677

Ztěkavosť, i, f., vz Vztěkavosť. Ziak.
Ztěkavý, i, f., vz Vztěkavý.
Ztekle = vztekle, wüthend, rasend. Jg.
Zteklice, e, f. = matonoha. D. exc.
Zteklík, a, m. = zuřivec, ein Wütherich.
Ziak.

Zteklosť, i, f. = vzteklosť, die Wuth,
Raserei. Z. z lásky, die Liebeswuth. D.

Zteklý = vzteklý, wüthend, rasend. Z.
pes. D. Ty zteklý chlape! — Z. = oteklý,
geschwollen. Čern.

Zteknouti, vz Stéci. — Z., ztékati =
otéci, otékati, schwellen, geschwollen sein. —
kdy. Žíla po pouštění ztekla-liby. O vod. —
se. Vz Vzteknouti se.

Zteknutí, n. = štěknutí, der Anfall, An-
griff, Sturm. V.

Ztekutěti, ěl, ění = tekutým se státi,
fliessend, flüssig werden. Rostl. Pára z-la.
Kv. 1871. 196.

Ztela = s tolik. Jest ho za tela, ztela,
aby to zaplatil. Na Ostrav. Tč.

Ztělesnění, n., die Verkörperung. Dch.
Z. myšlénky, die Verwirklichung. Kos. Ol.
1, 81.

Ztělesněný; -ěn, a, o, verkörpert, ver-
wirklicht. — čím. Idea kamenem z-ná. Kos.
Ol. I. 28.

Ztělesněti, ěl, ěn, ění, körperlich, sinn-
lich werden. Ros.

Ztělesniti, il, ěn, ění; ztělesňovati, sinn-
lich machen. — co. Krok, Rk.

Ztělesňovati, vz Ztělesniti.

Ztěliti, il, en, ení; ztělovati, tělem uči-
niti, verkörpern. D.

Ztělnělý, verkörpert. Um. les.

Ztělněti, ěl, ění = tělným se státi, kör-
perlich werden.

Ztelný, vz Stelný.

Ztělovati, vz Ztěliti.

Ztemna, z temna = temně, dunkel. Byl.

Ztemnělý, verdunkelt, dunkel. Z. chodba,
Osv. VI. 593., stromořadí, Vrch., duše. Čch.
L. k. 62.

Ztemnění, n., die Verdunkelung, Däm-
pfung. Z. představ. Dk. P. 29. Z. od srdce,
die Herzdämpfung. Nz. lk.

Ztemněný; -ěn, a, o, verdunkelt, ge-
dämpft. Z. sklo, Mj. 259., světnice. Us.

Ztemněti, ěl, ění, dunkel werden. Ros.

Ztemniti, il, ěn, ění; ztemňovati, dunkel
machen. — co čím: pokoj záslonou; smysl
nejasným psáním. Větší slávou menší ztemní
se. Shakesp. Tč. — se = stmíti se, dunkel
werden. Us. Tč. — se oč. Představování
ztemní se o B. Dk. P. 29. — se komu.
Stárnul, oči sa mu ztemnievaly. Mt. S. I. 80.

Ztemňovati, vz Ztemniti.

Ztemperovati, ternperiren. Har. — co
čím.

Ztenčení, n., vz Stenčení.

Ztenčenosť, i, f., die Verdünnung. Jg.

Ztenčený; -en, a, o, vz Stenčiti. Z. těla
(k jednomu konci tloušťky pozbývající), ver-
dünnt. Rst. 526.

Ztenčeti, el, ení, vz Stenčeti. Ztenčele
sta oči moji hlediece na výsosť, attenuati
sunt oculi mei suspicientes in excelso. Gloss.
13. stol. Mus. 1879. 532., Ž. wit. Ezech. 14.

Ztenčiti, vz Stenčiti.

Ztenčovací, Verdünnungs-, Verkleine-
rungs-. Z. stroj. Techn. I. 317. Vz násl.

Ztenčovadlo, a, n. = stenčovací stroj,
die Verfeinerungsmaschine. Šp.

Ztenčování, n., vz Stenčovaní.

Ztenčovati, vz Stenčiti.

Zteněnosť, i, f. = vyteněnosť, vybrouše-
nosť, die Verfeinerung. Nz.

Ztenělý = zteněný, vybroušený, verfei-
nert. Nz.

Zteněný; -ěn, a, o, vz Ztenělý.

Zteněti, ěl, ění = ztenčeti. Sal.

Zteník, u, m., der Zaspel. Petera. Vz
Čteník.

Zteniti, il, ěn, ění = ztenčiti. Ben.

Ztenka, z tenka = tence, dünn. Je přede
žněmi, je těch krajíčků nyní ztenka. Sá.

Ztenklý = schudlý, hubený, mager. Na
mor. Val. Vck. Z. důchod (zmalený). Vck.

Ztentotiti, il, cen, ení, vz Potentotiti.
Ostrav. Tč.

Ztepati, vz Stepati. Ž. wit. 47. 8., 2. 9.,
138. 19.

Ztepile, vz Ztepilý.

