674

Zstříci, vz Stříci.

Zstříhati, vz Sestřihnouti.

Zstříkati = postříkati. Zlob.

Zstřískati, vz Střískati.

Zstroskotati, vz Stroskotati.

Zstrouhati, vz Sestrouhati.

Zstruhovati, vz Sestrouhati.

Zstrýčiti = strýcem učiniti, zum Vetter
machen. — koho. Troj.

Zstržek, vz Stržek.

Zstrženec, vz Strženec.

Zstuhnouti, vz Stuhnouti.

Zstvořiti, vz Stvořiti.

Zstydati, z. se; zstydnouti se, dnul a dl,
utí = ustydnouti, kalt werden, sintern. —
v čem. Jestli zstydl u milosti, druhý jej
napomíná skutky dobrého příkladu. Št. (Č.).
Vz Stydnouti.

Zstydlosť, i, f., vz Stydlosť. Št.

Zsubtilněti, ěl, ění, subtil, fein werden.
Ros.

Zsubtilniti, il, ěn, ění, subtil, fein machen.
Eos.

Zsucha, z sucha = suše, trocken. Z. bitec
(pěstník), der Fäustler, Faustkämpfer. V.

Zsuji, vz Sesouti.

Zsummovati = sesummovati, summiren.

— co jak: více počtů v jednu summu.
Klat. 88.

Zsundati, vz Sundati.

Zsuřilý = sesuřilý, surově chovaný, roh
gepflegt. Dch.

Zsušiti, il, en, ení, austrocknen. — co.
Ty jsi zsušil řeky. Ž. wit. 73. 15.

Zsutí, vz Sesutí. — Z., die Ablösung,
Auszahlung. Zvláště jim slibujem za z., aby
oni naši kupitelé vždy bez zmatku při tom
zboží zůstali. Tov. 96.

Zsutina, ssutina = zřícenina, der Ein-
sturz.

Zsužovati = usuzovati, abquälen. Zlob.

— koho. A takové lidi zsužoval. 1468. Exc.
Zsvésti, lépe svésti, vz toto.
Zsvětlahnědý = světle hnědý, lichtbraun.

Zsvětlamodrý = světle modrý, lichtblau.

Zsvetlazelený = světle zelený, lichtgrün.

Jg.
Zsvetlažlutý = světle žlutý, lichtgelb.

Jg.

Zsvětštění, n., das Weltlichmachen. Z.
politiky. Osv. I. 239., 288.

Zsvětštiti, il, en, ení = světským učiniti,
weltlich machen. D., Osv. I. 238.

Zsvézti, vz Svézti.

Zsvisle, vz Svisle.

Zsvislý, vz Svislý.

Zsvisnouti, vz Svisnouti.

Zsvítěziti, vz Svítěziti.

Zsvlak, vz Svlak.

Zsvléci, vz Svléci.

Zsvrhnouti, vz Svrhnouti.

Zsvroubiti, vz Svroubiti.

Zsvůdce, vz Svůdce.

Zsychravěti, ěl, ění = sychravým časem
se státi, nasskalt werden. Dnes tam z-lo.
Us. Tč.

Zsypati, vz Sesypati.

Zsyrověti, 3. pl. ějí, ěl, ění, roh wer-

den. — kde komu. Jeleního jazyku voda
jest užitečná, když komu v hrdle co škodí
a z-ví. Čern.

Zsyrupovatěti, ěl,ění, syrupartig werden.
Rostl. III. a. 89.

Zsytěti, ěl, ění = nasycenu býti, satt
werden. Ž. wit. 16. 15., 21. 27, 16. 14.

Zsytiti, il, cen, ení; zsycovati = nasytiti,
sättigen. Ráj II. 93.

Zš. Této skupeniny souhlásek českoslo-
venština se varuje a mění často z v j: słajší
m. słazší od sład; mlajší m. mlazší. Ht., Kt

Zšálení, n. = vztek, die Tobsucht, Toll-
sucht, Raserei. Ja.

Zšálenosť, i, f = zšálení. Rozmáhá se
zimnice a odtud z. povstává. Tys.

Zšálený = šílený, von Sinnen, phanta-
sirend, toll, rasend. Jako zmámený, zšálený,
nezná, co dělá. V. — Z. = střelený do paty,
potrhlý, ein Schuss. Us.

Zšáliti, il, en, ení = zblázniti, närrisch,
rasend machen. — koho. V. — se, von
Sinnen o. närrisch werden. Tys.

Zšarpati, niederreissen, abwetzen. Slov.
Vz Šarpati. — co. Krásu časy z-ly. Slov.
Phld. III. 1. 25.

Zšatiti, entkleiden. A k tomu jsú naši
lidé zšaceni a chromeni. Půh. II. 579.

