Předchozí (676)  Strana:677  Další (678) |
|
|||
677
|
|||
|
|||
Ztěkavosť, i, f., vz Vztěkavosť. Ziak.
Ztěkavý, i, f., vz Vztěkavý. Ztekle = vztekle, wüthend, rasend. Jg. Zteklice, e, f. = matonoha. D. exc. Zteklík, a, m. = zuřivec, ein Wütherich. Ziak. Zteklosť, i, f. = vzteklosť, die Wuth,
Raserei. Z. z lásky, die Liebeswuth. D. Zteklý = vzteklý, wüthend, rasend. Z.
pes. D. Ty zteklý chlape! — Z. = oteklý, geschwollen. Čern. Zteknouti, vz Stéci. — Z., ztékati =
otéci, otékati, schwellen, geschwollen sein. — kdy. Žíla po pouštění ztekla-liby. O vod. — se. Vz Vzteknouti se. Zteknutí, n. = štěknutí, der Anfall, An-
griff, Sturm. V. Ztekutěti, ěl, ění = tekutým se státi,
fliessend, flüssig werden. Rostl. Pára z-la. Kv. 1871. 196. Ztela = s tolik. Jest ho za tela, ztela,
aby to zaplatil. Na Ostrav. Tč. Ztělesnění, n., die Verkörperung. Dch.
Z. myšlénky, die Verwirklichung. Kos. Ol. 1, 81. Ztělesněný; -ěn, a, o, verkörpert, ver-
wirklicht. — čím. Idea kamenem z-ná. Kos. Ol. I. 28. Ztělesněti, ěl, ěn, ění, körperlich, sinn-
lich werden. Ros. Ztělesniti, il, ěn, ění; ztělesňovati, sinn-
lich machen. — co. Krok, Rk. Ztělesňovati, vz Ztělesniti.
Ztěliti, il, en, ení; ztělovati, tělem uči-
niti, verkörpern. D. Ztělnělý, verkörpert. Um. les.
Ztělněti, ěl, ění = tělným se státi, kör-
perlich werden. Ztelný, vz Stelný.
Ztělovati, vz Ztěliti.
Ztemna, z temna = temně, dunkel. Byl.
Ztemnělý, verdunkelt, dunkel. Z. chodba,
Osv. VI. 593., stromořadí, Vrch., duše. Čch. L. k. 62. Ztemnění, n., die Verdunkelung, Däm-
pfung. Z. představ. Dk. P. 29. Z. od srdce, die Herzdämpfung. Nz. lk. Ztemněný; -ěn, a, o, verdunkelt, ge-
dämpft. Z. sklo, Mj. 259., světnice. Us. Ztemněti, ěl, ění, dunkel werden. Ros.
Ztemniti, il, ěn, ění; ztemňovati, dunkel
machen. — co čím: pokoj záslonou; smysl nejasným psáním. Větší slávou menší ztemní se. Shakesp. Tč. — se = stmíti se, dunkel werden. Us. Tč. — se oč. Představování ztemní se o B. Dk. P. 29. — se komu. Stárnul, oči sa mu ztemnievaly. Mt. S. I. 80. Ztemňovati, vz Ztemniti.
Ztemperovati, ternperiren. Har. — co
čím. Ztenčení, n., vz Stenčení.
Ztenčenosť, i, f., die Verdünnung. Jg.
Ztenčený; -en, a, o, vz Stenčiti. Z. těla
(k jednomu konci tloušťky pozbývající), ver- dünnt. Rst. 526. Ztenčeti, el, ení, vz Stenčeti. Ztenčele
sta oči moji hlediece na výsosť, attenuati sunt oculi mei suspicientes in excelso. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532., Ž. wit. Ezech. 14. |
Ztenčiti, vz Stenčiti.
Ztenčovací, Verdünnungs-, Verkleine-
rungs-. Z. stroj. Techn. I. 317. Vz násl. Ztenčovadlo, a, n. = stenčovací stroj,
die Verfeinerungsmaschine. Šp. Ztenčování, n., vz Stenčovaní.
Ztenčovati, vz Stenčiti.
Zteněnosť, i, f. = vyteněnosť, vybrouše-
nosť, die Verfeinerung. Nz. Ztenělý = zteněný, vybroušený, verfei-
nert. Nz. Zteněný; -ěn, a, o, vz Ztenělý.
Zteněti, ěl, ění = ztenčeti. Sal.
Zteník, u, m., der Zaspel. Petera. Vz
Čteník. Zteniti, il, ěn, ění = ztenčiti. Ben.
Ztenka, z tenka = tence, dünn. Je přede
žněmi, je těch krajíčků nyní ztenka. Sá. Ztenklý = schudlý, hubený, mager. Na
mor. Val. Vck. Z. důchod (zmalený). Vck. Ztentotiti, il, cen, ení, vz Potentotiti.
Ostrav. Tč. Ztepati, vz Stepati. Ž. wit. 47. 8., 2. 9.,
138. 19. Ztepile, vz Ztepilý.
Ztepilosť, stepilosť, i, f. = tenkosť, zrost-
losť, štíhlosť, die Schlankheit, Geradheit, Wohlgestalt. V., Kká. Td. 97., Č. — Z. = tenkosť, die Feinheit. Scip. Bezž. Ztepilý, stepilý = tenký, zrostlý, štíhlý,
vysoký, ozdobný, schlank, gerade, wohlge- staltet, schön von Gestalt, fein. V. Z. leto- hrádek. Koll. III. 154. Z. strom, Čern., jasan. Rostl. Z. tělo. Čch. L. k. 19., Bs. 78., Vrch., jun, Čch. Dg. 484., junák, Hdk., jelen, Vký., hory, Kká. v Osv. VI. 518., zrůst. Us. Pdl. Z. větev olivky. Švárný hošík, z-lý jako jedle. Tč. exc. Za ruží tou spel sem stepi- lou. Ntr. VI. 122. Ani Slovák ostatně ne- pohrdá z-lou postavou Slovenky, jejíž nej- krásnější exemplář hledá v Turci. Pokor. Pot. 47. Jest čistý, z-lý lelek zrostlý. BN. — Z. = tenký, jemný, fein. Z. list, Byl., učitel, pokušení. Scip. Ztepla, z tepla, za tepla = dokud věc
teplá, so lange es warm ist. Ros. Běžel s tím za tepla (pověděl to hned). Us. — Z. = za čerstva, unverzüglich, geschwind. Ros. Zteplalý, etwas warm, lau geworden. Z.
voda. Us. Zteplati = ztepleti. Us. Šd.
Ztěpiti se, il, en, ení = vztěpiti se = po-
vstati, pozdvihnouti se, aufstehen, sich er- heben, aufschiessen, wachsen. — kde: na posteli. Ros. Salát v zahradě se ztěpil. Ztepleti, el, ení = teplým se státi, warm,
lau werden. Víno zteplelo. Ros. — komu. Postav pivo do studena, aby mi nezteplelo. Dch. — jak. Až voda trochu zteplí, potom pí. Us. Tč. Vz Ztepliti. Ztepliti, il, en, ení = teplým učiniti,
warm machen, erwärmen. — se = ztepleti. Čas se zteplil. Us. Tč. — se komu. Zte- plilo se nám. Us. Tč. Přidej do koupele horké vody, aby se mi z-la. Us. Tč. — kde. Zatop, aby se tu vzduch zteplil. Us. Tč. — jak. To pivo se tuze zteplilo (tuze zteplelo). Us. Dch. — kdy. Voda ani v létě se nezteplila (nezteplela). Us. |
||
|
|||
Předchozí (676)  Strana:677  Další (678) |