us. Z hlavy jedné zrostlo sedm. Vrch. Zrůstlý = zrostlý. Z. osoba, děvče, vlasy.
Mor. Sedí pod ňú má milá, češe své zrůstlé vlasy. Sš. P. 436. Zrustný = vzrostný. Šm.
Zrůstosloví, n., die Morphologie. Rst.
3., 526. Zrušaný; -án, a, o = zkynulý. Vz Rušati,
Zrušati. Z. chléb, těsto, Slez. Šd. Zrušati, aufrühren. — koho. Tak spal,
že sme ho nemohli zrušať. — se = zky- nouti, aufgehen. Přikryj těsto, až se zrušá. Na Ostrav. Tě. Ve Slez. Šd. Zrušebník, a, m., der Verderber, Ver-
nichter. Šm. Zrušení, n., die Zerstörung, Kassirung,
Aufhebung. Z. kostela, Us., přísahy, Vlč., rovnováhy. Mj. 76. Pro z. víry manželské ji propustil. BR. II. 84. a. Z. nákazy, die Desinfektion. Čsk. Vz Zrušiti. — Z., die Entheiligung, Befleckung. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (668)  Strana:669  Další (670) |