Ztepilosť, stepilosť, i, f. = tenkosť, zrost-
losť, štíhlosť, die Schlankheit, Geradheit,
Wohlgestalt. V., Kká. Td. 97., Č. — Z. =
tenkosť, die Feinheit. Scip. Bezž.

Ztepilý, stepilý = tenký, zrostlý, štíhlý,
vysoký, ozdobný, schlank, gerade, wohlge-
staltet, schön von Gestalt, fein. V. Z. leto-
hrádek. Koll. III. 154. Z. strom, Čern., jasan.
Rostl. Z. tělo. Čch. L. k. 19., Bs. 78., Vrch.,
jun, Čch. Dg. 484., junák, Hdk., jelen, Vký.,
hory, Kká. v Osv. VI. 518., zrůst. Us. Pdl.
Z. větev olivky. Švárný hošík, z-lý jako
jedle. Tč. exc. Za ruží tou spel sem stepi-
lou. Ntr. VI. 122. Ani Slovák ostatně ne-
pohrdá z-lou postavou Slovenky, jejíž nej-
krásnější exemplář hledá v Turci. Pokor.
Pot. 47. Jest čistý, z-lý lelek zrostlý. BN.
— Z. = tenký, jemný, fein. Z. list, Byl.,
učitel, pokušení. Scip.

Ztepla, z tepla, za tepla = dokud věc
teplá, so lange es warm ist. Ros. Běžel
s tím za tepla (pověděl to hned). Us. —
Z. = za čerstva, unverzüglich, geschwind.
Ros.

Zteplalý, etwas warm, lau geworden. Z.
voda. Us.

Zteplati = ztepleti. Us. Šd.

Ztěpiti se, il, en, ení = vztěpiti se = po-
vstati, pozdvihnouti se, aufstehen, sich er-
heben, aufschiessen, wachsen. — kde: na
posteli. Ros. Salát v zahradě se ztěpil.

Ztepleti, el, ení = teplým se státi, warm,
lau werden. Víno zteplelo. Ros. — komu.
Postav pivo do studena, aby mi nezteplelo.
Dch. — jak. Až voda trochu zteplí, potom
pí. Us. Tč. Vz Ztepliti.

Ztepliti, il, en, ení = teplým učiniti,
warm machen, erwärmen. — se = ztepleti.
Čas se zteplil. Us. Tč. — se komu. Zte-
plilo se nám. Us. Tč. Přidej do koupele
horké vody, aby se mi z-la. Us. Tč. —
kde. Zatop, aby se tu vzduch zteplil. Us.
Tč. — jak. To pivo se tuze zteplilo (tuze
zteplelo). Us. Dch. — kdy. Voda ani v létě
se nezteplila (nezteplela). Us.