Zšediti, il, ěn, ění — zohaviti, zšerediti,
verunstalten, hässlich machen. — se kde.
Jakož se j' v světě zšedila duše. Št.

Zšedivahnědý, braun in's Graue. Um.
les. I. 109.

Zšedivamodrý, graublau. D.

Zšedivělý, grau geworden, ergraut, grau.
Z. vlasy, Us., zajíc. Kká. Td. 125. Otec, už
stařík, so z-lou hlavou a so slzou v oku
vítal syna. Phld. III. 1. 2. — čím. Vekom
z-lé vlasy. Vaj. Tat. a mor. 40.

Zšedivěti, ěl, ění, grau werden, ergrauen.
čím: starostmi. — jak. Vlasy jeho už do-
cela z-ly. Us. Tč. — kde. Ve službě vědy
vlas tvůj zšedivěl. Vrch. Vz Sešedivěti.

Zšedlý, etwas grau. Z. vous. Vrch.

Zšelmile, viehisch, gottlos, verrucht;
schelmisch, schlau. Z. něco zpáchati. Kr.
mosk. 106.

Zšelmilosť, i, f. = hovadnosť, zloba, die
Gottlosigkeit, Verruchtheit, Brutalität, Bos-
heit. Kora. — Z. = lesť, die Schlauheit,
Schelmerei. D. Neslýchaná z. Sych., Ler.

Zšelmilý = ukrutný, gottlos, verrucht,
brutal, viehisch, grausam. Nero v ukrutného
a z-lého tyrana se proměnil. V. — Kom.
Z. zlosť. Žal. Proti té z-lé ukrutnosti. BR.
II. 870. a. — Z. = lstný, čtverácký, schlau,
schelmisch. Us.

Zšelmiti se, il, ení = šelmou se státi,
brutal, gottlos, verrucht, viehisch, grausam
werden. D.

Zšepotati, lispeln. — o čem. O tebe
(tobě) rečnil, spieval, bájil, sníval a o svojej
vše láske z-tal. Slov. Phld. III. 309.

Zšeptati, lispeln. Keď sadla neviest do
stolice, z-ly žienky ako včely. Phld. IV. 27.
Z šera = z temna. Vz Šero.
Zšerediti (zastr. zšeraditi), zšeredniti, il,
ěn, ění (zen, ení, Hugo), zšereďovati, zšered-
ňovati = šeredným učiniti, zohavili, hässlich,
garstig machen, verhässlichen. V., Št. —



