Předchozí (670)  Strana:671  Další (672) |
|
|||
671
|
|||
|
|||
Zruvati, vz Ruvať, Zrouti.
Zrůznělý, strittig, aus einander gehend.
Dch. Zrůzniti, il, ěn, ění; zrůzňovati = růz-
ným činiti, vereinzeln, trennen. Krok. — koho = odděliti. Rk. — se, sich entzweien, von einander trennen. Mor. Tč. Zrůzňovati, vz Zrůzniti.
Zrůžiti, il, en, ení, zrůžovati = růžemi
ozdobiti, růžovou barvou okrášliti. — čím. Cožkoli uzřím, by se mi vše zdálo zrůženo tvú barvú svatú. Ms. 14. stol. Zrůžovatělý, rosettenförmig; ve způsob
růže směstnaný. Z. listy. Rst. 526. Zrůžovatěti, ěl, ění, rosenroth werden.
Us. Tč. Zřváti, brüllen. — jak. Hovado nemo-
torně zřeve. Trist. 278. Zryčeti, el, ení = zaryčeti, zařvati, auf-
schreien, aufbrüllen, anfahren. — na koho. Na Ostrav. Tč. — proč. Ona bôľom (bolem) zryčí, sebou vrhne (do hlbky). Č. Čt. I. 125. Zrydati se = vstáti, sich aufmachen, auf-
stehen. Zrydej se. Koll. Na Slov. Zrýhati, furchen. — co čím. Mor. Tč.
Zryhotati = zařehtati, aufwiehern. Slov.
Smiech, akoby tritisíce koňov z-lo. Mt. S. I. 103. — kde. Na svoj dom sa obzeral, ťažko sa mu vzdychlo, koník pod ním zry- hotal. Sl. spv. IV. 148. Zryhovaný; -án, a, o, gefurcht. — čím. Čelo vráskami z-né. Šml. Zryhovati = rýhy učiniti, riolen, riefen,
kanelliren. — co. Um. les. Zrychla, z rychla, schnell. Us.
Zrychleně, beschleunigt, accelerando,
v hudbě. Rk. Zrychlení, n. = akcelerace, příbytek ry-
chlosti, die Beschleunigung. Vz více v S. N. Z. pohybu. Vz KP. II. 43., Mj. 153., ZČ. I. 101. Nepřetržitým účinkováním síly stálé přibývá rychlosti o stejnou veličinu, která slove z.; Z. úhlové. ZČ. I. 67., 120. Zrychlený; -en, a, o, beschleunigt, for-
cirt. Z. dech. Mj. Z. krok, der Schnellschritt. Čsk. Hnul se z-mi kroky. Kká. Td. 267. Z-ným pochodem. Pal. Děj. Z. pohyb; po- hyb rovnoměrně z-ný. Mj. 153. Stejnoměrně n. nestejnoměrně z-ný pohyb. ZČ. I. 101. Po z-né třídenní cestě dojel Soběslav ve středu do Prahy. Ddk. III. 30. Z-né dělání kalů, das Forciren der Schlammverarbeitung. Šp. Stejně, nestejně z-ný. Nz. Zrychliti, il, en, ení; zrychlovati, be-
schleunigen. — co: své kroky. Č., Bes. ml. Tam teda náhľací povetrnú zrychluje plavbu; Beh začatý zrychlá a třikrát vatšími sa naňho skokmi ženu. Hol. 7., 154. Tam teda po- spíchá a prudkú zrychluje chódzu. Hol. 36. — jak. To zrychlíť se skutkem. Msn. Or. 44. — co proč. Zrychlil strachem své kroky. — čím. Z. pohyb kola puštěním vody. Zrychlovací = zrychlující, beschleuni-
gend. Z. síla. Nz., ZČ. I. 103. Zrychlování, n., das Beschleunigen. ZČ.
Zrychlovaný; -án, a, o, beschleunigt,
akcelerirt. Nz. Zrychlovati, vz Zrychliti.
