672

rostfarbig, röthlich. Z. člověk, vlasy. Us. —
Pozn. Z., novějších věků nestvůra místo
rzavý; slovo zrzavý jest starým neznámé.
Č. Zrzavý, s v násluví jest vsuto a jest no-
vějšího data nepřesahujíc o mnoho 16. sto-
letí. Jir. Na Zlínsku: zerzavý. Brt. Z. len.
pochybilo-li se při močení. Hk. Vrzi, vrzi,
co tě mrzí? Ta zrzavá palice! Kšá. Zrzi,
zrzi, co tě mrzí? Ta zrzavá palice, utopila
zajíce, nemohla ho utopiť, musila ho uškrtiť.
Us. Tak pokřikují kluci na zrzavého. Svatá
horo, matko boží, zrzavému hlava hoří! Us.
Člověk zrzavý nepožívá důvěry lidu. Mus.
1853. 471. Z. na hlavě i na tváři (kdo má
ryšavé vlasy a pihovaté tváře). Mor. Tč.

3. Zrzavý, ého, m., os. jm. Z. Tom. Jarosl.
Vz S. N.
Zrzek, vz Zrzán.
Zrzi, vz Zrzavý, 2.

Zrzka, y, f. = zrzavá osoba, rothaarige
Person. Us. Č.
Zrzobrádek = zrzavobrádek.
Zrzobradý = zrzavobradý.
Zrzohlavý, rothköpfig. Bendl. I. 45.
Zrzoch, a, m. = zrzán. Mor. Šd. Nevím,
kde se ten náš z. (zerzavý kocour) poděl,
už není od včerejška doma. Mor. Šd. Vz
Zrzán.
Zrzoun, vz Zrzán.
Zrža, e, m., dle Báča, os. jm. Šd.
Zržení, n. Z. v životě = žření, das Knei-
pen, Bauchgrimmen. Rk., Kd.

Zs. Této skupeniny se českoslovenčina
varuje a mění ji v s: Razsocha — rasocha.
Ht. Zsběhnu — sběhnu, zsjíti — sjíti. Jg.
Vz Zsháněti, Zskanouti a násl. slova toho
druhu. — Zs, předložka Rosou vymyšlená
znamenající prý děj shůry dolů se beroucí
(= s): zsňati, zsvrhnouti, zapustiti atd. Km.
1855. 21.

Zsadi, zastr. = zsadil, posadil. Vz Zsa-
diti. Kat. 3167.

Zsaditi = posaditi, setzen. — koho, co.
Zsadil jsi je, plantare. Cf. Vsaditi. Ž. wit.
43. 3. Na zajtřie zsadi své sluhy, kdež ten
súd konati chtieše. Kat. 3167. — koho
kde (okolo čeho). Dal. — se čím. Často-
krát hradové a města pevná se boří, země-
třesením se zsadí. BR. II. 794. b. -- Ostatně
vz Ssaditi.

Zsápati = roztrhati, potrhati, zerreissen,
zerfleischen. — co: korúhve. Star. let. —
koho čím: mukami, Scip., zuby. Boč. —
V.

Zséci, vz Zsekati.

Zsečení, n., das Abmähen. Z. luk a obilí
všelikého. Vš. Jir. 154.

Zsečený, vz Sesekati. Pakli by od těch
z-ných ran umřel. Sob. 167.

Zsedalý = puklý, geborsten. Ben. V.
Kamenie zsiedalé, praerupta. Bj. Z. ruce
(rozpukané). Výb. I. 1152.

Zsedání, n. = pukáni, rozsedlina. Sal.
5. 7., 12. 29.

Zsedati, vz Ssedati. — Z. = rozpukati
se, aufspringen, bersten. Skály sě zsiedachu,
petrae scissäe sunt. ZN.

Zsedlačeti, el, ení = sedlákem se státi,
Bauer werden, bäurische Sitten annehmen.
D.

Zsedlačiti, il, en, ení, zum Bauer ma-
chen, bäurische Sitten Jemanden angewöh-
nen. Jg.

Zsedlina, vz Ssedlina. — Z. = rozpu-
klina, etwas Aufgesprungenes. Z. rtův. Jád.
Zsednouti, vz Ssedati.
Zsechnu, vz Seschnouti.
Zsekání, n. = sesekání, das Abmähen,
Abhauen. Škodu činil z-ním trávy. Arch.
Lesóv, luhóv, stromóv a štěpóv z. VŠ. Jir.
154. Vz Sesekati.

Zsekaný; -án, a, o, verletzt (durchs
Hauen); abgehauen, abgemäht. Z. tráva. Za
zbitého a za z-ho též pôvod .... VŠ. Jir.
129.

Zsekati, vz Sesekati. Z., zraniti aneb
někoho s koně doluov sraziti. Vz o tom
Zř. zem. Jir. O. 16. Mnohými ranami jsa
zsekán zůstal tam. Kn.

Zsestřiti = sesestřiti, Schwestersehaft
machen, sich vereinigen. Sesestřila se opět
po svádě. Jg.

Zsežínati = sežínati, nach einander ab-
schneiden. — co: všecky klasy. Jg.
Zsháněti, vz Sháněti.
Zshladiti, vz Shladiti.
Zshlednouti, vz Shlednouti.
Zshlízeti, vz Shlízeti.
Zshoditi, vz Shoditi.
Zshrabati, vz Shrabati.
Zshrbiti. vz Shrbiti.
Zshrnouti, vz Shrnouti.
Zscházeti, vz Scházeti.
Zschokk-e, a, m., os. jm. Bž. 118.
Zsilení, vz Sesiliti.

Zsílí, stark. Stroj zsílí 330 koňů. Mus.
XI. 351.

Zsiliti, il, en, ení; zsilovati, vz Sesiliti.
Zsilněti, ěl, ění, stark werden. — proti
komu. Neb sú zsilněli proti mně. Vz Vy-
svoboditi. Hus III. 120.
Zsilovati, vz Zsiliti.
Zsínala, y, f., der Satanspilz. Šd.
Zsinale, vz Zsinalý. Z. bledý. Nrd.
Zsinaleti, el, ení = sinalým se státi, blan,
fahl werden. V.

Zsinalosť, i, f. = zsinalá barva, die
Todtenfarbe. — Z. = modřina, podlití krví,
na Slov. vráž, das Blut-, Blaumahl, blaue
Strieme, das Wundenmahl. Kom., Br. Že on
jest tím pravým lékařem, jehož zsinalostmi
lékařství jest nám způsobeno. BR. II. 140.
b. Z-stí jeho uzdraveni jsme. Hus III. 217.
Zsinalý = zamodralý, jako mrtvý bývá,
bläulich, -todtenfarbig, todtenfahl. Z. modřina.
Kom. Z. (modrý od bití). V. Z. prouha,
Sych., člověk (závistivý), Ctib., barva. Kram.
Z. tvář mrtvoly, Němc. I. 281., líčka. Čch.
Bs 88. — kde. Po všem těle z. Štelc. —
čím: hněvivostí, Kram., zimou. Us.

Zsinati = zmodrati, blau, fahlgelb, todten-
fahl werden. — Všechen zsinal. Ros. Zsinal
jest jako kámen. Bj. — kde: na celém těle
z. Rostl. — čím: hněvem. — od čeho: od
modřin. Eus.
Zsírati, vz Zesrati.

Zsivělý. Z. jelen. Kká. Td. 225. Vz Zsivěti.
Zsivěti = sivým se státi. Vz Sivý.
Zsjínati, vz Sjínati.
Zskanouti, vz Skanouti.