671

Zruvati, vz Ruvať, Zrouti.

Zrůznělý, strittig, aus einander gehend.
Dch.

Zrůzniti, il, ěn, ění; zrůzňovati = růz-
ným činiti, vereinzeln, trennen. Krok. —
koho = odděliti. Rk. — se, sich entzweien,
von einander trennen. Mor. Tč.

Zrůzňovati, vz Zrůzniti.

Zrůžiti, il, en, ení, zrůžovati = růžemi
ozdobiti, růžovou barvou okrášliti. — čím.
Cožkoli uzřím, by se mi vše zdálo zrůženo
tvú barvú svatú. Ms. 14. stol.

Zrůžovatělý, rosettenförmig; ve způsob
růže směstnaný. Z. listy. Rst. 526.

Zrůžovatěti, ěl, ění, rosenroth werden.
Us. Tč.

Zřváti, brüllen. — jak. Hovado nemo-
torně zřeve. Trist. 278.

Zryčeti, el, ení = zaryčeti, zařvati, auf-
schreien, aufbrüllen, anfahren. — na koho.
Na Ostrav. Tč. — proč. Ona bôľom (bolem)
zryčí, sebou vrhne (do hlbky). Č. Čt. I. 125.

Zrydati se = vstáti, sich aufmachen, auf-
stehen. Zrydej se. Koll. Na Slov.

Zrýhati, furchen. — co čím. Mor. Tč.

Zryhotati = zařehtati, aufwiehern. Slov.
Smiech, akoby tritisíce koňov z-lo. Mt. S.
I. 103. — kde. Na svoj dom sa obzeral,
ťažko sa mu vzdychlo, koník pod ním zry-
hotal. Sl. spv. IV. 148.
Zryhovaný; -án, a, o, gefurcht. — čím.
Čelo vráskami z-né. Šml.

Zryhovati = rýhy učiniti, riolen, riefen,
kanelliren. — co. Um. les.

Zrychla, z rychla, schnell. Us.

Zrychleně, beschleunigt, accelerando,
v hudbě. Rk.

Zrychlení, n. = akcelerace, příbytek ry-
chlosti, die Beschleunigung. Vz více v S. N.
Z. pohybu. Vz KP. II. 43., Mj. 153., ZČ.
I. 101. Nepřetržitým účinkováním síly stálé
přibývá rychlosti o stejnou veličinu, která
slove z.; Z. úhlové. ZČ. I. 67., 120.

Zrychlený; -en, a, o, beschleunigt, for-
cirt. Z. dech. Mj. Z. krok, der Schnellschritt.
Čsk. Hnul se z-mi kroky. Kká. Td. 267.
Z-ným pochodem. Pal. Děj. Z. pohyb; po-
hyb rovnoměrně z-ný. Mj. 153. Stejnoměrně
n. nestejnoměrně z-ný pohyb. ZČ. I. 101. Po
z-né třídenní cestě dojel Soběslav ve středu
do Prahy. Ddk. III. 30. Z-né dělání kalů,
das Forciren der Schlammverarbeitung. Šp.
Stejně, nestejně z-ný. Nz.

Zrychliti, il, en, ení; zrychlovati, be-
schleunigen. — co: své kroky. Č., Bes. ml.
Tam teda náhľací povetrnú zrychluje plavbu;
Beh začatý zrychlá a třikrát vatšími sa naňho
skokmi ženu. Hol. 7., 154. Tam teda po-
spíchá a prudkú zrychluje chódzu. Hol.
36. — jak. To zrychlíť se skutkem. Msn.
Or. 44. — co proč. Zrychlil strachem své
kroky. — čím. Z. pohyb kola puštěním
vody.

Zrychlovací = zrychlující, beschleuni-
gend. Z. síla. Nz., ZČ. I. 103.

Zrychlování, n., das Beschleunigen. ZČ.

Zrychlovaný; -án, a, o, beschleunigt,
akcelerirt. Nz.

Zrychlovati, vz Zrychliti.

