675

koho. Ros. Ten šat ji z-dil. Us. Vaše krása
nás z-la. Us. Tč. — koho, se čím: se hří-
chem. Hus. Z. se poškvrnami. Št. N. 181.
Tak utíkal i biskup Jaromír potupiv bratra
svého a z-div ho jedem nešlechetnosti své.
Ddk. II. 231. Obraz hřiechem zšeřediti. Hus
II. 229. Vezdajšími hřiechy velmě sú se zše-
ředili. Št. Kn. š. 30. — se. Nikdy se ne-
zšeředil (si nezadal, své cti nepokálel). Št.

— co jak. Zajav je dal je krutým způso-
bem zšeřediti. Ddk. I. 176.

Zšeredněti, ěl, ění, hasslich, garstig wer-
den. Us. — čím: nemocí, neštovicemi.

Zšeredniti, vz Zšerediti.

Zšeredňovati, vz Zšerediti.

Zšereďovati, vz Zšerediti.

Zšeřiti se, dunkel werden. — čím. Keď
deň sa mátohami zšeril. Phld. IV. 26.

Zšetilý = pošetilý. Z. bloud. Msn. Or. 32.

Zšibaliti, betrügen. — koho. Z-líce lid
veškeren. Chč., Pal. IV. 1. 419.

Zšikovati, vz Sšikovati.

Zšílenec = šílenec.

Zšílení, n., das Rasendwerden, die Rase-
rei, Verrücktheit, der Wahnsinn. D.

Zšílenosť, vz Šílenosť.

Zšílený, vz Šílený.

Zšíleti, 3. pl. ejí, el, en, ení = zblázniti
se, wahnsinnig werden. — čím: neštěstím,
ztrátou peněz.

Zšíliti, il, en, ení = zblázniti, wahnsin-
nig machen. D. — se = zšíleti. D.

Zšilhavěti, ěl, ění, schielend werden. Ros.

Zšintovati = zkopati, aufhacken. Byl.

Zšípiti, il, en, ení = šípy postříleti, mit
Pfeilen nie- derschiesaen. — koho. Háj.

Zšíří = na šíř, s gt., der Breite nach,
breit. Z. šlepěje nožné. Ler. Ani prstu z.,
ani prstu na šíř; ani za nehet z. V. Z. dlani,
jednoho prstu. D. Sto kroků z. Har. Z. na
deset kroků. Pref. 342. Budova chrámu 200
sáhů z.; Tisíc pídí z. i zdýlí. Koll. III. 196.,
245. — Vazba s akkus. jest pozdější. Jg.
Nádoba je tři střevíce z. D. Vz strany
vazby: Zdélí. — V Bohuslavicích na Mor.
kladou adj. široký, jak. Zalikle cesto jak
široká. Neor.

Zšítati = zmrskati, abpeitschen. — koho
jak: až do krve. V.

Zšíti, vz Sešiti.

Zškareděti, ěl, ění = škaredým se státi,
hässlich werden. — z čeho (čím). Potom
jejich děti z hrubého pokrmu zškaredějí.
Ras. I. 14.

Zškarediti, il, en, ění = škaredým uči-
niti, hässlich machen. — koho. Ros.

Zškřípati, vz Skřípati.

Zškvařenina, y, f. = škvařenina. Mus.
XI. 356.

Zškvrknouti, zškvrčeti = škvrknouti,
pálíc se syčeti, zischen (beim Einbrennen).
Vstříkneš-li vody do ohně, zškvrkne. Kom.

— se = scvrknouti se, svraštiti se, einge-
hen, sich zusamenziehen. U Kr. Hrad. Kšť.

Zšlapati, niedertreten. — co komu. Lu-
hům květy zšlapati. Hlk. S. I. 62.

Zšlechtilosť, i, f. = ušlechtilosť, das Ver-
edeltsein, der Adel. Jg.

Zšlechtilý = ušlechtilý, veredelt. Kon.,
Puch.