	677

	Ztěkavosť, i, f., vz Vztěkavosť. Ziak. Ztěkavý, i, f., vz Vztěkavý. Ztekle = vztekle, wüthend, rasend. Jg. Zteklice, e, f. = matonoha. D. exc. Zteklík, a, m. = zuřivec, ein Wütherich. Ziak. Zteklosť, i, f. = vzteklosť, die Wuth, Raserei. Z. z lásky, die Liebeswuth. D. Zteklý = vzteklý, wüthend, rasend. Z. pes. D. Ty zteklý chlape! — Z. = oteklý, geschwollen. Čern. Zteknouti, vz Stéci. — Z., ztékati = otéci, otékati, schwellen, geschwollen sein. — kdy. Žíla po pouštění ztekla-liby. O vod. — se. Vz Vzteknouti se. Zteknutí, n. = štěknutí, der Anfall, An- griff, Sturm. V. Ztekutěti, ěl, ění = tekutým se státi, fliessend, flüssig werden. Rostl. Pára z-la. Kv. 1871. 196. Ztela = s tolik. Jest ho za tela, ztela, aby to zaplatil. Na Ostrav. Tč. Ztělesnění, n., die Verkörperung. Dch. Z. myšlénky, die Verwirklichung. Kos. Ol. 1, 81. Ztělesněný; -ěn, a, o, verkörpert, ver- wirklicht. — čím. Idea kamenem z-ná. Kos. Ol. I. 28. Ztělesněti, ěl, ěn, ění, körperlich, sinn- lich werden. Ros. Ztělesniti, il, ěn, ění; ztělesňovati, sinn- lich machen. — co. Krok, Rk. Ztělesňovati, vz Ztělesniti. Ztěliti, il, en, ení; ztělovati, tělem uči- niti, verkörpern. D. Ztělnělý, verkörpert. Um. les. Ztělněti, ěl, ění = tělným se státi, kör- perlich werden. Ztelný, vz Stelný. Ztělovati, vz Ztěliti. Ztemna, z temna = temně, dunkel. Byl. Ztemnělý, verdunkelt, dunkel. Z. chodba, Osv. VI. 593., stromořadí, Vrch., duše. Čch. L. k. 62. Ztemnění, n., die Verdunkelung, Däm- pfung. Z. představ. Dk. P. 29. Z. od srdce, die Herzdämpfung. Nz. lk. Ztemněný; -ěn, a, o, verdunkelt, ge- dämpft. Z. sklo, Mj. 259., světnice. Us. Ztemněti, ěl, ění, dunkel werden. Ros. Ztemniti, il, ěn, ění; ztemňovati, dunkel machen. — co čím: pokoj záslonou; smysl nejasným psáním. Větší slávou menší ztemní se. Shakesp. Tč. — se = stmíti se, dunkel werden. Us. Tč. — se oč. Představování ztemní se o B. Dk. P. 29. — se komu. Stárnul, oči sa mu ztemnievaly. Mt. S. I. 80. Ztemňovati, vz Ztemniti. Ztemperovati, ternperiren. Har. — co čím. Ztenčení, n., vz Stenčení. Ztenčenosť, i, f., die Verdünnung. Jg. Ztenčený; -en, a, o, vz Stenčiti. Z. těla (k jednomu konci tloušťky pozbývající), ver- dünnt. Rst. 526. Ztenčeti, el, ení, vz Stenčeti. Ztenčele sta oči moji hlediece na výsosť, attenuati sunt oculi mei suspicientes in excelso. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532., Ž. wit. Ezech. 14.	Ztenčiti, vz Stenčiti. Ztenčovací, Verdünnungs-, Verkleine- rungs-. Z. stroj. Techn. I. 317. Vz násl. Ztenčovadlo, a, n. = stenčovací stroj, die Verfeinerungsmaschine. Šp. Ztenčování, n., vz Stenčovaní. Ztenčovati, vz Stenčiti. Zteněnosť, i, f. = vyteněnosť, vybrouše- nosť, die Verfeinerung. Nz. Ztenělý = zteněný, vybroušený, verfei- nert. Nz. Zteněný; -ěn, a, o, vz Ztenělý. Zteněti, ěl, ění = ztenčeti. Sal. Zteník, u, m., der Zaspel. Petera. Vz Čteník. Zteniti, il, ěn, ění = ztenčiti. Ben. Ztenka, z tenka = tence, dünn. Je přede žněmi, je těch krajíčků nyní ztenka. Sá. Ztenklý = schudlý, hubený, mager. Na mor. Val. Vck. Z. důchod (zmalený). Vck. Ztentotiti, il, cen, ení, vz Potentotiti. Ostrav. Tč. Ztepati, vz Stepati. Ž. wit. 47. 8., 2. 9., 138. 19. Ztepile, vz Ztepilý. Ztepilosť, stepilosť, i, f. = tenkosť, zrost- losť, štíhlosť, die Schlankheit, Geradheit, Wohlgestalt. V., Kká. Td. 97., Č. — Z. = tenkosť, die Feinheit. Scip. Bezž. Ztepilý, stepilý = tenký, zrostlý, štíhlý, vysoký, ozdobný, schlank, gerade, wohlge- staltet, schön von Gestalt, fein. V. Z. leto- hrádek. Koll. III. 154. Z. strom, Čern., jasan. Rostl. Z. tělo. Čch. L. k. 19., Bs. 78., Vrch., jun, Čch. Dg. 484., junák, Hdk., jelen, Vký., hory, Kká. v Osv. VI. 518., zrůst. Us. Pdl. Z. větev olivky. Švárný hošík, z-lý jako jedle. Tč. exc. Za ruží tou spel sem stepi- lou. Ntr. VI. 122. Ani Slovák ostatně ne- pohrdá z-lou postavou Slovenky, jejíž nej- krásnější exemplář hledá v Turci. Pokor. Pot. 47. Jest čistý, z-lý lelek zrostlý. BN. — Z. = tenký, jemný, fein. Z. list, Byl., učitel, pokušení. Scip. Ztepla, z tepla, za tepla = dokud věc teplá, so lange es warm ist. Ros. Běžel s tím za tepla (pověděl to hned). Us. — Z. = za čerstva, unverzüglich, geschwind. Ros. Zteplalý, etwas warm, lau geworden. Z. voda. Us. Zteplati = ztepleti. Us. Šd. Ztěpiti se, il, en, ení = vztěpiti se = po- vstati, pozdvihnouti se, aufstehen, sich er- heben, aufschiessen, wachsen. — kde: na posteli. Ros. Salát v zahradě se ztěpil. Ztepleti, el, ení = teplým se státi, warm, lau werden. Víno zteplelo. Ros. — komu. Postav pivo do studena, aby mi nezteplelo. Dch. — jak. Až voda trochu zteplí, potom pí. Us. Tč. Vz Ztepliti. Ztepliti, il, en, ení = teplým učiniti, warm machen, erwärmen. — se = ztepleti. Čas se zteplil. Us. Tč. — se komu. Zte- plilo se nám. Us. Tč. Přidej do koupele horké vody, aby se mi z-la. Us. Tč. — kde. Zatop, aby se tu vzduch zteplil. Us. Tč. — jak. To pivo se tuze zteplilo (tuze zteplelo). Us. Dch. — kdy. Voda ani v létě se nezteplila (nezteplela). Us.