	674

	Zstříci, vz Stříci. Zstříhati, vz Sestřihnouti. Zstříkati = postříkati. Zlob. Zstřískati, vz Střískati. Zstroskotati, vz Stroskotati. Zstrouhati, vz Sestrouhati. Zstruhovati, vz Sestrouhati. Zstrýčiti = strýcem učiniti, zum Vetter machen. — koho. Troj. Zstržek, vz Stržek. Zstrženec, vz Strženec. Zstuhnouti, vz Stuhnouti. Zstvořiti, vz Stvořiti. Zstydati, z. se; zstydnouti se, dnul a dl, utí = ustydnouti, kalt werden, sintern. — v čem. Jestli zstydl u milosti, druhý jej napomíná skutky dobrého příkladu. Št. (Č.). Vz Stydnouti. Zstydlosť, i, f., vz Stydlosť. Št. Zsubtilněti, ěl, ění, subtil, fein werden. Ros. Zsubtilniti, il, ěn, ění, subtil, fein machen. Eos. Zsucha, z sucha = suše, trocken. Z. bitec (pěstník), der Fäustler, Faustkämpfer. V. Zsuji, vz Sesouti. Zsummovati = sesummovati, summiren. — co jak: více počtů v jednu summu. Klat. 88. Zsundati, vz Sundati. Zsuřilý = sesuřilý, surově chovaný, roh gepflegt. Dch. Zsušiti, il, en, ení, austrocknen. — co. Ty jsi zsušil řeky. Ž. wit. 73. 15. Zsutí, vz Sesutí. — Z., die Ablösung, Auszahlung. Zvláště jim slibujem za z., aby oni naši kupitelé vždy bez zmatku při tom zboží zůstali. Tov. 96. Zsutina, ssutina = zřícenina, der Ein- sturz. Zsužovati = usuzovati, abquälen. Zlob. — koho. A takové lidi zsužoval. 1468. Exc. Zsvésti, lépe svésti, vz toto. Zsvětlahnědý = světle hnědý, lichtbraun. Zsvětlamodrý = světle modrý, lichtblau. Zsvetlazelený = světle zelený, lichtgrün. Jg. Zsvetlažlutý = světle žlutý, lichtgelb. Jg. Zsvětštění, n., das Weltlichmachen. Z. politiky. Osv. I. 239., 288. Zsvětštiti, il, en, ení = světským učiniti, weltlich machen. D., Osv. I. 238. Zsvézti, vz Svézti. Zsvisle, vz Svisle. Zsvislý, vz Svislý. Zsvisnouti, vz Svisnouti. Zsvítěziti, vz Svítěziti. Zsvlak, vz Svlak. Zsvléci, vz Svléci. Zsvrhnouti, vz Svrhnouti. Zsvroubiti, vz Svroubiti. Zsvůdce, vz Svůdce. Zsychravěti, ěl, ění = sychravým časem se státi, nasskalt werden. Dnes tam z-lo. Us. Tč. Zsypati, vz Sesypati. Zsyrověti, 3. pl. ějí, ěl, ění, roh wer-	den. — kde komu. Jeleního jazyku voda jest užitečná, když komu v hrdle co škodí a z-ví. Čern. Zsyrupovatěti, ěl,ění, syrupartig werden. Rostl. III. a. 89. Zsytěti, ěl, ění = nasycenu býti, satt werden. Ž. wit. 16. 15., 21. 27, 16. 14. Zsytiti, il, cen, ení; zsycovati = nasytiti, sättigen. Ráj II. 93. Zš. Této skupeniny souhlásek českoslo- venština se varuje a mění často z v j: słajší m. słazší od sład; mlajší m. mlazší. Ht., Kt Zšálení, n. = vztek, die Tobsucht, Toll- sucht, Raserei. Ja. Zšálenosť, i, f = zšálení. Rozmáhá se zimnice a odtud z. povstává. Tys. Zšálený = šílený, von Sinnen, phanta- sirend, toll, rasend. Jako zmámený, zšálený, nezná, co dělá. V. — Z. = střelený do paty, potrhlý, ein Schuss. Us. Zšáliti, il, en, ení = zblázniti, närrisch, rasend machen. — koho. V. — se, von Sinnen o. närrisch werden. Tys. Zšarpati, niederreissen, abwetzen. Slov. Vz Šarpati. — co. Krásu časy z-ly. Slov. Phld. III. 1. 25. Zšatiti, entkleiden. A k tomu jsú naši lidé zšaceni a chromeni. Půh. II. 579. Zšediti, il, ěn, ění — zohaviti, zšerediti, verunstalten, hässlich machen. — se kde. Jakož se j' v světě zšedila duše. Št. Zšedivahnědý, braun in's Graue. Um. les. I. 109. Zšedivamodrý, graublau. D. Zšedivělý, grau geworden, ergraut, grau. Z. vlasy, Us., zajíc. Kká. Td. 125. Otec, už stařík, so z-lou hlavou a so slzou v oku vítal syna. Phld. III. 1. 2. — čím. Vekom z-lé vlasy. Vaj. Tat. a mor. 40. Zšedivěti, ěl, ění, grau werden, ergrauen. čím: starostmi. — jak. Vlasy jeho už do- cela z-ly. Us. Tč. — kde. Ve službě vědy vlas tvůj zšedivěl. Vrch. Vz Sešedivěti. Zšedlý, etwas grau. Z. vous. Vrch. Zšelmile, viehisch, gottlos, verrucht; schelmisch, schlau. Z. něco zpáchati. Kr. mosk. 106. Zšelmilosť, i, f. = hovadnosť, zloba, die Gottlosigkeit, Verruchtheit, Brutalität, Bos- heit. Kora. — Z. = lesť, die Schlauheit, Schelmerei. D. Neslýchaná z. Sych., Ler. Zšelmilý = ukrutný, gottlos, verrucht, brutal, viehisch, grausam. Nero v ukrutného a z-lého tyrana se proměnil. V. — Kom. Z. zlosť. Žal. Proti té z-lé ukrutnosti. BR. II. 870. a. — Z. = lstný, čtverácký, schlau, schelmisch. Us. Zšelmiti se, il, ení = šelmou se státi, brutal, gottlos, verrucht, viehisch, grausam werden. D. Zšepotati, lispeln. — o čem. O tebe (tobě) rečnil, spieval, bájil, sníval a o svojej vše láske z-tal. Slov. Phld. III. 309. Zšeptati, lispeln. Keď sadla neviest do stolice, z-ly žienky ako včely. Phld. IV. 27. Z šera = z temna. Vz Šero. Zšerediti (zastr. zšeraditi), zšeredniti, il, ěn, ění (zen, ení, Hugo), zšereďovati, zšered- ňovati = šeredným učiniti, zohavili, hässlich, garstig machen, verhässlichen. V., Št. —