673

Zskazovati, vz Skazovati.

Zskládati, vz Skládati.

Zsklepati, vz Sklepati.

Zskliditi, vz Skliditi.

Zsklofati, vz Sklofati.

Zskloniti, vz Skloniti.

Zsklouzati, vz Sklouzati.

Zsklouznouti, vz Sklouznouti.

Zskočiti, vz Skočiti.

Zskovati, vz Skovati.

Zskrojiti, vz Skrojiti.

Zskropiti, vz Skropiti.

Zskutaliti, vz Skutaliti.

Zslamnateti, ěl, ěn, ění = slamnatým
se státi, zdřevnatěti, zu Stroh werden, ver-
härten. Byliny zslamnatěly. Ms. ovc.

Zslazovati = sladiti, versüssen. Ráj. I.
173. — co čím.

Zslehnouti, vz Slehnouti.

Zsletěti, vz Sletěti.

Zslézti, vz Slézti.

Zslíti, vz Slíti.

Zslizovatěti, ěl, ění = slizovatým se státi,
schleimig werden. Brambory zslizovatěly.
Rostl. III. a. 88., 104.

Zslnouti = oslnouti, geblendet werden.

— čím: bleskem. Ráj II. 67.
Zslopnouti, pnul a pl, ut, utí = slopaje

stráviti, wegschlabbern. — co. Ros.

Zsloupení, n., die Säulenkuppelei. Us.
Dundr.

Zsložiti, vz Složiti.

Zslzeti, el, ení = počíti slzeti, in Thrä-
nen ausbrechen. Dvě kron. 550.

Zsmeknouti, vz Smeknouti.

Zsmradění, n., das Stinkendwerden. Od
z. maso zachovávají. Ler.

Zsmradilý, stinkend. — v čem. Rozma-
řilí, z-lí v svých činech. Kom.

Zsmraditi, zsmrděti se (zastr. zsmrditi
se) = počíti smrděti, stinkend werden. Řeky
se zsmradilý. V. — se kde. V řekách vody
se zsmradily. Štelc. A chtie, aby mládec
zsmraděl sě jako Lazar v hrobu. Hus II.
357. — se kdy. Čisterny slovú vody se-
brané, jenž sě brzo zsmradie. Hus III. 55.

Zsmrděti se = zsmraditi se. Stojatá voda
ráda se zsmrdí. Šd. exc.

Zsmyslnění, n., die Versinnlichung. D.

Zsmyslniti, il, ěn, ění, zsmyslňovati =
smyslným učiniti, versinnlichen. D.

Zsmyslňovati, vz Zsmyslniti.

Zsnabditi, vz Snabděti.

Zsnědati = snědým se státi, braun werden.

— kdy. Při pohodlném povětří žito v osmi
dnech zsnědá. Koubl. Hosp. kn. 90.

Zsnětivělý = snětivý, brandig. Jg.

Zsnětivěti, ěl, ění = snětivým se státi,
brandig werden. Pšenice z-la. Us.

Zsněťovatělý = snětivý, brandig. Z. sle-
zina. Rostl. III. a. 101.

Zsnímati, vz Sjímati, Sejmouti.

Zsnubovati = snubovati, vermählen. Kor.

Zsoupiti se, il, en, ení = sepnouti se, po-
staviti se, sich aufstellen, aufrichten. — se
jak: na zadní nohy. Raď. zv. 11.

Zsoustrovati = usoustrovati, abdrechseln.
D.

Zsouti, vz Sesouti

Zspáliti, vz Spáliti.

Zspapati, vz Spapati.

Zspéci, vz Spéci.

Zsperu, vz Seprati.

Zspíchati, vz Spíchati.

Zspilovati, vz Spilovati.

Zsplašiti, vz Splašiti.

Zsplaviti, vz Splaviti.

Zsplouti, vz Splouti.

Zspotřebovati, vz Spotřebovati.

Zspraviti, vz Spraviti.

Zspustiti, vz Spustiti.

Zsrdnatěti, ěl, ění = srdnatým se státi,
herzhaft werden, Muth fassen, sich ermannen.
V.

Zsřezati, vz Sřezati.

Zsrstnatěti, ěl, ění = srsti nabyti, Dichtes
Haar bekommen. Ros.

Zsrůsti, vz Srůsti.

Zstaralosť, i, f.= starosť, stáří, Das
Alter. Aesop. 176.

Zstaralý = sestaralý, starý, alt. Pam.
kut., Krab.

Zstarati se, zstarávati se, vz Sestarati
se.

