Předchozí (674)  Strana:675  Další (676) |
|
|||
675
|
|||
|
|||
koho. Ros. Ten šat ji z-dil. Us. Vaše krása
nás z-la. Us. Tč. — koho, se čím: se hří- chem. Hus. Z. se poškvrnami. Št. N. 181. Tak utíkal i biskup Jaromír potupiv bratra svého a z-div ho jedem nešlechetnosti své. Ddk. II. 231. Obraz hřiechem zšeřediti. Hus II. 229. Vezdajšími hřiechy velmě sú se zše- ředili. Št. Kn. š. 30. — se. Nikdy se ne- zšeředil (si nezadal, své cti nepokálel). Št. — co jak. Zajav je dal je krutým způso-
bem zšeřediti. Ddk. I. 176. Zšeredněti, ěl, ění, hasslich, garstig wer-
den. Us. — čím: nemocí, neštovicemi. Zšeredniti, vz Zšerediti.
Zšeredňovati, vz Zšerediti.
Zšereďovati, vz Zšerediti.
Zšeřiti se, dunkel werden. — čím. Keď
deň sa mátohami zšeril. Phld. IV. 26. Zšetilý = pošetilý. Z. bloud. Msn. Or. 32.
Zšibaliti, betrügen. — koho. Z-líce lid
veškeren. Chč., Pal. IV. 1. 419. Zšikovati, vz Sšikovati.
Zšílenec = šílenec.
Zšílení, n., das Rasendwerden, die Rase-
rei, Verrücktheit, der Wahnsinn. D. Zšílenosť, vz Šílenosť.
Zšílený, vz Šílený.
Zšíleti, 3. pl. ejí, el, en, ení = zblázniti
se, wahnsinnig werden. — čím: neštěstím, ztrátou peněz. Zšíliti, il, en, ení = zblázniti, wahnsin-
nig machen. D. — se = zšíleti. D. Zšilhavěti, ěl, ění, schielend werden. Ros.
Zšintovati = zkopati, aufhacken. Byl.
Zšípiti, il, en, ení = šípy postříleti, mit
Pfeilen nie- derschiesaen. — koho. Háj. Zšíří = na šíř, s gt., der Breite nach,
breit. Z. šlepěje nožné. Ler. Ani prstu z., ani prstu na šíř; ani za nehet z. V. Z. dlani, jednoho prstu. D. Sto kroků z. Har. Z. na deset kroků. Pref. 342. Budova chrámu 200 sáhů z.; Tisíc pídí z. i zdýlí. Koll. III. 196., 245. — Vazba s akkus. jest pozdější. Jg. Nádoba je tři střevíce z. D. Vz strany vazby: Zdélí. — V Bohuslavicích na Mor. kladou adj. široký, jak. Zalikle cesto jak široká. Neor. Zšítati = zmrskati, abpeitschen. — koho
jak: až do krve. V. Zšíti, vz Sešiti.
Zškareděti, ěl, ění = škaredým se státi,
hässlich werden. — z čeho (čím). Potom jejich děti z hrubého pokrmu zškaredějí. Ras. I. 14. Zškarediti, il, en, ění = škaredým uči-
niti, hässlich machen. — koho. Ros. Zškřípati, vz Skřípati.
Zškvařenina, y, f. = škvařenina. Mus.
XI. 356. Zškvrknouti, zškvrčeti = škvrknouti,
pálíc se syčeti, zischen (beim Einbrennen). Vstříkneš-li vody do ohně, zškvrkne. Kom. — se = scvrknouti se, svraštiti se, einge-
hen, sich zusamenziehen. U Kr. Hrad. Kšť. Zšlapati, niedertreten. — co komu. Lu-
hům květy zšlapati. Hlk. S. I. 62. Zšlechtilosť, i, f. = ušlechtilosť, das Ver-
edeltsein, der Adel. Jg. Zšlechtilý = ušlechtilý, veredelt. Kon.,
Puch. |
Zšlechtiti, il, těn, ění; zšlechťovati, ver-
edeln. — co: ovoce, Us., ovce. Šp. Zšlechťovati, vz Zšlechtiti.