Zrychtovati, z něm. = srovnati, spra-
|
viti. — Z. = vyplatiti, auszahlen, herrichten,
abprügeln. — koho kde jak. Pěkně ho tam z-li! Us. Kšť. Zrymovati = v rýmech napsati, reimend
aufschreiben. — co. Mus. 1880. 357. Zrýpaný; -án, a, o, vz Zrýpati. Z. třeň
hubný = nepravidelně, nerovnoběžně a často přetrženě brázdovaný, bachrinnig. Rst. 526. Zrýpati, zrýpnouti, pnul a pl, ut, utí =
zrýti, durchwühlen. — co (čím): záhon rýčem. Vz Srýpati. Z. strup prstem (srýpati). Tč. Stezky mé zrýpal, subvertit. BO. — co komu. Ospice (neštovice) mu celou tvař zrýpaly. Oa Ostrav. Tč. Zryšavělý, röthlich geworden. Z. víno.
Ros. Zryšavěti, zryšlavěti = ryšavým se státi,
röthlich werden. — abs. Zryšavělo víno. Ros. — komu. Zryšavělo mi kadeří. Sych. To sukno mně z-lo. Us. Šd. — kde. Čer- vena barva na sluncu z-ví. Na Ostrav. Tč. Zryšaviti, il, en, ení = ryšavým učiniti,
röthlich machen. -- co: vlasy. Pk. Zryšlavěti, vz Zryšavěti.
Zrýti, zryji, zryj, zryje (íc), yl, yt, ytí;
zrývati, durch-, zerwühlen. — co. Sych. Voda sobě zavzdychla, jakoby ji zrýval člun. Hlk. S. I. 14. — co čím: bezbožnými rukami. Ráj. Svině trávník zryla rypákem. Us. Tč. — koho z čeho. Spiace deti zrý- valy sa zo sna — probouzely se, wachten auf. Slov. Zbr. Hry. 247. Zrytý; -yt, a, o, gespatet, gefurcht. Šp.,
Kká. K sl. j. 215. Z. čelo. Hlk. — čím. Plán zrytá struhami. Vrch. Tvář vráskami z-tá. Kká. Td. 52. Zrývati, vz Zrýti.
Zryzovatěti, ěl, ění, eckig, kantig wer-
den. Na Ostrav. Tč. Zrza, y, f. = rez, der Rost. Slov. D.
Zrzán, zrzoun, a, zrzek, zka, zrzá-
nek, nka, zrzavec, vce, m. = rezek, ryšán, zrzavý, ryšavý, der Rothkopf, Rothschädel. Jg. Vz Zrzoch, Zrzaň. Zrzaň, ě, m. = zrzán. U Uh. Hrad. Tč.
Zrzánek, vz Zrzán.
Zrzava, y, f., Zrzavé, ého, n., Zrzawa,
ves u Sudoměřic. PL. Zrzavé, vz Zrzava.
Zrzavec, vz Zrzán.
Zrzavecký, ého, m., os. jm. Šd.
Zrzavělý, zrzavý, vz Zerzavý.
Zrzavěti, ěl, ění, rostig werden, rosten,
roth werden. D. Stará láska nezrzaví. Vz Zarzavěti. — komu. Zrzaví-li komu prsty, kdosi mu z rodiny zemře. Kld. II. 308. Zrzavina, y, f., der Rost. Šm.
Zrzavka, y, f. = zarzavka. Slez. Šd.
Zrzavobrádek, dka, m., der Rothbart
Jg.
Zrzavobradý, rothbärtig.
Zrzavosť, i, f., die Rostfärbigkeit, Röth-
lichkeit. Bern. Zrzavovlasý, rothhaarig. Z. ostrované.
Koll. III. 192. Zrzavožlutý, röthlich gelb.
1. Zrzavý, samota u Vorlíka. PL. Ze Zr-
zavého. Vz Blk. Kfsk. 1461. 2. Zrzavý, zerzavý = rzí pošlý, rzivý,
rostig. Z. železo. Us. — D. — Z. = ryšavý, |
||
|
|||
Předchozí (670)  Strana:671  Další (672) |