Zstáří = věku, alt. Zstáří jsem 49 let.
Krab. Ona jsouci v letech patnácti z. Štelc.
— Z., adj., alt. Syna svého 14 let toliko
zstářího za ní jest oddal; Syna sedm let
zstářího. Kn.

Zstáti, deficere. Zstáli jsu pytajúce. Ž.
wit. 63. 7. — v čem. Nebo jsmy zstáli
v hněvě. Ib. 89. 7. Cf Sstáti.

Zstaviti, vz 1. Zastaviti; 2. Sestaviti;
3. Postaviti. Kat. 1149.

Zstavovati, vz Zstaviti. Věci svěřené
nemají býti zstavovány. Arch. IV. 65.

Zstéci, vz Stéci.

Zsteku se, lépe: vzteku se, vz Vztéci
se.

Zstesati, vz Stesati.

Zstětí, vz Stětí.

Zstíhati, vz Stíhati.

Zstinadlo, vz Stinadlo.

Zstisknouti, vz Stisknouti.

Zstlačiti, vz Stlačiti.

Zstlouci, vz Stlouci.

Zstoka, vz Stoka.

Zstonkovatěti, ěl, ění = stonku nabývati,
voll Kiele werden. Hus z-la. Ros.

Zstoupati, vz Sstoupati.

Zstoupiti, vz Sstoupiti.

Zstracenie, n. = zatracení. Věčné z.
člověku; Na z. věčné. Kat. 1961., 1972.

Zstrany, z strany. Sych. Vz Stran.

Zstřásati, vz Střásti.

Zstrasť, i, f. = strast. Hus I. 44.

Zstrašení, n., das Schrecken. Pro z. srdce
tvého. Hus I. 58.

Zstrašiti, il, en, ení = ustrašiti, leknouti,
in Schrecken setzen; se = uleknouti se, er-
schrecken. — abs. Zima uškodila neb hróza
zstrašila. Hus I. 292. Když zstrašeny jsouce
to rozjímaly. BR. II. 290. b. — koho, se.
Z. někoho. Lom. Aj ženy s-ly sú nás, jenž
přišly řkúce. Luk. 24., Hus II. 139. Zstrašichu
sě strážní. ZN. — čím. Vysvobozen jest
z smrti, jíž se zstrašil. BR. II. 751. a. Zstra-
šeni jsou příkladem Vratislavských. V.

Zstrčiti, vz Sstrčiti.

Zstrestati, vz Strestati.