Zšmihati = zašmihati. Slov. Kde sme ?
pýtal sa panic a jemným zšmihal bičíkom. Phld. V. 59. Zšoustati, vz Sešoustati.
Zšpaněleti, el, ení, ein Spanier werden.
Zšpaněliti, il, en, ení, zum Spanier ma-
chen. — se = zšpaněleti. V. Zšpatiti se, il, ěn, ění = špatným se
státi, schlecht werden. Jir. Zšpiniti, il, ěn, ění = ušpiniti, beschmut-
zen. Veleš. Košile se zšpiní. GR. Zšramovati = zpružiti, zjízviti, schram-
men. D. Zštěrbivěti, ěl, ění = zděravěti, klünsig
werden. Ros. Zštípání, n., vz Zštípati. Z. od hadov.
Hus II. 236. Zštípaný = rozštípaný. Srdce, když po
rozličných žádostech rozplyne sě, jako v to- lik čestí bude zštiepáno, koliko těch věcí bude. Št. N. 271. 16. Zštípati, vz Sštípati.
Zšuchotati = šustěti? Slov. Dnu vo
vlnistom, veľkom kresle pán hovel si; bol schradlý, malý a lysák. Noviny bol čítal i pohodil; tie z-ly, jak keď zo stromu spadá list. Phld. IV. 12. Zšuměti, ěl, ění, aufbrausen. Phld. IV.
23. Zšumovati = pěnu sebrati, abschäumen-
Kom. Zšustěti, ěl, ění = zašustěti. Keď leják
zhučí, zšustí dažď. Phld. V. 53. Zsvištěti, ěl, ění = zhvižděti, zahvižděti.
Ozonom vše to zhúkne, zšviští. Phld. V. 54. Ztáceti se, el, ení = potáceti se. — kde.
Duch se ztácí v divém boji. Ibl. Ztáčeti, vz Ztočiti.
Ztad, ztade = odtud, von da, von hier.
Sbierala som ruže v sade, jdem domov ztade. Na Slov. Tč. S bolestí bych kráčel z. Čch. L. k. 32. Agrippa přívětivou ironií zbavuje se všelikých ztad plynoucích důsledů. Sš. Sk. 380. Už sa ta breza nezelená, už je i z. odvezena. Koll. Zp. II. 375. Zkäde strela von, ztade dnu. Sb. sl. ps. I. 113. Ztade, vz Ztad.
Ztadeto = odtud. Slov. Zátur.
Ztadiaľ = ztade, odtud. Slov. Hdž. Šlb.
58. Kdo sa raz do nej dostane, ten z. ne- vynde viacej. Dbš. Sl. pov. I. 10. Zkadiaľ som, ztadiaľ som. Sl. spv. V. 176. Ba z. pochodiaci človek i velkú panskú stodolu rozoznať mohol. Lipa 191. Ztadiaľto = ztadiaľ. Poďme z. (odtud)!
P. Tóth. Trenč. M. 49. Keď sa či jeden či druhý z nás bude z. vracať; Aby si vedel, z. viac živý nepôjdeš. Dbš. Sl. pov. I. 3., 505. Môj priateľ byva neďaleko z. v me- stečku. Phld. III. 2. 116. Ztahák, vz Stahák (i dod.).
Ztahati, vz Ztáhnouti.
Ztáhnouti, vz Stáhnouti. — Z. = na-
táhnouti, ausstrecken. Vz Vztáhnouti. — co. Ztáh angel svrchek pruta. BO. Ztíhni ruku. Bl. 275., ZN., Hus II. 155., 299. A ztáh Ježíš ruku dotekl sě ho řka: Chci, 332*
|
||
|
|||
Předchozí (674)  Strana:675  Další (676) |