Zrychtovati, z něm. = srovnati, spra-

viti. — Z. = vyplatiti, auszahlen, herrichten,
abprügeln. — koho kde jak. Pěkně ho
tam z-li! Us. Kšť.

Zrymovati = v rýmech napsati, reimend
aufschreiben. — co. Mus. 1880. 357.

Zrýpaný; -án, a, o, vz Zrýpati. Z. třeň
hubný = nepravidelně, nerovnoběžně a často
přetrženě brázdovaný, bachrinnig. Rst. 526.

Zrýpati, zrýpnouti, pnul a pl, ut, utí =
zrýti, durchwühlen. — co (čím): záhon
rýčem. Vz Srýpati. Z. strup prstem (srýpati).
Tč. Stezky mé zrýpal, subvertit. BO. — co
komu. Ospice (neštovice) mu celou tvař
zrýpaly. Oa Ostrav. Tč.

Zryšavělý, röthlich geworden. Z. víno.
Ros.

Zryšavěti, zryšlavěti = ryšavým se státi,
röthlich werden. — abs. Zryšavělo víno.
Ros. — komu. Zryšavělo mi kadeří. Sych.
To sukno mně z-lo. Us. Šd. — kde. Čer-
vena barva na sluncu z-ví. Na Ostrav. Tč.

Zryšaviti, il, en, ení = ryšavým učiniti,
röthlich machen. -- co: vlasy. Pk.

Zryšlavěti, vz Zryšavěti.

Zrýti, zryji, zryj, zryje (íc), yl, yt, ytí;
zrývati, durch-, zerwühlen. — co. Sych.
Voda sobě zavzdychla, jakoby ji zrýval
člun. Hlk. S. I. 14. — co čím: bezbožnými
rukami. Ráj. Svině trávník zryla rypákem.
Us. Tč. — koho z čeho. Spiace deti zrý-
valy sa zo sna — probouzely se, wachten
auf. Slov. Zbr. Hry. 247.

Zrytý; -yt, a, o, gespatet, gefurcht. Šp.,
Kká. K sl. j. 215. Z. čelo. Hlk. — čím.
Plán zrytá struhami. Vrch. Tvář vráskami
z-tá. Kká. Td. 52.

Zrývati, vz Zrýti.

Zryzovatěti, ěl, ění, eckig, kantig wer-
den. Na Ostrav. Tč.

Zrza, y, f. = rez, der Rost. Slov. D.

Zrzán, zrzoun, a, zrzek, zka, zrzá-
nek, nka, zrzavec, vce, m. = rezek, ryšán,
zrzavý, ryšavý, der Rothkopf, Rothschädel.
Jg. Vz Zrzoch, Zrzaň.

Zrzaň, ě, m. = zrzán. U Uh. Hrad. Tč.

Zrzánek, vz Zrzán.

Zrzava, y, f., Zrzavé, ého, n., Zrzawa,
ves u Sudoměřic. PL.

Zrzavé, vz Zrzava.

Zrzavec, vz Zrzán.

Zrzavecký, ého, m., os. jm. Šd.

Zrzavělý, zrzavý, vz Zerzavý.

Zrzavěti, ěl, ění, rostig werden, rosten,
roth werden. D. Stará láska nezrzaví. Vz
Zarzavěti. — komu. Zrzaví-li komu prsty,
kdosi mu z rodiny zemře. Kld. II. 308.

Zrzavina, y, f., der Rost. Šm.

Zrzavka, y, f. = zarzavka. Slez. Šd.

Zrzavobrádek, dka, m., der Rothbart

Jg.

Zrzavobradý, rothbärtig.

Zrzavosť, i, f., die Rostfärbigkeit, Röth-
lichkeit. Bern.

Zrzavovlasý, rothhaarig. Z. ostrované.
Koll. III. 192.

Zrzavožlutý, röthlich gelb.