332



	673

	Zskazovati, vz Skazovati. Zskládati, vz Skládati. Zsklepati, vz Sklepati. Zskliditi, vz Skliditi. Zsklofati, vz Sklofati. Zskloniti, vz Skloniti. Zsklouzati, vz Sklouzati. Zsklouznouti, vz Sklouznouti. Zskočiti, vz Skočiti. Zskovati, vz Skovati. Zskrojiti, vz Skrojiti. Zskropiti, vz Skropiti. Zskutaliti, vz Skutaliti. Zslamnateti, ěl, ěn, ění = slamnatým se státi, zdřevnatěti, zu Stroh werden, ver- härten. Byliny zslamnatěly. Ms. ovc. Zslazovati = sladiti, versüssen. Ráj. I. 173. — co čím. Zslehnouti, vz Slehnouti. Zsletěti, vz Sletěti. Zslézti, vz Slézti. Zslíti, vz Slíti. Zslizovatěti, ěl, ění = slizovatým se státi, schleimig werden. Brambory zslizovatěly. Rostl. III. a. 88., 104. Zslnouti = oslnouti, geblendet werden. — čím: bleskem. Ráj II. 67. Zslopnouti, pnul a pl, ut, utí = slopaje stráviti, wegschlabbern. — co. Ros. Zsloupení, n., die Säulenkuppelei. Us. Dundr. Zsložiti, vz Složiti. Zslzeti, el, ení = počíti slzeti, in Thrä- nen ausbrechen. Dvě kron. 550. Zsmeknouti, vz Smeknouti. Zsmradění, n., das Stinkendwerden. Od z. maso zachovávají. Ler. Zsmradilý, stinkend. — v čem. Rozma- řilí, z-lí v svých činech. Kom. Zsmraditi, zsmrděti se (zastr. zsmrditi se) = počíti smrděti, stinkend werden. Řeky se zsmradilý. V. — se kde. V řekách vody se zsmradily. Štelc. A chtie, aby mládec zsmraděl sě jako Lazar v hrobu. Hus II. 357. — se kdy. Čisterny slovú vody se- brané, jenž sě brzo zsmradie. Hus III. 55. Zsmrděti se = zsmraditi se. Stojatá voda ráda se zsmrdí. Šd. exc. Zsmyslnění, n., die Versinnlichung. D. Zsmyslniti, il, ěn, ění, zsmyslňovati = smyslným učiniti, versinnlichen. D. Zsmyslňovati, vz Zsmyslniti. Zsnabditi, vz Snabděti. Zsnědati = snědým se státi, braun werden. — kdy. Při pohodlném povětří žito v osmi dnech zsnědá. Koubl. Hosp. kn. 90. Zsnětivělý = snětivý, brandig. Jg. Zsnětivěti, ěl, ění = snětivým se státi, brandig werden. Pšenice z-la. Us. Zsněťovatělý = snětivý, brandig. Z. sle- zina. Rostl. III. a. 101. Zsnímati, vz Sjímati, Sejmouti. Zsnubovati = snubovati, vermählen. Kor. Zsoupiti se, il, en, ení = sepnouti se, po- staviti se, sich aufstellen, aufrichten. — se jak: na zadní nohy. Raď. zv. 11. Zsoustrovati = usoustrovati, abdrechseln. D. Zsouti, vz Sesouti Zspáliti, vz Spáliti.	Zspapati, vz Spapati. Zspéci, vz Spéci. Zsperu, vz Seprati. Zspíchati, vz Spíchati. Zspilovati, vz Spilovati. Zsplašiti, vz Splašiti. Zsplaviti, vz Splaviti. Zsplouti, vz Splouti. Zspotřebovati, vz Spotřebovati. Zspraviti, vz Spraviti. Zspustiti, vz Spustiti. Zsrdnatěti, ěl, ění = srdnatým se státi, herzhaft werden, Muth fassen, sich ermannen. V. Zsřezati, vz Sřezati. Zsrstnatěti, ěl, ění = srsti nabyti, Dichtes Haar bekommen. Ros. Zsrůsti, vz Srůsti. Zstaralosť, i, f.= starosť, stáří, Das Alter. Aesop. 176. Zstaralý = sestaralý, starý, alt. Pam. kut., Krab. Zstarati se, zstarávati se, vz Sestarati se. Zstáří = věku, alt. Zstáří jsem 49 let. Krab. Ona jsouci v letech patnácti z. Štelc. — Z., adj., alt. Syna svého 14 let toliko zstářího za ní jest oddal; Syna sedm let zstářího. Kn. Zstáti, deficere. Zstáli jsu pytajúce. Ž. wit. 63. 7. — v čem. Nebo jsmy zstáli v hněvě. Ib. 89. 7. Cf Sstáti. Zstaviti, vz 1. Zastaviti; 2. Sestaviti; 3. Postaviti. Kat. 1149. Zstavovati, vz Zstaviti. Věci svěřené nemají býti zstavovány. Arch. IV. 65. Zstéci, vz Stéci. Zsteku se, lépe: vzteku se, vz Vztéci se. Zstesati, vz Stesati. Zstětí, vz Stětí. Zstíhati, vz Stíhati. Zstinadlo, vz Stinadlo. Zstisknouti, vz Stisknouti. Zstlačiti, vz Stlačiti. Zstlouci, vz Stlouci. Zstoka, vz Stoka. Zstonkovatěti, ěl, ění = stonku nabývati, voll Kiele werden. Hus z-la. Ros. Zstoupati, vz Sstoupati. Zstoupiti, vz Sstoupiti. Zstracenie, n. = zatracení. Věčné z. člověku; Na z. věčné. Kat. 1961., 1972. Zstrany, z strany. Sych. Vz Stran. Zstřásati, vz Střásti. Zstrasť, i, f. = strast. Hus I. 44. Zstrašení, n., das Schrecken. Pro z. srdce tvého. Hus I. 58. Zstrašiti, il, en, ení = ustrašiti, leknouti, in Schrecken setzen; se = uleknouti se, er- schrecken. — abs. Zima uškodila neb hróza zstrašila. Hus I. 292. Když zstrašeny jsouce to rozjímaly. BR. II. 290. b. — koho, se. Z. někoho. Lom. Aj ženy s-ly sú nás, jenž přišly řkúce. Luk. 24., Hus II. 139. Zstrašichu sě strážní. ZN. — čím. Vysvobozen jest z smrti, jíž se zstrašil. BR. II. 751. a. Zstra- šeni jsou příkladem Vratislavských. V. Zstrčiti, vz Sstrčiti. Zstrestati, vz Strestati. 332