669

Z. = onen stav věci, když roste, der Wuchs,
das Wachsthum. Vše květe v nejlepším zrůstu.
Jg. Z. rostlin jest trojí: koncoobvodní, kon-
cový a obvodní. Rst. 526., 67. Bujarý z.
Dch. Z. listu, die Blattvegetation, rostlin,
das Pflanzenwachsthum. Šp. Ve z-stu býti,
im Wachsen begriffen sein. Bůh dal obilí
z. Dch. Koukol má rychlý z. Tč. Do zoranej
role zasievajú zbožia. Potom zasiato zbožia
zabránia Pak ho nechajú na zrast a dorast
pod božím nebom v pôde (v zemi). Hdž.
Čít. 138. Z. obvodný, der Umfangswuchs,
do výšky, der Höhenwuchs; tabulky zrůstu,
die Wachsthumstafeln. Škd. exc. Země ta
příliš brzo obilí k zrostu pudí. Ler. Spolkne-li
dítě kočičí chlup, zarazí prý se mu zrůst.
Mus. — Z. = rozmáhání se, přibývání, pro-
spěch, der Wuchs, Anwuchs, das Wachsthum,
Zunehmen, Gedeihen, Aufkommen. Z. nemoci;
z. bráti (růsti); na věku i postavě z. brati,
v zrostu se rozmáhati. V. Něčemu k pro-
spěchu a zrůstu napomáhati. Br. Osud božský
malým věcem veliký zrost dává a veliké
mimo naději znižuje. Kn. Kteráž náchylnosť
tím větší zrůst přijme, jestliže tato má žádost'
oslyšena nebude. Žer. 23. Z. toho mu při-
pisovali. Štr. Z. a prospěch v ctnostech bráti.
Ros. Bůh z. dává. Toms. Z. bráti z pokrmu.
Lk. Děje se skrze ctnosť v dobrém zrost.
Skrze ctnosť mnozí mívají zrost. Lom. Čím
více ctnosť při lidech chválena bývá, tím
větší v nich z. a posilu mívá. D. Přísloví
stran vzrůstu těla, vz Tělo. — Z. = výrost,
dokonalosť těla, zletilost, vollendeter Wuchs,
die Volljährigkeit, das Grosswerden. Až do
zrostu dětí. Zlob. Dobrota, že ho slepého
do zrostu jeho i dále potom živil. BR. II.
336. a. — Z. = způsob, jakým co roste n.
vyrostlo, der Wuchs, der Gewächs. Ona má
pěkný z., jest pěkného zrůstu. Us. Muž
zrosta velikého, malého. Háj. — Kom., Br.,
Ben. V. Malý menom i malý zrostom lež
rostúci mohutne k menu veľkému i duchu.
Sldk. 214. Búrka nedopustila dalšieho ba-
venia sa a obzerania zrastu mochov. Let.
Mt. S. VIII. 2. 16. Ale nad všetek úžitok
je jej zrastu veleba tak, ak krásnu obec
chceš mať, lipy sadiť ti treba. Zátur. Tu
vzpriamila svoj lepý zrost; Ej dievča zrastu
pekného! Phld. IV. 21., 462. Choroba veku
nemilá, ku zemi z. tvoj sklonila; zapadly
oči i Hlava sivá. Ppk. I. 56. Hore povstane
Radbod, veľmi na rod slavný a na vojnu
i raddu nezadní; prespanilý k tomu zrast a
vzácná postavy krása; Ty prespanilou máš
dceru, milostným zrastem krásnú; Všetko
na ňom krásné, zrast, líca i rucho je krásné.
Hol. 11., 14., 59. Císař Maximilian zrostu
krásného a spanilého. Dač. I. 151. Zrůstem
sloup a rozumem troup. Lpř. exc. — Z. =
co rostlo, der Wuchs, Schuss. To jest letošní
zrůst. Us. — Z. = plod, die Frucht. Z. zemský.
Rad. zv., Har.

Zrůstati, vz Zrůsti.

Zrůstavý, wachsend. Šm.

Zrůstek, stku, m., os. jm. Mor. Šd.