1. Zrzavý, samota u Vorlíka. PL. Ze Zr-
zavého. Vz Blk. Kfsk. 1461.

2. Zrzavý, zerzavý = rzí pošlý, rzivý,
rostig. Z. železo. Us. — D. — Z. = ryšavý,



	671

	Zruvati, vz Ruvať, Zrouti. Zrůznělý, strittig, aus einander gehend. Dch. Zrůzniti, il, ěn, ění; zrůzňovati = růz- ným činiti, vereinzeln, trennen. Krok. — koho = odděliti. Rk. — se, sich entzweien, von einander trennen. Mor. Tč. Zrůzňovati, vz Zrůzniti. Zrůžiti, il, en, ení, zrůžovati = růžemi ozdobiti, růžovou barvou okrášliti. — čím. Cožkoli uzřím, by se mi vše zdálo zrůženo tvú barvú svatú. Ms. 14. stol. Zrůžovatělý, rosettenförmig; ve způsob růže směstnaný. Z. listy. Rst. 526. Zrůžovatěti, ěl, ění, rosenroth werden. Us. Tč. Zřváti, brüllen. — jak. Hovado nemo- torně zřeve. Trist. 278. Zryčeti, el, ení = zaryčeti, zařvati, auf- schreien, aufbrüllen, anfahren. — na koho. Na Ostrav. Tč. — proč. Ona bôľom (bolem) zryčí, sebou vrhne (do hlbky). Č. Čt. I. 125. Zrydati se = vstáti, sich aufmachen, auf- stehen. Zrydej se. Koll. Na Slov. Zrýhati, furchen. — co čím. Mor. Tč. Zryhotati = zařehtati, aufwiehern. Slov. Smiech, akoby tritisíce koňov z-lo. Mt. S. I. 103. — kde. Na svoj dom sa obzeral, ťažko sa mu vzdychlo, koník pod ním zry- hotal. Sl. spv. IV. 148. Zryhovaný; -án, a, o, gefurcht. — čím. Čelo vráskami z-né. Šml. Zryhovati = rýhy učiniti, riolen, riefen, kanelliren. — co. Um. les. Zrychla, z rychla, schnell. Us. Zrychleně, beschleunigt, accelerando, v hudbě. Rk. Zrychlení, n. = akcelerace, příbytek ry- chlosti, die Beschleunigung. Vz více v S. N. Z. pohybu. Vz KP. II. 43., Mj. 153., ZČ. I. 101. Nepřetržitým účinkováním síly stálé přibývá rychlosti o stejnou veličinu, která slove z.; Z. úhlové. ZČ. I. 67., 120. Zrychlený; -en, a, o, beschleunigt, for- cirt. Z. dech. Mj. Z. krok, der Schnellschritt. Čsk. Hnul se z-mi kroky. Kká. Td. 267. Z-ným pochodem. Pal. Děj. Z. pohyb; po- hyb rovnoměrně z-ný. Mj. 153. Stejnoměrně n. nestejnoměrně z-ný pohyb. ZČ. I. 101. Po z-né třídenní cestě dojel Soběslav ve středu do Prahy. Ddk. III. 30. Z-né dělání kalů, das Forciren der Schlammverarbeitung. Šp. Stejně, nestejně z-ný. Nz. Zrychliti, il, en, ení; zrychlovati, be- schleunigen. — co: své kroky. Č., Bes. ml. Tam teda náhľací povetrnú zrychluje plavbu; Beh začatý zrychlá a třikrát vatšími sa naňho skokmi ženu. Hol. 7., 154. Tam teda po- spíchá a prudkú zrychluje chódzu. Hol. 36. — jak. To zrychlíť se skutkem. Msn. Or. 44. — co proč. Zrychlil strachem své kroky. — čím. Z. pohyb kola puštěním vody. Zrychlovací = zrychlující, beschleuni- gend. Z. síla. Nz., ZČ. I. 103. Zrychlování, n., das Beschleunigen. ZČ. Zrychlovaný; -án, a, o, beschleunigt, akcelerirt. Nz. Zrychlovati, vz Zrychliti. Zrychtovati, z něm. = srovnati, spra-	viti. — Z. = vyplatiti, auszahlen, herrichten, abprügeln. — koho kde jak. Pěkně ho tam z-li! Us. Kšť. Zrymovati = v rýmech napsati, reimend aufschreiben. — co. Mus. 1880. 