Zšlechtiti, il, těn, ění; zšlechťovati, ver-
edeln. — co: ovoce, Us., ovce. Šp.

Zšlechťovati, vz Zšlechtiti.

Zšmihati = zašmihati. Slov. Kde sme ?
pýtal sa panic a jemným zšmihal bičíkom.
Phld. V. 59.

Zšoustati, vz Sešoustati.

Zšpaněleti, el, ení, ein Spanier werden.

Zšpaněliti, il, en, ení, zum Spanier ma-
chen. — se = zšpaněleti. V.

Zšpatiti se, il, ěn, ění = špatným se
státi, schlecht werden. Jir.

Zšpiniti, il, ěn, ění = ušpiniti, beschmut-
zen. Veleš. Košile se zšpiní. GR.

Zšramovati = zpružiti, zjízviti, schram-
men. D.

Zštěrbivěti, ěl, ění = zděravěti, klünsig
werden. Ros.

Zštípání, n., vz Zštípati. Z. od hadov.
Hus II. 236.

Zštípaný = rozštípaný. Srdce, když po
rozličných žádostech rozplyne sě, jako v to-
lik čestí bude zštiepáno, koliko těch věcí
bude. Št. N. 271. 16.

Zštípati, vz Sštípati.

Zšuchotati = šustěti? Slov. Dnu vo
vlnistom, veľkom kresle pán hovel si; bol
schradlý, malý a lysák. Noviny bol čítal
i pohodil; tie z-ly, jak keď zo stromu spadá
list. Phld. IV. 12.

Zšuměti, ěl, ění, aufbrausen. Phld. IV.
23.

Zšumovati = pěnu sebrati, abschäumen-
Kom.

Zšustěti, ěl, ění = zašustěti. Keď leják
zhučí, zšustí dažď. Phld. V. 53.

Zsvištěti, ěl, ění = zhvižděti, zahvižděti.
Ozonom vše to zhúkne, zšviští. Phld. V. 54.

Ztáceti se, el, ení = potáceti se. — kde.
Duch se ztácí v divém boji. Ibl.

Ztáčeti, vz Ztočiti.

Ztad, ztade = odtud, von da, von hier.
Sbierala som ruže v sade, jdem domov ztade.
Na Slov. Tč. S bolestí bych kráčel z. Čch.
L. k. 32. Agrippa přívětivou ironií zbavuje
se všelikých ztad plynoucích důsledů. Sš.
Sk. 380. Už sa ta breza nezelená, už je i z.
odvezena. Koll. Zp. II. 375. Zkäde strela
von, ztade dnu. Sb. sl. ps. I. 113.

Ztade, vz Ztad.

Ztadeto = odtud. Slov. Zátur.

Ztadiaľ = ztade, odtud. Slov. Hdž. Šlb.
58. Kdo sa raz do nej dostane, ten z. ne-
vynde viacej. Dbš. Sl. pov. I. 10. Zkadiaľ
som, ztadiaľ som. Sl. spv. V. 176. Ba z.
pochodiaci človek i velkú panskú stodolu
rozoznať mohol. Lipa 191.

Ztadiaľto = ztadiaľ. Poďme z. (odtud)!
P. Tóth. Trenč. M. 49. Keď sa či jeden či
druhý z nás bude z. vracať; Aby si vedel,
z. viac živý nepôjdeš. Dbš. Sl. pov. I. 3.,
505. Môj priateľ byva neďaleko z. v me-
stečku. Phld. III. 2. 116.

Ztahák, vz Stahák (i dod.).

Ztahati, vz Ztáhnouti.

Ztáhnouti, vz Stáhnouti. — Z. = na-
táhnouti, ausstrecken. Vz Vztáhnouti. —
co. Ztáh angel svrchek pruta. BO. Ztíhni
ruku. Bl. 275., ZN., Hus II. 155., 299.
A ztáh Ježíš ruku dotekl sě ho řka: Chci,

332*