Zrůsti, zrostu, zrostl (zastr. zrostění),
zrostati a zrůstati = vzrůsti, vyrůsti, in die
Höhe wachsen, gross wachsen, erwachsen;
povstati, entstehen, erwachsen. -- abs. By-

liny zrostly; zrostlo to zlé; zrostla hrdosť.
Jel. Úroky zrostly. J. tr. Obilí zrostlo. Dch.
Pořád prší, obilí bude zrůstati. Dch. Oni
praví, když jsme byli malí, že nás nikde
nebylo a když jsme zrostli, že nás plná jizba.
Na Mor. Šd. Z dubečka bude dub a větrem
nepadne, naša mladá láska zroste a nezvadne.
Slov. ps. Tč. — jak. Ten synek pěkné
zrostl. Us. Šd. Pal slnka vždy viac zrasta.
Phld. III. 1. 50. Malý plačko rástol až zrástol
na krásného mládencá. Dbš. Sl. pov. I. 21.
Teliatko pravda rástlo, až zrástlo na vola.
Zátur. Otčina je tvoja vlasť, tam ti na člo-
věka zrásť, do srdca ti musí vrásť. Hdž.
Šlb. 39. Když město na nejvyšší (stupeň)
zrostlo. V. Děti bez vychování co dobytek
zrostou. Us. — proč kde. Obilí pro mnohý
déšť na poli zrostlo. Us. U pažravců chuť
prý zrůstá při žrádle. Ntr. VI. 154. Přišel
k nám host. co v lese vzrost. Er. P. 16. V Ger-
manii nějakému pacholeti zrostl v dásních
zub mezi jinými zuby zlatý. Dač. I. 178.
Zrástol jako hríb pod ploty. Čjk. 72. Ubijú
tých, čo sekerou do lipy nám zatli, čo vyťať
chcú naše lipy, čo na Tatrách zriastly. Ppk.
II. 185. — kdy. Po deštích, za dešťů obilí
zrostlo. Us. Pásla som ja v tej doline krávy,
kde nebolo sedem ročkov trávy. A na osmý
ďatelinka zrástla, moja milá kravičky na-
pásla. Sb. sl. ps. II. 1. 54. — kam. Medzi
plotmi možno sadiť, čo má zrastať do výše.
Phld. III. 3. 279. — s kým. Tohoto verného
koníka, ktorý so mnou spolu zriastol. Dbš.
Sl. pov. I. 291. — k čemu. K velké moci
zrostl. Lpř. Sl. I. 104. — komu. Zasej, čo
chceš, na ten kameň, čo ti zrastie? Bodliak
planý. Phld. III. 458. A nasbírala mu desa-
tere mascě, mazać jeho koscě, co mo (má)
porubane, ać se mu to zroscě. Sš. P. 151.
— več (komu kde). Vojsko u větší počet
zroste. Kram. U velikou moc z. Sych. Jak
proud žití nový v šíř i dál zrůstá. Hurban.
Ratolesť vzrostla jest u veliké dřevo. Výb.
II. 497. Až mu pod rukama to v osm knih
zrostlo. Kom. — v čem. Sjednotili se a
tím v počtu zrostli. Sych. — odkud. Z této
nesnáze povstaly a zrostly války, vraždy a
nepokoje. V. Z toho právo mu zrostlo. Us.
Z hlavy jedné zrostlo sedm. Vrch.

Zrůstlý = zrostlý. Z. osoba, děvče, vlasy.
Mor. Sedí pod ňú má milá, češe své zrůstlé
vlasy. Sš. P. 436.

Zrustný = vzrostný. Šm.

Zrůstosloví, n., die Morphologie. Rst.
3., 526.

Zrušaný; -án, a, o = zkynulý. Vz Rušati,
Zrušati. Z. chléb, těsto, Slez. Šd.

Zrušati, aufrühren. — koho. Tak spal,
že sme ho nemohli zrušať. — se = zky-
nouti, aufgehen. Přikryj těsto, až se zrušá.
Na Ostrav. Tě. Ve Slez. Šd.

Zrušebník, a, m., der Verderber, Ver-
nichter. Šm.

Zrušení, n., die Zerstörung, Kassirung,
Aufhebung. Z. kostela, Us., přísahy, Vlč.,
rovnováhy. Mj. 76. Pro z. víry manželské
ji propustil. BR. II. 84. a. Z. nákazy, die
Desinfektion. Čsk. Vz Zrušiti. — Z., die
Entheiligung, Befleckung. Bern.