357. Zrýpaný; -án, a, o, vz Zrýpati. Z. třeň hubný = nepravidelně, nerovnoběžně a často přetrženě brázdovaný, bachrinnig. Rst. 526. Zrýpati, zrýpnouti, pnul a pl, ut, utí = zrýti, durchwühlen. — co (čím): záhon rýčem. Vz Srýpati. Z. strup prstem (srýpati). Tč. Stezky mé zrýpal, subvertit. BO. — co komu. Ospice (neštovice) mu celou tvař zrýpaly. Oa Ostrav. Tč. Zryšavělý, röthlich geworden. Z. víno. Ros. Zryšavěti, zryšlavěti = ryšavým se státi, röthlich werden. — abs. Zryšavělo víno. Ros. — komu. Zryšavělo mi kadeří. Sych. To sukno mně z-lo. Us. Šd. — kde. Čer- vena barva na sluncu z-ví. Na Ostrav. Tč. Zryšaviti, il, en, ení = ryšavým učiniti, röthlich machen. -- co: vlasy. Pk. Zryšlavěti, vz Zryšavěti. Zrýti, zryji, zryj, zryje (íc), yl, yt, ytí; zrývati, durch-, zerwühlen. — co. Sych. Voda sobě zavzdychla, jakoby ji zrýval člun. Hlk. S. I. 14. — co čím: bezbožnými rukami. Ráj. Svině trávník zryla rypákem. Us. Tč. — koho z čeho. Spiace deti zrý- valy sa zo sna — probouzely se, wachten auf. Slov. Zbr. Hry. 247. Zrytý; -yt, a, o, gespatet, gefurcht. Šp., Kká. K sl. j. 215. Z. čelo. Hlk. — čím. Plán zrytá struhami. Vrch. Tvář vráskami z-tá. Kká. Td. 52. Zrývati, vz Zrýti. Zryzovatěti, ěl, ění, eckig, kantig wer- den. Na Ostrav. Tč. Zrza, y, f. = rez, der Rost. Slov. D. Zrzán, zrzoun, a, zrzek, zka, zrzá- nek, nka, zrzavec, vce, m. = rezek, ryšán, zrzavý, ryšavý, der Rothkopf, Rothschädel. Jg. Vz Zrzoch, Zrzaň. Zrzaň, ě, m. = zrzán. U Uh. Hrad. Tč. Zrzánek, vz Zrzán. Zrzava, y, f., Zrzavé, ého, n., Zrzawa, ves u Sudoměřic. PL. Zrzavé, vz Zrzava. Zrzavec, vz Zrzán. Zrzavecký, ého, m., os. jm. Šd. Zrzavělý, zrzavý, vz Zerzavý. Zrzavěti, ěl, ění, rostig werden, rosten, roth werden. D. Stará láska nezrzaví. Vz Zarzavěti. — komu. Zrzaví-li komu prsty, kdosi mu z rodiny zemře. Kld. II. 308. Zrzavina, y, f., der Rost. Šm. Zrzavka, y, f. = zarzavka. Slez. Šd. Zrzavobrádek, dka, m., der Rothbart Jg. Zrzavobradý, rothbärtig. Zrzavosť, i, f., die Rostfärbigkeit, Röth- lichkeit. Bern. Zrzavovlasý, rothhaarig. Z. ostrované. Koll. III. 192. Zrzavožlutý, röthlich gelb. 1. Zrzavý, samota u Vorlíka. PL. Ze Zr- zavého. Vz Blk. Kfsk. 1461. 2. Zrzavý, zerzavý = rzí pošlý, rzivý, rostig. Z. železo. Us. — D. — Z. = ryšavý,